Grušin Gr-1

Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 600 příspěvků vloženo, 2553 editováno a 285 zmoderováno. Statistiky
22.9.2018 - Praha - Sraz k 20. narozeninam valka.cz | Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Grušin Gr-1

Grushin Gr-1 / Грушин Гр-1

    Avatar
     
    Název:
    Name:
    Grušin Gr-1 Grushin Gr-1
    Originální název:
    Original Name:
    Грушин Гр-1 ИДС
    Kategorie:
    Category:
    stíhací letoun fighter aeroplane
    Výrobce:
    Producer:
    DD.MM.1941-DD.MM.1941 Charkovský letecký závod č. 135, Charkov /
    Období výroby:
    Production Period:
    DD.MM.1941-DD.MM.1941
    Vyrobeno kusů:
    Number of Produced:
    1
    První vzlet:
    Maiden Flight:
    DD.MM.RRRR
    Osádka:
    Crew:
    1
    Základní charakteristika:
    Basic Characteristics:
     
    Vzlet a přistání:
    Take-off and Landing:
    CTOL - konvenční vzlet a přistání CTOL - conventional take-off and landing
    Uspořádání křídla:
    Arrangement of Wing:
    jednoplošník monoplane
    Uspořádání letounu:
    Aircraft Concept:
    klasické conventional
    Podvozek:
    Undercarriage:
    zatahovací retractable
    Přistávací zařízení:
    Landing Gear:
    kola wheels
    Technické údaje:
    Technical Data:
     
    Hmotnost prázdného letounu:
    Empty Weight:
    5420 kg 11949 lb
    Vzletová hmotnost:
    Take-off Weight:
    7650 kg 16865 lb
    Maximální vzletová hmotnost:
    Maximum Take-off Weight:
    8448 kg 18625 lb
    Rozpětí:
    Wingspan:
    16,800 m 55ft 1,41in
    Délka:
    Length:
    11,600 m 38ft 0,68in
    Výška:
    Height:
    3,880 m 12ft 8,75in
    Plocha křídla:
    Wing Area:
    42,00 m2 452.08 ft2
    Plošné zatížení:
    Wing Loading:
    182,143 kg/m2 37.31 lb/ft2
    Pohon:
    Propulsion:
     
    Kategorie:
    Category:
    pístový piston
    Počet motorů:
    Number of Engines:
    2
    Typ:
    Type:
    Mikulin AM-37 kapalinou chlazený přeplňovaný vidlicový dvanáctiválec o vzletovém výkonu 1 030 kW (1 400 k), nominální výkon 1 030 kW (1 400 k) v h= 5 800 m, maximální výkon 1 103 kW (1 500 k) v h= 6 000 m.
    Vrtule trojlistá stavitelná.
    Mikulin AM-37 twelve-cylinder supercharged liquid-cooled vee engine rated at 1,381 hp for take-off, nominal power 1,381 hp at 19,030 ft and maximal power 1,479 hp at 19,685 ft,
    driving a three-blade variable-pitch propellers
    Objem palivových nádrží:
    Fuel Tank Capacity:
    2 550 l 561 UK gallons (673.6 US gallons)
    Výkony:
    Performance:
     
