Ludvík Slepý

     
Příjmení:
Surname:
Slepý the Blind
Jméno:
Given Name:
Ludvík Louis
Jméno v originále:
Original Name:
-
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
-
Hodnost:
Rank:
- -
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
- -
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
král, císař King, Emperor
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
DD.MM.okol 880
DD.MM.c. 8 0
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
28.06.928
28.06.928
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
král dolnoburgundský
král italský
císař římský
King of Lower Burgundy
King of Italy
Holy Roman Emperor
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
- -
Související články:
Related Articles:
Zdroje:
Sources:
www.mittelalter-genealogie.de
URL : https://www.valka.cz/Ludvik-Slepy-t26968#96268 Verze : 0
Ludvík se narodil okolo roku 880. Jeho otcem byl dolnoburgundský král Boso a matkou Ermengarda, dcera císaře Ludvíka II. V žilách mi tedy kolovala bosonidská i karlovská krev. V roce 887, tedy v sedmi letech, nastoupil po smrti svého otce na dolnoburgundský královský trůn. Vzhledem k jeho věku vykonávala jeho pravomoci jeho matka Ermengarda, která byla velmoži zvolena za regentku. Té pomáhal Ludvíkův strýc Richard Spravedlivý, pozdější vévoda burgundský. Ermengarda dosáhla toho, že císař Karel III. Tlustý uznal Ludvíkův královký titul, adoptoval ho a vzal je oba pod svou ochranu. Ludvíkovo postavení uznal i Karlův nástupce Arnulf. V roce 890 potvrdil sněm ve Valence Ludvíka jako krále Arelatu, Provence a Dolního Burgundska. V roce 894 složil Ludvík Arnulfovi lenní slib.


Od roku 896 vedl Ludvík válku se Saracény, kteří si zřídili základnu ve Fraxinetu a prováděli loupežné nájezdy na provensálské pobřeží. V roce 900 se na Ludvíka, vnuka císaře Ludvíka II., obrátilo několik italských velmožů, kteří byli nespokojeni s nekompetentní vládou Berengara I. a poškozováni vpády maďarských nájezdníků. Ludvík jejich nabídku přijal a vytáhl do Itálie. Berengara porazil a vyhnal z Pavie, kde se nechal korunovat železnou lombardskou korunou. stal se tak králem italským. Avšak tím neskončil. Se svoji armádou vyrazil do Říma, kde ho papež Benedikt IV. v roce 901 korunoval římským císařem. Italské záležitosti se ovšem ukázaly jako příliš velké sousto. Ludvíkovi se nepodařilo zastavit maďarské nájezdy a zavést účinnou vládu nad severní Itálií. Italští velmoži se tak zase obrátili na Berengara. Ten v roce 902 Ludvíka porazil a vyhnal zpět do Provence. Ludvík slíbil, že se do Itálie již nevrátí. V roce 905 se italští velmoži opět přiklonili k Ludvíkovi a ten se pokusil získat zpátky severoitalské panství. Opět se mu podařilo vyhnat Berengara z Pavie a s malým počtem bojovníků obsadil i Veronu. Zde ho ovšem v noci přepadl Berengar podporovaný bavorskými bojovníky. Ačkoliv Ludvík vyhledal azyl v kostele svatého Petra, byl zajat a za porušení slibu oslepen. Zároveň byl nucen se zřeknout italské i císařské koruny.


Ludvík se vrátil do Vienne a po čase předal většinu svých pravomocí svému příbuznému Hugovi z Arles. Ten navíc pojal za ženu Ludvíkovu nevlastní sestru Willu. Ludvík zemřel v ústraní v roce 928. Na dolnoburgundský trůn po něm nastoupil právě Hugo.




Zdroje:
- www.mittelalter-genealogie.de
- http://en.wikipedia.org/wiki/Louis_the_Blind
- Allgemeine Deutsche Biographie. Band 19, Duncker & Humblot, Leipzig 1884
- František HONZÁK, Marek PEČENKA, František STELLNER, Jitka VLČKOVÁ: Evropa v proměnách staletí, Libri, Praha, 2001
URL : https://www.valka.cz/Ludvik-Slepy-t26968#393544 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více