Fiat G.50

Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 348 příspěvků vloženo, 1869 editováno a 259 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Fiat G.50

    Avatar
     
    Název:
    Name:
    Fiat G.50 Freccia Fiat G.50 Freccia
    Originální název:
    Original Name:
    Fiat G.50 Freccia
    Kategorie:
    Category:
    stíhací letoun fighter aeroplane
    Výrobce:
    Producer:
    DD.02.1937-DD.08.1940 Costruzioni Meccaniche Aeronautiche SA, Pisa /
    Období výroby:
    Production Period:
    DD.10.1938-DD.08.1940 série
    Vyrobeno kusů:
    Number of Produced:
    36 (série II.)
    První vzlet:
    Maiden Flight:
    26.02.1937 (Sn. MM.334)
    Osádka:
    Crew:
    1
    Základní charakteristika:
    Basic Characteristics:
     
    Vzlet a přistání:
    Take-off and Landing:
    CTOL - konvenční vzlet a přistání CTOL - conventional take-off and landing
    Uspořádání křídla:
    Arrangement of Wing:
    jednoplošník monoplane
    Uspořádání letounu:
    Aircraft Concept:
    klasické conventional
    Podvozek:
    Undercarriage:
    zatahovací retractable
    Přistávací zařízení:
    Landing Gear:
    kola wheels
    Technické údaje:
    Technical Data:
     
    Hmotnost prázdného letounu:
    Empty Weight:
    1963 kg 4328 lb
    Vzletová hmotnost:
    Take-off Weight:
    2402 kg 5296 lb
    Maximální vzletová hmotnost:
    Maximum Take-off Weight:
    2475 kg 5456 lb
    Rozpětí:
    Wingspan:
    10,990 m 36ft 0,68in
    Délka:
    Length:
    8,03 m 26ft 4,13in
    Výška:
    Height:
    3,280 m 10ft 9,12in
    Plocha křídla:
    Wing Area:
    18,25 m2 196.44 ft2
    Plošné zatížení:
    Wing Loading:
    131,53 kg/m2 26.94 lb/ft2
    Pohon:
    Propulsion:
     
    Kategorie:
    Category:
    pístový piston
    Počet motorů:
    Number of Engines:
    1
    Typ:
    Type:
    Fiat A.74 RC.38, vzduchem chlazený dvouhvšzdicový čtrnáctiválec, výkon 627 kW při 2 400 ot/min. v h= 3 810 m,
    vrtule trojlistá stavitelná Hamilton-Fiat o průměru 3 000 mm.
    Fiat A.74 RC38, fourteen-cylinder air-cooled radial, rated at 840 hp at 12,500ft,
    driving a three-blade metal Hamilton-Fiat variable pitch propeller of 9ft 10,11in diameter.
    Objem palivových nádrží:
    Fuel Tank Capacity:
    311 l
    (2x 46 l - nádrže v křídlech, 1x 100 l a 1x 68 l hlavní nádrže v trupu a 1x 51 l přídavná nádrž v trupu)
    57.2 UK gallaons plus provision for 11.4 UK gallons of auxiliary fuel in a fuselage tank
    Výkony:
    Performance:
     
    Maximální rychlost:
    Maximum Speed:
    470 km/h v 5000 m 292 mph in 16404 ft
    Cestovní rychlost:
    Cruise Speed:
    425 km/h v 3810 m 264.1 mph in 12500 ft
    Rychlost stoupání:
    Climb Rate:
    13,7 m/s 2696.9 ft/min
    Čas výstupu na výšku:
    Time to Climb to:
    6.05 min do 5000 m 6.05 min to 16404 ft
    Operační dostup:
    Service Ceiling:
    10700 m 35105 ft
    Dolet:
    Range:
    445 km 276.5 mi
    Maximální dolet:
    Maximum Range:
    670 km 416.3 mi
    Výzbroj:
    Armament:
    2x kulomet Breda-SAFAT ráže 12,7 mm (150 nábojů na hlaveň 300. Two fixed forward-firing 0.50 inch Breda-SAFAT machine guns in nose, 150 rpg.
    Uživatelské státy:
    User States:






    Poznámka:
    Note:
    Radiostanice: A.R.C.1
    Fotokulomet: OMI FM62


    Fiat G.50 Freccia představoval první jednoplošnou celokovovou stíhačku italského letectva. Porovnáme-li britské nebo německé soudobé stíhačky, nedosahoval Fiat G.50 jejich výkonů, ale byl velmi obratný letoun a italští stíhací piloti jej měli ve velké oblibě.


