Pevnost Praha

Fortress Prague
Festung Prag
     
Název:
Name:
Pevnost Praha Fortress Prague
Originální název:
Original Name:
Pevnost Praha
Další názvy:
Other Names:
-
Obec:
Municipality:
Praha Prague
GPS souřadnice:
GPS Coordinates:
50°05'20.72"N 14°25'14.11"E
Fotografie nebo nákres:
Photo or Sketch:
Typ pevnostního komplexu:
Type of Fortress Complex:
bastionový komplex bastion complex
Vyšší pevnostní celek:
Upper Fortress Complex:
žádný no
Části pevnostního komplexu:
Components of the Fortress Complex:
Malá Strana a Pražský hrad
Staré a Nové Město
Citadela Vyšehrad
Mala Strana and Prague Castle
Old and New Town
Vysehrad Citadel
Zahájení stavby:
Start of Construction:
DD.MM.1648
Dokončení stavby:
Completion of Construction:
DD.MM.1727
Výzbroj:
Armament:
? ?
Posádka:
Crew:
1 000 - 3 000
Bojové využití:
Combat Use:
16.11.1741-26.11.1741 Válka o habsburské dědictví
16.07.1742-28.12.1742 Válka o habsburské dědictví
01.09.1744-15.09.1744 Druhá slezská válka
07.05.1757-20.06.1757 Sedmiletá válka
16.11.1741-26.11.1741 War of the Habsburg Heritage
16.07.1742-28.12.1742 War of the Habsburg Heritage
01.09.1744-15.09.1744 Second Silesian War
07.05.1757-20.06.1757 Seven Years' War
Současný stav:
Current Condition:
zachovalý well maintained
Přístupnost:
Accessibility:
volně přístupno open free
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
Andrej Romaňák: Praha jako pevnost (Praha 1989)
Edgar T. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
Zdeněk Wirth: Zmizelá Praha V. (Praha 1948)
Josef Janáček: Malé dějiny Prahy (Praha 1983)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#421537 Verze : 0
Koncem 9. století založil přemyslovský kníže Bořivoj I. (podle jiných pramenů ale teprve jeho syn Spytihněv I.) na skalnatém ostrohu nad soutokem potoku Brusnice s Vltavou hradiště, které se stalo předchůdcem pozdějšího Pražského hradu. Opevnění tohoto nového knížecího sídla tvořil zemní val s vnitřní roštovou konstrukcí, jehož čelní strana byla tvořena zdí z nasucho kladených opukových kamenů.
Zhruba o sto let později bylo na rozlehlé skalní plošině jižně od Pražského hradu zbudováno hradiště Vyšehrad (původně Chrasten), jež si v 60. letech 11. století zvolil za své sídlo kníže a posléze první český král Vratislav I.
V průběhu 11. a 12. století byla původní valová opevnění Pražského hradu a Vyšehradu nahrazena románskými hradbami z kvádříkového zdiva, a obě hradiště se tak změnila v klasické raně středověké hrady. V osídleném prostoru mezi nimi vznikly časem čtyři samostatné městské celky:


- Staré Město pražské, původně tržní osada na křižovatce obchodních cest, kterou roku 1230 Václav I. povýšil na královské město.


- Menší Město pražské (Malá Strana, původně Nové Město), které bylo jižním podhradím Pražského hradu. Roku 1257 je na královské město povýšil Přemysl Otakar II.


- Hradčany byly původně rovněž podhradím, v tomto případě ale spíše západním předhradím Pražského hradu. Roku 1320 je tehdejší nejvyšší pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé povýšil na poddanské město.


- Nové Město pražské založil rovnou jako královské město roku 1348 Karel IV., jako reakci na vzrůstající počet obyvatel ostatních tří pražských měst.


Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Andrej Romaňák: Praha jako pevnost (Praha 1989)
- Edgar T. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Zdeněk Wirth: Zmizelá Praha V. (Praha 1948)
- Václav Hlavsa, Jiří Vančura: Malá Strana (Praha 1983)
- Vilém Lorenc: Nové Město pražské (Praha 1973)
- Josef Janáček: Malé dějiny Prahy (Praha 1983)




Města pražská po dokončení karlovských hradeb
Zdroj: Školní atlas československých dějin (Praha 1959)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#414423 Verze : 0
Staré Město pražské


Staré Město pražské bylo po svém založení (1230) za Václava I. obehnáno hradbou z lomového kamene o délce cca 3,5 km, 7-11 metrů vysokou a u paty dosahující tloušťky dvou metrů. Po jejím hřebeni probíhal střelecký ochoz s cimbuřím. Hradba byla zesílena 16 hranolovými věžemi, vzdálenými od sebe cca 60 metrů, a v nejohroženějším jihovýchodním úseku před ni byla předsunuta parkánová zeď s příkopem. Úsek podél řeky tvořila pouze hradební zeď a příkop.


Od vltavského břehu vedly hradby po linii dnešních ulic Revoluční, Na příkopě, 28. října a Národní. Odtud se stáčely k severu a zhruba podél břehu se vracely zpátky ke klášteru sv. Františka. Průchod hradbami umožňovaly brány, stavebně řešené jako průjezdní hranolové věže s padacím mostem přes příkop, a v hradební zdi prolomené branky (fortny) pro pěší.


Na Františku stála brána sv. Františka, na konci Dlouhé třídy brána Černá, na konci Královodvorské ulice brána sv. Benedikta, na místě dnešní Prašné brány brána Horská (sv. Ambrože, později Odraná), na Můstku brána Havelská (Svatohavelská, Nová), na konci Perlové ulice branka (Svatohavelská, K Panně Marii Sněžné), na Perštýně brána Zderazská (Svatomartinská), v ústí ulice Karoliny Světlé brána sv. Štěpána. Směrem k Vltavě byla v Betlémské ulici brána sv. Ondřeje, na konci ulice Na zábradlí brána u kostela sv. Jana Na zábradlí, u Juditina mostu brána Mostecká, na konci Kaprovy ulice brána sv. Valentina a poslední byla Židovská fortna na konci dnešní Pařížské ulice.


Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Andrej Romaňák: Praha jako pevnost (Praha 1989)
- Edgar T. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Zdeněk Wirth: Zmizelá Praha V. (Praha 1948)
- Václav Hlavsa, Jiří Vančura: Malá Strana (Praha 1983)
- Vilém Lorenc: Nové Město pražské (Praha 1973)
- Josef Janáček: Malé dějiny Prahy (Praha 1983)



Opevnění Starého Města pražského před rokem 1348
Zdroj: Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#414425 Verze : 0
Menší Město pražské (Malá Strana) před rokem 1348


Hradby Menšího Města pražského (založeno 1257) byly - na rozdíl od hradeb staroměstských - zbudovány z opukového kvádříkového zdiva a jejich věže měly nejen hranatý, ale i kulatý půdorys. Začínaly u Černé věže Pražského hradu, po svahu sestoupily na konec dnešní Valdštejnské ulice a odtud na jih k Juditinu mostu přes Vltavu. Zde stála opevněná komenda řádu Johanitů, od níž hradby pokračovaly na západ, přibližně podél ulic Tržiště a Břetislavova, na jejímž konci se ostře zalamovaly k severu a přes Nerudovu ulici se v místech horního konce dnešních Nových zámeckých schodů napojily na opevnění Pražského hradu..
V ohybu dnešní Valdštejnské ulice stála Písecká brána, v Tomášské ulici fortna sv. Tomáše. Vstup na Juditin most, spojující Malou Stranu se Starým Městem, hájila dvojice hranatých věží s branou mezi nimi. V ústí Karmelitské ulice do Malostranského náměstí stála průjezdná věž Újezdské brány, severně od ní Svatojanská fortna. Poslední malostranskou bránou byla Strahovská brána, stojící zhruba v polovině dnešní Nerudovy ulice.


Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Andrej Romaňák: Praha jako pevnost (Praha 1989)
- Edgar T. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Zdeněk Wirth: Zmizelá Praha V. (Praha 1948)
- Václav Hlavsa, Jiří Vančura: Malá Strana (Praha 1983)
- Vilém Lorenc: Nové Město pražské (Praha 1973)
- Josef Janáček: Malé dějiny Prahy (Praha 1983)



Opevnění Menšího Města pražského a Pražského hradu před rokem 1348
Zdroj: Václav Hlavsa, Jiří Vančura: Malá Strana (Praha 1983)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#414427 Verze : 0
Nové Město pražské


Po založení (1348) Nového Města pražského dal Karel IV. postavit velkorysé opevnění, které mělo zajistit bezpečnost nejen nově budovaného města, ale i celého pražského čtyřměstí. Jeho základem byla hradební zeď z lomového kamene, o tloušťce okolo dvou metrů a výšce od 6 do 12 metrů, chráněná zemním valem a příkopem. Po hřebeni hradby probíhal střelecký ochoz s cimbuřím. Boční palbu obránců (tzv. flankování) umožňovaly hranolové věže, zapuštěné ho hradební zdi ve vzdálenosti 60 až 120 metrů od sebe. Přesný počet těchto věží není znám, odhaduje se na cca 40–50 věží pro novoměstský úsek (poslední z věží tohoto úseku, tzv. Malířská bašta, stála na Karlově), cca 13–15 pro vyšehradský úsek a 20 věží (zčásti zachovaných na petřínském zbytku tzv. Hladové zdi) pro úsek malostranský.


