Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 315 příspěvků vloženo, 916 editováno a 308 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Alba, Fernando de

    Avatar
     
    Příjmení:
    Surname:
    de Toledo y Pimentel de Toledo y Pimentel
    Jméno:
    Given Name:
    Fernando Álvarez Fernando Álvarez
    Jméno v originále:
    Original Name:
    Fernando Álvarez de Toledo y Pimentel
    Fotografie či obrázek:
    Photograph or Picture:
    Hodnost:
    Rank:
    generál General
    Akademický či vědecký titul:
    Academic or Scientific Title:
    - -
    Šlechtický titul:
    Hereditary Title:
    vévoda Duke
    Datum, místo narození:
    Date and Place of Birth:
    29.10.1507 Piedrahíta, Ávila
    29.10.1507 Piedrahíta, Ávila
    Datum, místo úmrtí:
    Date and Place of Decease:
    11.12.1582 Lisabon
    11.12.1582 Lisbon
    Nejvýznamnější funkce:
    (maximálně tři)
    Most Important Appointments:
    (up to three)
    místodržící Španělského Nizozemí
    místokrál Portugalska
    Governor of the Spanish Netherlands
    Viceroy of Portugal
    Jiné významné skutečnosti:
    (maximálně tři)
    Other Notable Facts:
    (up to three)
    úspěšný vojenský velitel successful military commander
    Související články:
    Related Articles:
    Zdroje:
    Sources:
    en.wikipedia.org
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/21671#82729Verze : 1
    MOD
    Avatar
    Don Fernando Álvarez de Toledo y Pimentel, 3. Duque de Alba


    (1507-1582)


    Narozen 29. října 1507 v Piedrahitu u španělské Valencie. V armádě bojuje už od svých čtrnácti let, při obléhání Fuenterrabie. Vypracoval se na dobrého vojevůdce. Své schopnosti dal do služeb císaře Svaté říše Karla V. a po jeho smrti byl vojevůdcem Karlova syna, španělského krále Filipa II. Povahou byl tvrdý a krutý náboženský fanatik.


    V letech 1543-1546 působil jako generální kapitán Kastilie a Aragonu, zasedal ve státní radě a v císařově nepřítomnosti byl zemským správcem. Za šmalkaldské války v letech 1546-1547 byl vrchním velitelem císařské armády. 24. dubna 1547 porazil vévoda z Alby vojsko protestantských jihoněmeckých stavů v bitvě u Mühlbergu, kde zajal vůdčí osobnost protestantů saského kurfiřta Johanna Fridricha I. Další důležité posty zastával v Itálii. Byl guvernérem Milána ( 1555-1556 ) a v letech 1556-1558 vicekrálem Neapole a generálním kapitánem Itálie. Za francouzsko-španělské války (1557-1558 ) porazil 10. srpna 1557 Francouze u Saint Quentin. Do španělského zajetí zde padl významný francouzský vojevůdce a budoucí hlava francouzských hugenotů admirál Gaspard de Coligny. Vévoda z Alby poté, ač věrný katolík, táhnul na Řím silou "přesvědčit" papeže Pavla IV., aby změnil strany a vystoupil z protišpanělské koalice. Podle pověsti poté, co se papež "rozhodne" přiklonit se ke Španělsku, Alba pokleká a líbá papežovi ruce. Francie je poražena a rezignuje na své zájmy v Itálii.


    Po válce chtějí Francouzi i Španělé zlepšit vzájemné vztahy a je dojednán sňatek mezi Filipem II. a francouzskou princeznou Isabelou z Valois. Sňatek uzavírá Filip II. v zastoupení ( per procurationem ). Při rituálu zastupuje Filipa vévoda z Alby a obřadně uléhá s nevěstou do veřejně vystaveného lože. Stane se tak 22. června 1559. Při slavnostech doprovázejících svatbu se konají už poněkud výstřední středověké turnaje a jeden duel se stává osudný francouskému králi Jindřichovi II. Je raněn dřevcem do oka a po několika dnech umírá.


