Rozpočet tohoto webu pro rok 2019 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 64.741,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 264 příspěvků vloženo, 1109 editováno a 296 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Tačikawa Ki 77

Tachikawa Ki-77 / 立川 キ77长距离研究机

    Avatar
     
    Název:
    Name:
    Tačikawa Ki-77 Tachikawa Ki-77
    Originální název:
    Original Name:
    立川 キ77长距离研究机
    Kategorie:
    Category:
    experimentální letoun experimental aeroplane
    Výrobce:
    Producer:
    DD.MM.1942-DD.MM.1943 Tachikawa Airplane Co., Ltd., Tachikawa /
    Období výroby:
    Production Period:
    DD.MM.1942-DD.MM.1943
    Vyrobeno kusů:
    Number of Produced:
    2
    První vzlet:
    Maiden Flight:
    18.11.1942
    Osádka:
    Crew:
    2 piloti
    3 - 4 přepravované osoby
    Základní charakteristika:
    Basic Characteristics:
     
    Vzlet a přistání:
    Take-off and Landing:
    CTOL - konvenční vzlet a přistání CTOL - conventional take-off and landing
    Uspořádání křídla:
    Arrangement of Wing:
    jednoplošník monoplane
    Uspořádání letounu:
    Aircraft Concept:
    klasické conventional
    Podvozek:
    Undercarriage:
    zatahovací retractable
    Přistávací zařízení:
    Landing Gear:
    kola wheels
    Technické údaje:
    Technical Data:
     
    Hmotnost prázdného letounu:
    Empty Weight:
    7237 kg 15955 lb
    Vzletová hmotnost:
    Take-off Weight:
    16725 kg 36872 lb
    Maximální vzletová hmotnost:
    Maximum Take-off Weight:
    ? kg ? lb
    Rozpětí:
    Wingspan:
    29,438 m 96ft 6,98in
    Délka:
    Length:
    15,300 m 50ft 2,36in
    Výška:
    Height:
    3,850 m 12ft 7,56in
    Plocha křídla:
    Wing Area:
    79,56 m2 856.373 ft2
    Plošné zatížení:
    Wing Loading:
    210,22 kg/m2 43.06 lb/ft2
    Pohon:
    Propulsion:
     
    Kategorie:
    Category:
    pístový piston
    Počet motorů:
    Number of Engines:
    2
    Typ:
    Type:
    Nakadžima Ha-115 vzduchem chlazený dvouhvězdicový čtrnáctiválec o vzletovém výkonu 861 kW (1 170 k), 735 kW (1 000 k) v h= 4 300 m.
    Vrtule trojlistá kovová s konstantní rychlostí otáček o průměru 3 800 mm
    Nakajima Ha-115 fourteen-cylinder air-cooled two-radial, rated at 1,154 hp for take-off, 986 hp at 14,110 ft,
    driving a three-blade constant-speed propeller of the diameter 12ft 5,61in.
    Objem palivových nádrží:
    Fuel Tank Capacity:
    11 155 l 2,353.75 UK gallons
    Výkony:
    Performance:
     
    Maximální rychlost:
    Maximum Speed:
    440 km/h v 4600 m 273.4 mph in 15092 ft
    Cestovní rychlost:
    Cruise Speed:
    300 km/h v ? m 186.4 mph in ? ft
    Rychlost stoupání:
    Climb Rate:
    4,17 m/s 820.9 ft/min
    Čas výstupu na výšku:
    Time to Climb to:
    24,0 min do 6000 m 24,0 min to 19685 ft
    Operační dostup:
    Service Ceiling:
    8700 m 28543 ft
    Dolet:
    Range:
    ? km ? mi
    Maximální dolet:
    Maximum Range:
    18000 km 11184.7 mi
    Výzbroj:
    Armament:
    žádná None
    Uživatelské státy:
    User States:
    Japonsko Japan
    Poznámka:
    Note:
    Experimentální letoun pro dálkové lety. Army Long-range experimental aircraft
    Zdroje:
    Sources:
    René J. Francillon Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, Annapolis, Maryland, USA, Reprinted 1990, ISBN:0-87021-313-X
    Shigeru Nohara, The Xplanes of Imperial Japanese Army & Navy 1924-45 (Illustrated Warplane History 8), Green Arrow, Japan, 2000, ISBN:4-76633-292-X
    ja.wikipedia.org
    http://www.samoloty.ow.pl/str038.htm
    archiv autora
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/31280#112822Verze : 0
    MOD
    Avatar

