Rozpočet tohoto webu pro rok 2019 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 64.741,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 301 příspěvků vloženo, 1015 editováno a 305 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Fialka, Moric

    Avatar
    Moric FIALKA


    šlechtic, rakouský plukovník a český spisovatel


    * 30. října, (dle jiných 17. září) 1809 v Písku -
    + 13. června 1869 v Krakově,



    Narodil se jako syn lékaře. Po gymnasiu v Praze vstoupil r. 1824 z vlastního rozhodnutí (expropriis) do 28. pěšího pluku , postoupil r. 1830 na praporčíka (Fähring), 1832 na hodnost poručík (Leutnant ), 1836 na hodnost nadporučíka (Oberleutnant). V této hodnosti byl povolán r. 1838 jako učitel českého jazyka - povinného vyučovacího předmětu do voj. akademie v Novém Městě za Vídní, kde působil spolu s Tomášem Burianem. Povýšen byl r. 1843 na kapitán-poručíka (Kapitan-leutnant , odpovídá pozdější hodnosti setník 2. třidy - Hauptmann II. Klasse) až do r. 1844, kdy se vrátil ke svému pluku do Čech. V červnu 1848 přibyl s 2. praporem z Terezína do Prahy a zachránil v Běchovicích s osobním nebezpečím životy mnohých ozbrojených krajanů (studujících, z národní stráže a pod.), kteří se již do Prahy na pomoc nedostali a vraceli se domů . V říjnu toho roku táhl pod Windischgreatzem proti vzbouřené Vídni, v prosinci do Uher, kde se účastnil bitev u Pamdorfu 16. a u Mooru 30. prosince, u Téténě 3. ledna, u Tornalje 14. ledna, u Kápolny 27. února, kde za statečnost byl dekorován Vojenským záslužným křížem, u Hatvanu 1. a 4., u Išaseku 7. a kolem Pešti 10.-22. dubna 1849. Bojoval pak pod Haynauem v bitvách u Rábu 28. června, u Komárna 2. a 11. července a u Ságu v Banátě 10. srpna 1849. Po válce postoupiv na majora, přesazen s plukem do Vorarlberku, r. 1850 do Rastattu, kde delší čas posádkoval, střídavě s Prahou. Na jaře 1859 byl povýšen do stavu šlechtického, povýšen na podplukovníka (Oberleutnant) a místniho velitele do Tridentu, kde konal velmi platné služby mezi válkou italskou, když zabezpečoval potřeby pluků průcházejících Tridentem na bojiště a ošetření raněných a nemocných převážených z Italie . Na jaře 1861 přeložen k místnímu velitelství do Mantovy a na podzim r. 1862 ke stejnému úřadu do Krakova, kde zůstal, i když se uchýlil roku 1864 jakožto plukovník na trvalý odpočinek. Po potlačení polského povstání r. 1863 působil jako přísedící u válečnému soudu nad povstalci a svou lidumilností jim v mnohém prospěl. Podlehl rakoviné žaludku. Jako voják byl šlechetný, skvéle nadaný a důkladně vzdělaný, obětavý, vládnul četnými jazyky, hlavně slovanskými, a byl spisovatelsky činným. Přeložil do češtiny "Nový cvičební řád c. k. pěchoty" 1843), dále z Dickensových románův "Oliviera Twista" (Praha, 1843-44) a od téhož autora povídky "Štědrý večer" (1846) a "Zvony" (1847); přispíval menšími, velmi zajímavými, obratně psanými články do "Květů" , konečně do vojenských časopisů "Žižky" a "Vlasti" Články vojenskými, do "Koruny" , "Pokroku" , "Světozoru" a j., též zprávami z bojišt' 1848-49 do "Národních Novin" Havlíčkových a j. Dopisy jeho, z nichž lze poznati upřímného Čecha, uveřejnil Burian v "Květech" r. 1869 a několik zvláště zajímavých z válčiště též Čenský ve svém díle "Z dob našeho probuzení" (1875). Chystal spis, v němž chtěl vylíčiti válečné zásluhy Slovanů rakouského mocnářství, zvláště při vítězstvích u Aspru, Lipska a jinde, které dle něho vyhráli Slované proti Němcům, ale ve prospéch Němců.


    Prameny :
    Ottův slovník naučný, díl IX, s.157 -158, Praha 1895
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/46709#182919Verze : 0