Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 302 příspěvků vloženo, 1347 editováno a 269 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Ferdinand I.

    Avatar
    Ferdinand I., císař římský, král český a uherský, arcivévoda rakouský


    1526 - 1564
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/21754#82948Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Narodil se 10. března 1503 ve Španělsku jako syn Filipa I. Sličného a Johanky Šílené a byl mladším bratrem císaře Karla V. Od toho získal 21. dubna 1521 tzv. Wormskou smlouvou tu část Habsburského dědictví, zahrnující Rakousko, Tyrolsko a Würtenbersko. Nejdříve působil v rodišti svého bratra – Nizozemí, teprve po převzetí svého dědického podílu přesídlil do Rakouska a v roce 1521 pojal za manželku Annu Jagelonskou, sestru českého a uherského krále Ludvíka. Po jeho smrti v bitvě s Turky u Moháče roku 1526 začal uplatňovat nároky na český i uherský trůn. 24. října 1526 byl českými stavy zvolen, čímž se počala vláda Habsburků v Českých zemích. V Uhrách byl nucen svést zápas o korunu se sedmihradským vévodou Janem I. Zápolským. Také musel svést několik bitev s Turky, kteří ohrožovali jeho země z jihu.


    Od svého nástupu na český a uherský trůn usiloval Ferdinand I. o uznání dědičného nároku na trůn pro Habsburský rod. K dosažení tohoto cíle mu pomáhala zejména katolická církev, jejíž pozice se snažil posílit na úkor domácí šlechty a svobodných měst. Jeho spory s protestantskou šlechtou vyvrcholily v roce 1547 protihabsburským povstáním v Českých zemích. Po jeho potlačení Ferdinand I. ještě více upevnil panovnickou moc a zesílil rekatolizaci země. V roce 1549 prosadil dědického nároku svého syna Maxmiliána II. na český trůn a v roce 1556 pozval do země jezuity, aby vymýtili protestantismus.


    Po abdikaci svého bratra Karla V. roku 1556 se stal římským císařem. Tato náhlá změna ho natolik zaměstnala, že nemohl nadále vykonávat správu dědičných zemí a tak vládu nad nimi svěřil svým synům Maxmiliánovi, Ferdinandovi a Karlovi. Mezi ně pak rozdělil dědictví – starší Maxmilián, přes otcovu nedůvěru pro své sympatie k protestantismu, se stal dědicem české a uherské koruny, arcivévodou v Rakousích a římským císařem. Mladší Ferdinand, pověřený správou Českých zemí v době císařovi nepřítomnosti, zdědil Tyrolsko, zbytek zemí – Štýrsko, Korutany a Kraňsko získal nejmladší z bratrů – Karel.


    Když Ferdinand I. 25. července 1564 zemřel, zanechal po sobě hospodářsky silný centralizovaný stát ve střední Evropě a stal se tak zakladatelem habsburského soustátí, které přetrvalo téměř čtyři stolet a stalo se hrází proti turecké expanzi.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/21754#99283Verze : 0
    Avatar
    Ferdinand I.


    Ešte v roku 1491 bola medzi Vladislavom II. a Maximiliánom I. Habsburským uzavretá takzvaná Bratislavská dohoda, ktorá sa stala základom jagelovsko-habsburského spojenectva. Stala sa podkladom pre ďalšie zmluvy , v ktorých sa hovorilo o spojení oboch dynastií. Na základe týchto zmlúv došlo k sobášu Ferdinanda I. a Anny Jagelovskej, sestry Ľudovíta II. A hlavne tieto dohody hovorili o tom, že po vymretí Jagelovcov nastúpia na uhorský trón Habsburgovci.


