24.08.1939-06.10.1939 1st Squadron of the 1st Uhlans Regiment 24.08.1939-06.10.1939 2nd Squadron of the 1st Uhlans Regiment 24.08.1939-06.10.1939 3rd Squadron of the 1st Uhlans Regiment 24.08.1939-14.09.1939 4th Squadron of the 1st Uhlans Regiment 24.08.1939-15.09.1939 MG Squadron of the 1st Uhlans Regiment 24.08.1939-20.09.1939 Antitank Platoon of the 1st Uhlans Regiment 24.08.1939-15.09.1939 Bicycle Platoon of the 1st Uhlans Regiment 24.08.1939-14(06?).09(10?).1939 Signal Platoon of the 1st Uhlans Regiment 24.08.1939-14.09.1939 Auxilliary Squadron of the 1st Uhlans Regiment 24.08.1939-DD.09.(?)1939 zákopnicko-plynové družstvoPioneer and Gas Squad[/url] of the 1st Uhlans Regiment 15.09.1939-DD.09(?).1939 11th Independent MG Platon 20.09.1939-06.10.1939 Foot Squadron of the 1st Uhlans Regiment 26.08.1939-08.09.1939 1st Battery of the 4th Mounted Artillery Batalion 10.091939-12.09.1939˛17.09.1939-18(?).09.1939 2nd Battery of the 4th Mounted Artillery Batalion 13.09.1939 3rd Battery of the 4th Mounted Artillery Batalion
Čestný název: Honorary Name:
Od DD.MM.1921 „1 Pułk Ułanów Krechowieckich imienia pułkownika Bolesława Mościckiego“.
As from DD.MM.1921 „1 Pułk Ułanów Krechowieckich imienia pułkownika Bolesława Mościckiego“.
Vyznamenání: Decorations:
Jeho bojová zástava byla vyznamenána 20. března 1921 stříbrným křížem V. třídy Řádu Virtuti Militari za válku 1918-1921.
Poznámka: Note:
1) Pluk zanikl při kapitulaci Samostatné operační skupiny „Polesí“ po bitvě u Kocka. 2) 11.09.1939 padl v boji. Při nepřehledné situaci v oblasti svého velitelského stanoviště byl zasažen kulometnou palbou II. praporu polského 71. pěšího pluku. 3) Velitel 1. řadové eskadrony. Po smrti velitele pluku, jako nejvýše postavený důstojník pluku, převzal jeho velení a předal ho po ustanovení nového velitele. 4) Do 09.09.1939 byl zástupcem velitele 1. hulánského pluku a od 09.09.1939 do 12.09.1939 byl dočasně velitelem 2. hulánského pluku. 5) K eskadroně nedorazil rozkaz k ústupu a následném místě soustředění a tak eskadrona společně s 2.četou 2. řadové eskadrony, vodiči koní kulometné a 2. řadové eskadrony, částí spojovací čety a většinou pomocné eskadrony ustupovala samostatně do prostoru města Wołkowysk, kde byla přeorganizována na Samostatnou korouhev 1. hulánského pluku a zařazena do sestavy Záložní jezdecké brigády „Wołkowysk″. 6) Po dva kulometné roje byly zařazeny do řadových eskadron a kulometná eskadrona byla zrušena. 7) Dva zbývající kanony byly zařazeny do sestavy 1. a 2. řadové eskadrony a četa byla zrušena. 8) V rámci reorganizace pluku četa „přesedlala“ na koně a byla rozdělena mezi řadové eskadrony. 9) Podle internetového zdroje četa ustupovala se 4. eskadronou. U Wróblewského je v sestavě pluku v řadách Jezdecké brigády „Edward“. U Głowackého není. 10) Většina eskadrony ustupovala se 4. řadovou eskadronou. U Wróblewského ani Głowackého v sestavě pluku v řadách Jezdecké brigády „Edward“ není. 11) Od mobilizace do 14.09.1939 byla vojskovým oddílem Suvalské jezdecké brigády. Po zrušení kulometné eskadrony byla zařazena do sestavy pluku. 12) V rámci reorganizace byla vytvořena z příslušníků pluku, na které nestačil stav koní. Velitelem eskadrony byl jmenován poručík jezdectva Józef Maria Ludwik Malanowski, bývalý velitel I. čety kulometné eskadrony. 13) Baterie byla organizačně v sestavě oddílu, ale operačně podléhala veliteli pluku. .
