Frederic Augustus Thesiger, 2nd Baron Chelmsford
(31.5.1827 – 9.4.1905)
GCB GCVO
britský generál
F. A. Thesiger se narodil v roce 1827 jako syn Frederika Thesigera, právníka a lorda kancléře. Zvolil si vojenskou kariéru, a po neúspěšném pokusu získat místo u Grenadier Guards, získal v roce 1844 místo v Rifle Brigade. V roce 1845 sloužil v Halifaxu v Novém Skotsku, v roce 1850 se v hodnosti poručíka dostáva ke Grenadiers. V roce 1852 sloužil jako pobočník lorda Eglintona a později v letech 1853 a 1854 jako pobočník vrchního velitele v Irsku, sira Edwarda Blakeneye
V květnu 1855 odjíždí na východ, aby se zapojil do Krymské války, kde nejdříve sloužil se svým praporem, potom od července 1855 jako pobočník velitele 2. divize, generálporučíka Markhama, a nakonec od listopadu 1855 ve štábu na velitelství. Za své výkony byl oceněn tureckým řádem Medjidie páté třídy. V roce 1857 byl povýšen a v roce 1858 nastupuje k 95th Derbyshire Regiment, u kterého zůstává až do konce indicke vzpoury. V letech 1861 až 1862 sloužil jako zástupce náčelníka správy v Bombaji a poté na stejném postu v Magdalské kampani, za kterou získal řád Companion of Order of the Bath a stal se vojenským pobočníkem samotné královny, v roce 1868. Velícím generálem jednotek ve Východní Indii byl od roku 1869 do roku 1874.
Do Británie se vrátil v roce 1874, aby velel jednotkám v Shorncliffu, později (1877) byl jmenován velitelem brigády v Aldershotu v dočasné hodnosti brigádního generála. Do hodnosti generálmajora byl povýšen v březnu 1877, v únoru 1878 byl jmenován velitelem jednotek v Jižni Africe s lokálni hodností generálporučíka a v říjnu se stal po svém otci 2. baronem Chelmsfordem. V červenci 1878 ukončil válku Ninth Cape Frontier War a v listopadu se stal držitelem Knight Commander of Order of the Bath. V lednu 1879 zaútočil na území Zuluů v rámci zulské valky, ale střední část jeho jednotek byla poražena v bitvě u Isandlwany a vypadalo to, že z invaze do Natalu sejde. Chelmsford byl zbaven velení, ale než dorazil jeho nástupce, sir Garnet Wolseley, podařilo se mu porazit zulské jednotky v bitvě u Ulundi. Sir Wolseley pak dokončil válečné tažení, zatímco se baron Chelmsford balil na cestu zpět do Británie. Wolseley se ale postaral o to, aby veškerý kredit za vitězství u Ulundi byl připsán baronovi a tak se také stalo, baron v srpnu získal Knight Grand Cross of Order of the Bath.
Generálporučíkem se baron Chelmsford stal v roce 1882, velel Tower of London v letech 1884-1889 a v roce 1887 velel i 4th (West London) Rifle Volunteer Corps, generálem se stal v roce 1888 a velitelem Derbyshire Regiment v roce 1889. O rok později vyměnil velení derbyshireských za 2nd Life Guards a v roce 1902 získal Knight Grand Cross of Royal Victorian Order.
V roce 1905 dostal během biliardu záchvat a zemřel. Pohřben byl na Brompton Cemetery v Londýne, zanechavše po sobě 4 syny, ten nejstarší pak získal titul 3. barona Chelmsford a později se stal místokrálem Indie a prvním vikomtem Chelmsfordem.
(31.5.1827 – 9.4.1905)
GCB GCVO
britský generál
F. A. Thesiger se narodil v roce 1827 jako syn Frederika Thesigera, právníka a lorda kancléře. Zvolil si vojenskou kariéru, a po neúspěšném pokusu získat místo u Grenadier Guards, získal v roce 1844 místo v Rifle Brigade. V roce 1845 sloužil v Halifaxu v Novém Skotsku, v roce 1850 se v hodnosti poručíka dostáva ke Grenadiers. V roce 1852 sloužil jako pobočník lorda Eglintona a později v letech 1853 a 1854 jako pobočník vrchního velitele v Irsku, sira Edwarda Blakeneye
V květnu 1855 odjíždí na východ, aby se zapojil do Krymské války, kde nejdříve sloužil se svým praporem, potom od července 1855 jako pobočník velitele 2. divize, generálporučíka Markhama, a nakonec od listopadu 1855 ve štábu na velitelství. Za své výkony byl oceněn tureckým řádem Medjidie páté třídy. V roce 1857 byl povýšen a v roce 1858 nastupuje k 95th Derbyshire Regiment, u kterého zůstává až do konce indicke vzpoury. V letech 1861 až 1862 sloužil jako zástupce náčelníka správy v Bombaji a poté na stejném postu v Magdalské kampani, za kterou získal řád Companion of Order of the Bath a stal se vojenským pobočníkem samotné královny, v roce 1868. Velícím generálem jednotek ve Východní Indii byl od roku 1869 do roku 1874.
Do Británie se vrátil v roce 1874, aby velel jednotkám v Shorncliffu, později (1877) byl jmenován velitelem brigády v Aldershotu v dočasné hodnosti brigádního generála. Do hodnosti generálmajora byl povýšen v březnu 1877, v únoru 1878 byl jmenován velitelem jednotek v Jižni Africe s lokálni hodností generálporučíka a v říjnu se stal po svém otci 2. baronem Chelmsfordem. V červenci 1878 ukončil válku Ninth Cape Frontier War a v listopadu se stal držitelem Knight Commander of Order of the Bath. V lednu 1879 zaútočil na území Zuluů v rámci zulské valky, ale střední část jeho jednotek byla poražena v bitvě u Isandlwany a vypadalo to, že z invaze do Natalu sejde. Chelmsford byl zbaven velení, ale než dorazil jeho nástupce, sir Garnet Wolseley, podařilo se mu porazit zulské jednotky v bitvě u Ulundi. Sir Wolseley pak dokončil válečné tažení, zatímco se baron Chelmsford balil na cestu zpět do Británie. Wolseley se ale postaral o to, aby veškerý kredit za vitězství u Ulundi byl připsán baronovi a tak se také stalo, baron v srpnu získal Knight Grand Cross of Order of the Bath.
Generálporučíkem se baron Chelmsford stal v roce 1882, velel Tower of London v letech 1884-1889 a v roce 1887 velel i 4th (West London) Rifle Volunteer Corps, generálem se stal v roce 1888 a velitelem Derbyshire Regiment v roce 1889. O rok později vyměnil velení derbyshireských za 2nd Life Guards a v roce 1902 získal Knight Grand Cross of Royal Victorian Order.
V roce 1905 dostal během biliardu záchvat a zemřel. Pohřben byl na Brompton Cemetery v Londýne, zanechavše po sobě 4 syny, ten nejstarší pak získal titul 3. barona Chelmsford a později se stal místokrálem Indie a prvním vikomtem Chelmsfordem.