Z bývalého polského území zasahovala na Těšínsko činnost několika významných polských odbojových organizací například – Svaz ozbrojeného boje s diverzní složkou Svaz odvety. Tento svaz ozbrojeného boje se v únoru 1942 sloučil s několika odbojovými organizacemi a vystupoval pod novým označením Zemská armáda. V roce 1943 byl zřízen úsek diverzní činnosti a jedna její skupina působila na naší straně Těšínska. Vznikly i partyzánské skupiny Čantoryja a Koubová, pojmenované podle hor Těšínských Beskyd.
Diverzní a sabotážní skupina působící v naší části Těšínska, byla skupina Józefa Kamiňského, známého pod krycím jménem Střela. Tato skupina podléhala inspektorátu Zemské armády v Bílku. Většina členů skupiny pocházela z Karvinska a Těšínska. Už v roce 1942 zde totiž působil oddíl Augustina Krótkiho, který předal svůj oddíl Kamiňskému a stal se jeho zástupcem. Kamiňski nejdříve působil v okolí Komorní Lhotky, kde vytvářel oddíl z Poláků žijících v ilegalitě. Čechy nepřijímal. Nebyl si nejdříve jistý jejich postojem k Polákům a pak již chtěl zachovat polský národní charakter skupiny. Kamiňskému se v krátké době podařilo rozvinout činnost na poměrně rozsáhlém území, do okruhu jeho působení lze mimo jiné započíst – Bohumín, Orlovou, Karvinou, Těšín, Horní Suchou, Životice a další obce na našem i dnešním polském území.
Příslušníci skupiny byli rozděleni do dvou oddílů. Oddíl A zajišťoval peníze, potravinové lístky, potraviny, šatstvo a organizoval úkryty. Oddíl B měl za úkol získávat zbraně a střelivo. Uvádí se, že přepady bylo získáno 36 pistolí a okolo 40 pušek. Mimo tuto činnost prováděla skupina také diverzní a sabotážní činnost, především ničení telefonního a telegrafního spojení a vedení elektřiny, poškozovali signalizační zařízení na železnici, přerušovali spojovací kabely, ničili sloupy vysokého napětí. K častým akcím patřilo zastrašování kolaborantů a německých přesídlenců.
Známou akcí skupiny bylo přepadení německého přesídlence z Bukoviny Josepha Vorbacha v Horní Suché dne 24.6.1944. přepadený se pokusil bránit, byl raněn a po dvou dnech zemřel. Poté provedlo těšínské gestapo obyvatelům obce „výchovné představení“ – veřejnou popravu pěti Poláků, dovezených z věznice. Byla to odveta a zároveň výstraha, která měla zastrašit obyvatelstvo před poskytováním pomoci partyzánům.
Nejznámější akcí skupiny Kamiňského bylo přepadení hostince v Životicích, které se stalo záminkou ke krvavé odplatě. -
Večer 5. srpna 1944 se příslušníci skupiny Kamiňského vydali k obci Životice, kde se přepadem četnické hlídky chtěli zmocnit zbraní. Od zastavených náhodných chodců se dozvěděli, že v životickém hostinci jsou nějací gestapáci. Když si ověřili, že tam skutečně sedí známí gestapáci Weiss a Gawlas, rozhodli se na ně počkat, až se budou vracet vozem do Těšína. Zatarasili cestu, přerušili telefonní spojení a dodávku elektřiny do vesnice a čekali. Po dvou hodinách netrpělivého čekání se rozhodli o uskutečnění přepadu přímo na místě. Střela chtěl využít okamžiku překvapení. Počítal s tím, že podnapilí gestapáci a jejich společníci nebudou klást odpor a že je snadno odzbrojí; měl sebou patnáct ozbrojených mužů.
S odjištěnou pistolí vešel Střela jako první do tmavé chodby hostince. Zrovna v tom okamžiku otevřel řidič gestapa Sponagel dveře výčepu a procházel chodbou ven. Střela viděl, že musí okamžitě jednat. Přistoupil k řidiči a vyzval ho, aby zvedl ruce. Gestapák se ho pokusil chytit rukama za krk a tak Střela vystřelil. Pak přeskočil tělo a vrhl se s ostatními do výčepu. Gestapáci se po prvním výstřelu chopili zbraní a partyzáni tak ztratili výhodu překvapení. Střela po vstupu do místnosti poznal oba gestapáky a prvními výstřely zasáhl Gawlase, který se mrtev svezl pod stůl. Hostinský zasáhl nějakým předmětem petrolejku, takže další boj se odehrával v úplné tmě. Polohu jednotlivých osob šlo rozeznat jen naznačeným nezřetelným stínem při pohybu. Tak byl zasažen hostinský, který se s gestapákem Weissem snažil dostat ke dveřím. Asistent Weiss byl zastřelen o něco později pod oknem. Někdo z přepadených využil tmy, zmocnil se Gawlasovy pistole a několika ranami zasáhl partyzána Antoniho Krótkého. Přepadení se pak stáhli za výčepní pult a kladli zoufalý odpor. Byla zraněna paní Robergová a partyzán Marian Joachimek z Krakova. Blížilo se svítání a tak se partyzáni stáhli v obavě, že by přepadeným mohli přijít posily. Ráno už byli v lese v okolí Stanislavic.
Už bylo venku dávno světlo, když se začali sjíždět vozy četníků, gestapa a přivolané sanitky. Četníci spolu s gestapem prohledali budovu a okolí a sepsali hlášení o přepadu. Vyšetřování přestřelky provádělo zvláštní komando gestapa z Těšína, vedené kriminálním radou Quido Magwitzem, šéfem těšínského gestapa. Výslechy svědků probíhaly v budově bývalé české školy a na blízké četnické stanici v Dolních Bludovicích. Na tamějším obecním úřadě se také pravděpodobně rozhodlo o dalším osudu několika desítek obyvatel Životic.
