DEU - Mauser G98

Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 422 příspěvků vloženo, 1956 editováno a 316 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

DEU - Mauser G98

opakovací puška

    Avatar
    Mauser G98


    Historie
    Ačkoli vynikající a moderní pušky konstrukce Paula Mausera (27.6.1838 - 29.5.1914) se již řadu let ve stotisícových sériích vyráběly a vyvážely do několika zemí (belgický vzor 1889, turecký vzor 1890, argentinský vzor 1891, španělský vzor 1891), císařské Německo se teprve vyzbrojovalo komisní puškou M1888 ráže 8 mm, která za opakovačkami systému Mauser výrazně zaostávala. Teprve obchodní úspěch nejnovější Mauserovi zbraně (španělský a turecký vzor 1893) v roce 1893 přiměl důstojníky puškové zkušební komise, že se o Mauserovi opakovačky začali zajímat.


    V lednu 1895 bylo komisí objednáno 2000 kusů zkušebních pušek v ráži 7,9 mm (náboj 8x57J) a s hlavní krytou pláštěm. Zbraň vycházela ze španělského vzoru 1893, byla dlouhá 1240 mm, s hlavní dlouhou 740 mm a vážila 4,0 kg. Vývrt hlavně byl tvořen čtyřmi pravotočivými, 0,12 mm hlubokými a 4,4 mm širokými, drážkami se stoupáním 240 mm.
    O rok později komise objednala dalších 2000 pušek, tentokrát bez pláště hlavně, ale pokusně komorované pro náboj 6 mm Lee Navy (v roce 1895 byl tento náboj, společně s puškou Winchester 1895 přijat do výzbroje US Navy). Zbraň byla dlouhá 1250 mm s hlavní dlouhou 742 mm a vážila 3,6 kg. Zajímavostí, kterou se odlišuje od všech ostatních vojenských mauserovek, byl vývrt hlavně, který sestával ze šesti (!) pravotočivých, 0,13 mm hlubokých, drážek se stoupáním 170 mm.
    Obě pušky model 1896 byly pětiranné opakovačky, vzniklé vylepšením španělského vzoru 1894 a švédského vzoru 1895 Hlavními zlepšeními oproti nim byly otvory v přední části závěrnice, za uzamykacími ozuby, které měly v případě propíchnutí zápalky odfouknout spálené plyny, zesílená objímka pouzdra závěru a třetí uzamykací ozub vzadu na závěrnici, který se uzamykal do pouzdra závěru pod jeho můstkem. Nové bylo i stavitelné tangenciální hledí, které nyní bylo plátkové s posuvným stavítkem a na které byl Paulu Mauserovi 7. března 1896 udělen patent.
    Od pokusného modelu 1896 byla odvozena další varianta, u které byla bicí pružina napínána současně s odemykáním závěru (u předchozího modelu se napínala při uzamykání závěru). Dalším novým prvkem byl čep s pružinou, umístěný v levé části uzávěry závěru, který bránil otočení závěrnice, pokud byl závěr otevřen. Na tento prvek byl udělen patent 30. října 1895. Na druhé variantě byl použit i nový, 30. října 1895 patentovaný, způsob uchycení bodáku bez nasazování nákružku bodáku na hlaveň.
    Pokusného modelu 1896 bylo vyrobeno 2185 kusů, pravděpodobně obou variant. Do dnešních dob se dochovaly pouze dva exempláře - jeden je v muzeu v Aberdeenu, druhý v muzeu v Oberndorfu.
    Zkoušky obou pušek, v ráži 7,9 mm i 6 mm probíhaly souběžně a 5. dubna 1898 byla puška ráže 7,9 mm, osazená stavitelným sektorovým hledím konstrukce podplukovníka Langa z puškové zkušební komise, císařským dekretem přijata do výzbroje německé armády jako „Gewehr 98“. Stejným dekretem byla pokusná puška modelu 1896 zpětně oficiálně označena „Gewehr 88/97“.


