Týřov

zřícenina hradu
     
Název:
Name:
Týřov Tyrov
Další názvy:
Other Names:
Angerbach
Thyrow
Typ:
Style:
hrad castle
Stav:
Condition:
zřícenina ruin
Přístupnost:
Accessibility:
volně přístupno open free
Obec:
Municipality:
- -
GPS souřadnice:
GPS Coordinates:
49°58'23.08"N 13°47'22.08"E
První písemná zmínka:
First Written Reference :
DD.MM.1249
Památky a muzea v okolí:
Places of Interest and Museums in the Vicinity:
- -
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
http://www.hrady.cz/index.php?OID=312
https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C3%BD%C5%99ov
URL : https://www.valka.cz/Tyrov-t184287#537953 Verze : 1
Týřov


Zřícenina hradu leží na skalnaté ostrožně nad pravým tokem řeky Berounky (obtéká ji potok zvaný Úhoř) nedaleko vsi Skryje v okrese Rakovník. Ve středověku byl označovaný též německým jménem Angerbach, pravděpodobně jej dal založit král Václav I. V písemných pramenech je poprvé zmiňován 1249, kdy je na hradě vězněn kralevic Přemysl (později Přemysl Otakar II.) z důvodu povstání proti otci. V této době již tedy musel hrad být hotov, nebo z velké části dokončen. Pro vojenské kvality se hrad stal velice oblíbený ze strany českých králů. Jan Lucemburský zastavil hrad Vilému z Valečka a v roce 1315 – 16 zde byl vězněn Jindřich z Lipé. Král Karel IV. po svém návratu do Čech hrad vykoupil zpět ze zástavy. Nalézáme ho i v listině Majestas Carolina. Za husitských válek je hrad v zástavním držení Aleše z Holického ze Šternberka, přívržence císaře Zikmunda. Vzhledem k jeho nedobytnosti se jej bouřlivé události té doby nedotkly. Za Jiřího z Poděbrad byl Týřov zastavěn jeho sekretáři Joštovi z Ensidle. Za jeho potomků začal hrad chátrat, poslední výrazné opravy proběhly na počátku 16. století. Jako pustý se uvádí 1575. V roce 1976 – 84 byl na hradě prováděn archeologický výzkum. Hrad se skládá ze dvou částí – níže položeného předhradí na východě a vlastního jádra zvedajícího se ve vyšší poloze na západní straně areálu. Předhradí se rozkládá na východě areálu, má téměř obdélníkový půdorys. Obdélné předhradí opevňovalo šest okrouhlých frankovacích věží, sedmou zastupoval bergfrit v čele horního hradu. Do předhradí se vstupovalo od východu, hranolovou branou, která byla opatřena padacím mostem. Přístupovou cestu chránila parkánová zeď, spojená s okruhem věží na severovýchodě. Horní hrad, zaujímající temeno návrší, byl řešen způsobem, jaký byl v českém prostředí velmi častý. Masivní válcová věž tu stála na přístupové cestě, zatímco prudkými srázy chráněný západní cíp staveniště byl určen pro obytné stavení. Tam se nalézal donjon, byl plochostropý a jeho sklep a první patro byly přístupny zvláštními vstupy z nádvoří. Před řešením, podřizujícím se do značné míry reliéfu staveniště, jak je tomu na horním hradě, byla dána přednost geometrickému tvaru. Vystavěné flankovací věže umožňovaly aktivní obranu a bylo z nich možno bočně obstřelovat i předpolí hradební zdi. Předhradí vystavěné na Týřově tak navazuje na kastely stavěné ve Francii. Svou monumentalitou a členitostí hrad v rámci české hradní architektury své doby nepochybně vynikal a tím reprezentoval svého královského stavebníka. Výrazně se svou složitostí odlišoval od - v té době většinou mnohem skromnějších - hradů stavěných feudálními pány. Z celé stavební tvorby v době Václava I. nebyl hrad Týřov svou souvislostí se západoevropskými vzory ojedinělý. Ve svém souhrnu je dispozice jakousi kompromisní syntézou, spojující ve střední Evropě běžné řešení horního hradu s podněty západoevropského původu. Stavba hradu Týřova patří k významným projevům dvorské kultury doby Václava I.


Zdroje:
Durdík, T. 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
https://www.hrady.cz/index.php?OID=312
https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C3%BD%C5%99ov

Týřov - Plán hradu se zanesenými sondami, 1 - zdivo z 1. poloviny 13. století; 2 - mladší zdivo z 1. poloviny 13. století; 3 - zdivo z doby okolo poloviny 13. století; 4 - zdivo ze 14. století; 5 - zdivo z 15. století; 6 - zdivo z konce 15. století; 7 - zdivo patrně ze 13. století; 8 - zdivo blíže nedatované
Durdík 2000, s. 569 obr. 1232

Plán hradu se zanesenými sondami, 1 - zdivo z 1. poloviny 13. století; 2 - mladší zdivo z 1. poloviny 13. století; 3 - zdivo z doby okolo poloviny 13. století; 4 - zdivo ze 14. století; 5 - zdivo z 15. století; 6 - zdivo z konce 15. století; 7 - zdivo patrně ze 13. století; 8 - zdivo blíže nedatované
Durdík 2000, s. 569 obr. 1232

Týřov - Plán předsunuté bašty
Durdík 2000, s. 571 obr. 1237

Plán předsunuté bašty
Durdík 2000, s. 571 obr. 1237

URL : https://www.valka.cz/Tyrov-t184287#537954 Verze : 2
Historická vyobrazení
Týřov - Týřov na kresbě K. H. Máchy
Durdík 2000, s. 568 obr. 1231

Týřov na kresbě K. H. Máchy
Durdík 2000, s. 568 obr. 1231

URL : https://www.valka.cz/Tyrov-t184287#689164 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více