Jamašita, Tomojuki

Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 422 příspěvků vloženo, 1956 editováno a 316 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Jamašita, Tomojuki

Yamashita Tomoyuki / 山下奉文

    Avatar
     
    Příjmení:
    Surname:
    Jamašita Yamashita
    Jméno:
    Given Name:
    Tomojuki Tomoyuki
    Jméno v originále:
    Original Name:
    山下奉文 / やました・ともゆき
    Fotografie či obrázek:
    Photograph or Picture:
    Hodnost:
    Rank:
    generál General
    Akademický či vědecký titul:
    Academic or Scientific Title:
    - -
    Šlechtický titul:
    Hereditary Title:
    - -
    Datum, místo narození:
    Date and Place of Birth:
    08.11.1885 Ótojo /
    08.11.1885 Otoyo /
    Datum, místo úmrtí:
    Date and Place of Decease:
    23.02.1946 Manila /
    23.02.1946 Manila /
    Nejvýznamnější funkce:
    (maximálně tři)
    Most Important Appointments:
    (up to three)
    velitel: 14. oblastní armáda
    velitel: 1. oblastní armáda
    člen Najvyššej vojnovej rady
    Commander: 14th Area Army
    Commander: 1st Area Army
    Memeber of Supreme War Council
    Jiné významné skutečnosti:
    (maximálně tři)
    Other Notable Facts:
    (up to three)
    velitel Kuantungská obranná armáda
    velitel 25. armáda
    velitel 4. divize
    Commander: Kwantung Defence Army
    Commander: 25th Army
    Commander: 4th Division
    Související články:
    Related Articles:

    Zdroje:
    Sources:
    ja.wikipedia.org;

    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/17490#432140Verze : 0
    MOD
    Avatar
     
    Příjmení:
    Surname:
    Jamašita Yamashita
    Jméno:
    Given Name:
    Tomojuki Tomoyuki
    Jméno v originále:
    Original Name:
    山下奉文 / やました・ともゆき
    Všeobecné vzdělání:
    General Education:
    DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?
    DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?
    Vojenské vzdělání:
    Military Education:
    DD.MM.RRRR-25.11.1905 Vojenská akadémia
    13.12.1913-25.11.1916 Armádne vojnové kolégium
    DD.MM.RRRR-25.11.1905 Military Academy
    13.12.1913-25.11.1916 Army War College
    Důstojnické hodnosti:
    Officer Ranks:
    26.06.1906 podporučík
    01.08.1929 plukovník
    01.08.1934 generálmajor
    01.11.1937 generálporučík
    10.02.1943 generál
    26.06.1906 Second Lieutenant
    01.08.1929 Colonel
    01.08.1934 Major General
    01.11.1937 Lieutenant General
    10.02.1943 General
    Průběh vojenské služby:
    Military Career:
    23.03.1936-26.08.1937 Velitel : 40. pěší brigáda
    22.07.1940-10.12.1940 Velitel : Generální inspektoriát letectva
    01.07.1942-26.09.1944 Velitel : 1. oblastní armáda
    26.09.1944-02.09.1945 Velitel : 14. oblastní armáda


