Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 304 příspěvků vloženo, 1352 editováno a 269 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Ludvík I. Veliký

    Avatar
    Král uherský a polský Ludvík I. Veliký


    - vládl v letech 1342 - 1382
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/21820#83088Verze : 0
    Avatar
    Narodil se 5. března 1326 ve Visgrádu jako syn Karla I. Roberta a Alžběty, sestry Kazimíra III. Velikého. Na uherský trůn dosedl v roce 1342 a nástupnictví v Polsku mu zajistil jeho otec o tři roky dříve, smlouvou s polským králem. Počátek jeho vlády byl ve znamení válek s Benátkami o Dalmácii a Dubrovník, které získal v roce 1358. Po smrti svého bratra Ondřeje v roce 1345 se pokusil získat neapolskou korunu a v letech 1348-50 vedl válku s královnou Janou I. Neapolsko sice dobyl, ale poté co vypukla morová epidemie, byl donucen ustoupit a ponechal si pouze salernské knížectví. Ludvík I. Veliký si dočasně podrobil také Valašsko, Bosnu, Srbsko a Bulharsko, kde potlačil sektu bogomilů.


    V roce 1366 ho v Pešti navštívil byzantský císař Jan V. Palailogos a slíbil opětovné připojení východní církve k Římu, jestliže křesťanská Evropa podpoří Byzanc proti Turkům. V následujícím roce Ludvík uzavřel ve Viterbu sedmileté spojenectví s císařem Karlem IV., které zahrnovalo vzájemnou podporu v Itálii. Svoji dceru Marii, která se stala dědičkou uherského trůnu, zasnoubil v roce 1379 s císařovým nejmladším synem Zikmundem I. Lucemburským. Po smrti svého bezdětného strýce Kazimíra III. se stal v roce 1370 také polským králem, čímž vznikla uhersko-polská personální unie.
    Na počest své korunovace podnikl křížovou výpravu proti Litevcům a dobyl Červenou Rus, kterou k nelibosti polské šlechty připojil k Uhrám. V roce 1374 zahájil vojenské tažení proti Turkům a podařilo se mu zvítězit nad sultánem Muradem I.. Přesto nedokázal znovu získat balkánská knížectví, která se v následujících letech od Uher definitivně odtrhla. Po smrti Ludvíka I. Velikého 10. září 1382 se dědičkou polského trůnu stala jeho dcera Jadwiga.


    Za jeho vlády dosáhlo Uherské království postavení evropské velmoci a prožívalo rozkvět. Král se proti magnátům opíral o nižší šlechtu a města, kterým poskytoval četná privilegia. Rovněž podporoval hospodářský a kulturní rozvoj země. V roce 1367 založil v Pešti první uherskou univerzitu.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/21820#108104Verze : 0
    Avatar
    Doplnenie predchádzajúceho príspevku:


    Žigmund si svoj sobáš s Máriou musel vynútiť silou a stalo sa tak v roku 1385, teda tri roky po Ľudovítovej smrti.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/21820#177757Verze : 0
    Avatar
    Ľudovít I. Veľký


    Na uhorský trón nastúpil veľmi mladý, mal len 16-násť rokov. No po boku mal svoju matku Alžbetu. Alžbeta bola veľmi silná osobnosť, bola mimoriadne schopná štátnička a bola nesmierne ctižiadostivá.


    Uhorskí Anjouovci pokladali Neapolsko za svoju dedičnú krajinu. Ešte v roku 1334 Karol I. Róbert uzavrel s neapolským kráľom Róbertom dohodu, že jeho syn Andrej, sa stane manželom Róbertovej vnučky Jany (Johany) a teda jej spoluvládcom. No Róbert vo svojom závete ustanovil jedinou dedičkou neapolského trónu Janu, Andrej sa tým pádom nestal spoluvládcom a ostala mu len nevďačná úloha kráľovského manžela. Toto nedodržanie zmluvy urazilo Ľudovíta a hlavne jeho matku Alžbetu. A ešte keď v roku 1345 bol Andrej otrávený (údajne ho otrávila jeho manželka Jana), schyľovalo sa k vojenskému konfliktu. V roku 1347 Ľudovít vpadol do Neapolska. Za krátky čas ovládol takmer celé kráľovstvo, no musel sa vrátiť do Uhorska. V Taliansku totižto vypukol mor. V roku 1350 podnikol druhú výpravu do Neapolska. Ale ani po týchto vojenských úspechoch sa Ľudovít nestal neapolským kráľom. Proti bola totiž pápežská kúria. Tá neuznala Ľudovítov nárok na Neapolsko a ako jedinú panovníčku uznávala len Janu. Až v roku 1380 pápež Urban VI. zbavil Janu trónu a vyzval Ľudovíta, aby prevzal moc nad Neapolskom. No Ľudovít tento nárok preniesol na ďalšieho Anjouovca Karola z Drača. Ten sa v roku 1381 stal neapolským kráľom a po smrti Ľudovíta I. sa stal aj uhorským kráľom.


    V roku 1339 Karol I. Róbert uzavrel dohodu so svojim švagrom poľským kráľom Kazimírom III., ktorá hovorila o tom, že ak Kazimír nebude mať mužského potomka, nastúpia na poľský trón uhorský Anjouovci. Po Kazimírovej smrti v roku 1370 sa jeho dedičom stal Ľudovít I. Poľské stavy nesúhlasili s týmto stavom a až po veľkých finančných daroch, zmenili svoj názor. V Poľsku v Ľudovítovom mene vládla jeho matka Alžbeta. Po Ľudovítovej smrti mala poľskú korunu zdediť jedna z jeho dcér. Ľudovít po sebe nezanechal mužského potomka.


    V roku 1351 vydal Ľudovít dekrét, ktorým potvrdil platnosť Zlatej buly kráľa Ondreja II. z roku 1222. Dekrét okrem iného upravoval právny vzťah medzi vyššou šľachtou (veľmožmi) a nižšou šľachtou (zemanmi) a zakazoval osobám ktoré nemali potomkov odkázať svoj majetok cirkvi. Týmto dekrétom Ľudovít položil základ vzniku šľachtických stolíc. Teda dnešnými slovami povedané, išlo o nové územno-spávne členenie Uhorska. Ľudovít v roku 1367 udelil Košiciam, ako prvému mestu v Európe, právo používať mestský erb.


    Ľudovít mal dve manželky. Prvou bola Margaréta Luxemburská, dcéra českého kráľa Karola IV. Tá však zomrela vo svojich 14-nástich rokoch. Jeho druhá manželka bola Alžbeta Kotromaničová, s ktorou mal tri dcéry, Katarínu, Máriu a Hedvigu (Jadwigu).



    Kolektív autorov -Kniha Kráľov
    - Slovenské pedagogické nakladateľstvo- Mladé letá -Bratislava 2003, ISBN 80-10-00324-7
    Július Sopko - Kronika uhorských kráľov zvaná dubnická
    - Vydavateľstvo Rak - Budmerice 2004, ISBN 80-85501-13-9
    - www.kosice.sk
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/21820#187287Verze : 0
    Avatar
    .

    Zdroj: Archív autora. Zberateľské kartičky panovníkov.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/21820#427218Verze : 0