KAC
14.4.1945
U obce Feistritz v okrese Klagenfurth v jihovýchodním Rakousku byla ze SSSR vysazena skupina KAC, skupina hloubkového průzkumu GRU. Velitelem byl Jugoslávec Josef Pristavnik a členy desantu byli i 2 slovenští radisté, dělník Michal Slamka (29.9.1921) a tesař Jozef Stacho (17.1.1921). Byly vysazeni chybně, operačním prostorem měla být oblast povodí Drávy ve Slovinsku. Seskok byl proveden naslepo. Pristavnik se Stachem se sešli ještě v noci a ráno se k nim připojil i Slámka. Zakopali padáky, náhradní baterie do rádiových stanic a část zásob, načež se pokoušeli o rekognoskaci vlastního postavení. Rozhovorem s jedním lesním dělníkem zjistili, že jsou v Rakousku. Navázaným rádiovým spojením hlásili Moskvě vlastní situaci, ta však trvala na přesunu do původně plánovaného operačního prostoru u hlavního města Slovinska. To představovalo přesun na vzdálenost 100 km terénem, v němž mosty a železniční křižovatky byly obsazeny vojskem a hlavně přechod rozvodněné Drávy, která v době jarního tání zde dosahovala šíře 200 m. Po opětném zvážení všech rizik nakonec Moskva souhlasila s ponecháním skupiny na místě seskoku, čímž se pracovní prostor upřesnil na Villach - Klagenfurth - Dravograd - Bled. Nová situace podstatně ovlivnila taktiku a metody získávání zpráv, potravin i vhodných úkrytů, protože převážné osídlení německým obyvatelstvem vylučovalo spolupráci. Hlavním prostředkem a pracovní metodou skupiny KAC se stalo zastrašování, vydírání a korupce. Všechny pokusy byly prováděny z lesního úkrytu, vždy jedním mužem, který byl dalšími dvěma zajišťován. V obci Back byl touto formou nucen německý občan a následně zastřelen pro odmítání spolupráce. V dalších dnech, kolem 19. dubna 1945 pronikli v noci do obce Burgrad, kde získali jednoho Slovince a jeho dceru, Annu Kröpfelovou, která měla poměr s německým kapitánem. Bud' z alibismu či z obav o svého otce dodávala denně vojenské a politické zprávy o německé armádě. V obci Back byl 20.4.1945 při pokusu o získání potravin v jednom domě odzbrojen Pristavnik a předán přivolané policejní hlídce. Slámka se Stachem napadli palbou bryčku s eskortou, zabili koně, tři policisty a svého velitele osvobodili. Po těchto událostech museli po tři dny unikat a skrývat se před pátrací a kárnou akcí Vlasovců. KAC operovala zásadně z lesních úkrytů. Řadu zjištění (stav budování protitankových překážek, zátarasů, barikád, střežení mostů a provoz na komunikacích do Villachu) prováděla vlastním pozorováním. Dalšího spolupracovníka získala 25. dubna 1945. Stal se jím Tomáš Lesijak z Backu, jeden ze strážců tábora angloamerických zajatců v Klagenfurthu. V tomto prostoru byla KAC překročena 7. května 1945 2. divizí jugoslávské a současně jednotkami britské armády. Jugoslávci předali parašutisty KAC sovětské armádě v Gratzu, ta je odeslala na týdenní dovolenou do Vídně a poté do ČSR. Po celou dobu udržovala skupina rádiové spojení s Moskvou. Odeslala 22 depeší, šifrovaných 1 ruským a 2 slovenskými klíči (každý parašutista měl svůj vlastní šifrový klíč).
14.4.1945
U obce Feistritz v okrese Klagenfurth v jihovýchodním Rakousku byla ze SSSR vysazena skupina KAC, skupina hloubkového průzkumu GRU. Velitelem byl Jugoslávec Josef Pristavnik a členy desantu byli i 2 slovenští radisté, dělník Michal Slamka (29.9.1921) a tesař Jozef Stacho (17.1.1921). Byly vysazeni chybně, operačním prostorem měla být oblast povodí Drávy ve Slovinsku. Seskok byl proveden naslepo. Pristavnik se Stachem se sešli ještě v noci a ráno se k nim připojil i Slámka. Zakopali padáky, náhradní baterie do rádiových stanic a část zásob, načež se pokoušeli o rekognoskaci vlastního postavení. Rozhovorem s jedním lesním dělníkem zjistili, že jsou v Rakousku. Navázaným rádiovým spojením hlásili Moskvě vlastní situaci, ta však trvala na přesunu do původně plánovaného operačního prostoru u hlavního města Slovinska. To představovalo přesun na vzdálenost 100 km terénem, v němž mosty a železniční křižovatky byly obsazeny vojskem a hlavně přechod rozvodněné Drávy, která v době jarního tání zde dosahovala šíře 200 m. Po opětném zvážení všech rizik nakonec Moskva souhlasila s ponecháním skupiny na místě seskoku, čímž se pracovní prostor upřesnil na Villach - Klagenfurth - Dravograd - Bled. Nová situace podstatně ovlivnila taktiku a metody získávání zpráv, potravin i vhodných úkrytů, protože převážné osídlení německým obyvatelstvem vylučovalo spolupráci. Hlavním prostředkem a pracovní metodou skupiny KAC se stalo zastrašování, vydírání a korupce. Všechny pokusy byly prováděny z lesního úkrytu, vždy jedním mužem, který byl dalšími dvěma zajišťován. V obci Back byl touto formou nucen německý občan a následně zastřelen pro odmítání spolupráce. V dalších dnech, kolem 19. dubna 1945 pronikli v noci do obce Burgrad, kde získali jednoho Slovince a jeho dceru, Annu Kröpfelovou, která měla poměr s německým kapitánem. Bud' z alibismu či z obav o svého otce dodávala denně vojenské a politické zprávy o německé armádě. V obci Back byl 20.4.1945 při pokusu o získání potravin v jednom domě odzbrojen Pristavnik a předán přivolané policejní hlídce. Slámka se Stachem napadli palbou bryčku s eskortou, zabili koně, tři policisty a svého velitele osvobodili. Po těchto událostech museli po tři dny unikat a skrývat se před pátrací a kárnou akcí Vlasovců. KAC operovala zásadně z lesních úkrytů. Řadu zjištění (stav budování protitankových překážek, zátarasů, barikád, střežení mostů a provoz na komunikacích do Villachu) prováděla vlastním pozorováním. Dalšího spolupracovníka získala 25. dubna 1945. Stal se jím Tomáš Lesijak z Backu, jeden ze strážců tábora angloamerických zajatců v Klagenfurthu. V tomto prostoru byla KAC překročena 7. května 1945 2. divizí jugoslávské a současně jednotkami britské armády. Jugoslávci předali parašutisty KAC sovětské armádě v Gratzu, ta je odeslala na týdenní dovolenou do Vídně a poté do ČSR. Po celou dobu udržovala skupina rádiové spojení s Moskvou. Odeslala 22 depeší, šifrovaných 1 ruským a 2 slovenskými klíči (každý parašutista měl svůj vlastní šifrový klíč).