Odznaky škol pro praporčíky 1914 – 1917

Školy pro praporčíky 1914 – 1917
Знак об окончании школы прапорщиков
Officer Candidate Schools
Ecoles D´Aspirants


V době Velké války 1914 – 1918, především pro rychlé doplnění důstojníků na základní funkce velitelů čet bylo v celém Rusko založeno zhruba na 144 specializovaných škol, které měli za úkol ve zkráceném termínu, připravit a doplnit frontové jednotky vycvičenými vojáky, mladými veliteli, kteří by mohli (snad) nahradit své padlé kamarády.


Odznaky dělíme na dvě základní skupiny:


- školy pro praporčíky pěchoty
-
- školy pro praporčíky, kdy dle civilní odbornosti je možno studenty specializovaných civilních škol rychle přecvičit a předurčit např. na technické, zásobovací, zdravotnické a jiné funkce, které mají vazbu na jejich dosažené akademické vzdělání. Např. studenti stavebních škol k ženijním jednotkám, medici, strojní inženýři atd.


Odznaky určené pro studenty – praporčíky pěchoty mají ve většině případu tvar rovnoramenného kříže, který může být smaltovaný nebo jen částečně smaltovaný a který má mezi rameny kříže vloženy zkřížené meče ostřím nahoru. Ve středu kříže je položený černý dvouhlavý korunovaný orel státního znaku. Ve většině případů má orel na srdečním štítku počáteční písmena názvu konkrétní školy. Nad tímto orlem na ploše horního ramene kříže je malý monogram cara Nikolaje II. Na spodním rameni kříže je malá epoleta praporčíka ruské armády. Existuji však praporčické školy i jiného typu, které se pokusíme představit.


Dalším zajímavým faktem je udělování odznaků v období po tak zvané únorové revoluci. Tuto krátkou historickou epochu až do bolševického převratu nazýváme Prozatímní vláda 1917. Odznaky z tohoto období nemají státní znak převýšený carskou korunkou a orel má zcela jinou podobu (viz obrázky), odznaky jsou doplněny rudou barvou a většinou nesou letopočet 1917.


Jednotlivé fronty měli své vlastní praporčícké školy, ale také existovali specializované školy podle druhů zbraní (ženisté, dělostřelci, pěchota, námořní atd.). Pro doplnění kozáckých jednotek jsou zřízený specializované kozácké školy.


Tato myšlenka stála tisíce životů ruské inteligence, kdy především mladí gymnazisté v pěších jednotkách nedostatečně vycvičeni umírali nesmyslnou, byť hrdinnou smrti v Kerenského ofenzivě 1917, ale později smrti chrabrých v bojích proti bolševismu případně smrtí chrabrých pod rudými prapory bolševiků.


Literatura:


АNДОЛЕНКО, Сергей. Нагрудные знаки русской армии. Париж : Панаис,
1966.328 c.
ANDOLENKO, Serge; WERLICH, Robert. Badges of Imperial Russia. First edition. Washington, D. C. : Quarker Press, 1972. 212 s.

V této části si představíme odznaky určené pro vysokoškolsky vzdělané mladé vojáky. V mnohých případech se však dobrovolně hlásili i mladí vlastenci, kteří své vysokoškolské vzdělání nestačili ukončit.


I když jsme platnost těchto odznaku ukončili rokem 1917, kdy po vítězství ruských bolševiků dochází i k rozvratu občanské společnosti, odznaky všech typů praporčických škol bylo možnost nosit ještě v roce 1922, jak nám dokládají dobové portréty.


Základem těchto odznaku je klasický odznak absolventa ruské vysoké školy.

Posledním typem odznaků pro absolventy škol jsou odznaky tvarově odlišné, které si postupně představíme.


V ruské společnost byla silná tradice tak zvaných „JETONU“ jde vlastně o soukromé pamětní dekorace, které však bylo možno nosit i na uniformě.