    Maximální rychlost:
    Maximum Speed:
    650 km/h v 7200 m 403.9 mph in 23622 ft
    Cestovní rychlost:
    Cruise Speed:
    ? km/h v ? m mph in ft
    Rychlost stoupání:
    Climb Rate:
    ? m/s - ft/min
    Čas výstupu na výšku:
    Time to Climb to:
    9,8 min do 8000 m 9,8 min to 26247 ft
    Operační dostup:
    Service Ceiling:
    11700 m 38386 ft
    Dolet:
    Range:
    1380 km 857.5 mi
    Maximální dolet:
    Maximum Range:
    1890 km 1174.4 mi
    Výzbroj:
    Armament:
    2x pevný kanón ŠVAK ráže 20 mm v přídi, 250 granátů pro každý a
    4x pevný kulomet ŠKAS ráže 7,62 mm dva v přídi a dva v křídlech, 1 250 nábojů pro každý.
    Pumový náklad do 800 kg, 8x 100 kg pum FAB-100, nebo
    8x rakety RS-82 nebo 4x RS-132 a 500 kg pum.
    Two fixed forward-firing 0.79 inch ShVAK cannons, 250 rpg, mounted in the nose and
    four fixed forward-firing 0.3 inch ShKAS machine-guns 1,250 rpg two guns mounted in the nose and two guns mounted in the wings.
    Bomb load: Up to 1,764 lb bombs (eight bombs FAB-100) or eight rockets RS-82 or four rockets RS-132 and 1,100 lb bombs
    Uživatelské státy:
    User States:
    - -
    Poznámka:
    Note:
    Dálkový doprovodný letoun.
    Konstruktér Petr Dmitrievič Grušin navrhl v roce 1940 doprovodnou stíhačku, která měla chránit bombardéry Pe-8. Letoun byl pojmenován podle svého tvůrce Grušin Gr-1. Jeho celkový vývoj (včetně stavby prototypu) trval pouhých devět měsíců.
    Prototyp byl ofukován v aerodynamickém tunelu CAGI, následně byl upravován, provedeny byly pojezdové zkoušky, nevím zda byl zalétán (zde se prameny neshodují). Jisté je, že byl naložen na vlak a evakuován z Charkova, kde byl postaven, během evakuace byl zničen bombardováním a to byl konec celého projektu.
    Petr Dmitrievič Grušin se stal zástupcem a spolupracovníkem S. A. Lavočkina.
    Long range escort fighter
    Zdroje:
    Sources:
    forum.worldofwarplanes.com
    http://en.wikipedia.org/wiki/Peter_Grushin
    http://www.airwar.ru/enc/fww2/gr1.html
    ww2drawings.jexiste.fr
    ww2drawings.jexiste.fr
    archiv autora



    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/141641#459003Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Grušin Gr.-1
    Jedním z nejméně známých těžkých stíhacích letadel, vytvořených v SSSR v předvečer 2. světové války, bylo tak zvané doprovodé stíhací letadlo dalekého doletu IDS (истребитель дальнего сопровождения - ИДС) vytvořené pod vedením Petra Dmitrieviče Grušina (Пётр Дмитриевич Грушин).


    Základní úkolem, vytčeným před konstruktérem, bylo vytvoření těžkého stíhací letadla s dlouhým doletem. Letoun měl zajišťovat stíhací doprovod pro těžké dálkové bombardéry, jako např. Petljakov Pe-8 nebo Kalinin K-7 apod., jejichž vývoj se před válkou v SSSR úspěšně rozbíhal.
    Práce na konstrukci probíhaly poměrně rychle. V prosinci r. 1940 bylo ještě nepostavenému letadlu uděleno označení Gr-1, čili Grušin-první (Гр-1, Грушин-первый).


    Na rozdíl od v OKB také postaveného těžkého dvoumotorového stíhacího letadla OKO-6 - budoucí Ta-1 - Vsevoloda Konstantinoviče Tairova, byl stroj IDS P. D. Grušina projektovaný pro dva kapalinou chlazené motory AM-37 konstrukce A. A. Mikulina s výkonem cca 1200 KS. Vzhledem k svému aerodynamickému schématu letadlo velmi připomínalo v té době již dobře známý německý víceúčelový stíhací Messerschmitt Bf. 110 a mělo také jemu velmi podobné obrysové rozměry. Zejména při pohledu v půdorysu si oba stroje byly velmi podobné. Pravda ,Gr-1 bylo, na rozdíl od Messerschmittu, jednomístné, a chladiče systému chlazení motoru se nacházely pod centroplánem křídla a byly provedeny vysouvací. Sběrače výfuků motorů byly vyvedeny na horní plochu křídla, jako tomu bylo jak u letounu DIS(ДИС) Mikojana - Gurjeviče tak i letounu TIS(ТИС) Polikarpova.
    Kabina pilota byla pancéřovaná. Zajímavé je konstatovat, že tento faktor byl brán v potaz už při rozvaze vymezení počtu členů osádky - zda jeden pilot nebo dva. Při hmotnostním poměru dvoumístné verzi kabiny s vybavením pro střelce-radistu nevycházela nikterak těžší, než pancéřová kabina, svařená z ocelových plechů a úplně chránící pilota. Nicméně Grušin dal svým spolupracovníkům zadání analyzovat obě varianty, takže od nich obdržel informaci, že plně pancéřovaná jednomístná kabina pilota verze bude o 18 kg lehčí než kabina dvojmístná. To vedlo k rozhodnutí, že nový letoun bude koncipován jako jednomístný. Možná, že toto rozhodnutí bylo poněkud ukvapené, ale podobné tápání bylo v předválečné době dosti časté. Vzpomeňme např. případ Iljušinova bitevníku Il-2, koncipovaného nejprve jako dvojmístný, pak v sériové výrobě produkovaného jako jednomístný. A teprve válečná zkušenost prokázala potřebu přítomnosti druhého člena osádky. Lze předpokládat, že podobný vývoj by potkal i Gr-1. U letadle podobné kategorie.


