Pořádková policie

Ordnungspolizei (Orpo)
Pořádková policie

Schéma Ordnungspolizei je poměrně dost velké na to, abych se o něm podrobněji rozepisoval. Tak jen v krátkosti - Ordnungspolizei obsahovala všechny uniformované složky německé policie - Ochrannou policii-Schupo (Schutzpolizei), Gempo (Gemeindepolizei), Protipožární policii-FSP (Feuerschutzpolizei) a četnictvo (Gendarmerie). Později (cca 1942) k nim přibyla ještě LSP (Luftschuttzpolizei), která vznikla z LSW/SHD. Další pomocnou složkou patřící pod ORPO byla Technische Nothilfe (TN).

Velitelská struktura:



- Hlavní úřad pořádkové policie
--- Úřad I - Velitelský úřad
----- Odbor I
----- Odbor II
----- Odbor III
--- Úřad II - Správa a právo
----- Odbor I
----- Odbor II
----- Odbor III
--- Úřad III - Úřad hospodářské správy
----- Odbor I
----- Odbor II
----- Odbor III
----- Odbor IV
----- Personální oddělení
--- Úřad IV - Technická nouzová pomoc
--- Úřad V - Hasičské sbory
--- Úřad VI - Koloniální policie
--- Úřad VII - Technická akademie SS a policie


--- generální inspektor říšské ochranné policie
--- generální inspektor četnictva a obecní ochranné policie
--- generální inspektor policejních škol
--- generální inspektor hasičství
--- generální inspektor hasičských škol, podnikových hasičských sborů a požární kontroly
--- generální inspektor požární ochranné policie a hasičských sborů
--- generální inspektor pro ubytovací záležitosti
--- generální inspektor pro zdravotní záležitosti


--- inspektor pro ideologickou výchovu
--- inspektor pro zubní zdravotní službu
--- inspektor vodní ochranné policie
--- inspektor pro zbraně a přístroje
--- Chef in K (motorová vozidla)
--- Chef in N (spoje)
--- Chef in L
--- Chef in F
--- Chef in Vet.


--- pobočník u říšského vůdce SS
--- pobočník u říšského ministra dr. Goebbelse
--- pobočník u státního tajemníka dr. Stuckarta
--- spojovací důstojník při hlavním personálním úřadu SS
--- spojovací důstojník u šéfa spojů
--- spojovací důstojník při Říšském svazu protiletecké ochrany
--- spojovací důstojník při říšském ministerstvu letectví
--- spojovací důstojník při říšském ministerstvu pro obsazená východní území
--- spojovací důstojník při říšském ministerstvu lidové osvěty a propagandy
--- pomocný důstojník u šéfa říšského kancléřství



--- Škola pohraniční policie, Fürstenberg
--- velitel Technické akademie SS a policie
--- Důstojnická škola pořádkové policie, Eberswalde
--- Důstojnická škola pořádkové policie, Fürstenfeldbruck
--- Důstojnická škola pořádkové policie, Oranienburg
--- Policejní důstojnická škola, Berlín-Köpenick
--- Policejní zbrojní škola I
--- Policejní škola pro správní úředníky, Linec
--- Automobilová policejní škola, Woisen
--- Policejní škola pro tělesný výcvik, Špandava
--- Policejní jezdecká škola, Bendsburg
--- Policejní jezdecká škola, Rathenow
--- Technická a dopravní policejní škola
--- Policejní škola pro správní úředníky, Mnichov-Haar
--- Škola vodní ochranné policie, Stetting





Gordon WILLIAMSON: World War II German Police Units, Osprey Publishing, Oxford, 2006
www.germanpolice.org



(rozpracováno)

Před první světovou válkou v Německu neexistovaly žádné uzavřené vyšší policejní jednotky použitelné i pro jiné než čistě policejní úkoly. Blížily se tomu snad jen policejní brigády o čtyřech policejních setninách, které byly zřízeny v roce 1901 v Berlíně. Ale i v tomto případě se jednalo především o zajištění větší taktické koordinovanosti při rozsáhlejších akcích. Ekvivalent různých vojenských policejních sborů, jak je známe z jiných evropských zemí, Německo nemělo.


Potřeba zřízení takovéhoto sboru se ukázala po roce 1918. Versailleskou mírovou smlouvou omezená říšská branná moc nebyla použitelná pro zvládnutí rozsáhlých poválečných nepokojů. V létě 1919 byla v Prusku zřízena kasernovaná bezpečnostní policie, zčásti z dostupných formací dobrovolnických sbor, tzv. freikorpsů. Vytvoření podobných uskupení v dalších německých zemích následovalo. Tato bezpečnostní policie se skládala ze skupin, oddílů a setnin. V čele těchto vojensky organizovaných policejních jednotek stály velící štáby v Berlíně, Münsteru, Kasselu, Magdeburku, Vratislavi a Královci. V čele těchto brigádních uskupení stály generálové s armádní praxí. V každém oddíle byla začleněna jedna technická setnina, která byla vybavena těžkými zbraněmi jako byly minomety a polní děla. Avšak existence těchto kasernovaných policejních jednotek nebyla akceptovatelná pro vítězné mocnosti, a tak byly v následujícícm roce zrušeny. Kompenzací byla možnost navýšit pořádkovou policii na 150 tisíc mužů, z toho 85 tisíc v Prusku. Nesměla ale existovat žádná ústřední instituce, naopak policii řídily místní (zemské) policejní správy. Těžké zbraně byly zakázány a též počet pušek či karabin byl omezen.


Po nástupu Hitlera k moci se začala situace opět měnit. K 15. listopadu 1933 bylo v Prusku zřízeno šest inspektorátů zemské policie (Jihovýchod ve Vratislavi, Braniborsko v Berlíně, Střed v Magdeburku, Sever ve Štětíně, Západ v Düsseldorfu a Jihozápad ve Frankfurtu nad Mohanem). O něco později vznikl ještě inspektorát Východ v Královci. Ve stejný den přidělil říšský ministr vnitra některým z těchto inspektorátů charakter tzv. říšských zprostředkujících velitelství, neboť jejich pravomoc nyní zasahovala i do jiných zemí. Inspektorát ve Frankfurtu nad Mohanem byl nyní příslušný i pro Hessensko a Durynsko, štětínský pro Meklenbursko a Lübeck, magdeburský pro Anhaltsko, Brunšvicko a Oldenbursko. Další říšské zprostředkující velitelství bylo zřízeno ve Stuttgartu pro Württembersko a Bádensko. Vedle toho byla zřízena samostatná zemská velitelství V Bavorsku, Sasku a Hamburku. Tyto úřady měly v kompetenci mobilizační přípravy u policie, její vojskové vzdělávání, policejní přípravy na ochranu hranic a pobřeží a další podobné úkoly.