    Během výroby pušek Mauser 1898 docházelo k drobným vylepšením konstrukce. První z nich byla změna úderníku, na jehož osazení pro bicí pružinu přibyly dva protilehlé výstupky, bránící dopřednému pohybu úderníku, pokud závěr nebyl plně uzamčen. Na tento prvek byl 22. května 1901 udělen německý patent číslo 154915. Zbraně s novým úderníkem byly neoficiálně nazývány G98/02, ale poté, co jím byly zpětně dovybaveny všechny zbraně, se toto označení přestalo užívat.
    Další změna nastala v letech 1903 až 1905, kdy si zavedení náboje s novou, zahrocenou, střelou (dnes označovaný 8x57JS) vynutilo prohloubení drážek vývrtu na 0,12 mm (průměr v polích zůstal 8,20 mm) a zvětšení průměru přechodového kuželu hlavně. Přechodový kužel tím dostal neobvyklou délku 36 mm, čili 4,5 ráže! Takto upravené zbraně byly označeny vyražením písmene „S“ na horní plochu objímky pouzdra závěru. Zahrocená střela se vyznačovala i plošší balistickou křivkou, což bylo nutno zohlednit úpravou mířidel - změnilo se odstupňování stavitelného hledí, kde nejmenší nastavitelná vzdálenost střelby byla 400 metrů. Puška s novým hledím se nazývala II. model, puška se starým hledím potom, zpětně, I. model


    Puška G98 si svůj bojový křest odbyla při tzv. boxerském povstání v čínském Pekingu v roce 1900 a krátce poté i při potlačení povstání v jihozápadní Africe v letech 1904 až 1905.


    Během první světové války kdy byla palba vedena především na vzdálenost menší, než 400 metrů (nejmenší hodnota hledí) bylo zavedena pomocná, vyšší, muška pro střelbu na 150 metrů.
    Pro střelbu za zhoršených světelných podmínek a za tmy byla zavedena snímatelná světélkující mířidla. Nové hledí se nasazovalo na hledí standardní a luminiscenční muška se nasazovala na hlaveň, za mušku standardní. Střelec při míření viděl dvě vodorovné svítící čárky, přerušené mezerou, do které musel umístit luminiscenční bod mušky.
    Další úpravou, zavedenou za první světové války, byly ocelové kotouče s otvorem uprostřed, namontované po obou stranách pažby a navzájem spojené ocelovou trubičkou. Otvor uprostřed destičky sloužil pro opření zápalníku při rozborce závěru a zabraňovalo se tím poškozování zápalníku.
    Mnoho pušek G98, vyrobených za první světové války, bylo zapažbeno do dvoudílné pažby - hlaviště pažby s krkem byly vyrobeny odděleně a připevněny k přední části pažby (podobně jako u maďarské pušky Mannlicher 1935). To umožňovalo při výrobě využít i odřezky dřeva, které by již nestačily k výrobě celé pažby, a zjednodušily se i opravy pažeb. Z důvodu válečného nedostatku kvalitního ořechového dřeva se v té době pažby vyráběly i ze dřeva bukového.
    Za velké války byla zavedena i odstřelovačská varianta pušky G98, která byla osazená, původně loveckým, teleskopickým optickým zaměřovačem Zeiss nebo Hensoldt se čtyřnásobným zvětšením. V praxi se však používala celá řada nestandardních loveckých nebo sportovních teleskopů. Kromě montáže optiky se odstřelovačka lišila i dolů ohnutou klikou závěru a vybráním v pravé části pažby nad spouští, kam přiléhala kulička kliky. Optika byla ke zbrani připevněna buď boční montáží na levé straně pouzdra závěru, nebo na můstku nad závěrem. Můstková montáž však neumožňovala plnění nábojové schránky z pásků a poskytovala jen prostor, nezbytný pro činnost samotného závěru a pojistky. Dodnes se však zachovalo jen velice málo teleskopických mířidel, protože němečtí vojáci se řídili rozkazem, podle kterého museli, v případě bezprostřední hrozby zajetí, veškerá optická zařízení zničit.


    Zavedení pušky G98 do výzbroje německé armády i její exportní úspěch se stalo významným impulsem pro rozvoj celého podniku Mauser. Jestliže na počátku 20. století u Mausera pracovali tři tisíce zaměstnanců, na konci roku 1916 jich bylo již sedm tisíc (jenom pro zajímavost - v roce 1929 v závodě pracovalo pouhých 750 lidí!).


    Pušky G98 byly zařazeny i do výzbroje armád Turecka (200 000 kusů), Čína, Srbsko, Mexiko, Kostarika a několik jihoamerických zemí a mnoho pušek po první světové válce zakoupila i nově vzniklá Jugoslávie. Od pušky G98 byla odvozena i československá vojenská puška vz.98/22.