    Vévoda de Alba je vůči kacířům nesmiřitelný. V roce 1565 se v Bayonnu, u francouzsko-říšských, hranic setkává s Kateřinou Medicejskou, francouzskou královnou regentkou, a nabádá ji k tvrdému postupu proti hugenotům. Zcela bez skrupulí radí úkladně zavraždit jejich vůdce, podle něho je "lepší chytit jednoho lososa než chytit 10 000 žab". Sám zanedlouho dokáže, jak vážně to myslel. Regentkou španělského Nizozemí je nevlastní sestra Filipa II. Markéta Parmská. Nizozemí se skládá ze sedmnácti provincií těšících se samosprávě. Každá provincie má samostatný sněm a místodržitele voleného z místní šlechty. Správním centrem byl Brusel, kde sídlila Markéta Parmská a státní rada. Poměry v Nizozemí se zhoršují. Čelní představitelé nizozemských stavů Lammoral, hrabě z Egmontu, Philipps van Montmorency-Nivelle, hrabě z Hoornu a Vilém Oranžský Nassau žádají svobodu vyznání, respektování samosprávy a odchod španělské armády. Markéta ustupuje, španělské oddíly odcházejí a na její popud je odvolán arraský biskup Granvella, v Nizozemí nenáviděný Filipův stoupenec. Další ústupky Filip II. nepřipouští a hraběti Egmontovi, hrdinovi války s Francií, odpovídá, že "raději by ztratil 100 000 životů, kdyby je měl, než by jediné změny v náboženství učinil".


    V létě 1566 vypukne povstání tzv. obrazoborců. Davy chudiny vedené protestantskými duchovními drancují katolické kostely. Filip II. jmenuje novým generálním místodržitelem vévodu z Alby. Ještě před jeho odjezdem do Nizozemí, dochází u španělského dvora k incidentu. Alba je napaden duševně chorým infantem donem Carlosem dýkou. Don Carlos doufal, že tento úřad připadne jemu a jmenování jím nenáviděného vévody z Alby ho rozzuří k nepříčetnosti. Jeho útoku se ovšem zkušený voják Alba snadno ubrání. Vilém Oranžský, který se doslechne o jmenování vévody z Alby a dobře zná jeho i Filipa II., opouští Nizozemí a uchýlí se na své statky v Německu. Egmont a Hoorn jeho varování neuposlechnou.


    Koncem května 1566 vyráží Alba z Janova a po tříměsíční cestě se 22. srpna 1566 ohlašuje u Markéty. Ta je pobouřena omezením svých pravomocí, naopak vévoda z Alby dostal volnou ruku ke zničení vzbouřenců. Zpočátku předstírá zájem o jednání a povolává Egmonta a Hoorna na zasedání státní rady. Je to ovšem léčka. Egmont i Hoorn jsou zatčeni odsouzeni k trestu smrti a 5. června 1568 v Bruselu sťati. Biskup Granvella ovšem prohlašuje, že pokud nemá Viléma Oranžského, jako by neměl nic. Albova krutovláda připraví o život tisíce lidí a další desetitisíce prchají ze země. Od roku 1571 zavádí vévoda z Alby novou daň tzv. alcabalu, která ochromuje eknomickou prosperitu nejbohatší části říše. Tím si ovšem znepřátelí i Španělsku věrné katolíky, úpadek se dotýká i jich. K šlechtě se přidávají i zástupci bohatých měst.
    V roce 1572 povstanou proti Albovi severní provincie. V Dordrechtu se scházejí zástupci sedmi severních provincií a zvolí do čela své armády navrátivšího se Viléma Oranžského. Centrem povstalců se stává město Brielle, které je 1. dubna 1572 dobyto námořními gézy, kteří blokují přímořské oblasti a omezují obchod. To je poslední kapka do poháru trpělivosti i loajálních katolíků a všichni požadují Albovo odvolání. Filip II. vévodu z Alby v roce 1573 odvolává a nahrazuje ho svým nevlastním bratrem donem Juanem d´Austria. Je ale pozdě a severní provincie dávají jasně najevo, že je pro ně španělská nadvláda nepřijatelná (nezávislost na Španělsku vyhlašují definitivně 26. června 1581).


    Hrdý Alba je odvoláním uražen a vztahy mezi ním a Filipem II. ochladnou. Vévoda dokonce osvobozuje z vězení svého syna uvězněného Filipem. Přímé konfrontaci s mocným vévodou se král raději vyhne. Poslední okamžiky slávy získá Alba při intervenci v Portugalsku. 31. ledna 1580 umírá portugalský král Jindřich I. a Filip toužící spojit obě země povolává Albu do pole. Považuje ho za svého nejschopnějšího vojevůdce. Na Filipův rozkaz vtrhne vévoda z Alby v čele vojska do Portugalska a vyhlašuje Filipovým jménem španělsko-portugalskou unii. Vévoda z Alby se stává guvernérem Portugalska.
    Fernando Alvarez de Toledo y Pimente, třetí vévoda z Alby, umírá v Lisabonu 11. prosince 1582. Svými činy zachránil pro Španělsko mnohá území, ta nejbohatší však, díky svým krutým jednáním a náboženskou nesnášenlivostí, pro Španělsko ztratil.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/21671#87069Verze : 1