1 Pułk Ułanów Krechowieckich, Wielka Księga Kawalerii Polskiej 1918-1939, Tom 4, Edipresse Polska S.A., Warszawa 2012 Głowacki, Ludwik: Kampania wrześniowa na Lubelszczyźnie w 1939 roku. Działania wojenne, Wydawnictwo Lubelskie, Lublin 1966 Kosztyła, Zygmunt: Wrzesień 1939 roku na Białostocczyźnie, Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Warszawa 1976 Wróblewski, Jan: Samodzielna Grupa Operacyjna „Polesie“ 1939, WIH, MON, Warszawa 1989 Zarzycki, Piotr: Artyleria konna w 1939 roku, Wydawnictwo „Barwa i Broń″, Warszawa 2007
URL : https://www.valka.cz/1-hulansky-pluk-1939-1939-t161873#492034
Verze : 0
Velitelská sestava pluku:
velitel pluku – 24.08.1939-11.09.1939 podplukovník jezdectva Jan Hipolit Litewski 1) 11.09.1939-12.09.1939 setník Tomasz Mineyko 2) 12.09.1939-06.10.1939 podplukovník jezdectva Karol Anders 3) I. zástupce velitele pluku - 24.08.1939-09.09.1939 podplukovník jezdectva Karol Anders 3) 09.09.1939-11.09.1939 setník Michał Jaczyński 4) 12.09.1939-06.10.1939 ??? 4a) II. zástupce velitele pluku (ubytovatel) – 24.08.1939-12(?).09.1939 kapitán intendanční služby Tomasz Jarmołowicz 5) 12(?).09.1939-06.10.1939 ??? pobočník velitele pluku – 24.08.1939-09.09.1939 setník Michał Jaczyński 4) 09.09.1939-DD.MM.1939 setník Janusz Komorowski 6) DD.MM.1939-06.10.1939 ??? 6a) ordonanční důstojník – 24.08.1939-09.09.1939 poručík jezdectva Konstanty Karol Barański 7) 13.09.1939-DD.MM.1939 ??? zpravodajský důstojník - 24.08.1939-06.10.1939 ??? 8) zbrojní a plynový důstojník – 24.08.1939-09.09.1939 setník Janusz Komorowski 6) 10.09.1939-06.10.1939 ??? pomocná (hospodářská) eskadrona – 28.08.1939-DD.09.1939 poručík jezdectva Jerzy Rożałowski 9) lékař – 24.08.1939-DD.09.1939 poručík lékař dr (v záloze?) Antoni Augustynowicz 10) veterinární lékař – 24.08.1939-DD.09.1939 poručík lékař vet. Henryk Szklarczyk 11) kaplan – 24.08.1939-11(?).09.1939 kněz kapitán ??? Klebanowski 12) bojový trén - ? těžký plukovní trén – ? 1. eskadrona – 24.08.1939-DD.09.1939 setník Tomasz Mineyko 2) 2. eskadrona – 24.08.1939-09.09.1939 setník Wincenty Chrząszczewski 13) 09.09.1939-13.09.1939 poručík jezdectva Konstanty Karol Barański 7) 13.09.1939-20.09.1939 podporučík jezdectva Antoni Burlingis 14) 20.09.1939-06.10.1939 poručík jezdectva Leszek Kazimierz Filipczuk 15) 3. eskadrona – 24.08.1939-13.09.1939 setník Konrad Zaremba 16) 13.09.1939-06.10.1939 podporučík jezdectva Franciszek Fudakowski 17) 4. eskadrona – 24.08.1939-18.09.1939 poručík jezdectva v záloze Tadeusz Pietraszewski 18) 18.09.1939-DD.09.1939 poručík jezdectva v záloze Jan Fudakowski 19) kulometná eskadrona – 24.08.1939-15(20?).09.1939 setník Jan Zagórski 20) protitanková četa – 24.08.1939-20.09.1939 poručík jezdectva Leszek Kazimierz Filipczuk 15) spojovací četa – 24.08.1939-14.09.1939 poručík jezdectva Andrzej Rudolf Czaykowski 21) cyklistická četa – 24.08.1939-11.09.1939 podporučík jezdectva Jan Fryderyk Józef Warnke 22) zákopnicko-plynové družstvo – 24.08.1939-DD.09.1939 četař Wacław Kowalski 23)
Poznámky:
1) 11.09.1939 padl v boji s částmi 20. pěší divize (motorizované) a 10. tankové divize. Při nepřehledné situaci v oblasti svého velitelského stanoviště byl zasažen kulometnou palbou II. praporu polského 71. pěšího pluku (18. pěší divize). 2) Velitel 1. řadové eskadrony. Po smrti velitele pluku, jako nejvýše postavený důstojník pluku, převzal jeho velení a předal ho po jmenování nového velitele. Po kapitulaci Samostatné operační skupiny „Polesí“ byl od 06.10.1939 v německém zajetí. Po osvobození 29.04.1945 zůstal na Západě a až do demobilizace v roce 1947 sloužil v polské exilové armádě. Pak se usadil ve Velké Británii, kde 26.05.1972 zemřel ve věku 71 let. V exilové armádě byl povýšen do hodnosti majora a podplukovníka ve výslužbě. Za boje v září 1939 byl vyznamenán Stříbrným křížem Řádu Virtuti Militari. 