    Radfahrer Gewehr 98
    Puška, vyráběná za první světové války, určená pro cyklistické jednotky. Od standardní G98 se liší dolů ohnutou klikou závěru, upevněním nosného řemene na levém boku zbraně a ocelovou značkovací destičkou namísto lůžka pro demontáž závěru.


    Od základní pušky G98 byly odvozeny i karabiny K98, K98a a K98b.


    Konstrukce
    Puška Mauser G98 je opakovací zbraň s otočným odsuvným závěrem. Náboje jsou uloženy ve dvouřadé, pevné nábojové schránce, situované před lučíkem spouště. Schránka se plní shora pomocí nabíjecího pásku.


    Hlavními částmi pušky jsou: Hlaveň s mířidly, pouzdro závěru, závěr, nábojová schránka a pažba.


    Hlaveň o délce 600 mm je opatřena čtyřmi pravotočivými drážkami, s konstantním stoupáním 240 mm. Vývrt hlavně byl po protažení drážek lapován - nejprve se lapovaly drážky, teprve potom pole. Výrobní tolerance průměru vývrtu byla 7,90-7,94 mm v polích a 8,20-8,27 mm v drážkách. Na hlavni jsou rovněž připájeny základny hledí a mušky. Některé zbraně měly ústí hlavně zahloubení o hloubce asi 30 mm. To bylo děláno při opravách, pokud bylo ústí hlavně poškozeno.


    Hlaveň je vzadu zašroubována do pouzdra závěru které spojuje všechny základní části zbraně v jeden celek. V pouzdře závěru se rovněž pohybuje závěr. Zadní část pouzdra závěru je takzvaný můstek, v jehož přední straně jsou vyfrézovány výřezy pro nasazení nabíjecího pásku. Na levé straně můstku šroubem připevněn odpružený držák závěru, který tvoří tím zadní doraz závěru.


    Závěr se skládá ze závěrnice, vytahovače, kroužku vytahovače, úderníku, bicí pružiny, úderníkové matice, uzávěry, čepu uzávěry s pružinou a pojistky.
    V závěrnici jsou tři uzamykací ozuby (dva vpředu a jeden vzadu) a vpravo z ní vybíhá rovná klika závěru. V čele závěrnice je otvor pro zápalník úderníku. Na pravé straně závěrnice je otočný vytahovač.
    Na úderníku je navlečena bicí pružina a na jeho zadní konec je bajonetovým spojem nasazena úderníková matice, která má ve spodní části lištu se zkosením, které odpovídá šroubové ploše ve výřezu závěrnice. Při otáčení závěrnice doleva je úderníková matice odtlačována vzad a tím je napínána bicí pružina. Ve spodní části lišty úderníkové matice jsou dva ozuby, které slouží k zachycení ozubem spoušťové páky.
    Jednotlivé části závěru spojuje uzávěra. V ní je uložena pojistka a čep, který zajišťuje správnou polohu uzávěry vůči závěrnici a také zabraňuje otáčení odemčeného závěru. Křidélková pojistka má tři polohy - vlevo odjištěno, nahoru zajištěno a při poloze křidélka pojistky vpravo je zajištěno a navíc blokován pohyb závěru.
    Spoušťové ústrojí, umístěné v pouzdře závěru, se skládá ze spouště s čepem, spoušťové pružiny a spoušťové páky s čepem. Pružina tlačí spoušťovou páku nahoru, kde svým ozubem zachycuje úderníkovou matici. Stisknutím spouště dojde ke snížení zadní části spoušťové páky, ozub vyjde ze záběru a úderníková matice se uvolní. Po uvolnění tlaku na spoušť se spoušťová páka vrátí do původní polohy.


    Nábojová schránka, jejíž tělo tvoří jeden celek s lučíkem spouště, je dvěma šrouby zespodu přišroubována k pouzdru závěru. Dno schránky je k tělu připevněno pomocí odpruženého čepu. Ve dnu schránky je zasunuta skládaná plochá pružina, která tlačí vzhůru podavač nábojů. Náboje jsou ve schránce uloženy šachovnicově ve dvou řadách.


    Pažba a nadpažbí jsou vyrobeny z plného ořechového nebo bukového dřeva; výjimečně byla pažba vyrobena z jiného druhu plného dřeva. Pouzdro závěru je k pažbě připevněno pomocí dvou průběžných šroubů, které zároveň spojují pouzdro s nábojovou schránkou. Hlaveň je k pažbě připevněna pomocí dvou hlavňových objímek, přičemž z přední dopředu vyčnívá záchyt bodáku. Zpětný ráz výstřelu je na pažbu přenášen pomocí čtyřhranného čepového lůžka, umístěného pod nábojovou komorou.
    V hlavišti pažby je lůžko pro rozborku závěru a jeho zadní část je proti poškození chráněna ocelovou botkou.



