4 Pułk Lotniczy - Letecký pluk 4
jehož formování bylo zahájeno v dubnu 1924 na letišti v Toruni. 23.května 1924 vydal jeho první velitel organizační rozkaz, ve kterém nařídil vytvoření dvou zvědných perutí po dvou letkách. Organizace pluku byla započata v období značného nedostatku letadel a létajícího personálu.Proto byla v Toruni zrušena Szkoła Obserwatorów i Strzelców Lotniczych a její personál spolu s letadly byly zařazeny do stavu pluku.
První sestava pluku:
I Dywizjon Wywiadowczy (41. a 42. zvědná letka)
II Dywizjon Wywiadowczy ( 43. a 44. zvědná letka)
Výzbroj těchto letek tvořila směska různých zastaralých typů: Ansaldo 300, Breguet XIV,LVG CV, LVG CVI, Bristol F.IB, Bristol F.IIB, Morane Ms 30 atp.
Teprve od poloviny roku 1925 začaly přicházet stroje z francouzských dodávek, což jednotlivým letkám umožnilo získat cvičební schopnost. Zůčastnily se tedy letního cvičení pozemní armády. V tomto období byly zvědné perutě a letky přejmenovány na letecké perutě a eskadry. Od března 1926 začalo formování dvouletkové stíhací perutě pod velením mjr pil. Juliusza Gilewicza. Výstavba perutě však v důsledku nedostatku strojů a létového personálu pokračovala velmi zvolna a cvičební schopnosti dosáhla teprve koncem roku 1926, když byla vybavena francouzskými Spady.
Ve druhé polovině roku 1928 vznikl Dywizjon Szkolny - velital mjr pil.Adolf Wiesiołowski a v červenci 1929 - doprčovodná letka. V tomto období došlo k přečíslování stíhacích letek, které v roce 1931 obdržely
místo Spadů polské stroje PWS-10. V tomtéž roce byly ukončeny práce při rozšíření a modernizaci letiště. V březnu 1933 nově vznikla Baza Lotnicza 4 Pułku Lotniczego. Jejím prvním velitelem byl jmenován mjr pil. Juliusz Gilewicz. Na podzim začalo formování třetí stíhací letky vybavené letouny PWS-10.
Osádky frontových letek získaly putovní pohár Ministerstva obrany.
V dubnu 1934 vydal velitel pluku vzor a řád památečního odznaku 4.leteckého pluku.
V roce 1936 byla v pluku zřízena experimentální letka vrtulníků (wiropłatów) vybavená vrtulníkem (wiatrakowcem) Cierva C-30. Tento stroj byl přelétnut z Anglie ppłk.pil. Bolesławem Stachoniem. Tato letka měla přizpůsobit wiatrakowce k frontovým účelům tak, aby mohly zastoupit pozorovací balóny ve spolupraci s dělostřelectvem. Měly se rovněž stát základní výzbrojí doprovodných letek. Jejich nezpůsobilost k operačnímu nasazení však prokázala neschopnost oboustranného radiového spojení a celkem primitivní konstrukce. Letka byla zrušena v 1938. roce z důvodu nevhodnosti vybavení pro bojovou činnost.
V březnu 1937 obdržely stíhací letky první P.11 a frontové letky P.23. Na podzim roku byla zrušena 143. stíhací letka a nově vznikly 46. a 49.doprovodná letka. Vzniklo rovněž velitelství II/4 Dywizjonu Towarzyszącego pod velením mjr.pil.Tadeusza Czołowskiego. Ve výzbroji těchto doprovodných letek byly Lubliny R-XIII.
V dubnu 1938 začala výstavba Pułkowej Szkoły Pilotażu (Plukovní školy pilotáže). Pro doplnění osádek letounů P.23 "Karaś" byl u 42.letky zřízen Kurs Strzelców Samolotowych - Kurs letadlových střelců.
Na jeře 1939 bylo na letišti Bydgoszcz-Biedaszkowo zahájeno formování Wydzielonego Dywizjonu Towarzyszącego ( Vyčleněné doprovodné perutě ) ve složení: 46. a 49. doprovodná letka, parková, přístavní a ubytovací jednotka, pod velením mjr.pil.Romana Rudkowskiego. Dá se předpokládat, že tato peruť byla přidělena Korpusowi Interwencyjnemu (Intervervenčnímu sboru).
V polovině července 1939 byla osádka ve složení płk pil.Bolesław Stachoń, por.obs. Czesław Malinowski a pchor.obs. Jan Klocek ( jako letadlový střelec ) pověřena úkolem průzkumu soustředění německých vojsk v prostoru Gdańsk, Królewiec i Olsztyn. Čtyřhodinový let ve výšce převážně 7000 m byl uskutečněn bez kontaktu s Němci.
Po vyhlášení mobilizace byl 4.letecký pluk zrušen a jeho činnost byla prováděna 4. leteckou základnou - (velitel základny ppłk pil. Bronisław Wojtnarowicz).
Zrušeny byly :
Vyčleněná doprovodná peruť
49. doprovodná letka
Vrelitelé pluku:
płk pi. Roman Florer - V/24 - X/25
ppłk.pil.Jan Kieżuń - XI/25 - I/27
ppłk.pil.August Mienczak - II/27 - I/31
ppłk.obs. Władysław Heller - I/31 - IV/34
płk.pil.inż.Stanisław Kuźmiński - IV/34 - V/36
płk. pil.Bolesław Stachoń - V/36 - VIII/39
Plukovní svátek - 23. května
Identifikační písmeno - "7"
Zdroj: Polskie eskadry w latach 1918-1939, WKiŁ, Warszawa 1989, ISBN 83-206-0760-4l
jehož formování bylo zahájeno v dubnu 1924 na letišti v Toruni. 23.května 1924 vydal jeho první velitel organizační rozkaz, ve kterém nařídil vytvoření dvou zvědných perutí po dvou letkách. Organizace pluku byla započata v období značného nedostatku letadel a létajícího personálu.Proto byla v Toruni zrušena Szkoła Obserwatorów i Strzelców Lotniczych a její personál spolu s letadly byly zařazeny do stavu pluku.
