Velitelství sborové oblasti [1921-1926]

Dowództwo Okręgu Korpusu w latach 1921-1926
Velitelství sborové oblasti – Dowództwo Okręgu Korpusu – Corps District Command


1921-1926


Po ukončení polsko-sovětské války byla zahájena demobilizace polské armády. V jejím rámci bylo nutno přetransformovat na mírový stupeň rovněž nejvyšší teritoriální velitelství, jimiž bylo devět Velitelství vojenských generálních oblastí:
I Varšava
II Lublin
III Kielce
IV Lodž
V Krakov
VI Lvov
VII Poznaň
VIII Pomořany
IX Grodno
a Velitelství obrany pobřeží.


Práce nad jejich reorganizací trvaly od září 1921 a 15.11.1921 byla dokončena. Tím vznikla Velitelství sborových oblastí (dále VSO):
I Varšava
II Lublin
III Grodno (do DD.MM.192R Białystok)
IV Lodž
V Krakov
VI Lvov
VII Poznaň
VIII Pomořany (v Toruni)
IX Brest nad Bugem
X Přemysl
a do dubna 1922 Velitelství obrany pobřeží.


Velitel SO byl bezprostředně podřízen ministrovi vojenských záležitostí ovšem s rozsáhlými kompetencemi. Z hlediska mobilizace, doplňování, administrace a výcviku záloh mu byly podřízeny všechny jednotky dislokované na území jím spravované oblasti. Ve vztahu k bojové přípravě byl prostředníkem mezi ministrem vojenských záležitostí a veliteli formací, ale s právem její kontroly. V případě válečného ohrožení měli velitelé SO převzít funkce velitelů sborů nebo a jejich štáby měly tvořit štáby těchto svazků. V létech 1921-1926 tvořily SO pro případ války plnohodnotné taktické svazky. Na území spravovaném SO byly zpravidla rozmístěny:
3 pěší divize
1 jezdecká brigáda
1 hrubý dělostřelecký pluk
jednotky služeb


Organizační struktura VSO


VSO tvořily:
a) štáb
b) velitelství zbraní a služeb
c) hospodářská správa VSO


a) Štáb VSO byl v létech 1921-1924 organizován podle vzoru Generálního štábu a měl pět oddělení:
I. oddělení (organizačně-mobilizační) – záležitosti organizační, mobilizační, demobilizační, dislokační, bezpečnostní a disciplinární
II. oddělení (zpravodajské) – řídilo se zvláštními předpisy. Byl služebně podřízen II. oddělení Generálního štábu. Přednosta oddělení
III. oddělení (výcvikové a výchovné) – záležitosti všeobecného výcviku vojenských formací na území spravovaném SO, výcviku záloh, šíření kultury a osvěty v armádě, rozvoj tělovýchovy
IV. oddělení (materiální a zásobovací) – záležitosti materiální mobilizace (event. demobilizace) SO, územních mobilizačních materiálních zásob a koordinace činnosti všech služeb v tomto oboru
V. oddělení (personální) – záležitosti personální, evidence důstojníků a mužstva
Všechna oddělení měla společnou kancelář.


Tato struktura vydržela do 7. května 1924, kdy došlo k zahájení zásadních změn.
I. oddělení bylo přejmenováno na Všeobecně vojenské oddělení, do kterého byly zařazeny některé agendy zrušeného IV. oddělení a zrušeného V. oddělení.
II. oddělení bylo přejmenováno na Samostatná zpravodajská skupina, která byla služebně podřízena II. oddělení Generálního štábu. Přednosta oddělení měl rozsáhlé kompetence v oblasti kontrašpionáže nejenom u vojenských institucí a osob, ale rovněž u civilních, pracujících pro obranyschopnost státu. Služebně mu byly podřízeny kontrašpionážní složky pěších divizí dislokovaných na území spravovaném VSO.
III. oddělení bylo přejmenováno na Výcvikové oddělení, do kterého byly zařazeny některé agendy zrušeného IV. oddělení.
IV. oddělení bylo zrušeno.
V. oddělení bylo přejmenováno na Samostatná personální skupina, která se stala součástí Všeobecně vojenského oddělení.