Hradby Nového Města pražského začínaly u řeky, v místech dnes již zbořeného nádraží Praha-Těšnov, po trase nynější severojižní magistrály pokračovaly přes Florenc podél Hlavního nádraží k Národnímu muzeu, dále Mezibranskou a Sokolskou ulicí ke Karlovu, odkud se přes nuselské údolí s protékajícím Botičem, napojily na opevnění Vyšehradu. Vnější opevnění vyšehradské citadely sledovalo přibližně linii dodnes dochovaných barokních hradeb a končilo strážním objektem tzv. Libušiny lázně na úbočí vyšehradské skály nad Vltavou.


Průchod novoměstskými hradbami umožňovalo pět bran a celá řada menších branek (forten), umožňujících pohyb osob i v případě uzavření velkých bran v noci nebo za nepřátelského obležení. Na konci novoměstské Petrské ulice, v místech nádraží Praha-Těšnov, stála brána Špitálská (Poříčská), na konci Hybernské ulice brána Horská (Šibeničná), na horním konci Václavského náměstí (Koňského trhu), v místech Národního muzea, brána Koňská, na konci Ječné ulice, na dnešním náměstí I. P. Pavlova, brána Svinská.

Z Vyšehradu, který se po zboření hradeb proti Novému Městu za husitských válek stal víceméně územní součástí Nového Města, vedla do pankráckého předpolí jediná brána, které se pro devět goticky špičatých střešních vížek říkalo Špička. Stavební řešení bran bylo jednotné. Všechny tvořil nekrytý průjezd mezi dvěma hranolovými věžemi, pouze v případě novoměstské Svinské brány a vyšehradské Špičky byly obě věže ve výši prvního patra vzájemně propojeny do kompaktního obranného bloku.


Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Andrej Romaňák: Praha jako pevnost (Praha 1989)
- Edgar T. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Zdeněk Wirth: Zmizelá Praha V. (Praha 1948)
- Václav Hlavsa, Jiří Vančura: Malá Strana (Praha 1983)
- Vilém Lorenc: Nové Město pražské (Praha 1973)
- Josef Janáček: Malé dějiny Prahy (Praha 1983)



Opevnění Nového Města pražského
Zdroj: Vilém Lorenc: Nové Město pražské (Praha 1973)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#414428 Verze : 0
Menší Město pražské (Malá Strana) po roce 1348


Po vzniku Nového Města pražského bylo malostranské opevnění podstatně rozšířeno. Nové hradby, jejichž stavební provedení odpovídalo hradbám novoměstským, začínaly pod Újezdem, vystoupaly na vrchol Petřína, odtud klesaly kolem Strahovského kláštera k Jelenímu příkopu, aby se podél severní strany Hradčan, Pražského hradu a dnešních Starých zámeckých schodů vrátily na Klárově k řece. Vedly jimi tři brány: Na Újezdě brána Újezdská, na Pohořelci brána Strahovská (Říšská), na Klárově brána Písečná (Písecká).



Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Andrej Romaňák: Praha jako pevnost (Praha 1989)
- Edgar T. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Zdeněk Wirth: Zmizelá Praha V. (Praha 1948)
- Václav Hlavsa, Jiří Vančura: Malá Strana (Praha 1983)
- Vilém Lorenc: Nové Město pražské (Praha 1973)
- Josef Janáček: Malé dějiny Prahy (Praha 1983)


Opevnění Menšího Města pražského, Hradčan a Pražského hradu po roce 1348
Zdroj: Václav Hlavsa, Jiří Vančura: Malá Strana (Praha 1983)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#414429 Verze : 0
Pražské opevnění v období třicetileté války


Již krátce před začátkem třicetileté války (1618-1648) bylo rozhodnuto zesílit původní pražské opevnění především na Pohořelci, kde předpolí Strahovské brány stoupalo vzhůru k Bílé hoře a poskytovalo tak případnému oblehateli výhodu převýšení. Roku 1619 byl proto před branou vybudován první zemní bastion a brána sama byla přestavěna do raně barokní podoby. V následujících letech, zejména pak po švédském útoku na Prahu v roce 1639, bylo okolo Pražských Měst vybudováno dalších 29 jednoduchých, jen částečně obezděných zemních bastionů, z toho pouhých 5 na novoměstském úseku (před městskými branami a před zalomením hradeb mezi Poříčskou a Horskou bránou) a 24 na úseku malostranském. Také před Vyšehradskou branou byla vybudována předsunutá zemní rohová hradba (hornverk).

Pravděpodobně z úsporných důvodů vycházela všechna tato narychlo budovaná opevnění ze zásad nizozemské fortifikační školy, dávající přednost neobezděným zemním náspům, vyztužených pouze proutím, drny a dřevěnými palisádami. Na vrcholu těchto náspů byla vybudována předprseň (banket) lemovaná řadou hradebních košů, naplněných zeminou. Předpolí bylo chráněno příkopy, palisádovými ploty a dalšími protipěchotními překážkami.


Do července 1648 byla zhruba dokončena plánovaná rekonstrukce opevnění Malé Strany a Hradčan, za niž bylo jen firmě Santina de Bossiho vyplaceno přes 130 000 zlatých. Některé nedodělky však přece jenom zůstaly. Například v srpnu 1647 upozorňovali pražští císařští místodržící hejtmana Menšího Města pražského Jiřího Felixe Vithu ze Rzavého, že „… v šancích za hradem jsou na některých místech takové díry, že by tamtudy mohly nepřátelské jízdné i pěší oddíly proniknout a vše si obhlédnout; podobně by se mohly pokusit o něco jiného za Hradčany …“


A skutečně, právě tudy „pronikli“ v červenci roku 1648 Švédové a náhlým přepadem obsadili Malou Stranu. Proniknout do pravobřežní části města se jim nepodařilo, teprve po příchodu dalších posil rozstříleli do konce října 1648 na několika místech staré gotické hradby Nového Města natolik, že se probojovali až ke kostelu sv. Jindřicha. Hrozícímu pádu města nakonec zabránila – kromě houževnatého odporu slabé císařské posádky a oddílů pražské městské domobrany – zpráva o ukončení třicetileté války…


Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Andrej Romaňák: Praha jako pevnost (Praha 1989)
- Edgar T. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Zdeněk Wirth: Zmizelá Praha V. (Praha 1948)
- Václav Hlavsa, Jiří Vančura: Malá Strana (Praha 1983)
- Vilém Lorenc: Nové Město pražské (Praha 1973)
- Josef Janáček: Malé dějiny Prahy (Praha 1983)



Pražské opevnění okolo roku 1650
Zdroj: Seutterova mapa Prahy z roku 1650
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#414431 Verze : 0
Vznik pevnosti Praha


V roce 1650 podal generál hrabě Raimund Montecuccoli císaři pamětní spis o přeměně Prahy v pevnost s citadelou na Vyšehradě. Technický generální plán vypracoval inženýr plukovník hrabě Inocenc de Conti, stavebním dozorem byl pověřen inženýr podplukovník svobodný pán Josef Priami z Rovereta, pán na Lišně a Bystřici.

Stavba nového, tentokrát již souvislého bastionového opevnění byla zahájena okolo roku 1653 na pravém břehu Vltavy (u Poříčské brány) a skončila okolo roku 1730 opevněním Malé Strany a Hradčan. Cihlami obezděné zemní bastiony (bašty) a spojovací kurtiny (hradby) byly posunuty před původní středověké hradby a tam, kde to bylo možné, byla využita i opevnění z třicetileté války. Hroty (špičky) bastionů byly zpevněny obložením z pískovcových kvádrů. Bastiony byly označeny číslicemi a jmény.


Jako palebné postavení dělostřelectva a pěchoty byl na horní ploše opevnění zbudován souvislý hliněný val, opatřený dřevěnou palisádou. V úseku tzv. Mariánských hradeb, tj. mezi bastiony XII až XIX, byl tento val zdvojený (fausse braye), přičemž vnitřní byl vyšší než vnější. Na bastionech XIV a XV byly navíc, podobně jako na novoměstských bastionech XXII až XXV, zřízeny zvýšené zemní dělostřelecké nástavby (kavalíry), poskytující lepší výhled a výstřel do předpolí.


Brány nového opevnění byly umístěny více méně na místech svých středověkých předchůdkyň. Jedinou výjimkou byla malostranská Písecká brána, která se (již podruhé ve své historii) posunula z Klárova na výše umístěnou linii Mariánských hradeb.


