Radiová stanice středního výkonu RAF
byla zkonstruována v r. 1937 a v r. 1938 začala v Závodě (№ 197) V.I.Lenina v Gorkém seriová výroba.
(V r. 1940 byl objednáno 115 ks).
Radiostanice RAF byla montována do skříňových nástaveb automobilů ZIS-6.
V průběhu následných "válečných" modernizací byly používány skříňové nástavby ZIS-5V, případně GAZ-AAA.
Poválečná verze RAF-KV-5 byla ve skříňových nástavbách automobilů GAZ-63 (vyjímečně GAZ-51).
Základní parametry:
1. Vysílač
(elektronky: GU-4, GKE-100, GKE-500)
- Druhy provozu: A1, A2, A3
- Výkon: 250 až 500 W
- Frekvenční rozsah:
a) střední vlny: 250 - 750 kHz
b) krátké vlny: 2,5 - 12 MHz
2. Přijímač:
- Frekvenční rozsah: 175 kHz - 12 MHz
3. Antenní systém:
a) základní - tvořil jej skládaný kovový stožár 12 m pro zavěšení "deštníkové" antény se 6 paprsky, rozloženými po 60° a síť protiváh.
b) pro provoz v pásmu KV "drátová" anténa - svod 7,5 m od stožáru.
4. Zdroj el. proudu:
V polních podmínkách to byla elektrocentrála s benzinovým motorem L 6/2 nebo L 6/3 s generátorem RDN-2500,
měniče RUN-120A a RUN-10, akumulátorová baterie pro nouzový provoz přijímače 5-NKN-60.
*******
Po prvotních zkušenostech s provozem radistanice v bojových podmínkách pokračoval modernizační vývoj původní radiostanice RAF.
Tak postupně vznikla řada nových verzí:
a) krátkovlnné:
- RAF-KV (РАФ-КВ) r.1940 – vysílač bez SV bloku, přijímač typ US;
- RAF-KV-bis (РАФ-КВ-бис) r. 1941 – u vysílače nahrazen blok budiče blokem z radiostanice RSB, přijímač typ KS-2;
- RAF-KV-3 (РАФ-КВ-3) r. 1942-44 – změněna konstruce a uspořádání stojanu napájení, přijímač typ US-3S;
- RAF-КV-4 (РАФ-КВ-4) r. 1944 - dovybaven přístavkem pro dálnopis "Karbid";
- RAF-КV-5 (РАФ-КВ-5) r. 1946/49 – přijímač US-1 nebo US-P; již GAZ-63
dále je uváděn typ "Delfin" ("Дельфин")- ?
a RK-05 (PK-05) - ?
****
b) dlouho a středo vlnné:
- RAF-DV (РАФ-ДВ) r. 1940
První "oddělená" verze se středními vlnami (bez KV rozsahů) byla podle továrního kódu označena RAF-DV (РАФ-ДВ), ale to bylo změněno na:
PAR (přívodná letištní radiostanice = приводная аэродромная радиостанция)
- PAR-3, PAR-3B, PAR-3BM
Tyto se pak staly prvním typem přívodných radiostanic nejen v letectvu SSSR, ale i v dalších letectvech "východního bloku".
Zdroj: http://www.russianarms.ru
byla zkonstruována v r. 1937 a v r. 1938 začala v Závodě (№ 197) V.I.Lenina v Gorkém seriová výroba.
(V r. 1940 byl objednáno 115 ks).
Radiostanice RAF byla montována do skříňových nástaveb automobilů ZIS-6.
V průběhu následných "válečných" modernizací byly používány skříňové nástavby ZIS-5V, případně GAZ-AAA.
Poválečná verze RAF-KV-5 byla ve skříňových nástavbách automobilů GAZ-63 (vyjímečně GAZ-51).
Základní parametry:
1. Vysílač
(elektronky: GU-4, GKE-100, GKE-500)
- Druhy provozu: A1, A2, A3
- Výkon: 250 až 500 W
- Frekvenční rozsah:
a) střední vlny: 250 - 750 kHz
b) krátké vlny: 2,5 - 12 MHz
2. Přijímač:
- Frekvenční rozsah: 175 kHz - 12 MHz
3. Antenní systém:
a) základní - tvořil jej skládaný kovový stožár 12 m pro zavěšení "deštníkové" antény se 6 paprsky, rozloženými po 60° a síť protiváh.
b) pro provoz v pásmu KV "drátová" anténa - svod 7,5 m od stožáru.
4. Zdroj el. proudu:
V polních podmínkách to byla elektrocentrála s benzinovým motorem L 6/2 nebo L 6/3 s generátorem RDN-2500,
měniče RUN-120A a RUN-10, akumulátorová baterie pro nouzový provoz přijímače 5-NKN-60.
*******
Po prvotních zkušenostech s provozem radistanice v bojových podmínkách pokračoval modernizační vývoj původní radiostanice RAF.
Tak postupně vznikla řada nových verzí:
a) krátkovlnné:
- RAF-KV (РАФ-КВ) r.1940 – vysílač bez SV bloku, přijímač typ US;
- RAF-KV-bis (РАФ-КВ-бис) r. 1941 – u vysílače nahrazen blok budiče blokem z radiostanice RSB, přijímač typ KS-2;
- RAF-KV-3 (РАФ-КВ-3) r. 1942-44 – změněna konstruce a uspořádání stojanu napájení, přijímač typ US-3S;
- RAF-КV-4 (РАФ-КВ-4) r. 1944 - dovybaven přístavkem pro dálnopis "Karbid";
- RAF-КV-5 (РАФ-КВ-5) r. 1946/49 – přijímač US-1 nebo US-P; již GAZ-63
dále je uváděn typ "Delfin" ("Дельфин")- ?
a RK-05 (PK-05) - ?
****
b) dlouho a středo vlnné:
- RAF-DV (РАФ-ДВ) r. 1940
První "oddělená" verze se středními vlnami (bez KV rozsahů) byla podle továrního kódu označena RAF-DV (РАФ-ДВ), ale to bylo změněno na:
PAR (přívodná letištní radiostanice = приводная аэродромная радиостанция)
- PAR-3, PAR-3B, PAR-3BM
Tyto se pak staly prvním typem přívodných radiostanic nejen v letectvu SSSR, ale i v dalších letectvech "východního bloku".
Zdroj: http://www.russianarms.ru