SOV - R-60 / AA-8 Aphid

R-60
Přehled verzí



První studie, na jejichž konci vznikla R-60, byly zahájeny v roce 1968 v NKPK (bývalá konstrukční kancelář OKB-4), jejímž šéfkonstruktérem byl M. R. Bisnovat. Na vývoji protiletadlové střely se kromě něj podíleli jeho první zástupce V. I. Jelagin, A. L. Kegeles, G. N. Smolskij a I. N. Karabanov. Nová raketa se měla vyznačovat nízkou hmotností a vysokou manévrovatelností, jejími nosiči měly být letouny MiG-21, MiG-23, Su-15, Su-17 a Jak-28P. V tomtéž roce byla uzavřena dohoda s kyjevským závodem Arsenal, který měl pro střelu vyvinout novou infračervenou naváděcí soustavu Komar s nechlazeným čidlem. V následujícím roce bylo vyrobeno prvních 28 zkušebních podsestav budoucí R-60. Usnesením ÚV KSSS z 21. ledna 1970 bylo NKPK oficiálně nařízeno navrhnout „vysoce manévrovatelnou střelu s hmotností 30 až 35 kg“. Začala tak výroba prototypů základních agregátů rakety a jejího těla. Zároveň byla vypracována výkresová dokumentace pro verzi střely s radiolokačním zapalovačem Kolibri namísto optického N-62.


V roce 1971 byly provedeny letové zkoušky naváděcího zařízení rakety umístěného ve zkušebním kontejneru K-30. V tomtéž roce byly rovněž zahájeny první pozemní odpaly prototypů. Vystřeleno bylo celkem šest raket K-60, které se úspěšně naváděly na cíle, které byly od odpalovacího zařízení vzdáleny 500 až 1500 metrů. Posléze byly zahájeny střelby raket z letounů MiG-21SMT a MiG-23M. Během 17 odpalů v roce 1971 a 43 odpalů v roce 1972 bylo sestřeleno 7 cílových letounů MiG-17 a La-17. Usnesením z 18. prosince 1973 byla raketa zavedena do výzbroje sovětského letectva pod označením R-60. V kódu NATO obdržela označení AA-8 „Aphid“.


Sériová výroba raket řady R-60 s označením Izdělije 62 probíhala v moskevském závodě Kommunar (mezi léty 1973 až 1985), Iževském mechanickém závodě a Tbiliském leteckém závodě.


Střely R-60 bylo pomocí jednonásobných (APU-60-1) nebo dvounásobných (APU-60-2) vypouštěcích zařízení možno podvěsit mimo jiné pod letouny MiG-21bis, MiG-23M, MiG-25PD, MiG-29, Su-15TM, Su-17M3, Su-17M4, Su-24, Su-25 a Jak-38.



R-60 (K-60, Izdělije 62, v kódu NATO AA-8 Aphid-A)
Protiletadlová řízená střela krátkého dosahu sériově vyráběná od roku 1973. Raketa je tvořena pěti hlavními konstrukčními celky. V první sekci se nachází infračervená naváděcí soustava OGS-60TI Komar s nechlazeným čidlem. Na přídi jsou zabudovány pevné obdélníkové destabilizátory, za nimiž se nachází kormidla. Destabilizátory mají zlepšovat účinnost kormidel při letu na vysokých úhlech náběhu. Druhá část rakety je tvořena tříštivo-trhavou bojovou částí BB-62 vážící 3 kg a autopilotem, na něž navazuje třetí úsek s kontaktním zapalovačem. Čtvrtá sekce obsahuje bezkontaktní optický zapalovač Střiž, který bojovou část iniciuje ve vzdálenosti 1 až 5 metrů od cíle. Poslední podskupinu tvoří křídla s rollerony a motor na tuhé pohonné hmoty PRD-259, který hoří 3 až 5 sekund. Střela není všerakurzová a je jí možné vystřelit pouze na zadní polosféru cíle. Zorný úhel čidla je 12°, úhlová rychlost cíle může maximálně činit 30 až 35°/s. Pokud střela cíl mine, po 25 sekundách se iniciuje autodestrukční zařízení.