Diverzní a sabotážní skupina působící v naší části Těšínska, byla skupina Józefa Kamiňského, známého pod krycím jménem Střela. Tato skupina podléhala inspektorátu Zemské armády v Bílku. Většina členů skupiny pocházela z Karvinska a Těšínska. Už v roce 1942 zde totiž působil oddíl Augustina Krótkiho, který předal svůj oddíl Kamiňskému a stal se jeho zástupcem. Kamiňski nejdříve působil v okolí Komorní Lhotky, kde vytvářel oddíl z Poláků žijících v ilegalitě. Čechy nepřijímal. Nebyl si nejdříve jistý jejich postojem k Polákům a pak již chtěl zachovat polský národní charakter skupiny. Kamiňskému se v krátké době podařilo rozvinout činnost na poměrně rozsáhlém území, do okruhu jeho působení lze mimo jiné započíst – Bohumín, Orlovou, Karvinou, Těšín, Horní Suchou, Životice a další obce na našem i dnešním polském území.
Příslušníci skupiny byli rozděleni do dvou oddílů. Oddíl A zajišťoval peníze, potravinové lístky, potraviny, šatstvo a organizoval úkryty. Oddíl B měl za úkol získávat zbraně a střelivo. Uvádí se, že přepady bylo získáno 36 pistolí a okolo 40 pušek. Mimo tuto činnost prováděla skupina také diverzní a sabotážní činnost, především ničení telefonního a telegrafního spojení a vedení elektřiny, poškozovali signalizační zařízení na železnici, přerušovali spojovací kabely, ničili sloupy vysokého napětí. K častým akcím patřilo zastrašování kolaborantů a německých přesídlenců.
Známou akcí skupiny bylo přepadení německého přesídlence z Bukoviny Josepha Vorbacha v Horní Suché dne 24.6.1944. přepadený se pokusil bránit, byl raněn a po dvou dnech zemřel. Poté provedlo těšínské gestapo obyvatelům obce „výchovné představení“ – veřejnou popravu pěti Poláků, dovezených z věznice. Byla to odveta a zároveň výstraha, která měla zastrašit obyvatelstvo před poskytováním pomoci partyzánům.
Nejznámější akcí skupiny Kamiňského bylo přepadení hostince v Životicích, které se stalo záminkou ke krvavé odplatě. -
Večer 5. srpna 1944 se příslušníci skupiny Kamiňského vydali k obci Životice, kde se přepadem četnické hlídky chtěli zmocnit zbraní. Od zastavených náhodných chodců se dozvěděli, že v životickém hostinci jsou nějací gestapáci. Když si ověřili, že tam skutečně sedí známí gestapáci Weiss a Gawlas, rozhodli se na ně počkat, až se budou vracet vozem do Těšína. Zatarasili cestu, přerušili telefonní spojení a dodávku elektřiny do vesnice a čekali. Po dvou hodinách netrpělivého čekání se rozhodli o uskutečnění přepadu přímo na místě. Střela chtěl využít okamžiku překvapení. Počítal s tím, že podnapilí gestapáci a jejich společníci nebudou klást odpor a že je snadno odzbrojí; měl sebou patnáct ozbrojených mužů.
S odjištěnou pistolí vešel Střela jako první do tmavé chodby hostince. Zrovna v tom okamžiku otevřel řidič gestapa Sponagel dveře výčepu a procházel chodbou ven. Střela viděl, že musí okamžitě jednat. Přistoupil k řidiči a vyzval ho, aby zvedl ruce. Gestapák se ho pokusil chytit rukama za krk a tak Střela vystřelil. Pak přeskočil tělo a vrhl se s ostatními do výčepu. Gestapáci se po prvním výstřelu chopili zbraní a partyzáni tak ztratili výhodu překvapení. Střela po vstupu do místnosti poznal oba gestapáky a prvními výstřely zasáhl Gawlase, který se mrtev svezl pod stůl. Hostinský zasáhl nějakým předmětem petrolejku, takže další boj se odehrával v úplné tmě. Polohu jednotlivých osob šlo rozeznat jen naznačeným nezřetelným stínem při pohybu. Tak byl zasažen hostinský, který se s gestapákem Weissem snažil dostat ke dveřím. Asistent Weiss byl zastřelen o něco později pod oknem. Někdo z přepadených využil tmy, zmocnil se Gawlasovy pistole a několika ranami zasáhl partyzána Antoniho Krótkého. Přepadení se pak stáhli za výčepní pult a kladli zoufalý odpor. Byla zraněna paní Robergová a partyzán Marian Joachimek z Krakova. Blížilo se svítání a tak se partyzáni stáhli v obavě, že by přepadeným mohli přijít posily. Ráno už byli v lese v okolí Stanislavic.
Už bylo venku dávno světlo, když se začali sjíždět vozy četníků, gestapa a přivolané sanitky. Četníci spolu s gestapem prohledali budovu a okolí a sepsali hlášení o přepadu. Vyšetřování přestřelky provádělo zvláštní komando gestapa z Těšína, vedené kriminálním radou Quido Magwitzem, šéfem těšínského gestapa. Výslechy svědků probíhaly v budově bývalé české školy a na blízké četnické stanici v Dolních Bludovicích. Na tamějším obecním úřadě se také pravděpodobně rozhodlo o dalším osudu několika desítek obyvatel Životic.