    Je třeba také poznamenat, že výzbroj IDS byla mimořádně mohutná a ani trochu nezaostávala za jeho předpokládaným základním protivníkem - Messerschmittem Bf.110. V příďovém oddílu trupu letadla byly umístěny dva kulomety ŠKAS, a nad nimi dva 20-mm kanony ŠVAK. Dalšíc dva kulomety ŠKAS byly instalovány v aerodynamickém přechodu trup křídlo. Všechny kulomety měly zásobu munice po 1250 nábojích na každou hlaveň. Bojovou zásobou kanonů tvořilo po 300 granátech na hlaveň. Předpokládalo se ještě jedno spodní podtrupové střeliště se dvěma 37-mm kanony se zásobou munice po 200 granátech na kanon.


    Pod křídlem letadla možno bylo instalovat čtyři trámové držáky pro zavěšení osmi 100-kg leteckých pum nebo čtyř raketových střel velké ráže RS-82 nebo RS-132. Mimo to, namísto podtrupového kanónového kontejneru možno bylo do vnitřní pumovnice umístit až 500 kg pum.


    Bez ohledu na zdánlivou podobnost s německým Messerschmittem Bf.110, byl Grušinův IDS konstrukci zásadně od něj odlišnou. Nosníky křídla měly skříňový příčný průřez. Jejich stojiny a příhrady byly provedeny ze zužujících se ocelových pásů, svařovaných do uzavřeného tvaru. Uzly dělení nosníku křídla měly originální konstrukcíi s příčným hřebínkem.


    Letadlo bylo navrženo a postaveno pouze za devět měsíců. Statické pevnostní zkoušky zabraly pár dnů a do časného jara 1941 r. bylo letadlo připraveno na letové zkoušky. Po dlouhých odkladech a odstranění velkého množství drobných nedostatků si ale kdosi vzpomněl, že letadlo neprošlo ofukovacími zkouškami v CAGI. Stroj bylo třeba demontovat a poslat do Moskvy. Po skončení této fáze zkoušek letadlo bylo opět převezeno do závodu č. 135 pro odstranění připomínek. Přiblížilo se datum prvního letu. Ale v tom vypukla válka. Při přípravě odsunu závodu na východ se cestou z Charkova vojenský vlak dostal pod nepřátelský nálet. Letadlo bylo přitom silně poškozeno a veškerá projektová dokumentace shořela. Samozřejmě práce na letadle již nebyly obnovitelné.


    Poznámka:
    Není jisté, zda se letadlo někdy dostalo do vzduchu. Prameny se zde liší, nejpravděpodobnější je ale údaj, že letoun zalétán nebyl.


    Prameny:
    http://www.airwar.ru/enc/fww2/gr1.html
    http://www.airwar.ru/image/idop/fww2/gr1/gr1-1.gif třípohled
    vsekommentarii.com
    usssrtanks.ru
    http://www.ctrl-c.liu.se/misc/ram/gr-1.html
    http://fandavion.free.fr/GrushinGr1.htm
    usssrtanks.ru

    Pramen uveden v textu

    Pramen uveden v textu
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/141641#459070Verze : 0