    Prototypy a první série čtyřiceti pěti letadel mělo zcela uzavřenou kabinu, piloti tuto kabinu nepřijali a vynutili si zavedení polootevřené kabiny.

    Prameny se rozcházejí v uváděných technických datech, rozdíly můžeme považovat za zanedbatelné.


    Sériová výroba dodala 211 letadel ve čtyřech výrobních sériích: I. série 45 letadel, II. série 36, letadel III. série 30 letadel a IV. série 100 letadel.
    The Fiat G.50 Freccia (Arrow) was the first all-metal monoplane fighter to enter service with the Italian Air Force, but it was underpowered and under-armed compared to its British and German contemporaries. The G.50 was a very manoeuvrable aircraft, which appealed to the pre-war Italian fighter pilots.


    The prototypes and first forty five aircraft (Serie I.) had a fully enclosed cockpit, with a rearward sliding canopy. This was deeply unpopular amongst Italian fighter pilots, who were used to the open cockpit and manoeuvrability of their biplanes, and so the majority of G.50s were built with a semi-open cockpit.


    Different source give slightly different production figures for the G.50, but the differences are insignificant.
    Zdroje:
    Sources:
    Gianni Cattaneo, The Fiat G.50, Aircraft in Profile Number 188, Leatherhead, Surrey, UK, Profile Publications Ltd., 1967
    L+K 12/1967, G-50 Freccia - Letadla 1939-1945
    http://comandosupremo.com/g50.html
    www.xs4all.nl
    guide.supereva.it
    www.letletlet-warplanes.com
    www.historyofwar.org
    archiv autora


    Trojpohledový náčrtek
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/1319#381853Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Prvé talianske celokovové stíhacie jenoplošné lietadlo G.50 vzlietlo prvý krát vo februári/únoru 1937. 12 strojov bolo skúšaných v Španielsku a následne bolo vyrobených 245 exemplárov pre talianske vzdušné sily, z nich bolo118 operatívne použitých pri vstupe talianska do vojny v júni/červnu 1940. Ďalšich 450 lietadiel vzniklo z vylepšenej verzie G.50bis. Pretože sa výzbroj a pohon nezmenili, zostali letové výkony a palebná sila aj naďalej nedostatočné.


    Giuseppe Gabrielli zahájil konštrukčné práce G.50 v roku 1935-pred uvedeným do služby bolo nutné prevedenie mnohých zmien.
    26 februára/února 1937 vzlietli obe prvé prototypy v Marina di Pisa.
    Stavbu vlastných strojov zahájilo taliansko až v novembri/listopadu 1940. Prvé stroje vznikli u dcérskej spoločnosti Fiatu CMASA.
    Po prímerí zo spojencami malo taliansko už len 4 letuschopné G.50-ky.
    U CMASA vzniklo len 77 exemplárov G.50bis,všetky ostatné boli vyrobené u spoločnosti Fiat.
    Dvojmiestna cvičná verzia G.50B vzlietla prví krát 30 apríla/dubna 1940.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/1319#40310Verze : 0
    Avatar
    .

    Tento letoun, jenž byl v roce 1940 nasazen proti Řecku, je zajímavý neobvyklou jednoduchou kamufláží, kterou tehdy neslo jen několik strojů. Kamufláž sestává z tmavě zelené barvy na horních a bočních plochách a světle šedé na spodních. Pod kabinou znak jednotky - 355. letky (355a Squadriglia).
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/1319#397675Verze : 0
    MOD
    Avatar
    .

    Letoun patřící k 354. Squadriglii létal z letiště u Tirany. Stroj má na tmavě zelený podklad na horních a bočních plochách nastříkané hnědé skvrny. Spodní plochy světle šedé. Ačkoli stroj ještě nemá nastříkané své individuální číslo, stihl se při přistání na rozbahněném letišti značně ušpinit.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/1319#398158Verze : 0
    MOD
    Avatar
    .

    Jeden z několika Fiatů G.50 finského letectva, které byly původně vybaveny odsouvacím krytem kabiny. Ve Finsku však byly přestavěny na standard s otevřeným pilotním prostorem, přičemž prostor za kabinou byl oplechován, takže silueta stroje se pak lišila od běžného Fiatu G.50. Se strojem FA-5 létal u LeLv 26 I. Pöysti (3 sestřely).
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/1319#398168Verze : 0
    MOD
    Avatar
    .

