Rozpočet tohoto webu pro rok 2019 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 64.741,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 241 příspěvků vloženo, 1039 editováno a 283 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Přehled francouzských panovníků a prezidentů

    Avatar
    Franské království



    Dynastie Meroveovců


    481-511 - Chlodvík I.



       Paříž
       511-558 - Childebert I.


       Orleáns
        511-524 - Chlodomer


       Remeš
       511-533 - Theuderich I.
       533-548 - Theudebert I.
       548-555 - Theudebald


       Soissons
       511-558 - Chlothar I.


             [558 - Chlothar I. ovládl celou říši]


    558-561 - Chlothar I.


       Austrasie


    561-575 - Sigibert I.
    575-595 - Childebert II.
    595-612 - Theudebert II.
    612-613 - Theuderich II. (od 595 již vládl i v Burgundsku)
    613- Sigibert II.


       Burgundsko


    561-592 - Guntram (od 567 spoluvládne s Chilperichem I. v Paříži)
    595-613 - Theuderich II.


       Neustrie


       Paříž


    561-567 - Charibert I.


       Soissons


    561-567 - Chilperich I.


    [ od 567 - Chilperich I. panuje v Soissons a spoluvládne v Paříži ]


    567-584 - Chilperich I.
    584-613 - Chlothar II.


    [ 613 - Chlothar II. ovládl celou říši ]


    613-623 - Chlothar II.


       Neustrie, Burgundsko


    623-629 - Chlothar II.


       Austrasie


    623-629 - Dagobert I.


    [ 629 - po smrti svého otce ovládl celou říši - říše se nedělila, neboť jeho bratr Charibert II. vládl v podřízené
    Akvitánii (ta po jeho smrti ztracena, neboť jeho syn Chilperich zemřel těsně po něm - 632/3)
    ]


    629-633 - Dagobert I. [ po jeho smrti následuje období tzv. líných králů - vládli za ně majordomové jejich jménem ]


       Neustrie, Burgundsko


    633-639 - Dagobert I.
    639-657 - Chlodvík II.
    657-673 - Chlothar III.


       Austrasie


    633-656 - Sigibert III.
    656- Dagobert II.
    656-?662? - Childebertus adoptivus [Pipinovec]
    662-673 - Childerich II. (syn Chlodvíka II.)


    [ 673 - ovládl i zbytek říše - bratra Theudericha III. nechal zavřít do kláštera ]


    673-675 - Childerich II.


       Austrasie


    676-679 - Dagobert II.


       Neustrie, Burgundsko


    675-679 - Theuderich III.


    [ 679 - ovládl po smrti Dagoberta II. celou říši ]


    679-691 - Theuderich III.
    691-694/5 - Chlodvík III.
    694/5-711 - Childebert III.
    711-715 - Dagobert III.


       Austrasie


    715/718-719 - Chlothar IV.


       Neustrie


    715-719 - Chilperich II.


    [ 719 - po smrti Chlotara IV. z něj Karel Martel udělal krále celé říše ]


    719-721 - Chilperich II.
    721-737 - Theuderich IV.


    737-743 - interregnum


    743-751 - Childerich III. (751 - sesazen Pipinem III.)




    Majordomové (ti hlavní)


    ???-640 - Pipin I. Starší
    643-662 - Grimoald I. Starší
    687-714 - Pipin II. Mladší
    714-741 - Karel Martel
    741-747 - Karloman
    741-751 - Pipin III. Krátký




    Dynastie Karlovců



    751-768 - Pipin III. Krátký



    Římské císařství a franské království *aa


    768-814 - Karel I. Veliký (768-771 spoluvládcem - Karloman - v Austrasii)
    814-840 - Ludvík I. Pobožný
    840-843 - válka mezi jeho syny ( Lothar I., Karel II., Ludvík II.; formálně nejvýše byl Lothar I. x měl nejméně fakt.
    moci )


    843 - Franská říše rozdělena Verdunskou smlouvou



    Západofranské království


    Dynastie Karlovců


    843-877 - Karel II. Holý (od 875 byl římským císařem)
    877-879 - Ludvík II. Koktavý
    879-882 - Ludvík III.
    879-884 - Karloman II. [ 880 - s bratrem si rozdělili vládu = vládl v Burgundsku a v jihofr. územích ]
    884-887 - Karel III. Tlustý [již od 876 vládl části východofr. říše; od 879 italským králem; od 881 římským císařem; 882 ovládl celé
    východofr. království; 884 obsadil i západofr. trůn = sjednotil celou bývalou franskou říši x 887 sesazen
    = ve východofr. království a Lotrinsku vládl Arnulf a v západofr. království Odo Pařížský, v Itálii
    Berengar I. Friaulský, v Hornoburgundském království Rudolf I. Burgundský a v Dolnoburgundském
    království (Provence) Ludvík III. Slepý (ten se 901 stane i římským císařem)
    ]



    Dynastie Robertovců (Kapetovců)


    888-898 - Odo Pařížský



    Dynastie Karlovců


    898-923 - Karel III. Simplex
    922-923 - Robert I. [dynastie Robertovců(Kapetovců)]



