Stilicho, Flavius

Flavius Stilicho - západořímský vojevůdce


(359 nebo 365 - 408)



Flavius Stilicho se narodil v Pannonii (přibližně dnešní Maďarsko) pravděpodobně v roce 365, některé prameny však udávají i datum 359. Pocházel ze smíšeného manželství. Matka byla Římanka, otec Germán z kmene Vandalů.


Flavius Stilicho byl oblíbeným vojevůdcem císaře Theodosia I. Velikého. V roce 384 se Flavius Stilicho oženil s císařovou adoptivní dcerou Serenou, která byla dcerou císařova bratra Honoria a kterou Theodosius po Honoriově smrti adoptoval. Z manželského svazku Flavia Stilicha a Sereny se narodily tři děti, dcera Maria, syn Eucherius a nejmladší potomek, dcera Thermantia.


Prvního významného vítězství dosáhnl Flavius Stilicho na Dunaji, kde v roce 392 porazil Góty, Alamany a Huny. Po Theodosiově boku bojoval 6. září 394 v bitvě u Frigidu, kde císařova vojska porazila armádu vzdorocísaře Eugenia. Flavius Stilicho se stal vrchním velitelem (magister utriusque militae) Theodosia I. a po smrti tohoto císaře (17. ledna 395), který jako poslední nakrátko sjednotil římskou říši, se stává nejmocnějším mužem západořímské říše.


Umírající císař pověřil Stilichona poručnictvím nad svými děma syny, spolucísaři Honoriem , který měl vládnout říši západořímské, a Arcadiem, kterému byla svěřena vláda nad východořímskou říší. Honorius i Arcadius byli slabí císaři, faktickou moc na západě držel Flavius Stilicho, na východě praefect praetorio Flavius Rufinus. Stilicho chtěl posílit svůj vliv i ve východořímské říši, a tak nechal Rufina v roce 395 zavraždit na vojenské přehlídce.


Politicky motivovanými sňatky chtěl Stilicho posílit svoji moc i v západořímské říši. V roce 398 provdal svoji starší dceru Marii za císaře Honoria a po Mariině smrti, na počátku roku 408, oženil Honoria se svojí mladší dcerou Thermantií. Obě říše, západořímská i východořímská, proti sobě intrikovaly a vzájemně proti sobě popouzely vizigótského krále Alaricha, který byl spojencem císaře Theodosia I. v boji proti uzurpátorovi Eugeniovi. Stilicho poslal po císařově smrti nepohodlného Alaricha k Arcadiovi. V letech 396 - 401 vyplundroval Alarich Řecko a v roce 397 ohrožoval Illýrii, avšak před Stilichonovým útokem byl nucen ustoupit.


V roce 401 se situace vyhrotila. Císař Arcadius jmenoval Alaricha praefectem praetorio Illyricy a Vizigóti opět vpadli do Illýrie a pokračovali do Itálie, kde dokonce oblehli sídelní město západořímských císařů Mediolanum (Milán). Stilicho nechal stáhnout posádky z Británie a z hranice na Rýně. Shromáždil asi 20 000 vojáků, oproti 40 000 Alarichových Vizigótů. Bitva u Pollentie ( Pollenza) v Ligurii skončila 6. dubna 402 bez vítěze. V následujícím roce musí Stilicho opětovně čelit Alarichovi. Stilicho vyjednává s Alarichovými náčelníky a ti tlačí na Alaricha, aby přijal Stilichonovi podmínky. Alarich se má za výkupné stáhnout z Itálie, ale slib poruší a chystá útok na Veronu. Flavius Stilicho ho v bitvě u Verony poráží, ale nechá ho ustoupit na Balkán. Honorius poté s císařským dvorem přesídlil do bezpečnější Ravenny na pobřeží Jadeského moře, která byla chráněna bažinami a mořem.


V roce 405 čelila západořímská říše útoku Ostrogótů krále Radagaise. Císař Honorius vydal na Stilichonovo naléhání na jaře 406 zákon, který sliboval otrokům, kteří vstoupí do armády a budou bojovat proti Ostrogótům, svobodu. Stilicho uzavřel spojenectví s Alany a Huny. V roce 405 proto putoval k Hunům jako rukojmí pozdější slavný vojevůdce Flavius Aetius. Se shromážděným vojskem se Stilicho utkal s Ostrogóty v bitvě u Faesulae v Etrurii a rozhodným způsobem je porazil. Král Radagaisus byl zajat a popraven. Stilichonova zaneprázdnění v Itálii a volné hranice na Rýně využily 31. prosince 406 kmeny Vandalů, Suébů a Alanů k vpádu do Galie. Z římského území se už nikdy nestáhly.


Pod svrchovanost západořímské říše se díky Stilichonově diplomacii navrátila Illyrica. Chystané tažení Stilichona a Alaricha na Konstantinopol se ale neuskutečnilo, Stilicho musel čelit pohromě v Galii a povstání v Británii. Toho využil Alarich, vpadl do Norica (přibližně území Rakouska) a žádal náhradu za válečné výlohy za neuskutečněné tažení. Stilicho prosadil v senátu proplacení 4 000 liber zlata.


Když 1. května 408 zemřel východořímský císař Arcadius, rozhodl se Stilicho využít příležitosti k ovládnutí východu. Proti Stilichonovi, kterého mnozí urození Římané kvůli jeho Vandalskému původu považovali za barbara, se u dvora vytvořila protigermánská klika v čele s kancléřem (magister officiorum) Olympiem, která ho obviňovala, že chce na konstantinopolský trůn dosadit jako císaře svého syna Eucheria. 13. srpna nechali spiklenci povraždit Stilichonovu osobní gardu. Flavius Stilicho hledal azyl v kostele v Ravenně. Ani posvátná půda ho neuchránila před smrtí z ruky důstojníka Heraclina. Stalo se 22. srpna roku 408. Smrti neunikl ani Stilichonův syn Eucherius, který byl na útěku zabit v Ŕímě.


Na vraždu respektovaného vojevůdce reagovalo na 30 000 germánských vojáků dezercí k Alarichovi. Ten v prosinci 408 oblehl Řím. Stilichonova manželka Serena byla ve vykonstruovaném procesu obviněna z kolaborace s Alarichem a senátem odsouzena k trestu smrti uškrcením. Vůdce spiklenců Olympius byl zabit v roce 409 nebo 410 vojevůdcem Flaviem Constantiem. Násilnou smrtí odešel ze světa i Stilichonův vrah Heraclinus, byl po neúspěšném povstání zabit v Kartágu.
URL : https://www.valka.cz/Stilicho-Flavius-t33612#122344 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více