3) Do 09.09.1939 byl zástupcem velitele 1. hulánského pluku a od 09.09.1939 do 12.09.1939 byl dočasně velitelem 2. hulánského pluku. Po kapitulaci Samostatné operační skupiny „Polesí“ byl od 06.10.1939 v německém zajetí. Po osvobození byl odvelen ke 2. polskému sboru do Itálie, kde byl jmenován zástupcem velitele 16. pomořanské pěší brigády. Po evakuaci a rozvázání sboru zůstal ve Velké Británii. DD.MM.194R byl povýšen do hodnosti plukovníka. Byl bratrem generála Władysława Anderse. Zemřel v Penley 04.07.1971 ve věku nedožitých 78 let. Za boje v polsko-sovětské válce 1918-1920 byl vyznamenán Stříbrným křížem a za boje v září 1939 Zlatým křížem Řádu Virtuti Militari. www.geni.com 4) V boji u obce Wądołki Borowe byl kulometnou palbou II. praporu polského 71. pěšího pluku (18. pěší divize) těžce zraněn do obou nohou. Při dalším ústupu se dostal do německého zajetí a byl léčen v jedné z varšavských nemocnic. Tam mu byla amputována noha a byl propuštěn jako válečný invalida. Před perzekucemi se ukrýval v majetku Sobienice Jeziory, kde byl však 15.06.1942, den před svou svatbou, zatčen Gestapem a odvlečen do Varšavy. Tam byl identifikován jako účastník Velkopolského povstání (27.12.1918-16.02.1919) a kolem 22.06.1942 popraven. Za boje v září 1939 byl vyznamenán Stříbrným křížem Řádu Virtuti Militari. wtg-gniazdo.org 4a) V práci Głowackého je uveden po reorganizaci brigády (20.09.1939) jako zástupce velitele pluku setník Janusz Komorowski. Jiné zdroje to nepotvrzují. 5) Společně s částí trénu ztratil s plukem spojení. Válku přežil. V seznamu ztrát ani zajatých není uveden. 6) V práci Głowackého je uveden po reorganizaci brigády (20.09.1939) jako zástupce velitele pluku. Jiné zdroje to nepotvrzují. Po kapitulaci Samostatné operační skupiny „Polesí“ byl od 06.10.1939 v německém zajetí. Po osvobození 29.04.1945 byl odvelen ke 2. polskému sboru do Itálie a po evakuaci a rozvázání sboru zůstal ve Velké Británii, kde se stal instruktorem olympijského jezdeckého týmu V.B. Později emigroval do Argentiny a v roce 1972 se vrátil do Polska, kde 24.11.1993 ve Varšavě zemřel ve věku 78 let. DD.MM.194R byl povýšen do hodnosti majora. 6a) V práci Głowackého jsou uvedeni po reorganizaci brigády (20.09.1939) jako pobočníci podporučík jezdectva Zygmunt Nowiński (bývalý velitel 1. čety 4. eskadrony) a podporučík jezdectva Jan Fryderyk Józef Warnke (bývalý velitel cyklistické čety). Jiné zdroje to nepotvrzují. 7) 09.09.1939 byl jmenován velitelem 2. eskadrony. 13.09.1939 padl v boji s částmi 3. tankové divize v obci Olszewo. 8) Przemsza-Zieliński uvádí jako zpravodajského důstojníka a zároveň jako velitele 2. eskadrony setníka Wincenty Chrząszczewského. Ve zdroji IPMS není zpravodajský důstojník uváděn. Ve druhém internetovém zdroji je uvedeno, že Chrząszczewski byl jmenován velitelem 2. eskadrony teprve v průběhu mobilizace, ale ve schématizmu z března 1939 (Rocznik Oficerski 1939) je uveden jako její velitel. Zpravodajský důstojník pravděpodobně nebyl určen. 