Kollontaj, Alexandra Michajlovna

Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 422 příspěvků vloženo, 1956 editováno a 316 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Kollontaj, Alexandra Michajlovna

Aleksandra Mikhaylovna Kollontay / Александра Михайловна Коллонтай

    Avatar
    Alexandra M. Kollontaj - politička a diplomatka


    (1872 - 1952)



    Narodila se v březnu 1872 jako dcera vysoce postaveného generála ruské armády. V sedmnácti se odmítla stát ženou mladého generála – adjunkta cara Alexandra III. a v roce 1893 se provdala za inženýra Vladimíra Kollontaje. Porodila mu syna a po 4 letech se rozvedla.


    V roce 1897 odjela do Švýcarska, kde vystudovala na univerzitě ekonomiku a statistiku, později odjela do Londýna, kde poznala socialistu Webba, a následně pak do Berlína, kde se seznámila s Kautským a Luxemburgovou. V té době se její bývalý manžel podruhé oženil a jeho nová žena přijala jejího syna za vlastního.


    Alexandra se po vyřešení rodinných problémů začala plně věnovat práci v Sociálně demokratické dělnické straně Ruska a záhy se dostává do jejího vedení. Lavíruje mezi menševiky a bolševiky, ale Lenin jí přesvědčí a ona v roce 1915 trvale přechází k bolševikům. V červnu 1917 je po prvním pokusu bolševiků o převzetí moci zatčena a na krátko uvězněna. Ale po „Velkém Říjnu“ kterého se aktivně zúčastnila, se stává lidovou komisařkou (ministryní) sociálního zabezpečení.
    Na stranických sjezdech prosazuje radikální feministické řešení „ženské otázky“, v roce 1920 zakládá oddělení žen při ÚV KSR(b). 4. října 1922 se stala první sovětskou a ruskou diplomatkou vůbec, když byla jmenována zplnomocněnou zástupkyní sovětské vlády v Norsku. V září 1926 byla vyslána jako diplomatka do Mexika, ale kvůli zdravotním potížím s tamním klimatem se téhož roku vrátila do Norska.

    30. října 1930 se A. M. Kollontaj stala jako první žena v této funkci na světě, velvyslankyní Sovětského svazu ve Švédském království. Zde v diplomatických službách vykonala mnoho pro zachování neutrality Švédska v druhé světové válce. Měla rovněž významný podíl na zprostředkování příměří mezi Moskvou a Finskem v roce 1940 a také na vystoupení Finska z hitlerovské Osy v roce 1944.


    Při neúnavné práci se těžce roznemohla na levou ruku i nohu a 18. března 1945 svou misi ve Stockholmu ukončila. Nadále však, jako konzultantka, pracovala pro ministerstvo zahraničí, a to prakticky až do své smrti 9. března 1952.


    zdroj:
    ru.wikipedia.org

    Známka vydaná k nedožitým 100. narozeninám diplomatky
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/22992#87087Verze : 1