    16.03.1926-22.02.1927 inštruktor na Vojenskom vojnopvom kolégiu
    22.02.1927-01.08.1929 vojenský ataše vo Viedni
    22.02.1927-01.08.1929 vojenský ataše v Budapešti
    01.08.1929-01.08.1930 pridelený ku Generálnemu štábu
    01.08.1930-11.03.1932 velitel 3. pešieho pluku
    11.03.1932-01.08.1934 náčelníkl sekcie armádnych záležitotsí, kancelárie vojenských záležitostí, Ministertsva vojny
    01.08.1934-15.03.1935 pridelený ku Generálnemu štábu
    15.03.1935-23.03.1936 náčelník sekcie vojenského výskumu, kancelárie vojenského výskumu, Ministertsva vojny
    23.03.1936-26.08.1937 velitel 40. pešej brigády, Korea
    26.08.1937-15.07.1938 velitel Čínskej posádkovej zmiešanej brigády
    15.07.1938-23.09.1939 náčelník štábu Severočínskej oblastnej armády
    23.09.1939-DD.MM.1940 velitel 4. divízie, Manchuria
    22.07.1940-10.12.1940 generálny inšpektor vojenského letectva
    22.07.1940-10.12.1940 náčelník oddelenia vojenského letectva, Ministerstva vojny
    10.12.1940-09.06.1941 náčelník Japonskej vojenskej minsie v Berlíne a Ríme
    09.06.1941-DD.MM.RRRR člen Najvyššej vojnovej rady
    17.07.1941-06.11.1941 velitek Kwantungskej obrannej armády, Manchuria
    06.11.1941-01.07.1942 velitel 25. armády, Malaya-Sumatra
    01.07.1942-26.09.1944 velitel 1. oblastnej armády, Manchuria
    26.09.1944-DD.08.1945 velitel 14. oblastnej armády, Philippines
    DD.MM.1945-DD.MM.RRRR zatknutý, vyšetrovaný a súdený ako vojnový zločinec
    DD.MM.1945-DD.MM.RRRR zhliadnutý vinným, právoplatne a vykonatelne odsúdený k trestu smrti
    DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR popravený v Los Banos, zajatecký tábor Laguna, 48 km južne od Manila
    23.03.1936-26.08.1937 Commander : 40th Infantry Brigade
    22.07.1940-10.12.1940 Commander : Inspectorate General of Military Aviation
    01.07.1942-26.09.1944 Commander : 1st Area Army
    26.09.1944-02.09.1945 Commander : 14th Area Army


    16.03.1926-22.02.1927 Instructor at the War College
    22.02.1927-01.08.1929 Military Attaché in Vienna
    22.02.1927-01.08.1929 Military Attaché in Budapest
    01.08.1929-01.08.1930 Attached to the General Staff
    01.08.1930-11.03.1932 3rd Infantry Regiment Commander
    11.03.1932-01.08.1934 Chief of Army Affairs Section, Military Affairs Bureau, Ministry of War
    01.08.1934-15.03.1935 Attached to the General Staff
    15.03.1935-23.03.1936 Chief Military Research Section, Military Research Bureau, Ministry of War
    23.03.1936-26.08.1937 40th Infantry Brigade Commander, Korea
    26.08.1937-15.07.1938 China Garrison Mixed Brigade Commander
    15.07.1938-23.09.1939 Chief of Staff Northern China Area Army
    23.09.1939-DD.MM.1940 4th Division Commander, Manchuria
    22.07.1940-10.12.1940 Inspector-General of Army Aviation
    22.07.1940-10.12.1940 Head of Army Aeronautical Department, Ministry of War
    10.12.1940-09.06.1941 Head of Japanese Military Mission to Berlin and Rome
    09.06.1941-DD.MM.RRRR Member of the Supreme War Council
    17.07.1941-06.11.1941 Kwantung Defence Army Commander, Manchuria
    06.11.1941-01.07.1942 25th Army Commander, Malaya-Sumatra
    01.07.1942-26.09.1944 1st Area Army Commander, Manchuria
    26.09.1944-DD.08.1945 14th Area Army Commander, Philippines
    DD.MM.1945-DD.MM.RRRR Arrested and Trialed as War Criminal
    DD.MM.1945-DD.MM.RRRR Find Guilty, Legaly and Executabely Condemned to Death
    DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Executed in Los Banos, Laguna Prison Camp, 48 km south of Manila
    Vyznamenání:
    Awards:
    Datum udělení
    Date of Issue
    Stužka
    Ribbon
    Název
    Name
    Poznámka
    Note


    DD.MM.RRRR
    Velkostuha řádu Vycházejícího slunce
    1st Class, Grand Cordon of the Order of the Rising Sun
    勲一等旭日大綬章 / くんいっとう きょくじつだいじゅしょう
    -


