Dostál, B. 1975: Břeclav - Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec. Brno. Dostál, B. 1979: K opevnění hradiska Břeclavi - Pohanska. Sborník Prací Fil. Fak. Brno E24, 73-93. Dostál, B. 1984: Východní brána hradiska Pohansko. Sborník Prací Fil. Fak. Brno E29, 143-165. Dostál, B. 1993: Velkomoravský řemeslnický areál v Břeclavi-Pohansku. Jižní Morava 29, 31-53. Drozdová, E. 2005: Břeclav - Pohansko. Slovanští obyvatelé velkomoravského hradiska Pohansko u Břeclavi. Brno. Galuška, L. 2004: Slované doteky předků. O životě na Moravě v 6. - 10. století. Brno. Lutovský, M. 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha. Macháček, J. Gregerová, M. - Hložek, M. - Hošek, J. 2007: Raně středověká kovodělná výrobna na Pohansku u Břeclavi. Památky archeologické 98, 129-184. Unger, J. 2008: Archeologie středověku: Odraz života lidí v archeologických pramenech. Hradec Králové.
URL : https://www.valka.cz/Breclav-Pohansko-t175384#518303
Verze : 3
Velkomoravská Břeclav-Pohansko
Jedná se o jedno z nejdůležitějších a taky archeologicky nejprobádanějších sídel Velké Moravy. Archeologické výzkumy zde provádí katedra archeologie filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Výzkumy zde probíhají již od roku 1959, začal s nimi prof. František Kalousek, jeho následovníkem byl Bořivoj Dostál. Nejstarší osídlení se zde klade do 6. století, kdy zde stávala nehrazená osada, ta zde přetrvala až do 8 století. Toto osídlení bylo později nahrazeno velkomoravským hradem, který je členěn na několik částí. V centrální části o rozloze 27 ha, ohrazenou dřevěno-hlinitou hradbou, s čelní kamennou plentou o délce 1950 m, se nacházel knížecí dvorec. Tento knížecí dvorec byl nejspíš koncipován na způsob falce, k tomuto patřilo i zázemí a řemeslnický areál. V rámci tohoto dvorce byl zjištěn i celokamenný kostel. Ten měl v druhé stavební fázi rozšířen o nartex. Rovněž bylo odkryto na 400 hrobů, z nichž byly některé velice bohatě vyzdobeny, což svědčí o tom, že zde pohřbívané osoby náležely k privilegovaným osobám žijících na dvorci. Oproti tomu v sídlištním prostředí, se ze získaných archeologických nálezů prakticky neprojevuje vyšší společenský status. Dvorec byl ohrazen palisádou přibližně čtvercového půdorysu. Tato měla ještě menší ohradu, jenž měla nejspíš kultovní charakter (vznik ohrazení se klade do 1. pol. 9. stol.). Ještě když toto ohrazení existovalo byl do něj vložen výše zmíněný kostel. Později došlo ke změně ohrazení, kdy byla rozšířená délka palisády na 100 m. Zánik ohrazení je kladen do 80. až 90. let 9. stol. (Unger 2008, 43-44). Nicméně až do roku 2008, nebyla nalezena žádná další sakrální stavba. Což kontrastovalo s Mikulčicemi nebo Starým Městem - Uherským Hradištěm. V tomto roce byl nalezen kostel - rotunda s apsidou, smíšené dřevo-hlinito kamenné konstrukce. Ze, nám známých kostelů Velké Moravy, má tento nejprostší stavební konstrukci. I v jeho blízkosti došlo k objevení pohřebiště. Dalším zajímavým nálezem svědčící o kontinuování osídlení i po zániku Velké Moravy roku 907 (s tím, že se dnes badatelé kloní až k cca 30-letému pozvolnému zanikání této říše či spíše jejich zbytků), je nález pohanského kultovního místa. Areál pak spíše nebyl osídlen, což ochránilo zvláště kamenné pozůstatky budov, které se zde nacházejí. Až na počátku 19. století zde byl vystaven lovecký zámeček. Ten použil jako cestu vrchní část valu, tato cesta je dodnes po patřičných modernizacích užívána. Oproti tomu zámeček je užíván jako muzeum o právě zde se nacházejícím hradišti. Ve 30. letech 20. století, zde byly vybudovány objekty čs. lehkého opevnění.
rekonstrukce zemnice
rekonstrukce nalezeného kultovního objektu
předpokládaný vzhled
URL : https://www.valka.cz/Breclav-Pohansko-t175384#518314
Verze : 1
Reklama
2. kostel
Zatím byly archeology zjištěny 2 kostely. Což je poměrně málo v porovnání s Mikulčicemi nebo Starým Městem - Uherským Hradištěm. Dlouho byl znám jen první kostel, existence druhého archeologům unikala, byť čekali další kostel/kostely. Kostel označený jako "druhý", byl nakonec nalezen poměrně nedávno. Jedná se typově o rotundu s apsidou. Svým stavebním provedením je jako velkomoravský kostel značně nezvyklý - jedná se o smíšenou stavbu dřevěno-hliněno-kamennou. Jedná se o tedy na "velkomoravské poměry" netypickou stavbu svým provedením a je co do stavebního provedení úplně jiným kostelem, než je kostel první. Má se za to, že kostel vznikl v době úpadku Velké Moravy. Proto by byla jeho konstrukce "nevyzrálá". Přibližně ve stejnou dobu pak měl vzniknout i pohanský kultovní objekt na jiném místě hradiště. Kolem kostela bylo zjištěno pohřebiště.
Modelová rekonstrukce možné podoby kostela Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení
URL : https://www.valka.cz/Breclav-Pohansko-t175384#547135
Verze : 1
Přidejte se k nám
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady.
Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.