Rozdělení na skupiny uvnitř oddělení záviselo na rozhodnutí velitele SO a proto nebylo jednotné ve všech SO. Schéma organizační struktury SO z listopadu 1925 je příkladem organizační struktury velitelství Sborové oblasti IV v Lodži.


b) Velitelství zbraní a služeb zahrnovalo velitelství:
dělostřelectva a zbrojní služby
ženijního vojska
spojovací služby
automobilní služby
intendanční služby
zdravotnické služby
veterinární služby
duchovní služby
vzduchoplavectva a letectva
povolávací služby
remontní služby


Každé velitelství vedlo agendu ve vztahu k vlastnímu druhu zbraně a služby v oblasti
organizace, mobilizace a výcviku, hodnocení odborné způsobilosti a odborného výcviku důstojníků a mužstva.
Velitelství povolávací služby vedlo evidenci záloh na území spravovaném SO, organizovalo a kontrolovalo průběh povolávacích činností a propouštění do zálohy.
Velitelství remontní služby vedlo statistiky nákupu koní, celkovou evidenci koní na území spravovaném SO a zabývalo se záležitostmi povolávání koní a vozů.


V důsledku reorganizace z května 1924 byla velitelství zbraní a služeb vyňata z organizačního svazku VSO. Velitelé jednotlivých zbraní a služeb se stali pouze odbornými poradci podřízenými bezprostředně veliteli SO. Na podzim 1925 došlo ke změnám v mírové organizaci některých zbraní a služeb. V souvislosti s převzetím úkolů povolávací služby civilní administrativou bylo velitelství povolávací služby zrušeno a v kompetenci VSO zůstala pouze kontrola její funkčnosti. Z tohoto důvodu byla nově zřízena funkce Povolávacího inspektora. Velitelství veterinární služby bylo zrušeno a byla nově utvořena funkce Hlavního veterinárního lékaře s podřízeným personálem. Rovněž Velitelství remontní služby bylo zrušeno a jeho úkoly převzalo Všeobecně vojenské oddělení VSO. Nově bylo utvořeno Velitelství stavební služby. Stav a postavení velitelství zbraní a služeb v listopadu 1925 jsou zobrazeny ve schématu organizační struktury VSO IV v Lodži, kde ovšem nebyly dislokovány automobilní, vzduchoplavecké a letecké jednotky.


c) Součástí Hospodářské správy VSO byly:
Hlavní kancelář s archívem
Tiskárna
Hospodářská komise
Pomocná rota
Štábní rota
Telegrafní stanice systému Hughes


Reorganizace z května 1924 se týkala rovněž Hospodářské správy VSO. Hospodářská správa byla zrušena. Hlavní kancelář byla přejmenována na Štábní kancelář, do které byly začleněny agendy Hospodářské komise, Pomocné roty a Telegrafní stanice systému Hughes. Štábní rota byla přejmenována na Štábní jednotku. Takto nově vytvořená tělesa byla i nadále podřízena náčelníkovi štábu – viz. Organizační schéma velitelství Sborové oblasti IV v Lodži.


Takto vytvořené a fungující nejvyšší teritoriální velitelství čítalo dle mírových tabulek početních stavů před reorganizací 70 důstojníků a 225 příslušníků mužstva a po dokončení reorganizace na podzim 1925 - 30 důstojníků a 87 příslušníků mužstva. Tento stav však netrval dlouho. V květnu 1926 došlo v Polsku k vojenskému převratu. Nejvyšší vojenskou moc si uzurpoval hrdina polsko-sovětské války Józef Piłsudský, který zavedl další převratné změny v polské armádě, mezi jinými rovněž na úrovni teritoriálních velitelství.


Zdroje:
www.historycy.org
Czarnielewski, Konrád, Jarno, Witold: Garnizon Łódzki Wojska Polskiego w latach 1918-1939, Wydawnictwo Adam Marszałek, Toruń 2008
Wyszczelski, Lech: Wojsko Polskie w latach 1918-1921, Wydawnictwo Neriton, Warszawa 2006
Wyszczelski, Lech: Od demobilizacji do zamachu majowego. Wojsko Polskie w latach 1921-1926, Wydawnictwo Neriton, Warszawa 2007
URL : https://www.valka.cz/Velitelstvi-sborove-oblasti-1921-1926-t114701#399202 Verze : 0
Organizační schéma Velitelství Sborové oblasti dle stavu z listopadu 1925.
Zpracováno na základě:
Czarnielewski, Konrád, Jarno, Witold: Garnizon Łódzki Wojska Polskiego w latach 1918-1939, Wydawnictwo Adam Marszałek, Toruń 2008
Velitelství sborové oblasti [1921-1926] - Organizační schéma Velitelství Sborové oblasti IV v Lodži dle stavu z listopadu 1925

Organizační schéma Velitelství Sborové oblasti IV v Lodži dle stavu z listopadu 1925
URL : https://www.valka.cz/Velitelstvi-sborove-oblasti-1921-1926-t114701#399204 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více