Chlór

CHLÓR
(dráždivá látka)


Chlór vo vlhkom prostredí vedie k vzniku kyseliny chlorovodíkovej. Pri vdychovaní tak spôsobuje kŕče svalov hrtana a pálenie očí, nosa a krku. Pri vyšších koncentráciách sa objavuje kašeľ, bolesť v hrudi, bolesť hlavy a zvracanie, ktoré môže byť krvavé. V krajnom prípade môže spôsobiť smrť. Pary kvapalného chlóru môžu spôsobiť omrzliny. Aj pokožka, ktorá je dlhodobo vystavená pôsobeniu chlóru je dráždená, najmä ak je vlhká. Dráždi a poškodzuje tiež oči. Chlór tiež niekedy býva označovaný za dusivú látku. Je asi 2,5-krát ťažší ako vzduch a preto sa zdržuje v nižšie položených miestach (zákopy, úkryty), za ideálnych podmienok sa môže šíriť aj do väčších vzdialeností.


základné údaje:
názov: chlór
označenie:
ďalšie názvy: Bertholite (francúzsky)
registračné číslo CAS: 7782-50-5


fyzikálne a chemické vlastnosti:
chemický názov: chlór
vzorec: Cl-Cl
molekulová hmotnosť: 70,91
bežný fyzikálny stav: žltozelený plyn
zápach: nepríjemný, dusivý
teplota varu: -34,7°C
teplota mrznutia: -101,6°C
hustota: kvapaliny:
1,393 g/ml pri 25°C
1,468 g/ml pri 0°C
tlak pár:
766,601 kPa pri 25°C
363,969 kPa pri 0°C
teplota vzplanutia: nehorľavý
teplota rozkladu: nad 600°C
rozpustnosť: 63 mg na 100 g vody pri 25°C
hydrolýza: pomalá za vzniku kyseliny chlorovodíkovej (HCl) a chlórnej (HOCl)
stálosť pri uskladnení: čistý je stály
reakcie s kovmi a inými materiálmi: čistý bez účinku; za vlhka veľmi pôsobí na kovy v dôsledku prítomnosti kyseliny chlorovodíkovej



zdroje:
POTENTIAL MILITARY CHEMICAL/BIOLOGICAL AGENTS AND COMPOUNDS, 2005
Zbrane hromadného ničenia - aktuálna bezpečnostná hrozba, INŠTITÚT BEZPEČNOSTNÝCH A OBRANNÝCH ŠTÚDIÍ MOSR, Bratislava, 2005

toxicita:
oči: dráždenie
pokožka: -
vdychovanie: môže spôsobiť pľúcny edém
ochrana: ochranná maska
typ látky: dráždivá látka
účinok: oneskorený, ako pri použití dusivých látok



odhad toxicity:





zdroje:
POTENTIAL MILITARY CHEMICAL/BIOLOGICAL AGENTS AND COMPOUNDS, 2005
Zbrane hromadného ničenia - aktuálna bezpečnostná hrozba, INŠTITÚT BEZPEČNOSTNÝCH A OBRANNÝCH ŠTÚDIÍ MOSR, Bratislava, 2005

Chlór patří mezi dusivé látky. Je to žlutozelený dusivý plyn. Vniká do organismu dýchacími cestami, a proto se proti nim chráníme plynovou maskou. Jeho účinek se projevuje po 2 až 5 hodinách úporným kašlem, nápadnou bledostí a slabostí a stupňuje se tělesnou námahou (i chůzí), prochladnutím nebo pobytem na přímém slunečním světle. Při pitvě je nápadná cyanóza, odulost tváří, edém plic a známky dušení.
Dusivé OL nejsou rozpustné ve vodě, ale jsou většinou rozpustné v organických rozpouštědlech. Vodu, která jimi byla zasažena, můžeme po převaření použít. Také potraviny jsou po náležitém vyvětrání poživatelné.

Chlór odstartoval novodoubou éru používání chemických zbraní. Poprvé byl k bojovým účelům použit 22.4. 1915 na frontě u městečka Ypres v zápaních Flandrech (Belgie) proti francouzským vojákům. Do vzduchu zde bylo rozptýleno 180 tun chlóru během 5-ti minut. Do dvou dnů přišla o život 1/3 zasažených osob. Vysoké ztráty na životech byly způsobeny i tím, že přestože Francouzi věděli o možnosti chlórového ůtoku, nebyli vojáci vybaveni ochrannými pomůckami.


Francouzským "informátorem" byl C. Lucieto. Ten zjistil, že se v Mannheimu vyrábí nějaký plyn pro válečné účely a že se přepravuje
do Kruppových závodů v Essenu. Po seznámení s příslušníkem Kruppovy soukromé policie se za pomoci několika půllitrů piva dověděl, že se dovážený plyn používá k plnění dělostřeleckých granátů. Pochybováním vyprovokoval německého partnera k sázce o 2000 marek s tím, že sám tvrdil, že celá záležitost je technicky neproveditelná. Partner nabídl důkaz pravdy a vzal ho brzy na střelnici, kde došlo k předvádění nové zbraně před císařem Vilémem II. Salva byla vypálena do stáda ovcí, které zmizelo v oblacích zeleného plynu. Ovce pak byly nalezeny mrtvé, porost odumřelý. Lucieto sázku zaplatil a vyžádal si střepinu granátu jako suvenýr. V Paříži pak rychle zjistili podstatu věci. Nebyla však podniknuta žádná opatření.
zdroj: VOJENSKÉ ZDRAVOTNICKÉ LISTY, č. 5-6, ROČNÍK LXXI, 2002,
HISTORICKÉ ASPEKTY POUŽÍVÁNÍ CHEMICKÝCH ZBRANÍ, Jiří BAJGAR

Co dodat - snad jen, že chlor je jedna z mála chemických zbraní s kterou můžete přijít do styku relativně snadno i doma. Tak například zkoušel někdo Savo Perex smíchat s nějakým saponátovým čistícím prostředkem?

To je skutečně pozoruhodný důkaz vojenské předvídavosti tváří v tvář technickým inovacím . Souhrnná váha ušlechtilých kovů na epoletách a zdravý úsudek jsou zdá se nepřímo úměrné 8.)