URL : https://www.valka.cz/Hood-John-Bell-t37913#509318
Verze : 0
Reklama
(Full) General John Bell Hood
nar.: 29.6.1831 zemŕ.:30.7.1879
John Bell Hood se narodil roku 1831 v Owingsville v Kentucky v rodině lékaře. Roku 1853 vystudoval West Point (jako 44. z 52) s velkým množstvím kázeňských prohřešků, za které byl v posledním ročníku málem vyloučen. Na West Pointu získal přezdívku "Sam". Po vystudování West Pointu sloužil v Missouri a Kalifornii u 4.pěšího pluku. Roku 1855 byl zařazen do 2.jízdního pluku v Texasu. V červenci 1857 byl zraněn v potyčce u Devil's River, kde jeho jízdní hlídku napadli Komančové. 16. dubna 1861 - čtyři dny po útoku na Fort Sumter - rezignoval a krátce poté vstoupil do konfederační armády v hodnosti kapitána. Začínal u jízdy ve Virginii, 30.září 1861 byl povýšen do hodnosti plukovníka 4. texaského pluku; 3. března 1862 byl povýšen na brigádního generála a stanul v čele texaské brigády v Army of Northern Virginia.
Vyznamenal se v bitvě u Gaines Mill 27.června 1862, kde osobně vedl zteč a podařilo se mu prolomit unionistickou linii. Krátce po bitvě se stal velitelem divize v Longstreetově sboru. Účastnil se druhé bitvy u Bull Runu a výrazně zasáhl do bitvy u Antietamu, kde jeho divize pomohla v Millerově poli zachránit levé křídlo konfederační armády. Po této bitvě byl na doporučení generála Jacksona povýšen do hodnosti generálmajora. U Gettysburgu bojoval druhý den bitvy na pravém křídle a byl vážně zraněn do levé paže při útoku na Little Round Top. Ruka mu nakonec nebyla amputována, ale přesto ji už nikdy nemohl používat.
Do služby se vrátil v září 1863 a jeho divize se účastnila Longstreetova tažení na pomoc Braggovi v Tennessee. 20.listopadu v bitvě u Chickamaugy vedl útok své divize u Brotherton Cabin. Průlom na tomto úseku rozhodl bitvu a obrátil unionistickou armádu na ústup. V průběhu bitvy však byl Hood těžce raněn do stehna. Pravá noha mu musela být amputována. Ačkoli mu lékaři zpočátku dávali jen malou naději na přežití, nakonec se mu podařilo zotavit. Brzy byl povýšen na generálporučíka a během pobytu v Richmondu se spřátelil s Jeffersonem Davisem, což mu později pomohlo ve služebním postupu. 4. února 1864 nastoupil v Daltonu k Army of Tennessee ve funkci velitele sboru. Od začátku května se účastnil obranných bojů proti Shermanovu postupu na Atlantu. Generál Johston zvolil proti federální přesile opatrnou defenzívní strategii s cílem útočníky vyčerpat. Vytvořil silnou pozici, snažil se ji bránit, a když mu hrozilo obklíčení, tak ustoupil. Tento postup by považován za příliš pasívní a neúčinný, a to jak ze strany některých politiků, tak ze strany části jeho podřízených - z nich byl nejaktivnější právě Hood, který pravidelně psal silně kritické dopisy do Richmondu. S tím, jak se boje přibližovaly Atlantě, vzrůstaly tlaky na odvolání Johnstona a jeho nahrazení někým bojovnějším. Začátkem července Davis vyslal do Atlanty generála Bragga, aby zhodnotil situaci. Ten pak po konzultaci s místními politiky a generály Army of Tennessee doporučil odvolání Johnstona. 17. července 1864 byl Johnston zbaven velení a na jeho místo nastoupil Hood s dočasnou hodností generála. Do této hodnosti byl pouze jmenován prezidentem - Kongres povýšení neschválil. Ve svých třiatřiceti letech se Hood stal nejmladším velitelem armády na obou stranách.
Krátce po svém jmenování zahájil protiofenzívu, která skončila 20.července porážkou u Peachtree Creek. I pozdější útoky skončily neúspěšně za těžkých ztrát(22. července bitva u Atlanty, 29. července Ezra Church). V průběhu srpna nedocházelo k větším bitvám, podařilo se však vyřadit z boje většinu seveřanské jízdy. Koncem srpna se Shermanovi podařilo dospět jižně od Atlanty k poslední dosud provozuschopné železnici. Hood nařídil okamžitý protiútok s vírou, že se mu podaří nepřítele porazit ještě dříve, než se opevní. I tentokrát protiútok u Jonesboro selhal a o osudu Atlanty tím bylo rozhodnuto. 2. září Hood vyklidil Atlantu a ustoupil do Palmeta.
V průběhu podzimu armáda postupovala severozápadním směrem a menší oddíly útočily na Shermanovu zásobovací trasu. Bylo rozhozhodnuto o vedení ofenzívy do Tennessee s cílem vyprovokovat Shermana k rozhodné bitvě za nevýhodných podmínek a následně obsadit Tennessee a Kentucky. 19. listopadu vyrazila Army of Tennessee z Florence v Alabamě na sever. Unionistické síly byly v té době rozděleny na dvě části - dva sbory pod velením generála Schofielda v Pulaski v Alabamě a smíšené uskupení generála Thomase postupně se shromažďující v Nashvillu . Army of Tennessee se musela pokusit porazit obě vojska ještě před tím, než se spojí. Hood nejdříve dohnal na sever ustupujícího Schofielda před městem Columbia. 29.listopadu se mu s částí vojska podařilo nepřítele obejít a téměř zablokovat u Spring Hillu, ale v noci se podařilo unionistům ustoupit na sever a uniknout z téměř úplného obklíčení. Schofield se pak opevnil ve Franklinu, kde čekal na opravení mostů přes Harpeth River. 30.listopadu odpoledne byl za těžkých ztrát odražen Hoodův čelní útok proti opevněným unionistům ve Franklinu. Schofield pak přesto ustoupil k Nashvillu, kde se spojil s Thomasem. Hood se pak zastavil před Nashvillem příliš oslabený pro obléhání nebo jakoukoli jinou větší útočnou akci. Thomas zahájil svůj útok 15.prosince a následujícího dne byla Army of Tennessee na hlavu poražena a ustupovala ve zmatku na jih do Tupela v Mississippi. 23.ledna 1865 zlomený Hood rezignoval na svůj post, když mu hrozilo odvolání, a vrátil se do hodnosti generálporučíka. Na konci války byl Hood vyslán do Texasu s cílem vytvořit novou armádu. Když se na cestě dozvěděl, že kapituloval generál Kirby Smith, vzdal se ve městě Natchez v Mississippi.
Po válce se usadil v Louisianě, kde se zabýval obchodem s bavlnou a pojišťovnictvím. Napsal paměti Advance and Retreat. Koncem roku 1878 přišel o většinu majetku v důsledku epidemie žluté zimnice. Na tuto nemoc pak sám zemřel následující rok v New Orleansu, kde je i pochován.
URL : https://www.valka.cz/Hood-John-Bell-t37913#158959
Verze : 0
URL : https://www.valka.cz/Hood-John-Bell-t37913#332182
Verze : 0
Přidejte se k nám
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady.
Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.