Velmi záhy po svém zvolení kancléřem A.Hitler pronáší projev určený velitelům reichsweru (německá branná moc), kde jako jeden z cílů své vlády oznamuje vytvoření životního prostoru na východ od Německa. 27.3. došlo k požáru Říšského sněmu, který vede k vydání nouzových ustanovení „na ochranu státu a národa“. Došlo tak ke zrušení základních občanských práv a byl položen právní základ ke vzniku prvních koncentračních táborů. První takovýto tábor byl založen 22.3. KT Dachau. V roce 1933 se Hitlerovi a jeho straně (NSDAP) podařilo prosadit i další zákony, které jej vynesli do pozice absolutního vládce Německa, např. Zmocňovací zákon z 24.3. a zákon zakazující zakládání nových politických stran (14.7.). Toho roku Německo vystoupilo ze Společnosti národů (19.10.), která byla předválečnou obdobou dnešní OSN a dalo tak najevo, že se nadále necítí být vázáno Versaillskou smlouvou uzavřenou po konci WW I.
Počátkem druhého roku vlády A.Hitlera vydává říšská obranná rada usnesení o „hospodářských válečných přípravách“ (7.2.). Mezi další základní události tohoto roku lze počítat - Noc dlouhých nožů (30.6.) vedoucí k odstranění SA(Sturmabteilung) a Ernest Röhm, na této čistce se výrazně podílela konkurenční SS (Schutzstaffel). Hitlerově rodném Rakousku došlo 25.7. k nepodařenému nacionálně socialistickému puči, při kterém byl zavražděn kancléř Dollfuss. V Německu po smrti presidenta von Hindenburga (2. 8) se veškerá moc soustředí v rukách jediného muže - teď nazývaného „vůdce a říšský kancléř“. Zároveň wermacht (z iniciativy Blomberga – Reichnaua) skládá přísahu do rukou A.Hitlera a podrobuje se tak jeho nejvyššímu velení. Tohoto roku došlo k zformování první tankové jednotky (tankového praporu) wermachtu vyzbrojené tankem PzKfw. I.
Rok 1935 začíná plebiscitem uskutečněným v Sársku, při kterém se 91% obyvatel vysloví pro opětovné připojení k Německu(13.1.). Göring vede koncem ledna (27.-31.1.) jednání s Polskou vládou o možné Polsko-Německé koalici namířené proti SSSR. 16.3. dochází k opětovnému zavedení všeobecné branné povinnosti a tím i k počátku znovuobnovení Německé armády. Británie uzavírá z Německem smlouvu o lodním prostoru, kde je dohodnut poměr tonáže 35:100 ve prospěch Británie. 15.9. jsou na zvláštním zasedání říšského sněmu přijaty tzv.Norimberské zákony. Itálie napadla 3.10. Habeš. Wermacht obdržel další typ tanku PzKfw. II. a vytvořil dvě tankové brigády.
Následující rok je jednostranně vypovězena Locarnská smlouva a obsazeno nevojenské pásmo v Porýní (7.3.). Ve Španělsku se rozpoutala občanská válka (18.7.) mezi republikány a fašisty vedenými gen.Francem. Do této války na straně fašistů zasáhne i Legie Condor stejně jako pozemní jednotky a Španělsko se stane zkušební arénou pro nové německé zbraně. Ve Španělsku ovšem nejsou zkoušeny pouze německé zbraně stejně tak se v této válce objevují zbraně sovětské, československé a dalších států. 18.10. je H.Göring pověřen provedením tzv.čtyřletého plánu. Německo vede jednání o spojenectví a spolupráci z Itálií (smlouva uzavřena 25.10.) a Japonskem (smlouva uzavřena 25.11.) čímž došlo k vytvoření tzv.OSY Berlín-Řím-Tokyo. V Sachsenhausenu byl v červenci založen další koncentrační tábor.
Roku 1937 německé tankové jednotky převzali první tanky typu PzKfw. III. a PzKfw. IV. V Buchenwaldu vznik 16.7. v pořadí již třetí koncentrační tábor. A.Hitler ve svém projevu proneseném v Říšském kancléřství odhaluje svojí agresivní politiku (5.11.).
Hlavní události v ČSR v období 1933-37
1933
21.-22.1. neúspěšný o fašistický puč ve Svatoplukových kasárnách v Brně – Židenicích
16.3. Vytvořena Stálá rada, Sekretariát a Hospodářská rada tzv. Malé dohody
9.6. schválen tzv.zmocňovací zákon, který umožňoval rozšířit pravomoce vlády na úkor parlamentu a chránit tak demokracii proti extrémistickým skupinám
12.-15.8. se v Nitře uskutečnili oslavy 1100. Výročí založení prvního křesťanského kostela knížetem Pribinou. A.Hlinka využil těchto oslav k protivládní nacionalistické demonstraci na které vyhlásil program slovenské autonomie.
