1989 - 2003 - Občanská válka v Libérii

Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 3.346,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 379 příspěvků vloženo, 1207 editováno a 383 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

1989 - 2003 - Občanská válka v Libérii

    Avatar
    V roce 1980 se v Libérii dostal k moci převratem Samuel Doe. Země byla na počátku 80. let podporována vládou USA více než 500 miliony dolary výměnou za možnost využívat uzemí Libérie a jejích přístavů pro své vojáky a vytlačení vlivu Sovětského svazu. Postupně ale nedemokratická vláda presidenta Doeho vedla k blokádě ze zahraničí a k ekonomickému zhroucení. Když se k potírání opozice presidentem přidalo i kmenové násilí, zejména v okrsku Nimba, občanská válka byla na spadnutí. Charles Taylor opustil Doeho vládu a sjednotil rebely v sousedním Pobřeží Slonoviny do hnutí později známého jako Národní lidová fronta Libérie (National Patriotic Front of Liberia - NPFL), aby na Štědrý den roku 1989 zaútočil v okrsku Nimba na vládní moc. Vojáci liberijské armády zakročili tvrdě nejen proti rebelům, ale i proti civilnímu obyvatelstvu v celé oblasti, konflikt se rozhořel naplno. Uprchlíci opouštěli zemi, do které naopak proudili další zbraně a bojovníci. Princ Johnson, který stál po boku Taylora při prvních bojích, se postupem času oddělil a založil si vlastní gerilové jednotky z kmene Gio.


    V polovině roku 1990 občanská válka gradovala. Taylorovy jednotky NPFL kontrolovaly velkou část země, zatímco Johnson se svými bojovníky ovládal z velké části hlavní město Monrovii. Ekonomické společenství západoafrických států (Economic Community of West African States - ECOWAS) se snažilo přesvědčit presidenta Doea k rezignaci a opuštění země, ale marně. President, obklíčen ve svém domě v Monrovii, byl krátce nato zabit, mír byl ale daleko, protože oba vítězi - Taylor i Johnson, si nyní nárovali moc pro sebe. Pozorovací skupina ECOWASu (Economic Community of West African States Monitoring Group - ECOMOG) vyhlásila dočasnou vládu národní jednoty Interim Government of National Unity - IGNU) a přiklonila se k Johnsonovi. Taylor se s tím ale nestotožnil a v roce 1992 napadl Monrovii. Jednotky ECOMOG ale posílily obranu města a tak došlo na jednání. Dohodou z Cotonou byla rozdělena moc mezi Taylora (NPFL), Johnsona (IGNU) a zbytky příznivců padlého presidenta Doea (známé pod názvem Liberijské sjednocené osvobozenecké hnutí pro demokracii (United Liberation Movement of Liberia for Democracy - ULIMO)). Koaliční vláda byla vytvořena v srpnu 1993.

    V září 1994 se dohodou z Akosombo měla země přiblížit více demokratické vládě, ale jednotky IGNU tuto dohodu odmítly. Smlouvou z Abuji z srpna 1995 se toho konečně podařilo dosáhnout, ale jen na krátko - v dubnu 1996 se NPFL a ULIMO střetly v ulicích Monrovie a boje se opět rozhořely. Zahraniční společnosti stáhly své pracovníky a město bylo v následných bojích z velké části zničeno.


    Boje byly ukončeny dodatkem ke smlouvě z Abuji v srpnu téhož roku, spolu se závazkem odzbrojení a demobilizací do roku 1997 a plánovanými volbami v červenci 1997. Charles Taylor založil Národní lidovou stranu (National Patriotic Party - NPP), se kterou s velkou většinou vyhrál volby a ujal se vlády nad zemí. Zdálo se, že válečným útrapám je konec, uprchlíci se začali vracet do země.


    Za vlády Charlese Taylora byla ale opozice tvrdě potírána, ostatní vůdci byli vytlačeni ze země, a některé části jednotek ULIMO se přetvořili do jednotek Liberians United for Reconciliation and Democracy - LURD. Tyto jednotky zaútočili v okrsku Lofa s cílem destabilizovat Taylorovu vládu a získat kontrolu nad diamantovými doly v oblasti. Druhá občanská válka v Libérii je oficiálně datována od roku 2002 do října 2003, kdy jednotky USA a OSN zasáhly s cílem zastavit obléhání hlavního města Monrovie. Charles Taylor byl donucen abdikovat a odešel do exilu v Nigerii.


    Podle odhadů OSN zemřelo v těchto bojích na 250 tisíc lidí a více jak milion lidí opustilo své domovy. Doposud se polovina tohoto počtu do země nevrátila.


    8.11.2005 proběhly prezidentské volby v klidné a mírové atmosféře, liberijci v poklidu čekali na otevření volebních místností. V lednu 2006 byla prezidentkou země jmenována Ellen Johnson-Sirleaf, první žena v roli volené hlavy státu na africkém kontinentě. Libérie se může vydat na svou cestu za obnovou země, obnovením základní infrastruktury a ekonomiky.


    V březnu 2006 pak presidentka podala formální žádost o vydání Charlese Taylora z Nigérie a jeho předvolání k soudu. Postoj Nigérie nebyl znám, ale po jednáních mezi zástupci Nigérie a Libérie bylo 25.3.2006 vyhlášeno, že Nigérie vydá Taylora liberijským orgánům. Multimilionář Taylor se ale 28.3.2006 vytratil ze svého nigerijského sídla, jen proto aby byl 29.3.2006 zadržen při pokusu přejít hranice do Kamerunu. Byl okamžitě převezen do Libérie a ve vrtulníku OSN pak do sousední Sierry Leone, kde měl čelit obvinění za zločiny proti lidskosti. Nakonec byl převezen do Haagu, kde měl soud začít od 20.6.2006, dříve, než na ke konci roku 2006 vyprší jeho mandát.


    Zdroj :


    www.onwar.com
    www.wikipedia.com

    Zdroj : www.cia.gov
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/44959#176096Verze : 0
    MOD