K prvnímu ostrému použití střel R-60 došlo 21. června 1978, kdy kolem půl sedmé ráno čtyři íránské vrtulníky typu CH-47C (na průzkumné misi ?) narušily vzdušný prostor SSSR v Turkmenistánu. Proti narušitelům byl vyslán MiG-23M ze sestavy 152. IAP pilotovaný kpt. A. V. Děmjanovem. Ten však nalezl jen jeden vrtulník a navíc ho identifikoval jako sovětský. V 6.52 byl proti íránským Chinookům vyslán další hotovostní MiG-23M ze sestavy 152. IAP. Jeho pilot, kpt. Valerij I. Škinděr, všechny vrtulníky zanedlouho nalezl a provedl jejich správnou identifikaci. Na nejbližší vystřelil dvě R-60. Obě střely se naváděly správně a íránský vrtulník proměnily ve vrak, v jehož útrobách zahynulo všech 8 členů osádky. Zbylé íránské osádky mezitím zpozorovaly nebezpečí v podobě sovětského MiGu a vydaly se zpět směrem k hranicím. Kpt. Škinděr však stále pokračoval v útočení. Dvě dávky z kanónu GŠ-23L tak vážně poškodily pravý motor dalšího CH-47C, jenž kvůli tomu musel nouzově přistát poblíž stanoviště sovětské pohraniční stráže. Íránská čtyřčlenná osádka byla zajata a vyslýchána KGB v Ašgabadu. Poškozený Chinook s taktickým číslem 5-4092 byl posléze opraven a se svou osádkou a osmi mrtvými ze sestřeleného stroje se vrátil zpět do Íránu.



R-60K
Verze střely R-60 určená pro exportní účely. Hlavní rozdíl představuje použití radiolokačního zapalovače Kolibri. Střely R-60K byly bojově nasazeny syrským letectvem během bojů v Libanonu v roce 1982. 9. června 1982 měl syrský MiG-21bis střelou R-60K poškodit izraelský F-15D, téhož dne stejná kombinace syrského letounu a střely způsobila zničení Kfiru C.2 izraelského letectva. R-60K vystřelená z MiGu-21bis mohla 11. června pravděpodobně způsobit i sestřel izraelského stroje F-4E. R-60K byly rovněž bojově použity iráckým letectvem během Irácko-íránské války v osmdesátých letech.



R-60M (K-60M, Izdělije 62M, v kódu NATO AA-8 Aphid-B)
Modernizovaná verze základního typu R-60 s novým citlivějším čidlem chlazeným dusíkem, které má rozšířený zorný úhel na 20°. Letové zkoušky nové naváděcí soustavy OGS-75 Komar-M byly zahájeny již v roce 1973. Modernizované čidlo umožňovalo provádět útok na vzdušné cíle ze zadní i přední polosféry. Nová byla rovněž bojová část AB-62 tyčového typu o hmotnosti 3,5 kg, která si vynutila prodloužení draku rakety o 43 mm. Do výzbroje sovětského letectva zavedena v roce 1982 (?).