    První Fiaty G.50 byly bojově použity ve španělské občanské válce, avšak prakticky si vůbec nestihly vystřelit. Po skončení války byly stroje předány španělskému letectvu, kde sloužily u Grupo de Caza 27 až do roku 1943. Kamufláž zůstala standardní italská té doby, písková s množstvím hnědých skvrn na horních a bočních plochách, spodní kryje světlá šedá.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/1319#398176Verze : 0
    MOD
    Avatar
    .

    Na tomto stroji létal v září 1942 O. Tuominen, nejúspěšnější finský stíhač na typu G.50 (23 sestřelů z celkových 44). Z oněch 23 sestřelů jich pak nejvíce (13) dosáhl právě na tomto stroji FA-26. Stroj je zobrazen v podobě, v jaké se vrátil z generální opravy. Během ní dostal novou radiostanici, jejíž anténa nyní byla upevněna na sloupku za kabinou a také nový nátěr tmavou zelenou barvou na horních a bočních plochách, doplněný světlou šedou na spodních plochách. Na směrovce jsou čelními pohledy letadel znázorněny sestřely (včetně upoutaného balónu).


    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/1319#398184Verze : 0
    MOD
    Avatar
    .

    Fiat G.50, na němž na podzim roku 1941 létal u jednotky I/LeLv 26 pilot kersantti (četař) P.Saarni. Původní italskou kamufláž (spodní plochy světle šedé, horní a boční pískové s množstvím zelených skvrn) doplňovala nepravidelná pole černé barvy.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/1319#537760Verze : 0
    MOD
    Avatar
    .

    S tímto strojem létal u LeLv 26 R. A. Sartjärvi (4 sestřely). Stroj je zajímavý kombinací původního italského nátěru (písková/zelené skvrny) a nového finského (tmavá zelená/černá) na horních a bočních plochách. Spodní plochy kryje světlá šedá.




    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/1319#398189Verze : 0
    MOD
    Avatar
    V zobrazené podobě testoval FA-33 O. Tuominen, nezaznamenal na něm však žádný úspěch.

    Fiat G. 50 FA-33 dostal v zimě 1941-42 na zkoušku lyžový podvozek. Ukázalo se však, že výkony stroje značně poklesly a od dalších pokusů bylo upuštěno. Ještě předtím, 25. 6. 1941, na tomto stroji získal 1,5 sestřelu bombardéru SB-2 L. Aaltonen. Stroj nese původní italskou kamufláž, nátěr pískovou barvou na horních a bočních plochách, doplněný množstvím tmavě zelených skvrn. Spodní plochy světle šedé. Žluté doplňky (pruh za kabinou, motorový kryt a konce křídel zespodu) byly určeny k rychlé identifikaci všech strojů Osy na východní frontě vlastními pozemními jednotkami. Lyžový podvozek zůstal patrně v barvě kovu.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/1319#405243Verze : 0
    MOD
    Avatar
    .

    Tento Fiat G. 50 byl osobním strojem majora Bonzana, velitele zkušební jednotky Gruppo Sperimentale Caccia, která měla nové Fiaty prověřit v boji během španělské občanské války. Válka však skončila dříve, než mohly být kvality nových strojů ověřeny v reálném boji. Spodní plochy světle šedé (Grigio mimetico), na horních plochách nátěr světlou pískovou (Giallo mimetico 2), doplněný množstvím skvrn barvou hnědá tříslová (Bruno mimetico).
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/1319#414378Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Shocked


    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/1319#47338Verze : 0
    Avatar
    Fiat G.50, 352 ^ Squadriglia, Kyrenaika 1940-41


    www.finn.it



    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/1319#196311Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Jeden z Fiatov G.50 dodaných fínskemu letectvu.

    zdroj: http://ww2photo.mimerswell.com/air/airfr.htm



    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/1319#225967Verze : 0
    Avatar
    Fiat G.50 poručíka Nieminena ve Finském letectvu

    Zdroj: http://www.airwar.ru/enc/fww2/g50.html



    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/1319#345640Verze : 0
    Avatar
    Na prvom snímku je fínske stíhacie eso so 42 zostrelmi poručík (Luutnantti) Olli Puhakka (vľavo) pred Fiatom G.50, letisko Värtsilä, 13.07.1941.
    Všimnite si značnú olietanosť nábežnej hrany krídla. Aj na ďalších snímkoch je vidieť, že povrchová úprava talianskych lietadiel vplyvom drsnej severskej klímy značne trpela.
    http://www.maailmapalaa.net/lentokoneet/fiat-g-50/






