Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 516 příspěvků vloženo, 1283 editováno a 783 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Polikarpov I-16

prehľad verzií

    Avatar
    Polikarpov I-16


    přehledové fórum




    CKB 12 (1933) - I. prototyp,
    motor M-22 o výkonu 480 k/352 kW, 2 listá kovová vrtule, 2 nesynchronizované kulomety ŠKAS s 900 náboji na hlaveň v křídlech


    CKB 12 bis (1934) II. prototyp (I-16 dubler)
    Jako předchozí, ale s motorem Wright Cyclone SR-1820-F-3 (712 k/523 kW)


    I-16, typ 1 (1934)
    Seriově vyráběná verze prototypu CKB 12.


    I-16, typ 4 (1934)
    Seriově vyráběná verze II. prototypu CKB 12 bis, vybavená motorem M-25 o výkonu 700 k/515 kW, pancéřované sedadlo 8 mm plech.


    CKB-15 (1934)
    Prototyp obdobné konstrukce jako CKB 12, ale vyzbrojen kanony ŠVAK 20 mm v křídlech.


    I-16, typ 5 (1935)
    Vylepšená verze typu 4 - nová kapota motoru, prolisy pro výfuky, které měly vyvozovat malý přídavný tah, nový vrtulový kužel, kryt kabiny se odsouval vpřed. Možnost zavěšení 200 kg pum.


    I-16 UTI, UTI-4 (1935)
    Dvoumístná školní verze letadla I-16 typ 5 s motorem M 25A (730 k/537 kW) k výcviku nových pilotů a k nácviku letu podle palubních přístrojů - zadní pilotní prostor se překrýval neprůhledným krytem. Zpočátku bez jakékoli výzbroje, u pozdějších verzí, vyráběných na základě typů 10, 18 a 24 byly ponechány 2 kulomety ŠKAS v křídlech.


    CKB-18 (1935)
    Prototyp bitevní verze CKB-12 s motorem M-22. Jako první v SSSR měl kompletní pancéřování kabiny pilota, výzbroj 4 kulomety ŠKAS typu PV-1 a 100 kg bomb.


    I-16 SPB (1935)
    Verze I-16 typ 4, uzpůsobená jako parazitní letoun v programu "ZVĚNO". SPB znamenalo "sostavnoj pikirujuščij bombardirovščik" - zhruba parazitní střemhlavý bombardér. Proto měl závěsy na 2 bomby FAB-250.


    CKB-29 SPB model 164 (1936)
    Verze CKB - 12 bis pro střemhlavé bombardování, měl nosit 200 kg bomb. Verze nebyla sériově vyráběna.


    I-16 P (pušečnyj) (1936)
    Verze I-16 typ 5, motor Wright Cyclone R-1820 F-3 (730 k), vyzbrojená 2 synchronizovanými kulomety ŠKAS, na jejich místě v křídlech 2 kanony ŠVAK 20 mm. Typ nebyl vyráběn sériově.


    I-16 Šturmovik (1936)
    Dva stroje I-16 typ 5 byly pokusně vybaveny šesti kulomety ŠKAS v křídlech, výkyvnými dolů v úhlu až 10 stupňů. Oba stroje byly dokončeny koncem roku 1936, ale sériově vyráběn typ nebyl.


    I-16 typ 6 (1937)
    Sériově vyráběný typ s motorem M-25A (730 k) s dvěma nesynchronizovanými ŠKASy v křídlech a třetím synchronizovaným na spodní části trupu.


    I-16 typ 10 (1937)
    dostal další dva synchronizované ŠKASy nad motor, byl zaveden otevřený pilotní prostor s pevným čelním štítkem (rám z nerez ocele). Optický zaměřovač ALDIS byl nahrazen kolimátorovým. Ve Španělsku byl nazýván "Super Mosca".


    I-16 typ 12 (1937)


    I-16P (pušečnyj) CKB (1938)
    Na základě zkušeností ze Španělska byl I-16 typ 10 vyzbrojen dvěma kanony ŠVAK 20 mm se zásobou 150 granátů na hlaveň, umístěnými místo křídelních kulometů. Jejich hlavně z náběžné hrany křídla značně vyčnívaly vpřed. Instalace se osvědčila a dokonce byla zkoušena instalace 4 kanónů (dva nad motorem synchronizované).


    I-16 typ 17 (1938)
    byla sériová verze předchozího typu 10, s nímž byl vyráběn souběžně.s motorem M-25V (780 k), tedy se dvěma kanóny v křídlech a podvěsy pro 200 kg bomb. Byl určen k napadání pozemních cílů a proto byl někdy montován ještě synchronizovaný kulomet BS nad, nebo pod motorem. První sériově vyráběný letoun v SSSR, vyzbrojený kanónem ráže 20 mm.


