Azikiwe, Nnamdi

Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 520 příspěvků vloženo, 2019 editováno a 1536 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Azikiwe, Nnamdi

    Avatar
    President Dr. Benjamin Nnamdi Azikiwe řečený Zik



    žil: 16.11.1904, Zungeru - 11.5.1996,Enugu
    v úřadě:1.10.1963-15.1.1966



    Nnamdi Azikiwe se narodil do rodiny kmene Ibo. Jeho otec byl zbožným evangelíkem a nižším úředníkem britské koloniální správy, ale byl z rasových důvodů propuštěn. Azikiwe byl vzděláván v katolických a anglikánských misijních školách, následně vystudoval učitelský ústav a v 21 letech odešel za studiem do USA. Aby si na studium vydělal, pracoval jako strážný, boxer, komik, liftboy, horník nebo myč nádobí. Studoval nejprve na Storer College v Západní Virginii a když získal potřebné vzdělání, složil přijímací zkoušky na Lincoln University v Pensylvánii, kde také v roce 1930 získal magisterský titul v oboru filologie a později na Pensylvánské univerzitě magisterský titul v přírodovědných oborech. V roce 1934 opustil Azikiwe USA a přesídlil do Ghany, kde po 3 roky redigoval list Africa Morning Post. V roce 1937 se vrátil do Nigérie, kde založil nakladatelství Zik Enterprises Ltd., které vydávalo noviny.


    V roce 1938 se Azikiwe připojil k nacionalistické straně Nigerian Youth Movement (NYM), ta se ale po několika letech ocitla v krizi. Azikiwe se mezitím díky své publikační činnosti, zaměřené na získávání podpory pro antikoloniální nigerijské hnutí, stal obecně známým a v roce 1944 společně s Herbertem Macaulayem založil první nigerijskou politickou stranu, National Council of Nigeria and Cameroon (NCNC). Azikiwe byl zpočátku generálním tajemníkem strany, z kteréžto pozice vedl i generální stávku v Nigérii v roce 1945, po Macaulayově smrti v roce 1946 se stal předsedou strany. V roce 1948 převzal Azikiwe i předsednictví v Igbo State Union, což byla kulturní organizace národa Ibo, usilující o utužení vazeb mezi Iby v Nigérii. Spojení funkcí v rukou Azikiweho vyvolávalo dojem, že NCNC je strana Ibů, což později značně ovlivňovalo politiku.


    V roce 1953 se v Nigérii konaly volby do místních zastupitelstev, které Azikiweho vynesly do postu guvernéra Východní Nigérie. Z této pozice mohl Azikiwe efektivněji vyjednávat s Brity o nezávislosti Nigérie. částečný úspěch Azikiwe zaznamenal v roce 1959. Konečně se konaly v celé Nigérii volby do jednoho orgánu, totiž nigerijského Senátu. I v těchto volbách Azikiwe uspěl, i když získal pouze reprezentativní funkci předsedy senátu, zatímco Tafawa Balewa ze spojenecké strany Northern People´s Congress (NPC) získal skutečnou výkonnou moc obsazením postu premiéra. Roku 1960 Azikiwe získal ještě post generálního guvernéra.


    Vyhlášením republiky se toho pro Azikiweho mnoho nezměnilo. Byl jmenován prezidentem Nigerijské federativní republiky, ale post byl stejně reprezentativní a formální jako jeho předchozí funkce předsedy senátu.


    Zlom pro Azikiweho nastává 15.1.1966. Tehdy, právě když je Azikiwe hospitalizován v londýnské nemocnici, dochází k pokusu o převrat. Ten je sice neúspěšný, ale Azikiwe je přesto sesazen. Stejně se vede i dosavadní vládě a moc přebírá armáda vedená generálem Ironsim. Ten se však snaží posílit moc jižních kmenů, především Ibů, což vyústí v další vojenský převrat, který vynáší na pozici hlavy státu podplukovníka Yakubu Gowona. Tento převrat je chápán jako kmenový, s cílem odstranit jižní kmeny od moci. Proto se roku 1967 od Nigérie odtrhuje dominantně ibská oblast Biafra a vyhlašuje Republiku Biafra. Vůdcem separatistů je Chukwuemeka Odumegwu, jedním z mluvčích nově vzniklé republiky je i Nnamdi Azikiwe. Po vypuknutí krvavé občanské války ale poznává, že toto není cesta, a vrací se na stranu federalistů. Dokládá to jeho citát: "It is better we disintegrate in peace and not in pieces." Azikiwe po skončení občanské války vedl univerzitu v Lagosu a v roce 1979 se pokusil o návrat do politiky. Založil stranu Nigerian People´s Party (NPP), za niž dvakrát neúspěšně kandidoval na prezidenta. Definitivně se z politiky stáhl až v roce 1986.


    Nnamdi Azikiwe zemřel dne 11.5.1996 sešlostí stářím v nemocnici v Enugu. Jeho portrét zdobí nigerijské bankovky v hodnotě 500 naira.

    Nnamdi Azikiwe jako prezident

    Nnamdi Azikiwe v 90.letech
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/42071#165917Verze : 1