    DD.MM.RRRR
    Medaile vítězství
    Victory medal
    戰捷記章 / せんしょうきしょう
    -


    DD.MM.RRRR
    Řád Zlatého luňáka 1. třídy
    Order of Golden Kite 1st Class
    功一級金鵄勲章 / こういっきゅうきんしくんしょう
    -


    DD.MM.RRRR
    Řád Zlatého luňáka 3. třídy
    Order of Golden Kite 3rd Class
    功三級金鵄勲章 / こうさんきゅうきんしくんしょう
    -


    DD.MM.RRRR
    Řád Posvátného pokladu 2. třídy
    Order of Sacred Treasure 2nd Class
    瑞宝重光章 / ずいほうじゅうこうしょう
    pravedpodobný stupeň
    Poznámka:
    Note:
    - -
    Zdroje:
    Sources:
    ja.wikipedia.org;
    www45160u.sakura.ne.jp;

    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/17490#472320Verze : 0
    MOD
    Avatar

    Jamašita Tomojuki




    (08.11.1885-23.02.1946)
    generál japonské císařské armády



    Jamašita se narodil v rodině venkovského lékaře na ostrově Šikoku. Proti rodinné tradici se rozhodl pro vojenskou kariéru. Postupně absolvoval kadetní školu v Hirošimě, Ústřední vojenskou akademii v Tokiu a Školu generálního štábu v Tokiu. Studia ukončil v hodnosti kapitána a poté pracoval osmnáct let na ministerstvu armády.


    V letech 1918 a 1923 působil na japonských zastupitelstvech v Bernu a ve Vídni. V Evropě se s ním poprvé setkal jeho budoucí nesmiřitelný rival Hideki Tódžó. Po návratu z Evropy v roce 1923 byl povýšen na plukovníka.V době napětí a politického vření v armádě,které vyvrcholilo pokusem o státní převrat a nastolení vojenské diktatury, zachoval loajalitu císaři a dokonce v roli zprostředkovatele přispěl k relativně málo krvavému řešení konfliktu. Svým konáním v této době si ovšem vysloužil nenávist některých vysoce postavených osob a tak byl přeložen do Číny, kde jako generálporučík velel divizi. Válku v Číně vedlo Japonsko už od roku 1931 a tento krvavý a zdlouhavý konflikt značně vyčerpával japonskou ekonomiku. Navíc v letech 1938 a 1939 utrpěla Kuantungská armáda dvě těžké porážky od SSSR v bitvách v okolí jezera Chasan a v bitvě na řece Chalchyn gol, kde byli Japonci rozdrceni koordinovanými útoky letectva, dělostřelectva a tankových sil. Na takový způsob války nebylo Japonsko připraveno a nutná modernizace a změna taktiky donutila Japonce vyslat delegaci do Německa a Itálie, se kterými podepsala 27.09.1940 Pakt o spolupráci (osa Berlín-Řím-Tokio). Přes odpor Ministra armády (Hideki Tódžó), byl Jamašita jmenován do čela mise.


    V Německu se Jamašita seznámil s taktikou "Blitzkriegu", která ho nadchla. Po návratu do Japonska doporučuje modernizaci armády s důrazem na útočné letectvo a tankové jednotky. Nicméně se ke spoluúčasti ve válce po boku Německa proti Velké Británi a USA staví odmítavě. Doporučuje se soustředit na budoucí válku se SSSR, ale s jejím zahájením radí počkat až jak se vyvine situace na jaře 1942.


    17. 10 1941 odstupuje z čela vlády princ Fumimaro Konoe a k moci se dostává Jamašitův rival Hideki Tódžó. Vzhledem k pádu Francie, Holandska a vázání Britů v Evropě je rozhodnuto zahájit válku směrem na jih s cílem ovládnout ropná pole Holandské východní Indie. Výpad na jih je podmíněn eliminací britské pevnosti Singapur na jihu Malajského poloostrova.


