The Face of Battle - John Keegan

Keegan, John: The Face of Battle, London, 1991, 352 stran.
ISBN 0-7126-5090-3


Podle toho, co jsem zatím četl, je The Face of Battle od Johna Keegana, poprvé vydaná v roce 1976, jedním ze základních milníků vojenské historiografie, který výrazně ovlivnil pohledy řady odborníků nejrůznějších odvětví na zkoumání bitev.
Odmyslíme-li si úvodní stať o vojenské historiografii a závěrečné zamyšlení nad charakterem budoucích válečných konfliktů, jedná se o podrobnou studii tří významných bitev lidské historie – bitvy u Azincourtu (25.10.1415), bitvy u Waterloo (18.6.1815) a prvního dne bojů na Sommě (1.7.1916). Na první pohled je patrné, že tato střetnutí nebyla vybrána náhodně. Každé z nich reprezentuje jednu základní epochu lidského válečnictví – první „skutečné“ boje po „překonání“ primitivního válečnictví až do vynálezu střelného prachu, boje éry střelného prachu a moderní masově-destruktivní válečnictví.
Autor se ve své studii odklonil od tradičního způsobu zkoumání a popisování bitev z jakéhosi „generálského pohledu“ (pohybování čtverečky znázorňujícími jednotky po mapě bitevního pole apod.). Místo toho se snažil soustředit na mikrokosmos bojiště – na činy a prožitky jednotlivých vojáků a jejich jednotek, na vzájemnou interakci znepřátelených mužů a jejich oddílů. Tam, kde by řada dřívějších historiků poněkud vágně napsala, např. že „kavalerie na levém křídle zaútočila a obrátila na útěk nepřátelskou pěchotu“, se Keegan snaží analyzovat proč se tak stalo a jak se tak stalo. Co způsobilo, že pěšáci podlehli/ubránili se protivníkově jízdě, jak se to stalo, co vnímal, cítil a prožíval obyčejný voják stojící v řadě a očekávající nájezd, co ho donutilo zůstat a čelit svému strachu, stresu a nepříteli nebo naopak utéci, a jaké to vlastně je být v bitvě.
Keegan se ve své práci opírá o četné dobové prameny (i množství pramenů bylo – v rámci možností – kritériem pro výběr právě těchto tří bitev) i na moderní odborné studie. Velký prostor je přirozeně věnován očitým svědkům, či přímo účastníkům zmíněných bitev.
Text je doprovázen sice poměrně chudou a černobílou, zato vhodně zvolenou, obrazovou přílohou a několika názornými plánky bojišť. V závěru najdeme krátkou, výběrovou bibliografii a index.
Kniha je velice sugestivní, zajímavá a poučná a nelze jinak než ji doporučit jak odborné, tak i laické veřejnosti.
The Face of Battle svého času vynesla Keeganovi slávu po celém světě, a je tedy poněkud překvapivé, že, na rozdíl od řady dalších jeho knih, nebyla ještě přeložena do češtiny, a tím zpřístupněna českému čtenáři. Nezbývá než doufat, že se tak brzy stane.


Anglicky čtoucí zájemci si mohou vypůjčit jedno ze starších vydání této knihy v Národní knihovně v Praze.