    Tachikawa Ki-77


    立川 キ77长距离研究机


    Allied reporting name: unallocated


    Historie:


    Držitelem dálkového rekordu v Japonsku byl prototyp experimentálního dálkového letounu Tachikawa Ki-77. Rekordní let proběhl ve dnech 2. - 5. července 1944 v Mandžusku, letoun tehdy překonal vzdálenost 16 435 km. Let trval 57 hodin a 9 minut a po přistání zůstalo v nádržích ještě 800 l paliva, což by stačilo na dalších 1 800 km!

    Tento rekordní let se podařil speciálnímu dálkovému letounu, jehož historie začíná v roce 1938, tehdy se novinový koncern 朝日新聞 - Asashi Shimbun, tedy spíše představenstvo tohoto koncernu, rozhodlo uspořádat dálkový let na trase Tokio - New York na počest výročí vládnoucí císařské dynastie. V tomto roce ustanovil dálkový rekordní let jednomotorový speciál Koken, jehož vývoj a výrobu sponzoroval také tento novinový koncern. Za vývojem dálkového Kokenu stál letecký institut tokijské univerzity. Koncern Asashi Shimbun však nebyl jediným podporovatelem a propagátorem letectví, konkurence v podobě dalšího tiskového koncernu 毎日新聞 - Mainichi Shinbun, jehož vedení nechalo upravit do podoby dálkového letounu bombardér Mitsubishi G3M2 (J-BACI)´, který již před úpravou měl velice slušný dolet. Vedení koncernu Asashi Shimbun pocítilo možnou ztrátu prestiže a tak urychleně kontaktovalo Dr. Hidemasa Kimuru a vyslovilo přání, aby vypracoval návrh speciálního dálkového letounu. V té době do tohoto jednání vstupuje 大日本帝国陸軍航空本部 Dai-Nippon Teikoku Rikugun Kōkū Hombu (velení císařského armádního letectva), které má enormní zájem o dálková letadla a projektu označenému dosud A-26 přiděluje označení vojenské Ki-77. Zároveň s označením je určen také výrobce letounu, kterou byla továrna 立川飛行機株式会社 - Tachikawa Hikōki Kabushiki Kaisha, tovární tým konstruktérů vedli inženýři Riokichi Endo a Munesaburo Oguchi.

    Projektové práce se však opozdily a tím se také opozdila stavba prototypů. Konstruktéři museli vyřešit několik technických problémů, spojených s požadavky na extrémní dolet, například objem palivových nádrží musel být větší než 11 000 litrů, to se konstruktérům podařilo a palivové nádrže o celkovém objemu 11 555 litrů byly uloženy v křídlech, jejichž rychlostní profil umožňoval laminární proudění vzduchu. Dálkový let měl probíhat ve velké výšce a kabina měla být přetlaková s čistě kyslíkovou atmosférou. Kyslík měl v kabině vytvářet nevelký přetlak a tak by osádka nemusela mít během dlouhého letu nasazeny dýchací masky, tento záměr nevyšel a dýchací masky byly nutností. Pro pohon byly vybrány dva dvouhvězdicové čtrnáctiválce Nakajima Ha-105 Toku, které byly určeny pouze pro Ki-77, letoun byl však později vybaven modernějšími a běžně dostupnými motory Nakajima Ha-115. Podle původních, optimistických předpokladů měl být první prototyp dokončen a zalétnut v listopadu 1941, vývoj se však zpomaloval a v okamžiku vstupu Japonska do války se zcela zastavily všechny práce, společnost Tachikawa musela uvolnit veškeré své výrobní kapacity válečné výrobě. Vše se ale změnilo v létě roku 1942, tehdy přiletěl do Japonska italský letoun Savoia-Marchetti S.M. 75GA. Italové provedli přelet s mezipřistáními v okupované části Sovětského svazu a Číny. Pro Japonce byl tento let impulzem a díky tomu se konečně odhodlali a také chtěli navázat spojení se svými evropskými spojenci. Armádní letectvo pro tyto lety, nazvané Seiko (jap. úspěch), potřebovalo vhodný letoun. Lety Seiko měly zabezpečit spojení na trase Singapur - Berlín. Rikugun Kōkū Hombu tehdy přidělilo dostatečně vysokou prioritu k dokončení dvou prototypů Ki-77 a pro bezodkladné zahájení zkoušek.


