24. - 28.3.1986
V Praze se konal XVII. sjezd Komunistické strany Československa. Zatímco na posledních sjezdech sovětských komunistů se alespoň částečně projevila změna kursu a tendence přihlédnout k životní realitě, v Praze dalo vedení strany najevo, že nemíní ani o píď vybočit z kolejí, po nichž se komunistický režim v ČSSR pohyboval již 15 let. Generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák uvedl ve svém projevu, že úspěšné plnění úkolů pětiletého plánu vedlo k významnému rozmachu ve všech oblastech společenského, hospodářského a kulturního života a konstatoval, že Československo vstupuje do druhé poloviny 80. let jako ,,konsolidovaný, politicky silný, ekonomicky a sociálně vyspělý stát s vysokou životní a kulturní úrovní lidu". Nové tóny nezazněly ani v té části Husákova projevu, jež byla věnována situaci v Evropě a ve světě. Při hodnocení mezinárodněpolitické situace Husák tvrdě kritizoval západní země, jež prý ve snaze oslabit socialismus a dosáhnout vojensko - strategické převahy pokračují ve zbrojení a stupňují úsilí k militarizaci kosmického prostoru. V programovém dokumentu Hlavní směry hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1986 - 1990 zdůraznil předseda vlády Lubomír Štrougal, že hlavním úkolem je zavádět do výroby nové technologie na základě moderních poznatků vědy. Dále podtrhl nutnost přizpůsobit systém plánování a řízení požadavkům intenzifikace národního hospodářství. Charakteristická byla reakce řečníků na politické změny v SSSR, prosazované Gorbačovem: všichni k nim zaujali opatrnický a vyčkávací postoj, z něhož čišel příliš špatně tajený odpor. Tak např. Miroslav Válek se sice přimlouval za ,,tvořivou aplikaci myšlenek XXVII. sjezdu KSSS", jedním dechem však dodal, že je nesmíme přejímat mechanicky a varoval, že ,,profesionálním pochybovačům by se nemělo umožnit nasednout do tohoto vlaku". Dále kritizoval, že se ,,ideovým a politickým protivníkům" ponechaly napospas události, ba celá období národních dějin, aby si je přivlastnili, interpretovali je po svém a zneužívali je. Jako obvykle byly veškeré dokumenty jednomyslně schváleny. Nové vedení strany mělo toto složení:
Generální tajemník:
Gustáv Husák
od prosince 1987 Miloš Jakeš
od 24.11.1989 Karel Urbánek
Tajemníci ÚV:
Mikuláš Beňo (do prosince 1988)
Vasiľ Biľak (do prosince 1988)
Jan Fojtík (do listopadu 1989)
Miloš Jakeš (do prosince 1987)
František Pitra (do října 1988)
Jindřich Poledník (do dubna 1988)
od března 1987:
Karel Hoffmann (do listopadu 1989)
od ledna 1988:
Jozef Lenárt (do listopadu 1989)
od dubna 1988:
František Hanus (do listopadu 1989)
od června 1989:
Ivan Knotek (do listopadu 1989)
Miroslav Zajíc (do listopadu 1989)
od listopadu 1989:
Otto Liška
Vasil Mohorita
Ondrej Šaling
V Praze se konal XVII. sjezd Komunistické strany Československa. Zatímco na posledních sjezdech sovětských komunistů se alespoň částečně projevila změna kursu a tendence přihlédnout k životní realitě, v Praze dalo vedení strany najevo, že nemíní ani o píď vybočit z kolejí, po nichž se komunistický režim v ČSSR pohyboval již 15 let. Generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák uvedl ve svém projevu, že úspěšné plnění úkolů pětiletého plánu vedlo k významnému rozmachu ve všech oblastech společenského, hospodářského a kulturního života a konstatoval, že Československo vstupuje do druhé poloviny 80. let jako ,,konsolidovaný, politicky silný, ekonomicky a sociálně vyspělý stát s vysokou životní a kulturní úrovní lidu". Nové tóny nezazněly ani v té části Husákova projevu, jež byla věnována situaci v Evropě a ve světě. Při hodnocení mezinárodněpolitické situace Husák tvrdě kritizoval západní země, jež prý ve snaze oslabit socialismus a dosáhnout vojensko - strategické převahy pokračují ve zbrojení a stupňují úsilí k militarizaci kosmického prostoru. V programovém dokumentu Hlavní směry hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1986 - 1990 zdůraznil předseda vlády Lubomír Štrougal, že hlavním úkolem je zavádět do výroby nové technologie na základě moderních poznatků vědy. Dále podtrhl nutnost přizpůsobit systém plánování a řízení požadavkům intenzifikace národního hospodářství. Charakteristická byla reakce řečníků na politické změny v SSSR, prosazované Gorbačovem: všichni k nim zaujali opatrnický a vyčkávací postoj, z něhož čišel příliš špatně tajený odpor. Tak např. Miroslav Válek se sice přimlouval za ,,tvořivou aplikaci myšlenek XXVII. sjezdu KSSS", jedním dechem však dodal, že je nesmíme přejímat mechanicky a varoval, že ,,profesionálním pochybovačům by se nemělo umožnit nasednout do tohoto vlaku". Dále kritizoval, že se ,,ideovým a politickým protivníkům" ponechaly napospas události, ba celá období národních dějin, aby si je přivlastnili, interpretovali je po svém a zneužívali je. Jako obvykle byly veškeré dokumenty jednomyslně schváleny. Nové vedení strany mělo toto složení:
Generální tajemník:
Gustáv Husák
od prosince 1987 Miloš Jakeš
od 24.11.1989 Karel Urbánek
Tajemníci ÚV:
Mikuláš Beňo (do prosince 1988)
Vasiľ Biľak (do prosince 1988)
Jan Fojtík (do listopadu 1989)
Miloš Jakeš (do prosince 1987)
František Pitra (do října 1988)
Jindřich Poledník (do dubna 1988)
od března 1987:
Karel Hoffmann (do listopadu 1989)
od ledna 1988:
Jozef Lenárt (do listopadu 1989)
od dubna 1988:
František Hanus (do listopadu 1989)
od června 1989:
Ivan Knotek (do listopadu 1989)
Miroslav Zajíc (do listopadu 1989)
od listopadu 1989:
Otto Liška
Vasil Mohorita
Ondrej Šaling