    Útokem na Malajsko a Singapur je pověřen Jamašita, který dostává k dispozici 25. armádu s 5., 18., Císařskou gardovou a 56. záložní divizí. Celkem má s pomocnými a týlovými jednotkami asi 60.000 vojáků. Ovšem samotný útok povede pouze se 36.000 vojáky 18., 5. a Císařské gardové divize (záložní 56. divizi vůbec nevyužije a ještě v průběhu bojů ji nechá převelet do Barmy). Vrchní velitel britské armády v Malajsku a Singapuru, maršál letectva Sir Henry Robert Moore Brooke-Popham, disponuje 120.000 vojáky (asi 65.000 Indů ,35.000 Britů, 15.000 Skotů, stejný počet Malajců a australské jednotky) pod velením generála Percivala. Britské velení nepovažuje tyto "otrhance" za inteligentní bojovou sílu a brzy na svou aroganci doplatí.


    Bojem v Číně zocelení japonští vojáci zaútočí 07.12.1941 5. divizí na pláže Singora a Pattani v Thajsku a 08.12.1941 se 18. divize vylodí na Kota Baharu. Divize císařské gardy postupuje do Malajska přes Thajsko. Japonské síly snadno likvidují odpor a podél východního (18. divize) i západního (5. divize a Divize císařské gardy) postupují rychle na Singapur.
    Rychlý postup pozemních sil je kombinován výsadky z moře do týlu obránců. 10.12.1941 se britské velení rozhodne útokem bitevní lodě Prince of Wales a bitevního křižníku Repulse odlehčit ustupujícím jednotkám, ale pokus skončí katastrofou. Obě lodě (bez leteckého krytí) jsou potopeny u mysu Kuantan japonskými letadly. Zahyne na 2.000 námořníků. Jamašita má rovněž problémy. Rychlým postupem ztrácí kontakt s týlem a navíc musí opakovaně řešit kruté chování svých vojáků vůči místnímu obyvatelstvu a zajatcům. Velice krutě se chová především Císařská garda. Jamašitovy tresty jsou ale nedostatečné a Císařská garda se někdy vymyká jeho kontrole. 05.01.1942 poráží japonská armáda Brity ,pokoušející se zastavit japonský postup na Kuala Lumpur, v bitvě na řece Slim. Britský ústup se mění v chaotický úprk. 25.01.1942 po krutých bojích vyklidí Britové pozice na řece Muar a polní maršál Wawell (nahradil Brooke-Pophama) povoluje na Percivalovu žádost ústup na ostrov Singapur.
    Britové odmítají Jamašitův návrh na kapitulaci. Jamašitova armáda má už nedostatek munice, ale její velitel přesto nařizuje útok. Po mohutné dělostřelecké přípravě pronikají 08.02.1942 5. a 18. divize přes Johorskou úžinu a v tvrdé bitvě s Australany se zachycují na ostrově. Vinou netaktického ústupu Britů se 11.02.1942 dostávají k samotnému městu. 15.02.1942 v 19,50 hodin Percival kapituluje. Jamašitův triumf Brity šokuje. W. Churchill pád Singapuru označil za největší porážku v historii britské armády. Generál Percival vůbec odmítá uvěřit, že jeho jednotky porazilo pouhých 36.000 Japonců. V Japonsku se "Malajský tygr" Jamašita stává národním hrdinou. Za 70 dní porazil trojnásobnou přesilu armády "bílého muže".


    Ovšem Hideki Tódžó se obává vlivu nemilovaného generála a nechá ho přeložit do Mandžuska, aby tam čelil údajné Sovětské hrozbě. Jamašita se nesmí vrátit do Japonska ani na dovolenou. Jeho pobyt v Mandžusku připomíná nechtěný exil.