9) Po válce se vyhnul německému i sovětskému zajetí a zapojil se do ozbrojeného odboje v řadách Zemské armády. Pracoval pod příjmením Porębski (krycí jméno „Gozdawa″) v majetku Landwarów u Vilna, kde založil a velel Diverzně-partyzánskému středisku (Ośrodek Dywersyjno-Partyzancki). V polovině 1944. roku na jeho základě vznikla Partyzánská jednotka „Gozdawa“ (cca 200 vojáků). Po přechodu fronty a po odzbrojení jednotek Zemské armády ve Vilnu svou jednotku na rozkaz vyššího velitelství rozpustil. Zahynul za neznámých okolností 11.07.1944. www.soleczniki.pl 10) V práci Głowackého je uveden po reorganizaci brigády (20.09.1939) jako lékař pluku. V seznamu ztrát ani zajatých není uveden. Není uveden rovněž ve schématizmu z března 1939 (Rocznik Oficerski 1939). 11) V práci Głowackého je uveden po reorganizaci brigády (20.09.1939) jako veterinární lékař pluku. V seznamu ztrát ani zajatých není uveden. DD.MM.194R byl zmobilizován do Polské lidové armády. Po válce pracoval jako zvěrolékař. 12) Padl u obce Olszewo při nočním přechodu části plukovního trénu přes silnici dozorovanou nepřítelem. 13) 09.09.1939 byl odvelen do štábu vznikající Jezdecké operační skupiny Podhorski. 10.09.1939 byl u obce Michałki odříznut od polských jednotek a dostal se k Náhradnímu středisku Suvalské jezdecké brigády ve městě Wołkowysk, se kterým se jako velitel 1. eskadrony v rámci Samostatné korouhve 1. hulánského pluku Záložní jezdecké brigády „Wołkowysk″ dostal po bojích s Rudou armádou na Litvu. Tam byl internován, ale 26.12.1939 z internačního tábora utekl do Vilna, kde se zapojil do odbojové činnosti Svazu ozbrojeného boje (Związek Walki Zbrojnej (ZWZ)). V březnu byl zatčen NKVD, znovu se mu zdařil útěk, v červenci 1941 se vrátil do Vilna a pokračoval jak v protiněmeckém, tak později v protisovětském odboji až do 15.07.1945. Toho dne byl znovu NKVD zatčen a odsouzen k 10 letům pobytu v sovětských lágrech. Do Polska se vrátil 26.09.1955 a žil ve Varšavě, kde 28.09.1989 zemřel ve věku 86 let. 11.11.1943 byl povýšen do hodnosti majora. Za svou odbojovou činnost byl vyznamenán Stříbrným křížem Řádu Virtuti Militari. www.dws.org.pl http://www.dws-xip.pl/PW/bio/c5c.html 14) Do 13.09.1939 byl velitelem I. čety. Po ukončení bojů padl do německého zajetí. Dne 11.08.1940 byl ze zajetí propuštěn do Vilna. Zapojil se do ozbrojeného odboje v řadách Zemské armády. Bojoval ve Varšavském povstání. Po válce žil v Polsku a 02.08.1978 zemřel ve městě Kołobrzeg. 15) Do 20.09.1939 byl velitelem protitankové čety. Po kapitulaci Samostatné operační skupiny „Polesí“ padl do německého zajetí. Po osvobození se vrátil do Polska. Žil ve Vratislavi (Wrocław), kde koncem roku 1976 zemřel ve věku 62 let. Za boje v září 1939 byl vyznamenán Stříbrným křížem Řádu Virtuti Militari. 16) 13.09.1939 padl v boji s částmi 3. tankové divize v obci Olszewo. 17) Do 13.09.1939 byl velitelem I. čety. Po kapitulaciSamostatné operační skupiny „Polesí“ padl do německého zajetí. Po osvobození byl odvelen do Itálie, kde sloužil v 1. hulánském pluku (2. obrněná brigáda 2. polského sboru). Po přesunu sboru do Velké Británie (1946) a demobilizaci (1947) zůstal na emigraci ve Velké Británii a později v Kanadě, kde v roce 1974 zemřel ve věku 62 let. V roce 1945 byl povýšen do hodnosti poručíka. 18) Po reorganizaci odpojené části pluku ve Wołkowysku (18.09.1939) předal velení eskadrony a společně se Samostatnou korouhví 1. hulánského pluku Záložní jezdecké brigády „Wołkowysk″ se dostal po bojích s Rudou armádou na Litvu, kde byl internován. Po podepsání smlouvy Sikorski-Majskij (30.07.1941) pravděpodobně propuštěn ze sovětského lágru a zařazen do Polské armády v SSSR. Jeho jméno je uvedeno v seznamu příslušníků polské 3. karpatské pěší divize jako poručík ve 3. pluku protitankového dělostřelectva. 