Novoměstské bastionové opevnění stavěli postupně civilní architekti Carlo Antonio Lurago, jeho bratranec Francesco Anselmo Lurago, Kryštof Dientzenhofer, Vít Kaňka a nakonec Kilián Ignác Dientzenhofer. Výstavbu vyšehradské citadely řídili Giuseppe Priami z Roveretta, Giovanni de Capauli, Agostino a Domenico Orsi. Malostranské opevnění stavěli Giovanni Pieroni, jeho syn Francisco Pieroni, Santini di Bossi, Giovanni Antonio Lurago, Martin Johann Eyck, Abraham Leuthner, Philippo Talduzzi a Bartolomeo Scotti.
Názory pozdějších fortifikačních odborníků na výsledek práce těchto vesměs slavných architektů shrnuje český historik Vladimír Kupka v knize Pražská opevnění:


„…Pražská fortifikace byla především vybudována příliš jednoduše, neboť byla v podstatě (až na několik málo výjimek) omezena pouze na základní val bastionů a kurtin, a neměla proto potřebnou hloubku obrany. Sporadické střední prvky opevnění (raveliny, kleště) byly určeny převážně jen k ochraně bran či kurtin, a nevytvářely proto žádnou souvislou střední frontu v příkopu. Ani na vnějším okraji kontreskarpy neoplývalo pražské opevnění, s výjimkou kryté cesty a shromaždišť, žádnými vnějšími obrannými prvky, které by oddálily obléhací frontu od pevnosti a znemožnily přímé ostřelování hradeb i vnitřního města. Snad jen Vyšehrad lze zejména vzhledem k dosti nepřístupnému terénu ohodnotit jako plnohodnotnou citadelu s dobrými takticko-technickými vlastnostmi. Jeho poloha na jižním okraji Prahy však značně snižovala jeho strategickou hodnotu, protože při nepřátelském útoku z jiného směru než od jihu se citadela stávala pro obranu Prahy prakticky bezcennou, neboť byla velmi vzdálena od většiny zástavby, takže její výzbroj nemohla svou palbou ovládat Malou Stranu, Hradčany, Pražský hrad ani Staré Město, a Nové Město pouze z části…“


Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Andrej Romaňák: Praha jako pevnost (Praha 1989)
- Edgar T. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Zdeněk Wirth: Zmizelá Praha V. (Praha 1948)
- Václav Hlavsa, Jiří Vančura: Malá Strana (Praha 1983)
- Vilém Lorenc: Nové Město pražské (Praha 1973)
- Josef Janáček: Malé dějiny Prahy (Praha 1983)



Pevnost Praha v roce 1816
Zdroj: Jüttnerův trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#414432 Verze : 0
Pevnost Praha ve válce


Podle odborníků bylo tedy pražské opevnění již v době svého dokončení zastaralé a nevyhovující požadavkům „moderního“ válečnictví.. To se potvrdilo v listopadu roku 1741, kdy za války o habsburské dědictví Prahu bez větších obtíží dobyla bavorsko-francouzsko-saská armáda. V zájmu objektivity je ovšem nutno poznamenat, že pražská posádka čítala v té době necelých 5 000 mužů (z toho 2 300 vojáků pravidelné armády), zatímco útočníci měli k dispozici 50-60 000 vojáků…

Během svého pobytu v Praze vybudovali Francouzi několik předsunutých opevnění na Petříně, na Vítkově, na Letné a zejména zdokonalili opevnění vyšehradské citadely, včetně dokončení výstavby jejích podzemních kasemat.

V létě roku 1742 zahájila habsburská armáda o síle téměř 45 000 mužů pravidelné obléhání Prahy, hájené třicetitisícovou francouzskou posádkou. Vzhledem k nepříliš důraznému přístupu oblehatelů umožnilo „zastaralé“ pražské opevnění Francouzům vzdorovat až do prosince, kdy se jim (za dodnes neobjasněných okolností) podařilo Prahu opustit a úspěšně se stáhnout do Chebu. Před ústupem vyhodili do povětří opevněný letohrádek Belvedere na Letné, čímž se zasloužili o přenesení tohoto názvu na renesanční Královský letohrádek v zahradách Pražského hradu, jenž je nese dodnes…


V září roku 1747, za druhé slezské války, podrobili pražské opevnění zkoušce pro změnu Prusové. Jejich armádě o síle 70 000 mužů čelilo 17 000 mužů pražské posádky. Po třídenním ostřelování těžkým dělostřelectvem Praha kapitulovala, a to především na naléhání pražských měšťanů, kteří těžce nesli škody na svém majetku. Prusové město obsadili, již v listopadu jej však opět vyklidili. Při odchodu se pokusili vyhodit do povětří vyšehradskou citadelu, tomu však zabránil včasný zásah tří mužů z Podskalí, kteří iniciativně zneškodnili hořící doutnáky.


Po skončení válek o rakouské dědictví byla pevnost Praha dekretem císařovny Marie Terezie zrušena (30. dubna 1749) a od té doby, jak píše Zdeněk Wirth, „…opevnění už úplně zanedbáváno, sypané valy, bankety a traversy se sesouvaly, armované parapety dostávaly ve zdivu trhliny a drobily se. Bastiony byly pronajímány soukromníkům; tak u Poříčské brány užíval bašty cech soukeníků pro své rámy, sanytrník Al. Balling tu měl výrobu, koželuh Matouš Marbath barvil na XXV bastionu kůže v dřevěné kůlně a vedle měl kolotoč, výčep piva a domek se zahrádkou. Se svolením zemského velitele polního maršálka knížete Lobkovicze založil v roce 1749 fortifikační ředitel inženýr major K. Cremeri hedvábnické plantáže morušových stromů…“


Prusové se před Prahou objevili znovu za sedmileté války. Po vítězné bitvě u Štěrbohol (6. května 1757) zahájila jejich armáda v síle 100 000 mužů obléhání Prahy, hájené 42 000 vojáky. Pruské dělostřelectvo způsobilo městu těžké škody, nicméně po prohrané bitvě u Kolína (18. června 1757) bylo obléhání zrušeno a pruská armáda opustila Čechy.



Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Andrej Romaňák: Praha jako pevnost (Praha 1989)
- Edgar T. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Zdeněk Wirth: Zmizelá Praha V. (Praha 1948)
- Václav Hlavsa, Jiří Vančura: Malá Strana (Praha 1983)
- Vilém Lorenc: Nové Město pražské (Praha 1973)
- Josef Janáček: Malé dějiny Prahy (Praha 1983)



Obležení Prahy císařskou armádou v roce 1742 (úsek na Petříně a Pohořelci)
Zdroj:
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#414433 Verze : 0
Úpadek pevnosti Praha


V důsledku rozvoje vojenství, zejména ovšem dělostřelecké techniky, postupně zastarávaly i mnohem sofistikovanější české bastionové pevnosti, než byla Praha. Například Hradec Králové (výstavba 1766-1789), Terezín (1780-1790) nebo Josefov (1780-1787). Pokusem o řešení tohoto problému bylo obklopení dosavadní pevnosti věncem předsunutých pevnůstek (fortů), čímž vznikla tzv. fortová pevnost. Např. na sousední Moravě byl tento způsob zvolen pro přestavbu pevnosti Olomouc. První návrh na přestavbu Prahy na fortovou pevnost vznikl již roku 1827, ale z finančních důvodů nebyl realizován…


Zato v letech 1827—30 vznikl na pražských hradbách od Poříčské ke Koňské bráně park ve formě široké promenádní a vyhlídkové cesty, vroubené topoly a s keřovitými a květinovými zátišími na bastionech. A s postupným rozšiřováním města pokračovalo i postupné uvolňování jeho pevnostního režimu. V letech 1831-1832 došlo přestavbě Koňské brány do podoby, umožňující uspokojit zvyšující se dopravní nároky proražením dalšího průjezdu. V letech 1841-1842 byla v souvislosti se zřízením nové komunikace přes Vyšehrad a Pankrác do Tábora zazděna vyšehradská Jeruzalémská brána a nahrazena lépe propustnou tzv. Cihelnou bránou. Z téhož důvodu byla opět otevřena vyšehradská Leopoldova brána. V letech 1844-1845 byla v rámci výstavby železničního nádraží (dnes Masarykovo) proražena v hradbách Železniční brána se šesti kolejovými průjezdy…


Nezadržitelný úpadek pražské pevnosti byl na krátký čas pozastaven revolučními událostmi roku 1848. V rámci jejich potlačování se její poslední bojovou akcí stal paradoxně boj nikoli proti vnějšímu, ale proti vnitřnímu nepříteli – tedy proti pražskému obyvatelstvu. V červnu 1848 donutilo pevnostní dělostřelectvo, podřízené polnímu podmaršálovi knížeti Windischgrätzovi (jemuž krátce předtím pražští povstalci omylem zastřelili manželku), Prahu ke kapitulaci osvědčenou metodou ničení majetku pokojných měšťanů.


Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Andrej Romaňák: Praha jako pevnost (Praha 1989)
- Edgar T. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Zdeněk Wirth: Zmizelá Praha V. (Praha 1948)
- Václav Hlavsa, Jiří Vančura: Malá Strana (Praha 1983)
- Vilém Lorenc: Nové Město pražské (Praha 1973)
- Josef Janáček: Malé dějiny Prahy (Praha 1983)



Pevnost Praha za povstání v roce 1848
Zdroj: Školní atlas československých dějin (Praha 1959)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#414435 Verze : 0
Po vyhodnocení zkušeností z bojů proti pražským povstalcům byly provedeny některé úpravy stávajícího opevnění, určené tentokrát k jeho týlové obraně. Zejména na Petříně (vybudování zdí a pevnůstek chránících „Hladovou zeď“ a přístup k bastionu č. III nad Újezdem), na Pražském hradě, na bastionu č. XIX nad Klárovem (který byl přebudován na samostatnou pevnůstku) a na Vyšehradě, kde byl před bastion č. XXXVIII předsunut redan s dělostřeleckou baterií, určenou výlučně k ostřelování Nového Města.


Navzdory tomu vznikly v letech 1850-57 na novoměstských bastionech první kavárny (např. Viktoria mezi Novou a Koňskou bránou), v letech 1858-59 byla zbudována nová brána na Poříčí s a roku 1862 nová brána na Újezdě. Obě brány již architektonicky zcela ztratily svoji vojenskou funkci a jejich hlavním posláním bylo nadále pouze usnadnit plynulejší policejní a hospodářskou kontrolu vstupu do města.


Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Andrej Romaňák: Praha jako pevnost (Praha 1989)
- Edgar T. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Zdeněk Wirth: Zmizelá Praha V. (Praha 1948)
- Václav Hlavsa, Jiří Vančura: Malá Strana (Praha 1983)
- Vilém Lorenc: Nové Město pražské (Praha 1973)
- Josef Janáček: Malé dějiny Prahy (Praha 1983)



Praha v roce 1858
Zdroj: Kořistkův výškopisný plán Prahy z roku 1858
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#414437 Verze : 0
Konec pevnosti Praha

Za prusko-rakouské války roku 1866 byla Praha sice opět vyhlášena za pevnost, nicméně po prohrané bitvě u Hradce Králové (3. července 1866) ji vojenská posádka vyklidila a město se bez boje vzdalo pruské armádě. V důsledku tohoto posledního (byť v tomto případě ne zcela zaviněného) selhání pražské fortifikace vyhlásil císař František Josef I. dne 30. října 1866 Prahu za otevřené město a vydal svůj souhlas se zbořením hradeb.

Definitivní likvidace pražského opevnění začala 20. července 1874 na Poříčí. Do roku 1895 zůstal z opevnění Nového Města pouze malý úsek gotické hradby mezi Karlovem a Vyšehradem. Na levobřežní část došlo roku 1901, zde však byly zbořeny pouze brány Újezdská (s přilehlým ravelinem a bastiony I a II) a Strahovská. Na místě pravé části bastionu XIV, celého bastionu XV a levé části bastionu XVI byla postavena Kadetní škola. K dalším úpravám v prostoru Mariánských hradeb došlo pak až v letech 1923-1925, kdy byla většina bastionů více či méně zakryta zasypáním příkopů a zčásti zastavěna obytnými domy.

Jediným úsekem, kterého se destrukce pražského opevnění nedotkla, byla vyšehradská citadela. Jejím předáním pražskému magistrátu, k němuž došlo 17. února 1911, definitivně skončila role pražské pevnosti v dějinách…

Popisy pražských kasáren a dalších vojenských objektů lze nalézt ZDE

Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Andrej Romaňák: Praha jako pevnost (Praha 1989)
- Edgar T. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Zdeněk Wirth: Zmizelá Praha V. (Praha 1948)
- Václav Hlavsa, Jiří Vančura: Malá Strana (Praha 1983)
- Vilém Lorenc: Nové Město pražské (Praha 1973)
- Josef Janáček: Malé dějiny Prahy (Praha 1983)