    Technické údaje - G98 II. model
    Ráže - 7,9 mm
    Náboj - 7,9 mm mod. 98 (dnešní označení 8x57JS)
    Délka - 1250 mm (L. Olson uvádí 1240 mm, Ing.Helebrant v SM uvádí 1255 mm)
    Délka s bodákem - 1500 mm
    Prázdná hmotnost - 4,1 kg (L. Olson uvádí 4,0 kg)
    Hmotnost nabité zbraně s bodákem - 4,56 kg
    Délka hlavně - 740 mm
    Počet drážek v hlavni - 4
    Stoupání vývrtu - 240 mm
    Smysl stoupání - pravý
    Hloubka drážek - 0,12 mm
    Šířka drážek - 4,40 mm
    Úsťová rychlost - 896 m/s (s nábojem 8x57J - 635 m/s)
    Kapacita nábojové schránky - 5 nábojů
    Rozsah hledí - 400 až 2000 m (po roce 1918 - 100 až 2000 m)



    Výroba
    Celkový počet vyrobených pušek G98 dnes již není možné zjistit (mimo jiné i proto, že v roce 1945 byl celý archív firmy Mauser, na rozkaz amerického velitele místní okupační správy, spálen!!!), ale zcela jistě jich bylo několik miliónů.


    Puška G98 byla vyráběna v následujících zbrojovkách:
    - Waffenfabrik Mauser, Oberndorf
    - státní zbrojovka Amberg
    - státní zbrojovka Danzig (dnes polský Gdaňsk)
    - státní zbrojovka Erfurt
    - státní zbrojovka Spandau
    - Deutsche Waffen-und Munitionsfabriken (DWM), Berlín
    - J. P. Sauer & Sohn Waffenfabrik, Suhl
    - V. Chr. Schiling
    - C. G. Haenel Waffen-und Fahrrad-Fabrik, Suhl
    - Simson & Co.
    - Waffenwerke Oberspree Kornbusch & Co


    Značení
    Na levé straně pouzdra závěru bylo vyryto označení „Gew. 98“, na horní ploše objímky pouzdra závěru byla císařská koruna, pod ní jméno výrobce a pod ním plný rok výroby.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/28941#102083Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Zdravím


    Chcel by som sa spýtať, či prechádzali nemecké G98-ky v 30-tych rokoch min. storočia nejakými úpravami. Mám totiž v zbierke jeden, čo sa od ostatných odlišuje mieridlami, ktoré sú podobné ako u karabín.


    Na závere má nápis SPANDAU 1916, no pod mieridlami je kód S/42 K, ktorý požívala (ako som si zistil) v roku 1934 Mauser AG Oberndorf.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/28941#387225Verze : 0
    Avatar
    Pozrel som sa na ďalšie značky na tejto zbrani a s prekvapením som narazil na grécka písmená. Ďalšou zaujímavou vecou sú už na prvý pohľad sotva postrehnuteľné stopy po červenom pruhu, namalovanom na prednej časti predpažbia.


    Moja teória je nasledovná (bol by som vďačný, keby mi ju vedel niekto potvrdiť alebo vyvrátiť):
    1.- bol vyrobený v Spandau v roku 1916 a zaradený do nemeckej armády
    2.- v roku 1934 na ňom boli v Obernsdorfe urobené úpravy a bol predaný do Grécka
    3.- v roku 1941 bol ukoristený wermachtom a umiestnený niekam do rezerv.
    (4,5.- znova predaný ???)
    4.- koncom vojny bol pridelený nejakej ozbrojenej zložke mimo wermachtu (vzhľadom na spádové územie tipujem, že mohlo ísť o maďarskú)


    Ten posledný bod je možno trocha divoký, ale mám preň niekoľko dôvodov. Z 5 G98-čiek, ktoré mám v zbierke má tento pruh každá, okrem jednej, čo má prejímaciu značku nacistického wermachtu. Tento pruh majú aj iné pušky: juhoslovanská vz.24, maďarská M43 a jedna G-41. Nuž a v neposlednom rade je spádovou oblasťou zbierky juhozápadné Slovensko, ktoré bolo v tom čase obsadené Maďarskom.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/28941#387668Verze : 0