R-60MK
Exportní verze střely R-60M s radiolokačním zapalovačem Kolibri-M. R-60MK byly bojově použity iráckým letectvem během Irácko-íránské války v osmdesátých letech. Jeden irácký MiG-23ML ze sestavy 63. stíhací letky si měl nad Perským zálivem za asistence R-60MK připsat 11. srpna 1984 sestřel íránského stíhacího letounu F-14A Tomcat sloužícího u 81. taktického stíhacího křídla. Iráčané své R-60MK použili i během prvních hodin operace Pouštní bouře dne 17. a 18. ledna 1991, kdy se MiGy-23 a MiGy-29 iráckého letectva snažily neúspěšně zachytit a sestřelit útočící letouny amerického letectva. Pravděpodobně za pomoci střel R-60K/MK byl iráckým MiGem-25PD ze sestavy 96. stíhací letky dne 23. prosince 2002 sestřelen americký bezpilotní průzkumný letoun RQ-1A Predator při své výzvědné misi nad Irákem.
R-60MK byly použity i nad indickým subkontinentem, když 10. srpna 1999 sestřelil indický MiG-21bis hlídkový letoun Atlantique, který narušil indický vzdušný prostor. Proti vetřelci byla vyslána hotovostní dvojice MiGů ze sestavy 45. perutě. Vedoucí S/Ldr Bundela zachytil na svém radaru stroj pákistánského námořnictva ve vzdálenosti 10 až 15 km. Po udělení souhlasu z naváděcího stanoviště indický pilot odpálil jednu R-60, která zhruba v 11.17 zasáhla levý motor narušitele, který se nakonec zřítil na pákistánské území.



UZR-60T (také označována jako UZ-62 ?)
Registr používaný při výcviku leteckého boje, umožňuje simulovat všechny potřebné úkony až do okamžiku odpálení. Odpovídá základní variantě R-60.



R-60MU
Registr používaný při výcviku leteckého boje, umožňuje simulovat všechny potřebné úkony až do okamžiku odpálení. Odpovídá základní variantě R-60M.




Legenda k označování střel:
R-xx - označení sovětského letectva
K-xx - označení konstrukční kanceláře
Izdělije xxx - tovární označení





Zdroje
1) Gordon, J.: Soviet/Russian Aircraft Weapons Since World War II, Midland Publishing, Hincley, 2005
2) Markovskij, V. Ju., Perov, K.: Sovetskije aviacionnye rakety "vozduch-vozduch", Eksprint, Moskva, 2005
3) Markovskij, V. Ju., Perov, K.: Razvitije sovetskich aviacionnych raket klassa vozduch-vozduch, M-Chobbi, 2/2002
4) Angelskij, R., Korovin, V.: Otečestvennye upravljajemyje rakety „vozduch-vozduch“, TiV, 9/2005
5) Cooper, T., Bishop F.: Iran-Iraq War in the Air, 1980-1988, Schiffer, 2002
6) Iraqi Air-to-Air Victories since 1967
7) Syrian Air-to-Air Victories since 1948
8) http://www.airwar.ru/weapon/avv/r60.html
9) http://www.airwar.ru/weapon/avv/r60m.html
10) www.military.cz
11) http://en.wikipedia.org/wiki/Molniya_R-60
URL : https://www.valka.cz/SOV-R-60-AA-8-Aphid-t10758#325818 Verze : 0
R-60 v československém a českém letectvu

V čs. letectvu byla střela zavedena v 80. letech spolu s letouny Mig-23MF/ML. Tyto stroje mohly nosit pod trupem až 4 ks R-60 na dvojici APU-60-II. MiGy-29 v běžné konfiguraci používaly 2 ks R-60M (exportní MK) na posledním páru křídelních závěsníků a to včetně služby v OH. Posledním typem, který může nést R-60 je MiG-21. Několik strojů verze "MF" bylo upraveno v první polovině 90. let u 9. sbolp, další prošly úpravami pro možnost vyzbrojení touto PLŘS v letech 1999-02. Od roku 2002 byly standardní výzbroj MiGů-21MF/MFN v ostré hotovosti dvojice střel R-60M/MK.

Bitevní Su-25 a stíhací-bombardovací Su-22 mohly nosit dvojici R-60 pro vlastní obranu.
URL : https://www.valka.cz/SOV-R-60-AA-8-Aphid-t10758#41796 Verze : 0
Fotografie porizene v muzeu Monino, R-60 nesene na zavesniku APU-60-2, ktery umoznuje nest dve strely najednou.
URL : https://www.valka.cz/SOV-R-60-AA-8-Aphid-t10758#186641 Verze : 0
A tentokrat R-60 nesena samostatne.
URL : https://www.valka.cz/SOV-R-60-AA-8-Aphid-t10758#186642 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více