Nová zástavba v místech zbořeného opevnění na Újezdě
Zdroj: Hertigův plán Prahy (Praha 1891)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#414438 Verze : 0
Výstavba bastionového opevnění pražské pevnosti byla zahájena kolem roku 1653 na Novém Městě pražském a ukončena kolem roku 1730 opevněním Malé Strany a Hradčan. Jeho základními články byly sypané, cihlami armované pětiboké bastiony, spojené relativně dlouhými kurtinami. Základní podpůrné prvky bastionového opevnění (např. raveliny) byly z terénních i finančních důvodů využívány jen minimálně (v podstatě pouze před některými branami). Malou Stranu a Hradčany chránilo 20 bastionů (I-XX). Nové Město chránilo 12 bastionů (XXI-XXXII). Vyšehradskou citadelu tvořilo 8 bastionů (XXXIII-XXXX). Bastiony byly označeny číslicemi a jmény světců.
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412894 Verze : 0
Bastion I
Název: bastion (bašta) sv. Jana
GPS souřadnice: 50° 4' 54.1044435" N, 14° 24' 26.9486046" E
Rozměry:
- levý bok: 45 m
- levý líc: 67 m
- pravý líc: 20 m
- pravý bok: 20 m
- šířka (hrdlo): 78 m
- hloubka: 47 m:
Současný stav: zbořen
Poznámka:
Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412895 Verze : 0
Bastion II
Název: bastion (bašta) sv. Jakuba
GPS souřadnice: 50° 4' 49.3457168" N, 14° 24' 21.3481522" E
Rozměry:
- levý bok: 39 m
- levý líc: 94 m
- pravý líc: 78 m
- pravý bok: 47 m
- šířka (hrdlo): 78 m
- hloubka: 110 m
Současný stav: zbořen
Poznámka: bastion se dvěma terasami na pravém boku.
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412896 Verze : 0
Bastion III
Název: bastion (bašta) sv. Dominika
GPS souřadnice: 50° 4' 48.8500085" N, 14° 24' 12.2715569" E
Rozměry:
- levý bok: 36 m
- levý líc: 84 m
- pravý líc: 106 m
- pravý bok: -
- šířka (hrdlo): -
- hloubka: -
Současný stav: dochovaný
Poznámka: bastion (vlastně půlbastion) se čtyřmi terasami na levém boku je zprava zapuštěn do svahu Petřína
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412897 Verze : 0
Bastion IV
Název: bastion (bašta) sv. Karla
GPS souřadnice: 50° 4' 50.3123437" N, 14° 23' 52.7665329" E
Rozměry:
- levý bok: 44 m
- levý líc: 92 m
- pravý líc: 88 m
- pravý bok: 44 m
- šířka (hrdlo): 116 m
- hloubka: 108 m
Současný stav: dochovaný
Poznámka:
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412898 Verze : 0
Bastion V
Název: bastion (bašta) sv. Vavřince
GPS souřadnice: 50° 4' 55.033867" N, 14° 23' 42.2029209" E
Rozměry:
- levý bok: 44 m
- levý líc: 88 m
- pravý líc: 82 m
- pravý bok: 44 m
- šířka (hrdlo): 128 m
- hloubka: 108 m
Současný stav: dochovaný
Poznámka:
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412899 Verze : 0
Bastion VI
Název: bastion (bašta) sv. Vojtěcha
GPS souřadnice: 50° 4' 57.264463" N, 14° 23' 30.0171089" E
Rozměry:
- levý bok: 44 m
- levý líc: 92 m
- pravý líc: 92 m
- pravý bok: 44 m
- šířka (hrdlo): 124 m
- hloubka: 128 m
Současný stav: dochovaný
Poznámka:
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412900 Verze : 0
Bastion VII
Název: bastion (bašta) sv. Norberta
GPS souřadnice: 50° 5' 0.9077078" N, 14° 23' 19.2796898" E
Rozměry:
- levý bok: 45 m
- levý líc: 87 m
- pravý líc: 90m
- pravý bok: 44 m
- šířka (hrdlo): 124 m
- hloubka: 124 m
Současný stav: dochovaný
Poznámka:
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412901 Verze : 0
Bastion VIII
Název: bastion (bašta) sv. Alžběty, Špitálský bastion (bašta)
GPS souřadnice: 50° 5' 7.7726607" N, 14° 23' 13.0226326" E
Rozměry:
- levý bok: 43 m
- levý líc: 96 m
- pravý líc: 102
- pravý bok: 43 m
- šířka (hrdlo): 112 m
- hloubka: 117 m
Současný stav: dochovaný
Poznámka: bastion se dvěma terasami na pravém boku.
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412902 Verze : 0
Bastion IX
Název: Strahovský bastion (bašta), bastion (bašta) sv. Markéty
GPS souřadnice: 50° 5' 14.4019137" N, 14° 23' 11.3811207" E
Rozměry:
- levý bok: 44 m
- levý líc: 92 m
- pravý líc: 90 m
- pravý bok: 46 m
- šířka (hrdlo): 116 m
- hloubka: 117 m
Současný stav: zbořen, na jeho místě Zeměbranecké kasárny.
Poznámka:
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412904 Verze : 0
Bastion X
Název: bastion (bašta) sv. Františka Borgii
GPS souřadnice: 50° 5' 23.8063423" N, 14° 23' 16.3635921" E
Rozměry:
- levý bok: 42 m
- levý líc: 96 m
- pravý líc: 96 m
- pravý bok: 42 m
- šířka (hrdlo): 164 m
- hloubka: 105 m
Současný stav: dochovaný včetně části vyzděného příkopu
Poznámka:
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412905 Verze : 0
Bastion XI
Název: Kamenný bastion (bašta), bastion (bašta) sv. Anny, Šance Hvězda (Sternschanz)
GPS souřadnice: 50° 5' 32.3801572" N, 14° 23' 19.7624874" E
Rozměry:
- levý bok: 39 m
- levý líc: 87 m
- pravý líc: 88 m
- pravý bok: 40 m
- šířka (hrdlo): 76m
- hloubka: 100 m
Současný stav: dochován levý bok a líc
Poznámka: bastion se zdvojenou střeleckou linií (fausse-braye).
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412906 Verze : 0
Bastion XII
Název: bastion (bašta) Panny Marie
GPS souřadnice: 50° 5' 35.6881481" N, 14° 23' 28.5494041" E
Rozměry:
- levý bok: 43 m
- levý líc: 84 m
- pravý líc: 98 m
- pravý bok: 43 m
- šířka (hrdlo): 87 m
- hloubka: 116 m
Současný stav: dochován pravý bok
Poznámka: bastion se zdvojenou střeleckou linií (fausse-braye)
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412907 Verze : 0
Bastion XIII
Název: bastion (bašta) sv. Benedikta
GPS souřadnice: 50° 5' 36.6792941" N, 14° 23' 38.6302185" E
Rozměry:
- levý bok: 30 m
- levý líc: 86 m
- pravý líc: 85 m
- pravý bok: 30 m
- šířka (hrdlo): 123 m
- hloubka: 92 m
Současný stav: dochovaný s částečně narušenými boky
Poznámka: bastion se zdvojenou střeleckou linií (fausse-braye)
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412908 Verze : 0
Bastion XIV
Název: bastion (bašta) sv. Václava
GPS souřadnice: 50° 5' 39.0208539" N, 14° 23' 49.8890591" E
Rozměry:
- levý bok: 30 m
- levý líc: 80 m
- pravý líc: 96 m
- pravý bok: 34 m
- šířka (hrdlo): 152 m
- hloubka: 82 m
Současný stav: zbořen
Poznámka: bastion se zdvojenou střeleckou linií (fausse-braye)
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412909 Verze : 0
Bastion XV
Název: bastion (bašta) Všech svatých
GPS souřadnice: 50° 5' 40.941157" N, 14° 24' 2.1907425" E
Rozměry:
- levý bok: 36 m
- levý líc: 98 m
- pravý líc: 95 m
- pravý bok: 35 m
- šířka (hrdlo): 166 m
- hloubka: 83 m
Současný stav: dochovány zbytky
Poznámka: bastion se zdvojenou střeleckou linií (fausse-braye)
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412910 Verze : 0
Bastion XVI
Název: bastion (bašta) sv. Jiří
GPS souřadnice: 50° 5' 43.7162669" N, 14° 24' 15.091095" E
Rozměry:
- levý bok: 34 m
- levý líc: 97 m
- pravý líc: 84 m
- pravý bok: 33 m
- šířka (hrdlo): 166 m
- hloubka: 80 m
Současný stav: dochován zbytek pravé strany
Poznámka: bastion se zdvojenou střeleckou linií (fausse-braye)
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412911 Verze : 0
Bastion XVII
Název: bastion (bašta) sv. Ludmily
GPS souřadnice: 50° 5' 45.3763559" N, 14° 24' 26.8327332" E
Rozměry:
- levý bok: 34 m
- levý líc: 100 m
- pravý líc: 98 m
- pravý bok: 36 m
- šířka (hrdlo): 128 m
- hloubka: 100 m
Současný stav: dochovaný
Poznámka: bastion se zdvojenou střeleckou linií (fausse-braye)
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412913 Verze : 0
Bastion č. XVIII
Název: bastion (bašta) sv. Tomáše
GPS souřadnice: 50° 5' 41.7340501" N, 14° 24' 36.4886856" E
Rozměry:
- levý bok: 36 m
- levý líc: 106 m
- pravý líc: 102 m
- pravý bok: 30 m
- šířka (hrdlo): 118 m
- hloubka: 108 m
Současný stav: dochovaný
Poznámka: bastion se zdvojenou střeleckou linií (fausse-braye)
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412914 Verze : 0
Bastion č. XIX
Název: bastion (bašta) sv. Maří Magdalény
GPS souřadnice: 50° 5' 35.8368204" N, 14° 24' 41.4325333" E
Rozměry:
- levý bok: 32 m
- levý líc: 88 m
- pravý líc: 104 m
- pravý bok: 39 m
- šířka (hrdlo): 145 m
- hloubka: 102 m
Současný stav: dochovaný
Poznámka: bastion se zdvojenou střeleckou linií (fausse-braye). Do roku 1926 bylo odtud výstřelem z děla oznamováno poledne.
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412915 Verze : 0
Bastion XX
Název: bastion (bašta) sv. Ignáce
GPS souřadnice: 50° 5' 27.957014" N, 14° 24' 41.1235428" E
Rozměry:
- levý bok: 43 m
- levý líc: 132 m
- pravý líc: 78 m
- pravý bok: -
- šířka (hrdlo): 177 m
- hloubka: 88 m
Současný stav: zbořený
Poznámka:
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412916 Verze : 0
Bastion XXI
Název: bastion (bašta) sv. Jana Křtitele
GPS souřadnice: 50° 5' 30.6951636" N, 14° 26' 13.067522" E
Rozměry:
- levý bok: -
- levý líc: 88 m
- pravý líc: 80 m
- pravý bok: 42 m
- šířka (hrdlo): 88 m
- hloubka: 96 m
Současný stav: zbořen
Poznámka:
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412975 Verze : 0
Bastion XXII
Název: bastion (bašta) sv. Kryštofa
GPS souřadnice: 50° 5' 23.409855" N, 14° 26' 19.0349007" E
Rozměry:
- levý bok: 42
- levý líc: 82 m
- pravý líc: 82 m
- pravý bok: 42 m
- šířka (hrdlo): 86 m
- hloubka: 102 m
Současný stav: zbořený
Poznámka:
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412979 Verze : 0
Bastion XXIII
Název: bastion (bašta) sv. Mikuláše
GPS souřadnice: 50° 5' 13.8567137" N, 14° 26' 7.7181244" E
Rozměry:
- levý bok: 32 m
- levý líc: 72 m
- pravý líc: 64 m
- pravý bok: 89 m
- šířka (hrdlo): 86 m
- hloubka: 97 m
Současný stav: zbořený
Poznámka:
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412980 Verze : 0
Bastion XXIV
Název: bastion (bašta) sv. Petra a Pavla
GPS souřadnice: 50° 5' 3.0267025" N, 14° 26' 0.1864815" E
Rozměry:
- levý bok: 34 m
- levý líc: 63 m
- pravý líc: 63 m
- pravý bok: 30 m
- šířka (hrdlo): 94 m
- hloubka: 83 m
Současný stav: zbořený
Poznámka:
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412981 Verze : 0
Bastion XXV
Název: bastion (bašta) sv. Jindřicha
GPS souřadnice: 50° 4' 53.0634832" N, 14° 25' 56.6717148" E
Rozměry:
- levý bok: 42 m
- levý líc: 67 m
- pravý líc: 60 m
- pravý bok: 42 m
- šířka (hrdlo): 99 m
- hloubka: 89 m
Současný stav: zbořený
Poznámka:
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412982 Verze : 0
Bastion XXVI
Název: bastion (bašta) sv. Štěpána
GPS souřadnice: 50° 4' 44.115923" N, 14° 25' 50.2215385" E
Rozměry:
- levý bok: 42 m
- levý líc: 67 m
- pravý líc: 60 m
- pravý bok: 42 m
- šířka (hrdlo): 99 m
- hloubka: 89 m
Současný stav: zbořený
Poznámka: levým bokem bastionu procházel průjezd Koňské brány.
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412983 Verze : 0
Bastion XXVII
Název: bastion (bašta) sv. Františka Xaverského
GPS souřadnice: 50° 4' 31.5488986" N, 14° 25' 46.0887909" E
Rozměry:
- levý bok: 44 m
- levý líc: 72 m
- pravý líc: 76 m
- pravý bok: 28 m
- šířka (hrdlo): 136 m
- hloubka: 76 m
Současný stav: zbořený
Poznámka:
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412986 Verze : 0
Bastion XXVIII
Název: bastion (bašta) sv. Bartoloměje
GPS souřadnice: 50° 4' 22.4266984" N, 14° 25' 49.5649338" E
Rozměry:
- levý bok: 30 m
- levý líc: 106 m
- pravý líc: 115 m
- pravý bok: 28 m
- šířka (hrdlo): 162 m
- hloubka: 107 m
Současný stav: zbořený
Poznámka:
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412987 Verze : 0
Bastion XXIX
Název: bastion (bašta) sv. Kateřiny
GPS souřadnice: 50° 4' 12.3495771" N, 14° 25' 51.4961243" E
Rozměry:
- levý bok: 29 m
- levý líc: 97 m
- pravý líc: 96 m
- pravý bok: 25 m
- šířka (hrdlo): 136 m
- hloubka: 97 m
Současný stav: zbořený
Poznámka:
Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412989 Verze : 0
Bastion XXX
Název: bastion (bašta) Karlov, bastion (bašta) sv. Karla Velikého,
GPS souřadnice: 50° 4' 7.8500083" N, 14° 25' 48.4834671" E
Rozměry:
- levý bok: 22 m
- levý líc: 78 m
- pravý líc: 78 m
- pravý bok: 22 m
- šířka (hrdlo): 102 m
- hloubka: 75 m
Současný stav: dochovány pravý bok a líc.
Poznámka:
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412990 Verze : 0
Bastion XXXI
Název: bastion (bašta) U božích muk, Boží muka, sv. Petra
GPS souřadnice: 50° 4' 3.9825166" N, 14° 25' 35.3513718" E
Rozměry:
- levý bok: 15 m
- levý líc: 59 m
- pravý líc: 58 m
- pravý bok: 10 m
- šířka (hrdlo): 125 m
- hloubka: 25 m
Současný stav: dochovaný
Poznámka:
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#412991 Verze : 0
Bastion XXXII
Název:
GPS souřadnice: 50° 4' 0.4124474" N, 14° 25' 28.0128479" E
Rozměry:
- levý bok: -
- levý líc: -
- pravý líc: -
- pravý bok: -
- šířka (hrdlo): 360 m
- hloubka: -
Současný stav: dochovaný
Poznámka: nejde vlastně o bastion, ale o upravený úsek gotické hradby ze 14. století.
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#413003 Verze : 0
Bastion XXXIII
Název: bastion (bašta) sv. Bernarda, sv. Pavla, sv. Leopolda.
GPS souřadnice: 50° 3' 54.3753916" N, 14° 25' 16.4063931" E
Rozměry:
- levý bok: 40
- levý líc: 73
- pravý líc: 69
- pravý bok: 24
- šířka (hrdlo): 95
- hloubka: 80
Současný stav: dochovaný
Poznámka: v levém líci bastionu je kasematní skladiště (Gorlice).
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Situační plán vyšehradské citadely (1889)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#413039 Verze : 1
Bastion XXXIV
Název: bastion (bašta) sv. Pavla, sv. Rocha.
GPS souřadnice: 50° 3' 49.2307113" N, 14° 25' 20.8481312" E
Rozměry:
- levý bok: 25
- levý líc: 75
- pravý líc: 65
- pravý bok: 25
- šířka (hrdlo): 65
- hloubka: 75
Současný stav: dochovaný
Poznámka:
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Situační plán vyšehradské citadely (1889)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#413040 Verze : 1
Bastion XXXV
Název: bastion (bašta) sv. Petra, sv. Anežky.
GPS souřadnice: 50° 3' 45.610748" N, 14° 25' 14.996624" E
Rozměry:
- levý bok: 39
- levý líc: 69
- pravý líc: 90
- pravý bok: 39
- šířka (hrdlo): 75
- hloubka: 85
Současný stav: dochovaný
Poznámka:
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Situační plán vyšehradské citadely (1889)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#413041 Verze : 1
Bastion XXXVI
Název: bastion (bašta) sv. Ludmily.
GPS souřadnice: 50° 3' 47.5447104" N, 14° 25' 3.5253525" E
Rozměry:
- levý bok: 36
- levý líc: 95
- pravý líc: 24
- pravý bok: 2
- šířka (hrdlo): -
- hloubka: -
Současný stav: dochovaný
Poznámka:
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Situační plán vyšehradské citadely (1889)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#413042 Verze : 1
Bastion XXXVII
Název: bastion (bašta) sv. Václava, sv. Linharta.
GPS souřadnice: 50° 3' 49.2059173" N, 14° 24' 59.6243477" E
Rozměry:
- levý bok: 35
- levý líc: -
- pravý líc: -
- pravý bok: 30
- šířka (hrdlo): -
- hloubka: -
Současný stav: dochovaný
Poznámka: nepravidelná čtyřhranná bašta, zahrnující zbytky bývalého královského paláce.
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Situační plán vyšehradské citadely (1889)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#413043 Verze : 1
Bastion XXXVIII
Název: bastion (bašta) sv. Leopolda, sv. Josefa, sv. Pavla.
GPS souřadnice: 50° 3' 56.8918902" N, 14° 25' 2.405262" E
Rozměry:
- levý bok: -
- levý líc: 17
- pravý líc: 101
- pravý bok: 36
- šířka (hrdlo): 75
- hloubka: 65
Současný stav: dochovaný
Poznámka: půlbastion.
Zdroje:¨
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Situační plán vyšehradské citadely (1889)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#413044 Verze : 1
Bastion XXXIX
Název: -
GPS souřadnice: 50° 3' 43.4536105" N, 14° 25' 28.9398193" E
Rozměry:
- levý bok: 44
- levý líc: 79
- pravý líc: 46
- pravý bok: 17
- šířka (hrdlo): -
- hloubka: -
Současný stav: dochovaný
Poznámka: půlbastion (část předsunutého klešťového opevnění)
Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Situační plán vyšehradské citadely (1889)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#413045 Verze : 1
Bastion XXXX
Název: -
GPS souřadnice: 50° 3' 40.651771" N, 14° 25' 26.3906479" E
Rozměry:
- levý bok: 13
- levý líc: 48
- pravý líc: 104
- pravý bok: 21
- šířka (hrdlo): -
- hloubka: -
Současný stav: dochovaný
Poznámka: půlbastion (část předsunutého klešťového opevnění)
Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Situační plán vyšehradské citadely (1889)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#413046 Verze : 1
Součástí pražského bastionového opevnění byly v období od roku 1650 do konce 19. století kromě bastionů (bašt), spojovacích kurtin (hradeb, valů) a předsunutých fortifikací (ravelinů, tambourů apod.) také městské brány. Až na jedinou výjimku (Koňskou bránu) byly umístěny v kurtinách spojujících dva sousední bastiony.