    Po smrti uhorského kráľa Ľudovíta II. Jagelovského v bitke pri Moháči sa Ferdinand odvolal práve na tieto dohody a dožadoval sa zvolenia za uhorského kráľa. Lenže v Uhorsku platili právne závery zo snemu v roku 1505, podľa ktorých sa po vymretí Jagelovcom mohol stať uhorským kráľom len príslušník domácej šľachty. Časť uhorskej šľachty si 10. novembra 1526 zvolila za kráľa Jána Zápoľského, ktorého hneď na druhý deň korunovali. No druhá časť šľachty na čele so Štefanom Bátorym zvolila 17.decembra 1526 za kráľa Ferdinanda. Korunovali ho až 3.novembra 1527.
    Keď v lete 1527 stroskotali diplomatické rokovania oboch kráľov, ktoré inicioval poľský kráľ Žigmund, začali sa prípravy na ozbrojené stretnutie. Ferdinand, aj so svojimi českými a nemeckými žoldniermi bez odporu postupoval až k Budínu. Ján narýchlo opustil Budín a stiahol sa do Sedmohradska. 6. marca 1528 sa stretli vojská oboch kráľov na bojovom poli. Stalo sa tak pri Seni (15 kilometrov od Košíc). V tejto bitke bol Ján porazený a jeho vojsko zničené. V máji 1528 už Ferdinand ovládal celé Slovensko. Po tom čo padol aj trenčiansky hrad, sa na Ferdinandovu stranu začala húfne pridávať uhorská šľachta. Trenčiansky hrad bol kľúčovou pevnosťou Jána Zápoľského. Ján potom opustil Uhorsko a uchýlil sa do Poľska.


    Ján požiadal o pomoc tureckého sultána Sulejmana I. Ten jeho žiadosti vyhovel a v roku 1529 vpadol do Uhorska a tiahol na Viedeň. Turci boli odrazený. Po ich odchode z Uhorska sa rozpútal boj medzi Ferdinandom a Jánom, ktorý nepretržite trval až do roku 1538. 24. februára roku 1538 uzavreli obaja králi takzvaný Veľkovaradínsky mier. Rozdelili Uhorsko na dve časti. Západná (teda Slovensko a časť Zadunajska ) pripadla Ferdinandovi a Sedmohradsko a časť východného Slovenska (vrátane Košíc) pripadla Jánovi. V tom čase Uhorsko tvorilo len Slovensko a Sedmohradsko, zvyšok Uhorska už bol pod kontrolou tureckej armády. Po smrti Jána Zápoľského v roku 1540 ovládol Ferdinand I. celé Uhorsko.


    Okrem zápasu s Jánom Zápoľským musel Ferdinand čeliť aj tureckým útokom. Nešlo o veľké vojenské podujatia. Boli to len koristnícke vpády, no priveľmi oslabovali uhorské hospodárstvo. Nehovoriac o tom, že Osmanská ríša postupne odkrojovala z uhorskej krajiny. Až v roku 1543 vpadla do Uhorska veľká osmanská armáda. Po dobití Ostrihomu sa Sulejman postupoval na Viedeň a netajil sa tým, že chce vpadnúť do nemeckých krajín. No z jeho zámerov zišlo.
    Ferdinanda I. v roku 1531 zvolili ríšske kniežatá za rímsko-nemeckého kráľa.
    Ferdinand mal so svojou jedinou manželkou Annou 15-násť detí štyroch synov Maxmiliána, Ferdinanda, Jána a Karola. A jedenásť dcér Alžbetu, Annu, Máriu, Magdalénu, Katarínu, Eleonóru, Margitu, Barboru, Uršuľu, Helenu a Janu.



    Kolektív autorov -Kniha Kráľov -Slovenské pedagogické nakladateľstvo- Mladé letá -Bratislava 2003, ISBN 80-10-00324-7
    Vojtech Dangl, Vojtech Kopčan - Vojenské dejiny Slovenska II.- vydalo Ministerstvo obrany SR- Bratislava 1995 - ISBN 80-967113-2-8
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/21754#182985Verze : 0
    Avatar
    .

    Zdroj: Archív autora. Zberateľské kartičky panovníkov.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/21754#427352Verze : 0