Fridrich Paul Schmenkel - partyzánský rozvědčík
(1916 – 1944)
Hrdina Sovětského svazu
Narodil se 1. února 1916 v Barzově, předměstí Štětína v dělnické rodině. Jeho otec byl členem KPD a zahynul při pouličních šarvátkách s nacisty. Fritze se poté ujali otcovi kamarádi, kteří podporovali jeho rodinu a vychovávali ho v duchu komunistických idejí.
Když v roce 1938 dostal Fritz Schmenkel povolávací rozkaz do německé armády, simuloval nemoc a byl uvězněn v Torgau. Po propuštění v říjnu 1941 ho přidělili k 186. pěší divizi a odeslali na východní frontu. Fritz využil první příležitosti a již v listopadu dezertoval. 17. února 1942 vstoupil do partyzánského oddílu „Smrt fašismu“ působícího
v Tverské oblasti. Stal se rozvědčíkem a instruktorem střelby u kulometčíků, které učil zacházet s ukořistěnými německými kulomety MG-42. Když při jedné akci partyzáni zaminovali cestu před německou kolonou, objevil se průzkumník na motocyklu. Fritz, oblečený do německé uniformy, ho srazil dávkou ze samopalu a sám nasedl do jeho stroje, vrátil se ke koloně a ohlásil, že cesta je čistá. Přivedl tak celou německou jednotku přímo do partyzánské léčky. V uniformě německého svobodníka se mu podařilo ve vsi obsazené okupanty naložit celý vůz potravinami a proviantem a ujet s ním do lesa k partyzánům. Jindy, opět v německé uniformě, navštívil stanici kolaborantské běloruské policie a vyzval její posádku, aby se dostavila se zbraněmi ke kontrole. Pak je zavedl na okraj města, kde byli bez jediného výstřelu zajati i se zbraněmi a poté postaveni před partyzánský soud. Do května 1943 se pak zúčastnil ještě mnoha diverzních operací v týlu nacistické armády a získal Řád Rudého praporu.
V červnu 1943 byl převelen z partyzánského oddílu k výzvědnému oddílu Západního frontu, absolvoval speciální kurz pro rozvědčíky a poté byl jmenován zástupcem velitele diverzní skupiny „Pole“, určené k provádění speciálních operací v prostoru Severní Orše. V prosinci pak byl společně s dvěma dalšími rozvědčíky vysazen v německém týlu, ale počátkem roku 1944 padl do rukou nacistů. 15. února byl postaven před vojenský soud, odsouzen k trestu smrti a 22. února 1944 v Minsku zastřelen.
Rozhodnutím Prezídia Nejvyššího sovětu byl F. P. Schmenkelovi udělen titul Hrdina Sovětského svazu im memoriam. Na náměstí v Minsku, v budově kde za války sídlilo gestapo a SD je dnes pamětní deska s jeho jménem a v Tversku po něm byla pojmenována ulice. V bývalé NDR byl dáván za vzor komunistické mládeži a pionýři o něm zpívali oslavné písně.
(1916 – 1944)
Hrdina Sovětského svazu
Narodil se 1. února 1916 v Barzově, předměstí Štětína v dělnické rodině. Jeho otec byl členem KPD a zahynul při pouličních šarvátkách s nacisty. Fritze se poté ujali otcovi kamarádi, kteří podporovali jeho rodinu a vychovávali ho v duchu komunistických idejí.
Když v roce 1938 dostal Fritz Schmenkel povolávací rozkaz do německé armády, simuloval nemoc a byl uvězněn v Torgau. Po propuštění v říjnu 1941 ho přidělili k 186. pěší divizi a odeslali na východní frontu. Fritz využil první příležitosti a již v listopadu dezertoval. 17. února 1942 vstoupil do partyzánského oddílu „Smrt fašismu“ působícího
v Tverské oblasti. Stal se rozvědčíkem a instruktorem střelby u kulometčíků, které učil zacházet s ukořistěnými německými kulomety MG-42. Když při jedné akci partyzáni zaminovali cestu před německou kolonou, objevil se průzkumník na motocyklu. Fritz, oblečený do německé uniformy, ho srazil dávkou ze samopalu a sám nasedl do jeho stroje, vrátil se ke koloně a ohlásil, že cesta je čistá. Přivedl tak celou německou jednotku přímo do partyzánské léčky. V uniformě německého svobodníka se mu podařilo ve vsi obsazené okupanty naložit celý vůz potravinami a proviantem a ujet s ním do lesa k partyzánům. Jindy, opět v německé uniformě, navštívil stanici kolaborantské běloruské policie a vyzval její posádku, aby se dostavila se zbraněmi ke kontrole. Pak je zavedl na okraj města, kde byli bez jediného výstřelu zajati i se zbraněmi a poté postaveni před partyzánský soud. Do května 1943 se pak zúčastnil ještě mnoha diverzních operací v týlu nacistické armády a získal Řád Rudého praporu.
V červnu 1943 byl převelen z partyzánského oddílu k výzvědnému oddílu Západního frontu, absolvoval speciální kurz pro rozvědčíky a poté byl jmenován zástupcem velitele diverzní skupiny „Pole“, určené k provádění speciálních operací v prostoru Severní Orše. V prosinci pak byl společně s dvěma dalšími rozvědčíky vysazen v německém týlu, ale počátkem roku 1944 padl do rukou nacistů. 15. února byl postaven před vojenský soud, odsouzen k trestu smrti a 22. února 1944 v Minsku zastřelen.
Rozhodnutím Prezídia Nejvyššího sovětu byl F. P. Schmenkelovi udělen titul Hrdina Sovětského svazu im memoriam. Na náměstí v Minsku, v budově kde za války sídlilo gestapo a SD je dnes pamětní deska s jeho jménem a v Tversku po něm byla pojmenována ulice. V bývalé NDR byl dáván za vzor komunistické mládeži a pionýři o něm zpívali oslavné písně.