    Až po pádu vlády po porážkách Japonska v v říjnu 1944 je Jamašita povolán do Tokia a pověřen obranou Filipín. Jamašita nevěří v japonský úspěch a pokouší se na Filipínách o zdržovací válku v naději na kompromisní mír. Jeho plány jsou mařeny rozkazy z Tokia, které ho proti jeho přesvědčení ženou do nesmyslných bitev. Poslušnost mu odepře i admirál Iwabači, který nařídí 20.000 námořních pěšáků bojovat o Manilu do poslední kapky krve. Řádění Japonců mění Manilu v trosky. Obyvatelstvo je masakrováno. Jamašita ustoupil do džungle severně od Manily. Někteří jeho důstojníci volí sebevraždu, Jamašita odmítá. 19.08.1945 dostává Jamašita rozkaz ukončit boje. 02.09.1945 se vzdává Američanům.


    Američané Jamašitu obviní z válečných zločinů a postaví ho před vojenský soud. Některá obvinění jsou Jamašitovi přisouzena nespravedlivě. Je viněn i ze zločinů spáchaných v době, kdy ještě nebyl velitelem na Filipínách. Jamašita popírá, že by vydal rozkaz k maskrům a naopak tvrdí, že pokud se o nich dozvěděl snažil se jim zabránit. Někteří novináři přítomní procesu ho označují jako jednostrnanný s předem daným ortelem. Pochybnosti vyjádřili i někteří soudci nejvyššího soudu USA. Ovšem jako vrchní velitel měl Jamašita zodpovědnost za činy svých vojáků a bylo jeho problémem jak jim zabránit. Tomojuki Jamašita byl odsouzen k trestu smrti a 23.02.1946 oběšen. Byl to smutný a neslavný konec vynikajícího velitele.



    Zdroj: archiv autora ...
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/17490#64136Verze : 1
    Avatar

    Citace - Petr Zlesák :

    Navíc v letech 1938 a 1939 utrpěla Kuantungská armáda dvě těžké porážky od SSSR v bitvách v okolí jezera Chasan a v bitvě na řece Chalchyn gol, kde byli


    Japonci rozdrceni koordinovanými útoky letectva, dělostřelectva a tankových sil. Na takový způsob války nebylo Japonsko připraveno a nutná modernizace a změna taktiky donutila Japonce vyslat delegaci do Německa a Itálie, se kterými podepsala 27.9. 1940 pakt o spolupráci(osa Berlín - Řím - Tokio).



    chtěl bych opravit zjevnou chybu - bojů u jezera Chasan se neúčastnila žádná z jednotek Kuantungské armády, ale tvz. Korejská armáda - což byly jednotky japonského císařství v Koreji.
    taktika obou střetnutí se taktéž zřetelně liší, zatímco v prvním případě šlo a vlnové čelní útoky pěchoty za podpory tanků, dělostřelectva a letectva za následných velkých ztrát s tím že nebyly narušeny hranice. Ve druhém případě je jednalo o obchvatný úder na obou křídlech a obklíčení v hlubokém týlu protivníka - Žukov si zkrátka v menším měřítku vyzkoušen na 6. japonské armádě to co později zopakoval v zimním počasí proti daleko lépe vybavené 6. německé armádě u Stalingradu.
    Tvrdit ovšem že tento neúspěch Japonce vehnal do spojenectví s Německem a Itálií je ovšem spekulace. Možná se stal jedním z faktorů, ale nikoli hlavním motivem pro tento krok.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/17490#64139Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Bohužel pokud jsem se mýlil, tak se se mnou mýlil i Len Deighton v knize Krev, slzy a pošetilost.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/17490#64244Verze : 0
    Avatar

    Citace - Petr Zlesák :

    Bohužel pokud jsem se mýlil, tak se se mnou mýlil i Len Deighton v knize Krev, slzy a pošetilost.



    no nebylo by to poprvé co se napíše kniha, jejíž autor si detaily reálií prohlédl za běhu než o nich začal psát. předpokládám spíše že rok 38 -39 nebyl hlavním tématem knihy.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/17490#64333Verze : 0
    MOD