Brány obecně sloužily nejen vojenským účelům, ale i policejním a fiskálním potřebám městské správy, jejíž orgány v branách kontrolovaly doklady příchozích a vybíraly daň z dováženého zboží. Brány se na na noc zavíraly a za průchod či průjezd se v nočních hodinách platil zvláštní poplatek, od něhož byli (kromě vojáků) osvobozeni pouze poštovní kurýři a církevní osoby. Kdo chtěl v té době opustit město, musel mít povolení pražského vojenského velitelství...
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#413489 Verze : 0
Újezdská brána
Další názvy: Kartouzská, Košířská, Střelcovská, Zbraslavská
GPS souřadnice: 50° 4' 50.9815439" N, 14° 24' 16.4429283" E
Výstavba: postavena 1694-1701 na místě původní gotické brány. Z důvodu malé propustnosti byla roku 1862 zazděna a a nahrazena o několik metrů západněji položenou tříportálovou stavbou ve stylu tudorovské gotiky.
Současný stav: obě brány byly zbořeny v letech 1891-1892.
Poznámka: součástí starší brány byl předsunutý ravelin, jímž procházela silniční komunikace.
Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Zdeněk Wirth: Zmizelá Praha V. (Praha 1948)
- Franz Anton Leonard Herget: Plán Prahy (1791)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#413490 Verze : 0
Strahovská brána
Další názvy: Říšská
GPS souřadnice: 50° 5'11.70"N 14°23'13.80"E
Výstavba: 1665-1727
Současný stav: pravá část byla zbořena roku 1897, dochována zůstala levá strana průjezdu a přilehlá budova branného písaře.
Poznámka: nahradila původní Strahovskou bránu z roku 1619, která ležela severněji a byla roku 1665 zasypána při stavbě kurtiny mezi bastiony VIII a IX.
Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Zdeněk Wirth: Zmizelá Praha V. (Praha 1948)
- Franz Anton Leonard Herget: Plán Prahy (1791)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#413492 Verze : 2
Písecká brána
Další názvy: Bruská, Karlova
GPS souřadnice: 50° 5' 42.8242721" N, 14° 24' 21.1550331" E
Výstavba: 1719-1721
Současný stav: dochována
Poznámka: Původní Písecká (Bruská) brána stála ve Valdštejnské ulici na Malé Straně. Její stejnojmenná nástupkyně byla roku 1588 postavena na Klárově, v dnešní ulici Pod Bruskou. Obě brány byly pojmenovány podle přilehlé osady Na Pískách (resp. podle potoka Brusnice, který v těchto místech vtékal do Vltavy). Počátkem 18. století, za vlády Karla VI., byla i tato brána zrušena a v rámci výstavby bastionového opevnění byla vybudována na nynějším místě.
Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Zdeněk Wirth: Zmizelá Praha V. (Praha 1948)
- Franz Anton Leonard Herget: Plán Prahy (1791)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#413493 Verze : 0
Poříčská brána
Další názvy: Špitálská
GPS souřadnice: 50° 5' 26.6932379" N, 14° 26' 13.3185768" E
Výstavba: postavena 1697-1718 jižně od původní gotické brány. Roku 1858 byla zbořena a roku 1859 nahrazena stavbou ve stylu tudorovské gotiky.
Současný stav: zbořena roku 1874
Poznámka:
Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Zdeněk Wirth: Zmizelá Praha V. (Praha 1948)
- Franz Anton Leonard Herget: Plán Prahy (1791)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#413498 Verze : 0
Železniční brána
Další názvy: -
GPS souřadnice: 50° 5' 16.6074779" N, 14° 26' 8.9927101" E
Výstavba: postavena roku 1845. Spíše než o výstavbu brány šlo o proražení dvanácti uzavíratelných kolejových průjezdů (z toho šest sloužilo pouze jako slepé koleje) v kurtině mezi bastiony XXII a XXIII, v rámci budování nádraží státní dráhy (dnes Masarykovo).
Současný stav: zbořena roku 1874
Poznámka:
Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Zdeněk Wirth: Zmizelá Praha V. (Praha 1948)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#413499 Verze : 1
Nová brána
Další názvy: Horská, Šibeniční, Vídeňská
GPS souřadnice: 50° 5' 8.2930972" N, 14° 26' 6.7139053" E
Výstavba: postavena 1654-1666 jižně od původní gotické Horské brány.
Současný stav: zbořena roku 1875
Poznámka:
Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Zdeněk Wirth: Zmizelá Praha V. (Praha 1948)
- Franz Anton Leonard Herget: Plán Prahy (1791)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#413519 Verze : 0
Koňská brána
Další názvy:
GPS souřadnice: 50°04'45.20"N 14°25'50.51"E
Výstavba: postavena roku 1652 s pravoúhle zalomeným průjezdem do levého boku bastionu XXIV. Roku 1831 byl pro zlepšení komunikační funkce brány proražen druhý, tentokrát přímý průjezd přímo kurtinou mezi XXV. a XXVI. bastionem.
Současný stav: zbořena roku 1876
Poznámka: jediná pražská brána, jejíž průjezd procházel bokem bastionu.
Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Zdeněk Wirth: Zmizelá Praha V. (Praha 1948)
- Franz Anton Leonard Herget: Plán Prahy (1791)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#413520 Verze : 6
Žitná brána
Další názvy:
GPS souřadnice: 50° 4' 37.8201317" N, 14° 25' 45.5094337" E
Výstavba: postavena 1679-1694
Současný stav: zbořena roku 1875
Poznámka: součástí starší brány byl předsunutý ravelin, jímž procházela silniční komunikace.

Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Zdeněk Wirth: Zmizelá Praha V. (Praha 1948)
- Franz Anton Leonard Herget: Plán Prahy (1791)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#413522 Verze : 0
Slepá brána
Další názvy: Svinská, sv. Jana
GPS souřadnice: 50° 4' 31.9950808" N, 14° 25' 46.7647076" E
Výstavba: postavena ve 14. století, roku 1694 byla po dokončení tohoto úseku bastionového opevnění částečně zazděna a vedla pouze do prostoru mezi gotickou a novou barokní hradbou, kde se nacházela armádní skladiště. Po roce 1874 byla integrována do objektu Vozatajských kasáren.
Současný stav: společně s objektem Vozatajských kasáren zbořena roku 1897.
Poznámka:
Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Zdeněk Wirth: Zmizelá Praha V. (Praha 1948)
- Franz Anton Leonard Herget: Plán Prahy (1791)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#413521 Verze : 0
Táborská brána
Další názvy: Nová, Vyšehradská
GPS souřadnice: 50° 3' 42.2262617" N, 14° 25' 27.0858765" E
Výstavba: postavena 1655-1656 (podle některých zdrojů krátce po r. 1639)
Současný stav: dochovaná
Poznámka:
Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Zdeněk Wirth: Zmizelá Praha V. (Praha 1948)
- Situační plán vyšehradské citadely (1889)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#413513 Verze : 0
Leopoldova brána
Další názvy: Nová, Francouzská
GPS souřadnice: 50° 3' 47.4207391" N, 14° 25' 18.2217121" E
Výstavba: postavena 1653-1670
Současný stav: dochovaná
Poznámka: název „Leopoldova“ podle císaře Leopolda I., název „Francouzská“ pochází z doby francouzského obsazení Prahy (1741-1742), kdy na ni byl – v rámci francouzské přestavby Vyšehradu - umístěn erb francouzského generála Davida de Clari de Perdiguier.
Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Zdeněk Wirth: Zmizelá Praha V. (Praha 1948)
- Situační plán vyšehradské citadely (1889)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#413514 Verze : 0
Jeruzalémská brána
Další názvy: Vnitřní
GPS souřadnice: 50° 3' 54.5241511" N, 14° 25' 13.2006168" E
Výstavba: zřízena v místě bývalé stejnojmenné gotické brány. Z důvodu malé propustnosti byla roku 1841 zazděna a nahrazena bránou Cihelnou.
Současný stav: dochovaná (zazděná)
Poznámka:
Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Zdeněk Wirth: Zmizelá Praha V. (Praha 1948)
- Josef Jüttner: Trigonometrický plán královského Hlavního města Prahy (Praha 1816)
- Situační plán vyšehradské citadely (1889)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#413516 Verze : 0
Cihelná brána
Další názvy: Vnitřní, Nová, Hřbitovní, Pražská, Vojenská
GPS souřadnice: 50° 3' 55.032412" N, 14° 25' 8.9713097" E
Výstavba: brána byla postavena v letech 1841-1842 uprostřed kurtiny mezi bastiony XXXIV a XXXVIII. Její součásti byl předsunutý ravelin, jímž procházela silniční komunikace.
Současný stav: dochovaná
Poznámka:
Zdroje:
- Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
- Edgar Th. Havránek: Neznámá Praha I. (Praha 1939)
- Zdeněk Wirth: Zmizelá Praha V. (Praha 1948)
- Situační plán vyšehradské citadely (1889)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#413517 Verze : 0
Vojenští velitelé Prahy od roku 1622 do 1918


