Ču Te

Maršál Ču Te – vrchní velitel Čínské lidové osvobozenecké armády


(1886 – 1976)



Narodil se 1. prosince 1886 v rodině rolníka ze vsi Man-čan v provincii Se-čchuan. V roce 1905 absolvoval státní zkoušky na střední škole a o dva roky později pedagogickou nástavbu. Stal se učitelem tělocviku v jedné ze škol svého rodného újezdu. Poté se přihlásil do Jün-anského vojenského učiliště, kde se blíže seznámil s revolučními myšlenkami Sunjatsena. Členství v revoluční organizaci „Spojená liga“ ho přivedlo k účasti na sinchajské revoluci v roce 1911.


Po svržení mandžuské dynastie v roce 1912 odjel do Jün-anu, kde začal učit na vojenské škole. V roce 1913 byl převelen k hranicím Francouzské Indočíny, kde rozpracovával taktiku vedení partyzánské války. Poté se vrátil do provincie Se-čchuan, kde v hodnosti brigádního generála zaujal vysokou velitelskou funkci. Po vojenském převratu Se-čchuan opustil a přes Šanghaj odjel do Evropy. V Berlíně, kde studoval na univerzitě, pak v říjnu 1922 vstoupil do Komunistické strany Číny. Za svoji revoluční činnost byl nakonec z Německa vypovězen. Poté cestoval po Evropě a navštívil Sovětský svaz. Do Číny se vrátil v roce 1926, aby se zúčastnil na práci strany jako vojenský poradce a politický agitátor. Jako člen vedení provinčního výboru Kuomintangu v Se-čchuanu vedl školu vojenské přípravy a stal se náčelníkem policie v Nan-čangu.


Po převratu v červenci 1927 se musel tak jako mnozí jiní členové provinčního vedení rozhodnout mezi Kuomintangem a komunisty. S revolučními oddíly komunistů opustil Se-čchuan a odešel na jiostrova Chu-nan, kde řídil povstání proti vládě Kuomintangu. Tehdy se poprvé setkal s Mao Ce-tungem, se kterým pak úzce spolupracoval při budování čínské Rudé armády. Od roku 1931 stál v jejím čele jako vrchní velitel. Téhož roku v září po japonském vpádu do Mandžuska navrhnul kuomintangské vládě jednání o vytvoření společné fronty, ale odpovědí mu byla pouze další ofenzíva vládních sil proti komunistům. Rudá armáda pod jeho velením proto musel opustit Se-čchuan a ustoupit do Si-kanu v Tibetu. V říjnu 1934 pak Ču Te vedl slavný Dlouhý pochod do provincie Šen-si, při kterém Rudá armáda urazila více než 9600 kilometrů. V té době se stal členem politbyra ÚV KS Číny. Po uzavření příměří s Kuomintangem v důsledku japonské agrese z roku 1937 byl generál Ču Te postaven do čela 8. armády v sestavě sjednocené Národně-revoluční armády pod velením generalissima Čankajška. Během následujících osmi let války velel Ču Te všem operacím 8. armády proti japonským okupantům. 14. srpna 1945 odmítl provést Čankajškův rozkaz ukončit odzbrojování poražené japonské armády a stáhnout svoje vojska na základny v Mandžusku. Tím začala v Číně další občanská válka, která skončila v roce 1949 vítězstvím komunistů.


Po vyhlášení Čínské lidové republiky se jako vrchní velitel Čínské lidové osvobozenecké armády stal místopředsedou vlády. V letech 1954 – 59 byl náměstkem předsedy ČLR Mao Ce-tunga a od roku 1956 též členem stálého výboru politbyra ÚV KS Číny. Od roku 1959 působil jako předseda stálého výboru Velkého shromáždění lidových zástupců. Za „kulturní revoluce“ se stal předmětem ostré kritiky a musel opustit stranické funkce. Členem stálého výboru politbyra strany se pak opět stal až v roce 1973. Zemřel 6. července 1976 v Pekingu.