    Dynastie Bosovců


    923-936 - Rudolf Burgundský



    Dynastie Karlovců


    936-954 - Ludvík IV.
    954-986 - Lothar
    986-987 - Ludvík V. Líný


    Francouzské království



    Dynastie Kapetovců


    987-996 - Hugo Kapet
    996-1031 - Robert II. Svatý
    1031-1060 - Jindřich I. Sličný
    1060-1108 - Filip I. Krásný
    1108-1137 - Ludvík VI. Tlustý
    1137-1180 - Ludvík VII. Mladý
    1180-1223 - Filip II. August
    1223-1226 - Ludvík VIII. Lev
    1226-1270 - Ludvík IX. Svatý (1226-1234 - regentkou Blanka Kastilská)
    1270-1285 - Filip III. Smělý
    1285-1314 - Filip IV. Sličný
    1314-1316 - Ludvík X. Svárlivý
    1316- Jan I. Dítě (1316 - před jeho narozením a během jeho života - regentem jeho strýc Filip, pozdější král Filip V.)
    1316-1322 - Filip V. Dlouhý
    1322-1328 - Karel IV. Sličný



    Dynastie Valois


    1328-1350 - Filip VI. Šťastný
    1350-1364 - Jan II. Dobrý
    1364-1380 - Karel V. Moudrý
    1380-1422 - Karel VI. Šílený (1380-1382 - regentem Ludvík I. z Anjou)
    1422-1461 - Karel VII. Vítězný
    1461-1483 - Ludvík XI.
    1483-1498 - Karel VIII. Vlídný (1483-1484 - regentkou Anne de Beaujeu)



    Dynastie Valois - orleánská větev


    1498-1515 - Ludvík XII. - Otec lidu



    Dynastie Valois - orleánsko-angoulêmská větev


    1515-1547 - František I.
    1547-1559 - Jindřich II.
    1559-1560 - František II.
    1560-1574 - Karel IX. (1560-1563 - regentkou Kateřina Medičejská)
    1574-1589 - Jindřich III. (1573-1574 - král polský)



    Dynastie Bourbonů


    1589-1610 - Jindřich IV. Navarrský
    1610-1643 - Ludvík XIII. Spravedlivý (1610-1614 - regentkou Marie Medičejská)
    1643-1715 - Ludvík XIV. Král slunce (1643-1651 - regentkou Anna Rakouská)
    1715-1774 - Ludvík XV. (1715-1723 - regentem Filip II. Orleánský)
    1774-1792 - Ludvík XVI.




    Francouzská (první) republika


    1792-1795 - Konvent
    1795-1799 - Direktorium
    1799-1804 - Konzulát




    Francouzské (první) císařství


    Císař


    1804-1814 - Napoleon I. **




    Francouzské království


    Dynastie Bourbonů


    1814-1815 - Ludvík XVIII.




    Francouzské císařství (stodenní)


    Dynastie Bonaparte


    1815 - Napoleon I. **




    Francouzské království


    Dynastie Bourbonů


    1815-1824 - Ludvík XVIII.
    1824-1830 - Karel X.



    Dynastie bourbonsko-orleánská [červencová monarchie]


    Král


    1830-1848 - Ludvík Filip I.




    Francouzská (druhá) republika


    Prezident


    1848-1852 - Ludvík Napoleon Bonaparte




    Francouzské (druhé) císařství


    Dynastie Bonaparte


    1852-1870 - Napoleon III.




    Francouzská (třetí republika)


    Prezidenti


    1871-1873 - Adolphe Thiers
    1873-1879 - Patrice Mac-Mahon
    1879-1887 - Jules Grévy
    1887-1894 - Sadi Carnot
    1894-1895 - Jean Casimir-Périer
    1895-1899 - Félix Faure
    1899-1906 - Émile Loubet
    1906-1913 - Armand Fallières
    1913-1920 - Raymond Poincaré
    1920- Paul Deschanel
    1920-1924 - Alexandre Millerand
    1924-1931 - Gaston Doumergue
    1931-1932 - Paul Doumer
    1932-1940 - Albert Lebrun



    Svobodná Francie


    Vůdce Svobodných Francouzů


    1940-1944 - Charles de Gaulle



    Francouzský stát


    Hlava státu


    1940-1944 - Philippe Pétain




    Francouzská (obnovená třetí) republika


    Prezidenti prozatímní vlády


    1944-1946 - Charles de Gaulle
    1946 - Félix Gouin
    1946 - Georges Bidault
    1946-1947 - Léon Blum




    Francouzská (čtvrtá) republika


    Prezidenti


    1947-1954 - Vincent Auriol
    1954-1959 - René Coty



    Francouzská (pátá) republika


    Prezidenti


    1959-1969 - Charles de Gaulle
    1969- Alain Poher***
    1969-1974 - Georges Pompidou
    1974- Alain Poher***
    1974-1981 - Valéry Giscard d'Estaing
    1981-1995 - François Mitterrand
    1995-2007 - Jacques Chirac
    2007-xxxx - Nicolas Sarkozy











    *aa - Karlova titulace:
    Karolus serenissimus augustus a Deo coronatus magnus pacificus imperator Romanum imperium gubernans qui et per misericordiam dei rex Francorum atque Langobardorum.
    Formulace imperator Romanum imperium gubernans znamenající císař, správce římské říše, kterou Karel používal místo pouhého Imperator Romanorum vyjadřovala snahu o vyjádření nezávislosti na papežství.


    *** přechodně, z titulu funkce prezidenta Senátu
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/11628#79996Verze : 0
    MOD