Gv. polkovnik Grigorij K. Gultjajev – stíhací letecké „eso“
* 1922
Hrdina Sovětského svazu
Narodil se 25. listopadu 1922 ve vsi Lomonosy v Pskovské oblasti v rodině rolníka. Absolvoval tříleté pedagogické učiliště a školu aeroklubu v Serpuchovu u Moskvy. V roce 1940 vstoupil do Rudé armády a o rok později ukočil studium na Kačinské vojenské letecké škole pilotů.
Za války bojoval lejtěnant G. K. Gultjaev jako pilot stíhačky La-5 a od prosince 1942 zástupce velitele eskadrilji 788. stíhacího leteckého pluku 102. stíhací letecké divize vojsk Protivzdušné obrany. Během leteckých soubojů nad Stalingradem sestřelil 18 nepřátelských letadel a na sestřelení dalších pěti se podílel. Za odvahu a hrdinství mu byla 8. února 1943 udělena Zlatá hvězda Hrdiny SSSR. Zúčastnil se bitvy u Kurska, osvobozování Běloruska a Polska a závěrečných bojů o Berlín. Do konce války uskutečnil přes 400 bojových startů a měl na svém osobním kontě 30 sestřelených nepřátelských letounů a šest asistencí při sestřelu. Dvakrát byl vyznamenán Řádem Vlastenecké války 1. stupně, jednou Řádem Rudého praporu a Řádem Rudé hvězdy.
Po válce zůstal u letectva a v roce 1949 absolvoval Vyšší důstojnické letecko-taktické kurzy. V roce 1961 odešel v hodnosti gv. polkovnik do zálohy. Žije v Oděsse.
* 1922
Hrdina Sovětského svazu
Narodil se 25. listopadu 1922 ve vsi Lomonosy v Pskovské oblasti v rodině rolníka. Absolvoval tříleté pedagogické učiliště a školu aeroklubu v Serpuchovu u Moskvy. V roce 1940 vstoupil do Rudé armády a o rok později ukočil studium na Kačinské vojenské letecké škole pilotů.
Za války bojoval lejtěnant G. K. Gultjaev jako pilot stíhačky La-5 a od prosince 1942 zástupce velitele eskadrilji 788. stíhacího leteckého pluku 102. stíhací letecké divize vojsk Protivzdušné obrany. Během leteckých soubojů nad Stalingradem sestřelil 18 nepřátelských letadel a na sestřelení dalších pěti se podílel. Za odvahu a hrdinství mu byla 8. února 1943 udělena Zlatá hvězda Hrdiny SSSR. Zúčastnil se bitvy u Kurska, osvobozování Běloruska a Polska a závěrečných bojů o Berlín. Do konce války uskutečnil přes 400 bojových startů a měl na svém osobním kontě 30 sestřelených nepřátelských letounů a šest asistencí při sestřelu. Dvakrát byl vyznamenán Řádem Vlastenecké války 1. stupně, jednou Řádem Rudého praporu a Řádem Rudé hvězdy.
Po válce zůstal u letectva a v roce 1949 absolvoval Vyšší důstojnické letecko-taktické kurzy. V roce 1961 odešel v hodnosti gv. polkovnik do zálohy. Žije v Oděsse.