    Stroj s kódovým označením FA-32. Na snímku je dobre viditeľná fínska úprava pôvodne plne uzavretej kabíny na polootvorenú (je vidieť pôvodné koľajničky) a tiež anténa novej rádiostanice. Rautu 03.09.1942

    Detailný záber motora Fiat A.74 RC.38

    Odkrytované závery guľometov Breda-SAFAT kalibru 12,7 mm

    Letisko Värtsilä, 24.07.1941

    Výmena pokazenej rádiostanice, letisko Rautu, 03.09.1942
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/1319#556304Verze : 2
    MOD
    Avatar
    Do Chorvatska odešlo 10 strojů (bojově zřejmě nebyly použity)
    do Finska bylo postupně dodáno 35 kusů, z toho několik ještě v době Zimní války, stroje nebyly příliš oblíbené pro problémy s údržbou, finové je užívali u LeLv 26 a dosáhli na nich 88 vítězství v pokračovací válce.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/1319#65050Verze : 0
    Avatar

    Citace - bitaxe :

    ...stroje nebyly příliš oblbené pro problémy s údržbou, finové je užívali u LeLv 26 a dosáhli na nich 88 vítězství v pokračovací válce.



    No to je hloupost. Přečti si bitaxe memoáry Oiva Tuominena nebo finské časopisy Lehti, než budeš soudit o oblíbenosti Fiiu! Jinak na Fiiu bylo dosaženo 95 ověřených vítězství, nikoli 88. 82 bylo dosaženo v pokračovací válce, 13 během konfliktu znáého jako Zimní válka.
    Na jaře roku 1940 byly sice problémy s G.50, které přišly z Itálie, neboť palivové nádrže byly příliš malé pro akce na Karelksou šíjí, olejová a palivová nádrž vykazovala z výroby netěsnosti, problémy se zamrzáváním mechanismu stavitelné vrtule apod. Tyto problémy byly však velmi rychle odstraněny skupinou mechaniků vedenou ing. Pellim a po poradě a vzájemné pomoci s finskými mechaniky vady odstranili.
    Že letoun byl zatraceně úspěšný, to dokládají i esa na G.50 jako Tuominen (23 vítězství s Fiatem), Puhakka (13 vítězství), Trontti (6), Paronen (5 a 1/2) apod.
    Jen po provním roce nasazení (1941) vypadalo skóre 52:2 ve prospěch Fiatů. Letoun výborně stoupal, byl velmi stabilní při střelbě, řízení bylo lehce ovladatelné a ani křidélka netuhla při větších rychlostech. Obratnost byla famózní a proto si jej piloti oblíbili velmi rychle. Nováčci měli jen problémy s "větší" přistávací rychlostí (130Km/h) oproti jiným typům. Akrobacie popisují finští stíhači jako velmi příjemnou.Letadlo nemělo sklon k samovolnému přecházení do vývrtky. Pokud se do ní pilot "dostal", první tři otáčky byly zcela plynulé, až poté se rychlost otáčení zvyšovala.
    A takto by se dalo o tomto typu dalo mluvit ještě dlouho...


    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/1319#138093Verze : 0
    Avatar
    to Dosé právě zmiňovaný Puhakka ovšem píše že G.50 soutěžil o titul nejhorší letouni z pohledu údržby(s MS406) kromě tebou zmíněných problémů byly i další, zasekávající se zbraně, zamrzající vzduchová instalace, podle vzpomínek právě tohoto esa se 13 vítězstvími stálo mechaniky velké úsilí udržet ve finských podmínkách tyto stroje letuschopné. A jeho slova že kulomety ráže 12,7 byly skvělé - pokud ale neměly zádržku a že nezná nic horšího než dostat cíl do zaměřovače a potom nemoci vystřelit asi nemluví o velkém nadšení. (Puhakkovi se to stalo kromě jiného 25.6.1941 při útoku na SB-2). To že stroj byl obratný a dobře řiditelný je samozřejmě pravda, ale zdaleka nedělá oblíbenost typu jen ta obratnost a o jeho oblibě u pozemního personálu se asi dá s úspěchem pochybovat. Bohužel stroj nebyl konstruován pro arktické podmínky a problémů po technické stránce s ním bylo víc než dost.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/1319#138098Verze : 0