2.10. vzniklo sudetoněmecké nacionalistické politické hnutí – Sudetendeutsche Heimatsfront (Sudetoněmecká fronta) pod vedením K.K.Henlein
4.10.zakázána činnost Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei a Deutsche Nationalpartei. Obě strany byly z rozhodnutí státních orgánů rozpuštěny.
24.10. ustanovena Nejvyšší rada obrany státu
25.10. Vydán zákon o zastavování činnosti a o rozpouštění politických stran. Tento zákon byl především namířen proti extrémním stranám a to jak pravicovým tak levicovým .
1934
7.4. sjednocením českých fašistických organizací vznikla Národní fronta pod vedením F.Mareše a R.Gajdy
24.5. v prezidentských volbách byl již po čtvrté zvolen T.G.Masaryk prezidentem ČSR
3.6. ČSR přistoupila k návrhu vzniku tzv.Východního paktu. Jednalo se o uskupení Francie-SSSR-ČSR založeném na principu kolektivní bezpečnosti
9.6. ČSR uznala existenci SSSR de iure.
21.10. K.Henlein na sjezdu Sudetendeutsche Heitsfront v České Lípě prohlásil že neusiluje o revizi hranic.
1935
25.4. Slučením Československé národní demokracie, Národní ligy a Národní fronty vznikla česká nacionalistická strana – Národní sjednocení. Předsedou této strany se stal K.Kramář
26.4. došlo ke zrušení zákazu existence Deutsche Nationalpartei.
30.4. přejmenování Sudetendeutsche Heimatsfront na Sudetendeutsche Partei na Slovensku Karpaten-deutsche Partei
16.5. uzavřena smlouva o vzájemné pomoci mezi ČSR a SSSR.
19.5. volby do Národního Shromáždění vítěznou stranou se stala Sudetendeutsche Partei.
14.11. abdikoval prezident T.G.Masaryk
18.12. prezidentem ČSR zvolen E.Beneš
1936
30.4. schválen zákon na obranu státu
12.-17.8. proběhli v Berlíne jednání mezi K.Henleinem a A.Hitlerem
21.8. ČSR vyhlásila politiku nevměšování se do Španělské občanské války
23.10. počátek tvorby jednotek Stráže obrany státu (SOS)
1937
17.2. schválena prozatímní autonomie Podkarpatské Rusi
1.6. Německý generální štáb začal pracovat na plánu napadení ČSR - Fall Grun
5.11. ČSR spolu s Rakouskem označeno A.Hitleremem za první vojenské cíle Německa.
Prameny:
Liddell Hart – Válka z druhého břehu; nakladatelství Jota, Brno 2000
Liddell Hart – Dějiny druhé světové války; nakladatelství Jota Brno 2004
Antonín Šnajdárek – Druhá světová válka v dokumentech a fotografiích; nakladatelství Svoboda, Praha 1968
František Čapka – Dějiny Zemí Koruny České v datech; nakladatelství Libri, Praha 1999
www.valka.cz
forum.valka.cz
Počátkem druhého roku vlády A.Hitlera vydává říšská obranná rada usnesení o „hospodářských válečných přípravách“ (7.2.). Mezi další základní události tohoto roku lze počítat - Noc dlouhých nožů (30.6.) vedoucí k odstranění SA(Sturmabteilung) a Ernest Röhm, na této čistce se výrazně podílela konkurenční SS (Schutzstaffel). Hitlerově rodném Rakousku došlo 25.7. k nepodařenému nacionálně socialistickému puči, při kterém byl zavražděn kancléř Dollfuss. V Německu po smrti presidenta von Hindenburga (2. 8) se veškerá moc soustředí v rukách jediného muže - teď nazývaného „vůdce a říšský kancléř“. Zároveň wermacht (z iniciativy Blomberga – Reichnaua) skládá přísahu do rukou A.Hitlera a podrobuje se tak jeho nejvyššímu velení. Tohoto roku došlo k zformování první tankové jednotky (tankového praporu) wermachtu vyzbrojené tankem PzKfw. I.
Rok 1935 začíná plebiscitem uskutečněným v Sársku, při kterém se 91% obyvatel vysloví pro opětovné připojení k Německu(13.1.). Göring vede koncem ledna (27.-31.1.) jednání s Polskou vládou o možné Polsko-Německé koalici namířené proti SSSR. 16.3. dochází k opětovnému zavedení všeobecné branné povinnosti a tím i k počátku znovuobnovení Německé armády. Británie uzavírá z Německem smlouvu o lodním prostoru, kde je dohodnut poměr tonáže 35:100 ve prospěch Británie. 15.9. jsou na zvláštním zasedání říšského sněmu přijaty tzv.Norimberské zákony. Itálie napadla 3.10. Habeš. Wermacht obdržel další typ tanku PzKfw. II. a vytvořil dvě tankové brigády.