1622-30 plukovník, od roku 1623 generálmajor, od 1625 generalissimus Albrecht Václav Eusebius hrabě z Valdštejna, vévoda frýdlantský, velící generál v Čechách
1630-31 polní maršál Don Balthasar de Marradas y Vigue, velící generál v Čechách
1631-32 Praha obsazena Sasy (plukovník Lorenz Hofkirch)
1631-58 polní maršál Don Balthasar de Marradas y Vigue, velící generál v Čechách
1638-39 plukovník Ladislav Burian hrabě z Valdštejna, velící generál v Čechách
1639-57 polní maršál Rudolf hrabě Colloredo-Waldsee, velkopřevor řádu maltézských rytířů, velící generál v Čechách
1649-52 generálmajor markýz Innocenzo Conti di Pola e Guadagnola, velitel Prahy
1652-57 plukovník, od 24. října 1652 generálmajor Johann baron von der Croon (též někdy psáno de la Corona), velitel Prahy
1657-65 generálmajor, od roku 1665 polní podmaršál Johann baron von der Croon, velící generál v Čechách
1665-71 generálmajor Wolfgang Friedrich baron Cob von Neuding auf Schallendorf und Terskenitz, velící generál v Čechách
1671-90 generálmajor, od roku 1672 polní podmaršál, od roku 1682 polní zbrojmistr Johann Franz baron von Raiserstein, velící generál v Čechách
1690-91 generál jezdectva Kryštof Vilém Harant baron z Polžic a Bezdružic, velící generál v Čechách
1691-06 polní zbrojmistr, od roku 1694 polní maršál Wilhelm Johann Anton hrabě von und zu Daun, velící generál v Čechách
1706-16 polní podmaršál, od roku 1708 polní zbrojmistr Václav Hroznata hrabě z Gutštejna, velící generál v Čechách
1716-50 polní zbrojmistr, od roku 1723 polní maršál Johann Damian Philipp baron von Sickingen, velící generál v Čechách
1730-53 polní zbrojmistr Ottokar Franz Jacob hrabě Starhemberg, velící generál v Čechách
1735-41 generálmajor, od 16. listopadu 1753 polní podmaršál, od roku 1755 polní zbrojmistr Karl Hermann baron, od roku 1759 hrabě O'Gilvy (též psáno Ogilvy), velící generál v Čechách
1741-42 Praha obsazena Francouzi, Bavory a Sasy (generálporučík hrabě von Bayern, poté maršál Frangois Maria hrabě de Broglie a nakonec maršál Charles Louis August Fouquet hrabě de Belle-Isle)
1745-44 polní zbrojmistr Karl Hermann hrabě O'Gilvy, velící generál v Čechách
1744 generál major Ferdinand Philipp hrabě Harsch (též psáno Harrsch), velitel Prahy
1744 Praha obsazena Prusy (generálporučík Gottfried Emanuel von Einsiedel)
1744-46 polní zbrojmistr, od roku 1745 polní maršál Karl Hermann hrabě O'Gilvy, velící generál v Čechách
1744-45 polní podmaršál Kajetán Franz Xaver hrabě Kolowrat-Krakowsky z Březnice, velitel Prahy
1745-46 generálmajor Friedrich baron von Wetzel, velitel Prahy
1746 polní zbrojmistr Franz Wenzel hrabě Wallis, velitel Prahy
1746-51 polní maršál Jan Jiří Kristián kníže Lobkovic, velící generál v Čechách
1746-51 polní maršál Karl Hermann hrabě O'Gilvy, velitel Prahy
1751-57 polní zbrojmistr, od roku 1754 polní maršál Maximilian Ulysses hrabě Browne baron de Camus and Mountany, velící generál v Čechách
1757-59 polní podmaršál Friedrich baron von Wetzel, velitel Prahy
1757-60 polní zbrojmistr Ferdinand Philipp hrabě Harsch, velící generál v Čechách
1760-65 polní podmaršál Johann Karl Partini baron von Stockach und Neuhof, velitel Prahy
1765-65 polní maršál Friedrich Michael, rýnský falckrabě, vévoda zu Zweibrucken-Birkenfeld, velící generál v Čechách
1765-78 polní zbrojmistr, od roku 1778 polní maršál Friedrich Georg Heinrich hrabě Wied-Runkel, velící generál v Čechách
1778-79 polní zbrojmistr Karl Reinhard baron von Elrichshausen, velící generál v Čechách
1779-85 polní zbrojmistr Joseph hrabě Siskovics, velící generál v Čechách
1784-89 polní zbrojmistr Michael Johann Ignaz hrabě Wallis, velící generál v Čechách
1789-91 polní podmaršál Ludwig baron, od roku 1791 hrabě Brechainville, velící generál v Čechách
1791-95 polní podmaršál Philipp baron von Elmpt, velitel Prahy
1791-92 polní zbrojmistr Friedrich Wilhehm kníže zu Hohenlohe-Kirchberg, velící generál v Čechách
1792-95 polní podmaršál Wenzel Joseph hrabě Thun-Hohenstein, velící generál v Čechách
1795-98 polní maršál Blasius Columban baron von Bender, velící generál v Čechách
1796-97 polní zbrojmistr Franz Joseph hrabě Kinský von Wchinitz und Tettau, zastupující velící generál v Čechách
1797-98, 1800 polní maršál arcivévoda Karel Ludvík Habsburský, guvernér a generální kapitán Království českého
1798-1816 polní podmaršál Karl Joseph baron von Sterndahl, velitel Prahy
1801-03 generál jezdectva Michael Friedrich Benedikt baron von Melas, velící generál v Čechách
1803-16 polní zbrojmistr, od roku 1809 polní maršál Johann Nepomuk Karl hrabě Kollowrat-Krakowsky, velící generál v Čechách
1805 polní podmaršál Anton Ulrich baron von Mylius, zastupující velící generál v Čechách
1805 polní podmaršál Christoph baron von Lattermann, zastupující velící generál v Čechách
1809-10 generál jezdectva Johann Sigismund hrabě von Rieseh, zastupující velící generál v Čechách
1816-17 polní podmaršál Ignaz Buol von Bernberg, velitel Prahy
1816-23 polní zbrojmistr Vincenz Maria hrabě Kolowrat-Liebsteinsky, velící generál v Čechách
1817-20 generálmajor, od 13. prosince 1817 polní podmaršál Ignaz baron von Novak, velitel Prahy
1820-25 polní podmaršál Joseph rytíř Reinwaldt von Waldegg, velitel Prahy
1823-29 polní zbrojmistr Ignaz hrabě Gyulai von Máros-Németh und Nádaska, velící generál v Čechách
1825-35 polní podmaršál Franz rytíř Marziani von Sacile, velitel Prahy
1829-33 polní podmaršál, od roku 1830 polní zbrojmistr Aloys Gonzaga kníže von und zu Liechtenstein, velící generál v Čechách
1835-39 polní podmaršál Simon rytíř von Fitzgerald, velitel Prahy
1839-48 polní podmaršál Johann baron von Paumgartten, velitel Prahy
1833-40 polní podmaršál Emanuel hrabě Mensdorff-Pouilly, velící generál v Čechách
1840-48 polní podmaršál Alfred kníže von Windischgrátz, hrabě zu Egloffs und Siggen, baron auf Waldstein und im Thale, velící generál v Čechách
1848-50 polní podmaršál, od roku 1849 polní zbrojmistr Franz Joseph hrabě Rhevenhuller-Metsch, velkopřevor řádu maltézských rytířů, velící generál v Čechách
1850-51 polní podmaršál, od 14. září 1850 generál jezdectva arcivévoda Albrecht Habsburský, velící generál v Čechách
1850-51 polní podmaršál Adolf Schútbe von Warensberg, velitel Prahy
1851-53 polní podmaršál Friedrich lantkrabě Fůrstenberg, velitel Prahy
1851-66 polní podmaršál, od roku 1861 generál jezdectva Eduard hrabě Clam-Gallas, velící generál v Čechách
1853-58 polní podmaršál Joseph von Fiedler, velitel Prahy
1859 polní podmaršál Karl baron von Mertens, velitel Prahy
1860-61 polní podmaršál Franz rytíř von Hauslaub, velitel Prahy
1861-66 polní podmaršál Andor Melczer von Rellemes, velitel Prahy
1866-70 polní podmaršál, od roku 1867 generál jezdectva Wilhelm
Albrecht kníže Montenuovo, velící generál v Čechách
1866 Praha obsazena Prusy (generálmajor Adolf Louis von Rosenberg-Gruszczynski, poté generálporucík Albert Theodor Erich)
1866-71 plukovník Joseph Sauer, velitel Prahy
1870-71 polní podmaršál Johann Karl hrabě von Huyn, velící generál v Čechách
1871 -79 plukovník Franz Hauchka von Treuenfels, velitel Prahy
1871-74 polní podmaršál, od roku 1875 generál jezdectva Alexander baron von Koller, velící generál v Čechách
1874—81 polní zbrojmistr Joseph baron Philippovic von Philippsberg, velící generál v Čechách
1878 polní podmaršál Eduard baron von Litzelhofen, zastupující velící generál v Čechách
1879-85 plukovník Ludwig Brunswik von Korompa, velitel Prahy
1881-82 polní podmaršál, od roku 1881 polní zbrojmistr Eduard baron von Litzelhofen, velící generál v Čechách
1882 polní podmaršál Gustav baron von Konig, velící generál v Čechách
1882-89 polní zbrojmistr Joseph baron Philippovic von Philippsberg, velící generál v Čechách, od roku 1883 velitel pražského VIII armádního sboru
1885-96 plukovník Wilhelm Reiche von Thuerecht, velitel Prahy
1896-1900 plukovník Ludwig von Glotz, velitel Prahy
1889-99 polní zbrojmistr Philipp hrabě Grünne, velitel pražského VIII armádního sboru
1900-05 plukovník Karl Winter von Lorscheim, velitel Prahy
1899-1904 polní zbrojmistr Ludwig Fabini, velitel pražského VIII armádního sboru
1905-09 plukovník Jaroslaw Wenzlik, velitel Prahy
1904-08 polní podmaršál, od roku 1905 polní zbrojmistr Hubert rytíř, od roku 1907 baron von Czibulka, velitel pražského VIII. armádního sboru
1909-14 podplukovník Emanuel Weber, velitel Prahy
1908-11 generál pěchoty Albert von Koller, velitel pražského VIII. armádního sboru
1911-14 polní podmaršál, od roku 1912 generál jezdectva Artur baron Giesl von Gieslingen, velitel pražského VIII armádního sboru
1914-16 polní podmaršál Simon Schwerdtner von Schwerdtburg, velící generál v Čechách
1916 polní podmaršál Karl baron von Lukas, velící generál v Čechách
1916-18 polní podmaršál Paul von Kestrzanek, velící generál v Čechách
1918 polní podmaršál Eduard Zanantoni, velitel pražské posádky


Zdroj:
Vladimír Kupka: Pražská opevnění (Praha 2008)
URL : https://www.valka.cz/Pevnost-Praha-t120329#416663 Verze : 1
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více