Rozpočet tohoto webu pro rok 2019 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 64.741,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 406 příspěvků vloženo, 1513 editováno a 409 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Zörgiebel, Karl Friedrich

policajný prezident

    Avatar
     
    Příjmení:
    Surname:
    Zörgiebel Zörgiebel
    Jméno:
    Given Name:
    Karl Friedrich Karl Friedrich
    Jméno v originále:
    Original Name:
    Karl Friedrich Zörgiebel
    Fotografie či obrázek:
    Photograph or Picture:
    Hodnost:
    Rank:
    - -
    Akademický či vědecký titul:
    Academic or Scientific Title:
    - -
    Šlechtický titul:
    Hereditary Title:
    - -
    Datum, místo narození:
    Date and Place of Birth:
    30.09.1878 Mohuč /
    30.09.1878 Mainz /
    Datum, místo úmrtí:
    Date and Place of Decease:
    14.03.1961 Mohuč /
    14.03.1961 Mainz /
    Nejvýznamnější funkce:
    (maximálně tři)
    Most Important Appointments:
    (up to three)
    policajný prezident Berlína Police chief in Berlin
    Jiné významné skutečnosti:
    (maximálně tři)
    Other Notable Facts:
    (up to three)
    - -
    Související články:
    Related Articles:
    Zdroje:
    Sources:
    de.wikipedia.org
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/41344#419658Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Polizeipräsident Karl Friedrich Zörgiebel


    Polizeipräsident in Berlin (berlínský policejní president)




    (Zörgiebel, v civilu, s velitelem berlínské Schupo plukovníkem Heinsbergem na fotografii v Arbeiter-Illustrierte Zeitung)



    Karel Friedrich Zörgiebel se narodil 30. září 1878 v Mohuči. Tento vyučený bednář byl od roku 1901 členem SPD. Tuto stranu zastupoval v letech 1919 až 1920 v pruském zemském sněmu (Preußische Landesversammlung) a poté po dobu čtyř let i v říšském sněmu (Reichstag).


    Po čase vyměnil poslaneckou kariéru za policejní. Do roku 1926 pracoval jako kolínský policejní president. V roce 1926 se jeho působiště změnilo, nastoupil do funkce berlínského policejního presidenta. Byl tvrdý a nekompromisní v postihování přečinů komunistů i nacistů, za což si policie získala nenávist od obou hnutí: komunisté jí spílali do Zörgieblových kozáků a nacisté do krvavých psů. I přes tento nebojácný přístup ale politicky motivovaného násilí přibývalo.


    Jeho působení v této funkci je v širším povědomí spojeno především s "krvavým májem 1929" (Blutmai 1929). V prosinci 1928 byl vydán za účelem udržení veřejné bezpečnosti zákaz demonstrací. Zörgiebel neustoupil v dubnu 1929 tlaku na odvolání zákazu. Obával se nepokojů během májových oslav (tehdy nešlo o uzákoněný svátek), daly se předpokládat střety mezi příznivci KPD a NSDAP. KPD reagovala na nezrušení zákazu výzvou k "mírové" masové demonstraci, čímž vlastně vyzývala k porušení zákona.


    Výzvu KPD uposlechly tisíce dělníků z berlínských předměstských čtvrtí a pokusily se proniknout do středu města. Do cesty se jim postavilo celkem 13 000 policistů a došlo ke krvavým střetům mezi demonstranty a zasahujícími policisty. Boje se vyhrotily a došlo i na barikády a střelbu do davu. Násilné akce demonstrantů vedl RFB (Roter Frontkämpferbund). Nakonec došlo až k vyhlášení výjimečného stavu v Neuköllnu a Weddingu (tradiční "rudé" berlínské čtrvti).




    (scéna z májových nepokojů na fotografii v Arbeiter-Illustrierte Zeitung)



    Výsledkem třídenních nepokojů bylo 33 mrtvých, 200 zraněných, 1 200 zatčených lidí a zákaz RFB. Zákaz se posléze rozšířil v celém Německu. Komunisté vyhlásili jednání Zörgiebela a vlastně SPD obecně za zradu dělnického hnutí a vyhlásili (zcela v duchu již existující oficiální linie Kominterny) boj proti tzv. sociálfašismu jako hlavní cíl své příští politiky. Tento vzájemný boj mezi dvěmi levicovými stranami samozřejmě vyhovoval NSDAP - síly protivníka se tříštily. Sami sociální demokraté mluvili o komunistickém májovém pokusu o povstání (Mai-putsch).



    Zörgiebel nebyl tvrdý jen doleva, ale i doprava. Byl to on, kdo se velkou měrou zasloužil o několikaměsíční zákaz NSDAP v Berlíně po velkých výtržnostech v letech 1927-1928 a o červnový zákaz nošení uniforem SA. Nicméně začínal postupně převládat názor, že se časem opotřeboval a že se snaží potlačovat více komunistický RFB než nacistický SA (Sturmabteilung). Posledním impulsem byly události z 13. října 1930. Ten den se konalo první zasedání nového říšského sněmu a berlínská bezpečnostní policie měla mnoho práce se zajištěním pořádku a bezpečnosti v okolí budovy. Toho využili převážně mladí radikálové, převážně členové NSDAP k rozbíjení výloh židovských obchodů na Postupimském náměstí a Lipské třídě. Policie na místo sice dorazila, ale příliš pozdě na to, aby tomuto politickému vandalismu dokázala zabránit. A tak, přestože bylo zatčeno přes sto osob, byl Zörgiebel deset dní poté odvolán a na jeho místo se z funkce pruského ministra vnitra vrátil Albert Grzesinski.


    Po druhé světové válce se zúčastnil obnovy policejního sboru. V letech 1947-1949 zastával funkci zemského policejního presidenta (Landespolizeipräsident) ve spolkové zemi Porýní-Falc. Za své zásluhy obdržel Spolkový záslužný kříž (Bundesverdienstkreuz).


    Zemřel 14. března 1961 v Mohuči.



    Po Karlu Friedrichovi Zörgiebelovi je pojmenováno několik ulic, např. Zörgiebelweg v berlínské čtvrti Špandava (Spandau).
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/41344#160404Verze : 0
    MOD