    První vzlet se konal 18. listopadu 1942, zkušební piloti Kamada (Tachikawa) a Nagamoto (Asashi Shimbun) zjistili, že se letoun chová vcelku dobře, ale bylo nutno odstranit dětské nemoci tohoto letounu. Řešily se problémy s těsností integrální nádrže, zamlžováním oken kabiny a hydraulickým systémem (to byl ostatně velmi častý problém japonských letadel), v únoru 1942 byl podniknut první delší let, který trval deset hodin, další let měřil již 5 330 km, to letoun překonal vzdálenost Tokio - Singapur v čase 19 hodin 13 minut. Po návratu do Japonska byl první prototyp připravován pro lety s plným zatížením a druhý prototyp, u kterého byly již ve výrobě některé nedostatky odstraněny, měl provést první let Seiko do Berlína s mezipřistáním na krymském letišti Gvardeyskoye (Гварде́йское), toto město se za války jmenovalo Sarabuz (Сарабуз). 7. 7. 1943 vzlétl druhý prototyp k tomuto letu, bohužel, letoun se i s osádkou* ztratil a nebylo doloženo kde a z jaké příčiny, s jistou dávkou pravděpodobnosti je možné, že byl sestřelen britskými stíhačkami.


    První prototyp pokračoval ve zkouškách a zároveň byl postupně připravován pro onen rekordní let, který měl být proveden pro povzbuzení ducha japonského národa. Pro let bylo vybráno Mandžusko, to s ohledem na počasí a bezpečnost letu, letoun byl 2. července 1944 připraven pro rekordní let, do nádrží bylo natankováno 11 555 litrů paliva a během tohoto rekordního letu 19x obletěl trojúhelník o délce 865 km, let trval 57 hodin a 9 minut, průměrná rychlost letu byla 288,2 km / h. Rekordní let samozřejmě nebyl zaznamenán federací FAI a tak není ani nikde uváděn.

    Po válce byl v září 1945 nalezen na japonském letišti nepoškozený prototyp Ki-77, americká komise nechala letoun přelétnout na leteckou základnu v Yokosuce, odtud byl na palubě USS Bougue (CVE-9) odvezen ke zkouškám do USA, zde byl po prozkoumání konstrukce sešrotován. Američané v srpnu 1947 ustanovili rekord v délce letu na vzdálenost 14 250 km letounem Boeing B-29 Superfortress.



    Poznámka.
    *Osádka druhého prototypu, zmizelého nad Indickým oceánem:
    první pilot: Juukou Nagatomo
    druhý pilot: Hajime Kawasaki
    palubní inženýr: Kenji Tsukagoshi
    palubní inženýr: Noriyoshi Nagata
    radista: Motohiko Kawashima


    armádní důstojníci:
    pplk.. Shozou Nakamura, velitel letu a specialista na radionavigaci
    plk. Yoshiaki Nishi, dříve vojenský atašé v Madridu
    pplk. Takasuke Katori, asistent vojenského přidělence v Berlíně.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/31280#112823Verze : 5
    MOD
    Avatar
    Fotografií je velmi málo, tak alespoň něco, ale kvalita je slabá.
    Zdroj http://aviadejavu.ru/Site/Crafts/Craft31719.htm
    a vlastní archiv






    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/31280#131170Verze : 1
    MOD
    Avatar
    Použité prameny:
    René J. Francillon Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, Annapolis, Maryland, USA, Reprinted 1990, ISBN:0-87021-313-X.
    Václav Němeček, Vojenská letadla 3., Naše vojsko, Praha rok 1992, 3. doplněné vydání, ISBN 80-206-0117-1
    Shigeru Nohara, The Xplanes of Imperial Japanese Army & Navy 1924-45 (Illustrated Warplane History 8), Green Arrow, Japan, 2000, ISBN:4-76633-292-X
    L+K 10/1996, str.45/621 LETADLA 39-45, Václav Němeček
    http://www.airwar.ru/enc/xplane/ki77.html
    www.aviastar.org
    http://www.samoloty.ow.pl/str038.htm
    archiv autora
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/31280#239046Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Trojpohledový náčrtek dálkového letounu Tachikawa Ki-77


    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/31280#112824Verze : 0
    MOD