První sestava pluku:
I Dywizjon Wywiadowczy (41. a 42. zvědná letka)
II Dywizjon Wywiadowczy ( 43. a 44. zvědná letka)
Výzbroj těchto letek tvořila směska různých zastaralých typů: Ansaldo 300, Breguet XIV,LVG CV, LVG CVI, Bristol F.IB, Bristol F.IIB, Morane Ms 30 atp.
Teprve od poloviny roku 1925 začaly přicházet stroje z francouzských dodávek, což jednotlivým letkám umožnilo získat cvičební schopnost. Zůčastnily se tedy letního cvičení pozemní armády. V tomto období byly zvědné perutě a letky přejmenovány na letecké perutě a eskadry. Od března 1926 začalo formování dvouletkové stíhací perutě pod velením mjr pil. Juliusza Gilewicza. Výstavba perutě však v důsledku nedostatku strojů a létového personálu pokračovala velmi zvolna a cvičební schopnosti dosáhla teprve koncem roku 1926, když byla vybavena francouzskými Spady.
Ve druhé polovině roku 1928 vznikl Dywizjon Szkolny - velital mjr pil.Adolf Wiesiołowski a v červenci 1929 - doprčovodná letka. V tomto období došlo k přečíslování stíhacích letek, které v roce 1931 obdržely
místo Spadů polské stroje PWS-10. V tomtéž roce byly ukončeny práce při rozšíření a modernizaci letiště. V březnu 1933 nově vznikla Baza Lotnicza 4 Pułku Lotniczego. Jejím prvním velitelem byl jmenován mjr pil. Juliusz Gilewicz. Na podzim začalo formování třetí stíhací letky vybavené letouny PWS-10.
Osádky frontových letek získaly putovní pohár Ministerstva obrany.
V dubnu 1934 vydal velitel pluku vzor a řád památečního odznaku 4.leteckého pluku.
V roce 1936 byla v pluku zřízena experimentální letka vrtulníků (wiropłatów) vybavená vrtulníkem (wiatrakowcem) Cierva C-30. Tento stroj byl přelétnut z Anglie ppłk.pil. Bolesławem Stachoniem. Tato letka měla přizpůsobit wiatrakowce k frontovým účelům tak, aby mohly zastoupit pozorovací balóny ve spolupraci s dělostřelectvem. Měly se rovněž stát základní výzbrojí doprovodných letek. Jejich nezpůsobilost k operačnímu nasazení však prokázala neschopnost oboustranného radiového spojení a celkem primitivní konstrukce. Letka byla zrušena v 1938. roce z důvodu nevhodnosti vybavení pro bojovou činnost.
V březnu 1937 obdržely stíhací letky první P.11 a frontové letky P.23. Na podzim roku byla zrušena 143. stíhací letka a nově vznikly 46. a 49.doprovodná letka. Vzniklo rovněž velitelství II/4 Dywizjonu Towarzyszącego pod velením mjr.pil.Tadeusza Czołowskiego. Ve výzbroji těchto doprovodných letek byly Lubliny R-XIII.
V dubnu 1938 začala výstavba Pułkowej Szkoły Pilotażu (Plukovní školy pilotáže). Pro doplnění osádek letounů P.23 "Karaś" byl u 42.letky zřízen Kurs Strzelców Samolotowych - Kurs letadlových střelců.
Na jeře 1939 bylo na letišti Bydgoszcz-Biedaszkowo zahájeno formování Wydzielonego Dywizjonu Towarzyszącego ( Vyčleněné doprovodné perutě ) ve složení: 46. a 49. doprovodná letka, parková, přístavní a ubytovací jednotka, pod velením mjr.pil.Romana Rudkowskiego. Dá se předpokládat, že tato peruť byla přidělena Korpusowi Interwencyjnemu (Intervervenčnímu sboru).
V polovině července 1939 byla osádka ve složení płk pil.Bolesław Stachoń, por.obs. Czesław Malinowski a pchor.obs. Jan Klocek ( jako letadlový střelec ) pověřena úkolem průzkumu soustředění německých vojsk v prostoru Gdańsk, Królewiec i Olsztyn. Čtyřhodinový let ve výšce převážně 7000 m byl uskutečněn bez kontaktu s Němci.
Po vyhlášení mobilizace byl 4.letecký pluk zrušen a jeho činnost byla prováděna 4. leteckou základnou - (velitel základny ppłk pil. Bronisław Wojtnarowicz).
Zrušeny byly :
Vyčleněná doprovodná peruť
49. doprovodná letka
Vrelitelé pluku:
płk pi. Roman Florer - V/24 - X/25
ppłk.pil.Jan Kieżuń - XI/25 - I/27
ppłk.pil.August Mienczak - II/27 - I/31
ppłk.obs. Władysław Heller - I/31 - IV/34
płk.pil.inż.Stanisław Kuźmiński - IV/34 - V/36
płk. pil.Bolesław Stachoń - V/36 - VIII/39
Plukovní svátek - 23. května
Identifikační písmeno - "7"
Zdroj: Polskie eskadry w latach 1918-1939, WKiŁ, Warszawa 1989, ISBN 83-206-0760-4l