19) Do jmenování velitelem eskadrony byl důstojníkem Náhradního střediska Suvalské jezdecké brigády. Společně se zbytkem Samostatné korouhve 1. hulánského pluku Záložní jezdecké brigády „Wołkowysk″ se dostal po bojích s Rudou armádou na Litvu. Tam byl internován. 20) Po zrušení eskadrony byl důstojníkem v dispozici velitele pluku. Po kapitulaci Samostatné operační skupiny „Polesí“ padl do německého zajetí. 21) Po boji u obce Olszewo ztratil s většinou čety kontakt s plukem a později se s 4. eskadronou, četou 2. eskadrony a částí trénu dostal do Wołkowysku, kde byl důstojníkem Záložní jezdecké brigády „Wołkowysk″. S ní se zúčastnil bojů s Rudou armádou a po překročení hranice s Litvou byl internován. Z internačního tábora utekl 26.12.1939 společně se setníkem Chrząszczewským a ve Vilně se zapojil do konspirační činnosti Svazu ozbrojeného boje (Związek Walki Zbrojnej). V únoru 1940 byl zatčen NKVD a odsouzen k 5 letům pracovního tábora. Po podepsání smlouvy Sikorski-Majskij (30.07.1941) byl DD.09.1941 propuštěn a zařazen do Polské armády v SSSR. Po evakuaci armády generála Anderse do Iránu byl převelen do Velké Británie, kde byl přeškolen v diverzní činnosti. V noci 16./17.04.1944 byl vysazen v Polsku a zařazen jako důstojník ke Hlavnímu velitelství Zemské armády. Bojoval ve Varšavském povstání m.j. jako velitel praporu „Ryś“, zástupce velitele pluku „Waligóra“. V bojích byl zraněn. Po kapitulaci Varšavy unikl do města Częstochowa a tam pokračoval v odboji. V noci 28./29.12.1944 byl Němci zatčen a odvlečen do tábora v Gross-Rosen a později Dora. Po osvobození odjel do Velké Británie a sloužil v polské exilové armádě. 27.07.1949 se vrátil do Polska, kde byl 13.08.1951 zatčen Státní bezpečností a uvězněn. 30.04.1953 byl za špionáž odsouzen k trestu smrti a 10.10.1953 zastřelen ve varšavské věznici na Mokotově. V roce 1943 byl povýšen do hodnosti setníka a 11.11.1944 do hodnosti majora. Za boje ve Varšavském povstání byl vyznamenán Stříbrným křížem Řádu Virtuti Militari. www.nowastrategia.org.pl 22) Po rozpuštění cyklistické čety byl ve velitelském roji velitele pluku. Po týdnu však ze svých cyklistů utvořil se svolením velitele pluku jezdeckou četu, které velel až do kapitulace 06.10.1939, kdy padl do zajetí. Z přechodného zajateckého tábora v Radomi se mu podařil DD.10.1939 útěk. V noci 26./27.12.1939 byl v bytě své matky zatčen a odvezen k hromadné popravě, kterou však s těžkým zraněním přežil. Po vyléčení se v rajónu města Grójec zapojil do ozbrojeného odboje v rámci Zemské armády, ve kterém působil do jara 1945. Byl hledán polskou Státní bezpečností a proto odjel se svou manželkou tajně do zahraničí. Po pobytu ve Velké Británii odcestoval v roce 1948 do Kanady, kde se usídlil a pracoval. Zemřel v obci Sarnia (provincie provincie Ontario) 20.08.2004 ve věku nedožitých 91 let. 11.11.1942 byl povýšen do hodnosti poručíka a v roce 1947 do hodnosti setníka. 23) Zdroj: Bobrowski, Józef: Relacja+list+mapy, Instytut Polski i Muzeum im. gen. Sikorskiego w Londynie, sign. B.I.18/C/11, str. 7
1 Pułk Ułanów, Instytut Polski i Muzeum im. gen. Sikorskiego, Londyn, sign. B.I.18/C Głowacki, Ludwik: Kampania wrześniowa na Lubelszczyźnie w 1939 roku. Działania wojenne, Wydawnictwo Lubelskie, Lublin 1966 Przemsza-Zieliński, Jan: Wrześniowa księga chwały kawalerii polskiej, Wydawnictwo Bellona, Warszawa 1995 Rybka, Ryszard, Stepan, Kamil: Rocznik Oficerski 1939, Księgarnia Akademicka Fundacji Czynu Niepodległościowego, Kraków 2006
URL : https://www.valka.cz/1-hulansky-pluk-1939-1939-t161873#520446
Verze : 0
Reklama
Přidejte se k nám
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady.
Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.