Následující rok je jednostranně vypovězena Locarnská smlouva a obsazeno nevojenské pásmo v Porýní (7.3.). Ve Španělsku se rozpoutala občanská válka (18.7.) mezi republikány a fašisty vedenými gen.Francem. Do této války na straně fašistů zasáhne i Legie Condor stejně jako pozemní jednotky a Španělsko se stane zkušební arénou pro nové německé zbraně. Ve Španělsku ovšem nejsou zkoušeny pouze německé zbraně stejně tak se v této válce objevují zbraně sovětské, československé a dalších států. 18.10. je H.Göring pověřen provedením tzv.čtyřletého plánu. Německo vede jednání o spojenectví a spolupráci z Itálií (smlouva uzavřena 25.10.) a Japonskem (smlouva uzavřena 25.11.) čímž došlo k vytvoření tzv.OSY Berlín-Řím-Tokyo. V Sachsenhausenu byl v červenci založen další koncentrační tábor.
Roku 1937 německé tankové jednotky převzali první tanky typu PzKfw. III. a PzKfw. IV. V Buchenwaldu vznik 16.7. v pořadí již třetí koncentrační tábor. A.Hitler ve svém projevu proneseném v Říšském kancléřství odhaluje svojí agresivní politiku (5.11.).
Hlavní události v ČSR v období 1933-37
1933
21.-22.1. neúspěšný o fašistický puč ve Svatoplukových kasárnách v Brně – Židenicích
16.3. Vytvořena Stálá rada, Sekretariát a Hospodářská rada tzv. Malé dohody
9.6. schválen tzv.zmocňovací zákon, který umožňoval rozšířit pravomoce vlády na úkor parlamentu a chránit tak demokracii proti extrémistickým skupinám
12.-15.8. se v Nitře uskutečnili oslavy 1100. Výročí založení prvního křesťanského kostela knížetem Pribinou. A.Hlinka využil těchto oslav k protivládní nacionalistické demonstraci na které vyhlásil program slovenské autonomie.
2.10. vzniklo sudetoněmecké nacionalistické politické hnutí – Sudetendeutsche Heimatsfront (Sudetoněmecká fronta) pod vedením K.K.Henlein
4.10.zakázána činnost Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei a Deutsche Nationalpartei. Obě strany byly z rozhodnutí státních orgánů rozpuštěny.
24.10. ustanovena Nejvyšší rada obrany státu
25.10. Vydán zákon o zastavování činnosti a o rozpouštění politických stran. Tento zákon byl především namířen proti extrémním stranám a to jak pravicovým tak levicovým .
1934
7.4. sjednocením českých fašistických organizací vznikla Národní fronta pod vedením F.Mareše a R.Gajdy
24.5. v prezidentských volbách byl již po čtvrté zvolen T.G.Masaryk prezidentem ČSR
3.6. ČSR přistoupila k návrhu vzniku tzv.Východního paktu. Jednalo se o uskupení Francie-SSSR-ČSR založeném na principu kolektivní bezpečnosti
9.6. ČSR uznala existenci SSSR de iure.
21.10. K.Henlein na sjezdu Sudetendeutsche Heitsfront v České Lípě prohlásil že neusiluje o revizi hranic.
1935
25.4. Slučením Československé národní demokracie, Národní ligy a Národní fronty vznikla česká nacionalistická strana – Národní sjednocení. Předsedou této strany se stal K.Kramář
26.4. došlo ke zrušení zákazu existence Deutsche Nationalpartei.
30.4. přejmenování Sudetendeutsche Heimatsfront na Sudetendeutsche Partei na Slovensku Karpaten-deutsche Partei
16.5. uzavřena smlouva o vzájemné pomoci mezi ČSR a SSSR.
19.5. volby do Národního Shromáždění vítěznou stranou se stala Sudetendeutsche Partei.
14.11. abdikoval prezident T.G.Masaryk
18.12. prezidentem ČSR zvolen E.Beneš
1936
30.4. schválen zákon na obranu státu
12.-17.8. proběhli v Berlíne jednání mezi K.Henleinem a A.Hitlerem
21.8. ČSR vyhlásila politiku nevměšování se do Španělské občanské války
23.10. počátek tvorby jednotek Stráže obrany státu (SOS)
1937
17.2. schválena prozatímní autonomie Podkarpatské Rusi
1.6. Německý generální štáb začal pracovat na plánu napadení ČSR - Fall Grun
5.11. ČSR spolu s Rakouskem označeno A.Hitleremem za první vojenské cíle Německa.
Prameny:
Liddell Hart – Válka z druhého břehu; nakladatelství Jota, Brno 2000
Liddell Hart – Dějiny druhé světové války; nakladatelství Jota Brno 2004
Antonín Šnajdárek – Druhá světová válka v dokumentech a fotografiích; nakladatelství Svoboda, Praha 1968
František Čapka – Dějiny Zemí Koruny České v datech; nakladatelství Libri, Praha 1999
www.valka.cz
forum.valka.cz