Kýros II. Veliký

Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 610 příspěvků vloženo, 2390 editováno a 311 zmoderováno. Statistiky
22.9.2018 - Praha - Sraz k 20. narozeninam valka.cz | Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Kýros II. Veliký

    Avatar
    Perský král Kýros II. Veliký


    - vládl 558 - 529 př. n. l.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/23410#88197Verze : 0
    Avatar
    Datum narození prvního krále achaimenovské dynastie a zakladatele Perské říše není známé. Peršané, stejně jako Médové patří k indoevropským kmenům, které od severovýchodu obsazovali íránskou planinu. Peršané se nakonec v 7. a 6. století př.nl. usadili v jihozápadním Íránu, zemi Fars nebo Elam.


    V roce 639. př.n.l. dobyl perské hlavní město Súsy asyrský král Aššurbanipal a svrhnul krále Kýra I. Poté se Peršané dostali pod svrchovanost Médie krále Astyaga, za kterého v Persii vládnul jeho vazal Kambýses I. Právě místodržitel Kambýses měl ve svazku s Astyagovou dcerou zplodit syna Kýra II.


    Podle antických zdrojů hodlal Astyages svého vnuka zavraždit, a proto proti němu Kýros II., od roku 559 př.n.l. perský král, povstal. V roce 553 př.n.l. vypověděl svému lennímu pánovi poslušnost a následovala tříletá válka, která skončila roku 550 př.n.l., kdy Astyagova armáda vydala svého krále do rukou Kýra II. Kýros II. poté obsadil Ektabany ( dnešní Hamadán v Íránu ), médské hlavní město a rok 550 př.n.l. můžeme považovat za počátek Perské veleříše ( existovala až do roku 330 př.n.l., kdy ji porazil Alexandr
    Makedonský ). Hlavním městem se staly Súsy, druhou metropolí Ektabany.


    Kroisos, král Lýdie ( na západě dnešního Turecka ), hodlal využít války mezi Médy a Peršany a na jaře 546 př.n.nl. zaútočil na Perskou říši. Předpokládal, že po bojích zesláblou Perskou říši porazí. Svou sebedůvěru opíral rovněz o známou věštbu. Před tažením na východ navštívil věstírnu v Delfách a orákulum mu sdělilo, že když překročí řeku Halys, zničí velikou říši. Proroctví se naplnilo, ale říše která byla zničena byla jeho vlastní Lýdie. Persie byla na válku připravena, byla to expandující mocnost a Kýros měl stejně v plánu na Lýdii zaútočit. Když Kroisos překročil řeku Halys byl vojsky
    Kýra II. donucen k ústupu. Kroisos hodlal zaútočit příští rok znovu a chtěl shromáždit spojence, ale Kýros II. mu nedal čas zkonsolidovazt armádu. Překvapivým rychlým postupem dorazil k před Sardy, porazil Kroisa, a po pádu hlavního města Kroisos kapituloval. Poražený Kroisos byl upálen.


    Lýdie se na podzim 546 př.n.l. stala provincií, které z Kýrova rozhodnutí vládl jeho nevlastní bratr Artafernes. Po pádu Lýdie si Kýros podrobil celé území Malé Asie. Kilikijský vládce se vzdal bez boje a bylo mu dovoleno vládnout jako perskému vazalu. Bohaté řecké město Mílétos na východním pobřeží Malé Asie se postavilo na Kýrovu stranu a bylo odměněno spojeneckou smlouvou.


    Lykie, spolek městských států na jihovýchodě Malé Asie, svaz, který uhájil svou nezávislost proti maloasijskému hegemonnovi Lýdii, se s Peršany tvrdě střetl. Hérodotos popisuje zoufalou obranu nejvýznamějšího centra Lykie, města Xanthi. Poté co byla lykijská armáda poražena v bitvě před městem, se obránci stáhli za městské hradby, a když zjistili bezvýchodnost situace, zapálili své město i s ženami a dětmi, a poté sebevražedně zaútočili na oddíly Peršanů vedených generálem Harpagem. Stalo se tak v roce 545 př.n.l..


    Silou musela perská armáda dobýt i města Pedasos a Kaunos v Lýdií podrobené Kárii. Lykové i Kárové si uchovali i pod perskou nadvládou autonomii. V roce 540 př.n.l. padl i Halikarnassos a Peršané obsadili i některé ostrovy u pobřeží Malé Asie.


    Místní obyvatelstvo nebylo pod perskou nadvládou, obvzvláště po dobu vlády tolerantního Kýra II., vystaveno nějakému tvrdému útlaku. Správní systém Perské říše povoloval podmaněným národům samosprávu, mnozí místní vládci, kteří se podrobili bez boje byli ponecháni u moci a nad sebou měli jen Peršany dosazeného správce. Peršané nevnucovali poraženým zemím ani ideologii ani náboženskou víru. Dovolovali obyvatelstvi žít podle svých vlastních tradic a kultury. Do maloasijských pobřežních měst se přistěhovalo nemálo Řeků, kteří dávali přednost většinou poklidné existenci pod perskou správou, místo života v řecké demokracii, s jejími neustálými koflikty a nesváry.


    Po ovládnutí Malé Asie táhne Kýros II. na východ. Upevňuje perskou vládu v severních oblastech bývalé Médie a rozšiřuje říši až k Indii. Peršané ovládají území zasahující až do střední Asie k řece Syrdarji východně od Aralského jezera. Vznikají nové provincie Baktrie a Sogdiana.