    I-16 TK (1939)
    Všechny verze I-16 létaly s motory M-25A, nebo M-25V. Protože se stoupajícími verzemi stále narůstala hmotnost, bylo třeba zvýšit výkonnost ve větších výškách. U jednoho ze strojů I-16 typ 10 byly na boky trupu za motorem namontovány dva turbokompresory TK-1, vyvinuté v ústavu CIAM, poháněné výfukovými plyny. Letadlo dosahovalo v 8 600 m rychlosti 494 km/hod a dostup se zvýšil na 11 000 m.


    I-16 typ 18 (1939)
    Výzbroj 4 kulomety ŠKAS se 3 100 náboji, motor M-62 o výkonu 920 k/676 kW s dvourychlostním kompresorem, vrtule VIŠ 6A, stavitelná do dvou poloh úhlu náběhu listů. Pakliže byly dva křídelní kulomety nahrazeny kanony ŠVAK, byl označován jako typ 27


    I-16 typ 24 (1939)
    modifikace typu 18. Používány byly motory M - 62 a M - 63, stavitelná vrtule AV-1, řada dalších úprav


    I-16 typ 27 (1939)


    I-16 typ 28 (1939)


    I-16 typ 29 (1940) - byl poslední vývojový typ řady I-16. Měl motor M-63, menší průměr vrtule, standardně přípraveno pro montáž radiostanice, přepracovaný podvozek, pod křídly závěsy pro dvě přídavné nádrže po 135 litrech benzinu, pod motorem synchronizovaný kulomet BS 12.7 mm, tři vypouštěcí zařízení pro rakety RS-82 pod každým křídlem atd. Většinou ale létaly bez radiostanice, přídavnýchnádrží i vypouštěcích zařízení.


    podľa nižšie uvedeného Fantanovho článku doplnil a upravil 3/9/06 Panzer
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/15692#75199Verze : 0
    MOD
    Avatar
    I-16 UT-2 (1935)
    Dvojmiestna verzia I-16 typ 4, (No. 8211), motor M-22, verzia vyvíjaná A. A. Borokovom v závod č. 21 v Gorkom (Nižnij Novgorod). Lietadlo malo plne zakrytú kabínu a zaťahovací podvozok. Letová hmotnosť 1370,5 kg, max. rýchlosť pri letovej hmotnosti bola 349 km/h, pristávacia rýchlosť 127 km/h. Typ nebol vyrábaný sériovo, vznikli ešte dva ďalšie stroje UT-2.

    I-16 UTI-3 (1935)
    Dvojmiestna školská verzia I-16 typ 4, (No. 11211), motor M-58. Lietadlo malo plne odkrytú kabínu a zaťahovací podvozok. Predná kabína mala veterný štítok. Typ nebol vyrábaný sériovo z dôvodu nezaradenia motora M-58 do sériovej výroby.

    I-16 UTI-2 (I-16 typ 14) (1935)
    Dvojmiestna školská verzia vychádzajúca z typu 4, stavaná v rokoch 1935-1936 s motorom M-22. Bolo postavených 45 strojov. Produkcia ďalej nepokračovala z dôvodu nedostatku motorov M-22. Lietadlo malo plne odkryté kabíny s veternými štítkami a pevný podvozok. V roku 1937 sa objavil exemplár zo zaťahovacím podvozkom.

    I-16 UTI-4 (I-16 typ 15) (1936)
    Dvojmiestna školská verzia lietadla vychádzajúca z I-16 typ 5. Trup mal drevenú škrupinovú konštrukciu z brezovej preglejky, kovové krídlo z nosníkmi z chróm-molybdénovej ocele, rebrá z duralu. Krídlo zväčša potiahnuté duralovým plechom, zvyšok plátnom. Chvostové plochy boli kovovej konštrukcie potiahnuté plátnom. Niektoré stroje lietali s pevným podvozkom, v zimnom období sa na podvozok montovali lyže. Celkom vzniklo v rokoch 1937-1942 zhotovených 3400 lietadiel UTI-4. Neskoršie vyrábané stroje dostali motor M-22V. V továrni č. 458 v Rostove na Done bolo počas Veľkej vlasteneckej vojny prestavané menšie množstvo UTI-4 na typ UTI-4 typ 15B (Bojevoj). Zadná kabína bola zakrytá a do krídla sa namontovali 2 guľomety BK kalibru 12,7 mm a odpaľovacie lišty na rakety RS-82.

    Zdroj: Šnajdr, Miroslav: Polikarpov UTI-4; Military Revue č. 02/2012.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/15692#426766Verze : 0
    MOD