Anastazia A. Bisenek - velitelka partyzánského oddílu
(1899 - 1943)
Hrdinka Sovětského svazu
Narodila se 1. července 1899 ve městě Dno nedaleko od Pskova v početné rodině železničáře. Vychodila jen sedm tříd základní školy, protože musela pomáhat matce s hospodářstvím. V patnácti letech odešla z domova a nastoupila jako šička v textilní továrně v Petrohradě. Po revoluci se vrátila do rodného města, kde se provdala za Fjodora Bisenka a začala pracovat jako vedoucí internátu železničního učiliště.
V letech Velké vlastenecké války se stala vedoucí ilegální odbojové organizace ve městě Dno, která prováděla sabotážní a výzvědnou činnost proti německým okupantům. Na podzim roku 1942 pomohla zorganizovat útěk mnoha sovětských válečných zajatců z tábora nedaleko od města, kteří se poté připojili k partyzánskému oddílu, který se vytvořil z odbojové skupiny, jejímiž členy byli též oba její synové, matka, mladší sestra a otec. Jen během jednoho roku od jara 1942 do jara 1943 vyhodili partyzáni pod vedením Anastázie Bisenek do vzduchu několik desítek vlaků s vojáky, vojenskou technikou a municí. Kromě toho dodali sovětskému velení informace, které umožnily provést zničující nálet na místní vojenské letiště.
V létě 1943 přišlo gestapo na stopu odbojové skupiny. Anastazia byla zatčena spolu se svým otcem a oba byli podrobeni mučení. Její otec útrapy výslechů nepřežil. Sama A. A. Bisenek byla poté převezena do tábora smrti v Zapoljansku, kde byla 15. října 1943 popravena. Do čela partyzánského oddílu se poté postavila její sestra Jevgenija Finogenova, která pokračovala v boji s okupanty až do osvobození města Rudou armádou.
9. května 1965 byl Anastazii A. Bisenek udělen titul Hrdina SSSR in memoriam. Ve městě Dno v Pskovské oblasti je po ní pojmenována ulice a železniční stanice, kde dnes stojí její pamětní deska.
zdroj:
ru.wikipedia.org
(1899 - 1943)
Hrdinka Sovětského svazu
Narodila se 1. července 1899 ve městě Dno nedaleko od Pskova v početné rodině železničáře. Vychodila jen sedm tříd základní školy, protože musela pomáhat matce s hospodářstvím. V patnácti letech odešla z domova a nastoupila jako šička v textilní továrně v Petrohradě. Po revoluci se vrátila do rodného města, kde se provdala za Fjodora Bisenka a začala pracovat jako vedoucí internátu železničního učiliště.
V letech Velké vlastenecké války se stala vedoucí ilegální odbojové organizace ve městě Dno, která prováděla sabotážní a výzvědnou činnost proti německým okupantům. Na podzim roku 1942 pomohla zorganizovat útěk mnoha sovětských válečných zajatců z tábora nedaleko od města, kteří se poté připojili k partyzánskému oddílu, který se vytvořil z odbojové skupiny, jejímiž členy byli též oba její synové, matka, mladší sestra a otec. Jen během jednoho roku od jara 1942 do jara 1943 vyhodili partyzáni pod vedením Anastázie Bisenek do vzduchu několik desítek vlaků s vojáky, vojenskou technikou a municí. Kromě toho dodali sovětskému velení informace, které umožnily provést zničující nálet na místní vojenské letiště.
V létě 1943 přišlo gestapo na stopu odbojové skupiny. Anastazia byla zatčena spolu se svým otcem a oba byli podrobeni mučení. Její otec útrapy výslechů nepřežil. Sama A. A. Bisenek byla poté převezena do tábora smrti v Zapoljansku, kde byla 15. října 1943 popravena. Do čela partyzánského oddílu se poté postavila její sestra Jevgenija Finogenova, která pokračovala v boji s okupanty až do osvobození města Rudou armádou.
9. května 1965 byl Anastazii A. Bisenek udělen titul Hrdina SSSR in memoriam. Ve městě Dno v Pskovské oblasti je po ní pojmenována ulice a železniční stanice, kde dnes stojí její pamětní deska.
zdroj:
ru.wikipedia.org