    Hlavní pozornost krále Kýra II. Velikého se nyní upíná k Novobabylónské říši. Ta je vnitřně nejednotná a není zdaleka tak silná jako za časů krále Nabukadnezara II.. Král Nabonid musel potlačovat nepokoje v Sýrii a Palestině, a v samotném Babylónu se dostal do konfliktu s kněžími boha Marduka i s většinou obyvatel, kterým jím prosazovaný bůh Sína nepřirostl k srdci. Proto svěřil v roce 550 př.n.l. vládu nad Babylónem do rukou svého syna Belsazara a sám přesídlil do Taimy v Arábii. Na krátký čas se mu dokonce podařilo znovu dobýt na Médii město Charrán, když využil války mezi Médy a Peršany.


    Ofenzíva proti Novobabylónské říší začala v roce 539 př.n.l.. Z oblasti Elamu, od východu, postupovala perská vojska k Tigridu, překročila ho, a po obou jeho březích postupovala směrem na jih na samotný Babylón, do kterého se před perskou ofenzívou uchýlil i Nabonid. Babylónská armáda ani příliš nevzdorovala, a po klíčové porážce, severně od ústí řeky Dijály do Tigridu, přestala klást odpor. Kýros II. obsadil důležitá města Sippar a Opis a zahájil jednání se zástupci babylónských kněží i světských hodnostářů. Slíbil jim samosprávu a náboženskou svobodu a 29. října 539 př.n.l. triumfálně vstoupil do otevřených bran Babylónu. Belsazar byl zabit a Nabonid zajat a internován v odlehlých oblastech na východní hranici. Na důkaz svých slibů podstoupil Kýros II. oficiální rituál, při kterém se chopil ruky boha Marduka a stal se králem Babylónie. Nalezený artefakt s proslovem Kýra II. k Babylóňanům svědčí o dobré propagandě. Mimo jiné se v něm Kýros II. říká " Dolehla na mne starost o vnitřní záležitosti Babylónu a jeho svatyně " ....".. obyvatelé se dočkali splnění svých tužeb a byli osvobozeni od nečestného jha ". O Kýrovi II. se v něm dále hovoří jako o " vyvoleném boha Marduka". Místodržitelem Babylónu ustanovuje Kýros II. svého syna Kambýsa.


    V roce 538 vydává Kýros II. v Ektabanech dekret, kterým povolil Židům návrat domů do Judska po desetiletích babyblónského zajetí. Někteří židé toho však nevyužili a zůstali. Judsko se stalo samostatnou provincií. Byl obnoven chrám boha Jahve a město bylo znovu obehnáno hradbami. Rovněž bývalé babylónské provincie v Sýrii, Palestině a Foiníkii byly nenásilně začleněny do Perské veleříše. V dodatku ke knize Izaiáš ve Starém zákoně je Kýros II. označován za " mesiáše slíbeného Jehovou ".Kýros II. Veliký nyní užívá titulů král Médů a Peršanů, král Babylónie a zemí za Eufratem, král Sumeru a Akkadu a král čtyř světových stran.


    Kýros II. si za své sídlo zvolil Pasargády, které velkolepě budoval. Kromě královského paláce, chrámu a nádherných zahrad zde nechal vybudovat i svoji hrobku. V rozvalinách Audienčního paláce můžeme nalézt nápis v perštině " Já Kýros, syn achaimenovců, a za pomoci boha Ahura Mazdy jsem stavěl toto dílo ". Úředními jazyky říše se, kromě perštiny, stala i elamština a aramejština. Po Kýrově smrti jeho nástupci ve stavbě metropole nepokračovali. Dareios I. vybudoval hlavní město v sedmdesát kilometrů vzdálené Persepoli.


    V době panování Kýra II. žil v říši učenec Zarathustra ( zemřel asi 522 nebo 521 př.n.l. ). Základem jeho učení bylo chápání existence světa jako neustálého boje mezi dobrem, reprezentovaným bohem Ahura Mazdou ( Ormuzdem ) a zlem boha Angra Mainju ( Ahrimanem ). Člověk se toho boje musí účastnit, nelze stát stranou a nestačí ani pouhá modlitba, ale je nutné bojovat na straně dobra svými skutky. A protože si člověk může zvolit mezi dobrem a zlem, stává se tak spoluzodpovědný za svůj osud. Posmrtně, během posledního soudu, bude každý člověk, bez na své společenské postavení, souzen a podle svých skutků ho čeká odměna nebo trest. Zarathustrovo učení se vyvinulo v náboženský směr, který myšlenkově ovlivnil monoteistická náboženství judaismus, křesťanství i islám.


    Dobytím Babylónu neměla expanze Kýra II.. Egyptský faraon Ahmóse II. tušil v Perské veleříši nebezpečí a nepřímo podporoval ve válce proti Peršanům jak Kroisa, tak Nabonida a Egypt se tak stal dalším plánovaným cílem perské expanze. Před vojsky Kýra II. Velikého Egypt načas zachránil vpád nomádských Massagetů, kteří ohrožovali severovýchodní hranici. V roce 530 př.n.l. proti nim vedl Kýros II, vojsko. Tato výprava se mu stala osudnou. V roce 529 př.n.l. padl v boji.


    Místem posledního odpočinku krále Kýra II. velikého se stala jeho hrobka v Pasargadách. Na hrobce je vytesán nápis " Člověče, jsem Kýros, zakladatel Perské říše a král Asie. Nezáviď mě tento památník". Snad tato slova ušetřila hrobku před zničením vojáky Alexandra Makedonského.
    Kýrovým následníkem se stal jeho syn Kambýses II.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/23410#89295Verze : 0
    Avatar
    Zdroj: História Ľudstva (A Dorling Kindersley Book - 1991)

    Kráľ Kýros
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/23410#155875Verze : 0