Ellyson, Theodore

Theodore Ellyson se narodil 27. února 1885 v Richmondu. V roce 1901 započal studia na Námořní akademii, na které graduoval v roce 1905. Poté sloužil na bitevních lodích TEXAS a MISSOURI. Ve funkcích prvního důstojníka a velitele lodní roty působil na křižnících PENNSYLVANIA a COLORADO. A na Dálném východě sloužil na křižníku WEST VIRGINIA, na mateřské lodi ponorek RAINBOW a ponorce SHARK. Po svém návratu do USA velel ponorkám TARANTULA a SEAL. Ze služby na ponorkách se Ellyson znal s Kennethem Whitingem, který na něj naléhal, aby si stejně jako on podal žádost o přijetí do pilotního kurzu. Glenn Curtiss tehdy námořnictvu nabídl, že zadarmo vycvičí jednoho námořního důstojníka v létání na svém stroji a námořní kapitán Washington Chambers, který měl na starost zavádění námořního letectva tuto nabídku přijal. Ellyson si žádost podal a nakonec byl vybrán právě on, přičemž o jeho přijetí rozhodla náhoda. Bylo 23. prosince, všichni pospíchali domů a odpovědnému důstojníkovi prostě jeho padla první do ruky.


Po vánocích se Ellyson hlásil v Curtissově leteckém zařízení na North Islandu (později zde vznikne armádní i námořní letiště) u města Coronado, na břehu sandiegské zátoky, kde se začal učit létat s Curtissovým dvouplošníkem. Prodělal i nehodu, když se pokazilo ovládání letounu. Naučil se rovněž, jak letadlo opravovat. Curtiss a Ellyson navázali přátelský vztah s společně pracovali na vývoji hydroplánu, který považovali za základ budoucího námořního letectva. Ellyson se tak poté jako první proletěl v upraveném Curtissově Modelu E, jež dostal u námořnictva označení A-1. Byl také prvním námořním pilotem, který letěl v noci, stejně jako prvním, který vzletěl za pomoci katapultu. V březnu 1912 chtěl zalétnout nový letoun Curtiss A-2, avšak krátce poté došlo k nehodě. Ellyson se ale relativně rychle zotavil a už v září téhož roku pilotoval první katapultované plovoucí letadlo (floatplane).


Pak ale na létání zanevřel, přestal věřit v jeho další úspěšný rozvoj a rozhodl se tento obor úplně opustit. V roce 1913 již sloužil na bitevní lodi SOUTH CAROLINA. Když v lednu 1914 probíhali na lodi zkoušky letadel, napadlo ho, že by se mohl proletět, aby hned myšlenku zavrhl a do testů nijak nezasahoval. A skutečně mu to vydrželo dalších několik let. Období první světové války strávil na palubě různých bitevních lodí, torpédoborců či parníků, s nimiž navštívil Rusko, Itálii či Anglii. V USA a Anglii se věnoval protiponorkovému boji a za vyvinutí taktiky boje proti nim obdržel Námořní kříž. Po návratu do USA dohlížel na dostavbu torpédoborce J. FRED TALBOTT a poté se stal jeho prvním velitelem.


K létání se vrátil, v podstatě nedobrovolně, v říjnu 1919, kdy byl jmenován do komise, která měla dohlížet na provádění mírové smlouvy s Rakouskem. Nebylo mu ale jasné, co v ní má dělat, když se letectvu nevěnoval několik let v době, kdy se rychle rozvíjelo. Jeho neznalost byla evidentní, ale příslušný admirál mu nedovolil komisi opustit a vyměnit ho za někoho z letectva, neboť při sobě nechtěl mít žádného "intelektuálského" letce, ale námořníka se základní znalostí problematiky. Krátce poté se ale vrátil na moře, neboť převzal velení torpédoborce LITTLE a poté torpédoborce BROOKS.


V roce 1921 se vrátil do USA, neboť mu v roce 1921 byla nabídnuta funkce výkonného důstojníka na letecké stanici námořnictva v Hampton Roads. K 1. září 1921 byl v rámci Ministerstva námořnictva zřízen Vzduchoplavecký úřad. Ellyson byl v říjnu 1921 jmenován do čela jeho Plánovacího oddělení. Ve Státech ale nepobyl příliš dlouho, neboť v prosinci 1922 byl jmenován do námořní mise v Brazílii, kde se měl podílet na reorganizaci brazilského námořnictva. Během tří let strávených v Rio de Janeiru se snažil předat své zkušenosti brazilským pilotům, ale vzhledem k jejich nedisciplinovanosti to byla obtížná a často marná snaha. V květnu 1925 se vrátil do USA, kde v červenci převzal velení Torpédovací perutě 1. Od března do června 1926 vykonával funkci výkonného důstojníka na plavidle WRIGHT, což byl nosič balónů přestavěný na nosič letadel. Poté dohlížel na výstavbu letadlové lodě LEXINGTON. Po jejím zařazení do služby na ní sloužil jako výkonný důstojník.


27. února 1928 v noci vzletěl Ellyson spolu s dalšími dvěma námořníky a vážně nemocnou dcerkou Mildred v letounu Loening OL z Norfolku do Annapolisu. Chtěl svému dítěti zachránit život, avšak letadlo se zřítil do zátoku Chesapeake. O více než měsíc později, 11. dubna, moře jeho tělo vyplavilo na břeh. Pohřben byl na hřbitově Námořní akademie v Annapolisu. Byl to smutný, avšak symbolický konec života prvního pilota z řad námořnictva. Na jeho počest byl v roce 1941 pojmenován jeden z torpédoborců třídy Gleaves. V roce 1961 mu bylo posmrtně uděleno vyznamenání Gray Eagle Award, neboť v letech 1911 až 1928 byl nejstarším aktivním námořním pilotem. V roce 1964 byl v Daytonu uveden do Národní letecké síně slávy.





Zdroje:
www.airspacemag.com
http://en.wikipedia.org/wiki/Theodore_G._Ellyson