Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 357 příspěvků vloženo, 1454 editováno a 305 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Fridrich II.

Preußen

    Avatar
    Pruský král Fridrich II. Veliký


    (1712 - 1786)



    24. ledna 1712 se pruskému králi Fridrichu Vilémovi I. narodil v Berlíně syn, pojmenovaný po scém dědu Fridrich.
    Jeho ranné mládí poznamenal konflikt s autoritativním otcem, který dbal na synovu přísnou vojenskou výchovu. Již v jeho devíti letech ho otec ustanovil velitelem oddílu 100 kadetů a v roce 1727 ho jmenoval velitelem postupimské gardy. Mladý Fridrich však nacházel zalíbení spíše v umění, hudbě a francouzské filosofii, svého otce, který jeho zálibami pohrdal a veřejně je zesměšňoval, neustále provokoval. V roce 1730 se tehdy osmnáctiletý princ-následník pokusil uprchnout z Pruska, jeho plán byl však odhalen a on sám byl uvězněn. Byl přinucen podřídit se otcově vůli, stal se velitelem pluku v Neuruppinu a na otcovo přání se oženil s Alžbětou Brunšvickou. Jeho manželství se však brzy rozpadlo a Fridrich se již pak nikdy znovu neoženil. Odešel na zámek Rheinsberg, kde strávil léta 1736-34 studiem filosofie. Sám zde napsal spis Antimachiavelli, ve kterém se označil za prvního služebníka státu a pojednal o uplatnění morálky při řízení státu. Když jeho otec zemřel, stal se 31. května 1740 pruským králem.


    Fridrich II. ihned po svém nástupu uplatnil nárok na Slezsko a vyhlásil válku Marii Terezii. Zdědil dobře vyzbrojenou a placenou armádu o síle osmdesáti tisíc mužů. Po vítězné bitvě u Mollwitzu 10. května 1741 Slezsko obsadil. O rok později vpadl do Čech a porazil rakouské vojsko u Chotusic. Při tzv. druhé slezské válce vstoupila 2. září 1744 pruská armáda do Prahy. V prosinci 1745 pak po několika dalších porážkách se Marie Terezie vzdala Slezska ve prospěch Pruska a uzavřela s Fridrichem tzv. drážďanský mír.


    Roku 1756 cítil, že je ohrožen koalicí, která se tehdy vytvořila mezi Rakouskem, Francií a Ruskem a proto provedl preventivní úder proti habsburskému spojenci Sasku a odtud do Čech. Tak začala tzv. sedmiletá válka, během níž se Fridrich osvědčil jako geniální vojevůdce schopný čelit značné vojenské převaze protivníka. Fridrich měl v té době k dispozici armádu o síle 154 tisíc mužů. Již v září 1756 obsadil Drážďany a 1. října zajal saskou armádu v bitvě u Lovosic. Na jaře 1757 znovu oblehl Prahu, ale u Kolína 18. června utrpěl od rakouské jízdy porážku. Na své vojáky, kteří se dali na útěk zvolal: "Kupředu, do útoku, nebo snad chcete žít na věky?" Jeho největším vítězsvím byla porážka rakouské armády pod velením prince Karla Lotrinského u Leuthenu 5. prosince 1757.


    Po třech letech vítězství se nakonec začala projevovat převaha rusko-rakousko-francouzské koalice. Pruská vojska byla v srpnu 1759 poražena u Kunersdorfu od rusko-rakouských vojsk, která poté roku 1760 vítězně vstoupila do Berlína. Před úplnou vojenskou porážkou zachránila Fridicha smrt ruské carevny Alžběty Petrovny 5. ledna 1762. Její nástupce Petr III. pak uzavřel s Pruskem mír a spojenectví! To umožnilo Fridrichovi uzavřít výhodný mír i s Rakouskem 16. února v Hubertsburgu, kterým mu bylo ponecháno Slezsko.


    Po válce se Fridrich pustil do obnovy hospodářsky vyčerpaného Pruska. Podporoval obchod a manufaktury, nechal prokopat průplav mezi Odrou a Labem, pečoval o rozvoj těžby a hutnictví. Rovněž v zemědělství zavedl mnohé novinky. Mezi nejvýznamnější patří pěstování brambor jako levné potraviny pro vojsko i civilisty. Právě z Pruska se při tzv. "bramborové" válce o bavorské dědictví roku 1778 dostaly brambory i do Čech. Náboženská tolerance přivedla do země odborníky z celé Evropy. Poskytl azyl Židům z katolických zemí, uvalil však na jejich podnikání zvláštní daň. Fridrich modernizoval právní systém a nechal vypracovat nový zákoník, který zaváděl nezávislost soudů a odstranil tělesné tresty (které sám zažil v armádě svého otce). Zavedl všeobecnou povinnou školní docházku, podporoval vědu a umění.
    Zemřel roku 1786 v zámku Sanssouci, který byl dokončen roku 1748 podle jeho vlastních plánů v Postupimi nedaleko od Berlína. Na jeho náhrobku je tento epitaf:
    "Nebyla to pruská armáda, kdo sedm let vzdoroval třem nejmocnějším zemím Evropy - byl to Fridrich Veliký".
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/21629#82616Verze : 0