Heinkel He 70 Blitz

Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 364 příspěvků vloženo, 1969 editováno a 254 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Heinkel He 70 Blitz

Přehled verzí

    Avatar
    Heinkel He 70 - přehled verzí


    Heinkel He 70 a - první prototyp


    Heinkel He 70 b - druhý prototyp později vyzbrojen


    Heinkel He 70 c - třetí prototyp později ozbrojen


    Heinkel He 70 d - civilní stroje pro Lufthansu


    Heinkel He 70 E - lehký bombardér


    Heinkel He 70 F - verze F-1; F-2 a F-3 víceúčelový letoun


    Heinkel He 70 G - civilní stroje pro Lufthansu


    Heinkel He 170 A-1 - export a licence pro Maďarsko


    Heinkel He 270 V-1 - prototyp


    Celkem bylo vyrobeno 304 letadel včetně prototypů
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/57304#206880Verze : 0
    MOD
    Avatar

    Historie:


    Počátkem třicátých let zadala společnost Lufthansa německým továrnám požadavek na konstrukci rychlého dopravního letounu, nový letoun měl svými výkony převýšit americký letoun Lockheed Orion, který zavedla na své linky švýcarská letecká společnost Swissair. Již při prvním letu na trati Vídeň - Curych Orion předvedl své výkony a překonal všechny tehdejší konkurenty od jiných společností rychlostí o 40 km/hod. vyšší.


    Společnost Lufthansa zadala vývoj nového dopravního letounu firmám Junkers a Heinkel. V zadání byla jedna tvrdá podmínka a to že, celý vývoj včetně stavby prvního prototypu nesměl být delší, než půl roku. Junkers odpověděl svým typem Ju-60 a ač se snažil o co možno nejvyšší výkony, podvozek již nebyl pevný, ale částečně zatažitelný, byl letoun o 50 km/hod pomalejší než Orion. Konstruktéři Junkersu zůstali věrni tradici a stále používali vlnitý duralový plech, který měl velkou pevnost, ale také velký aerodynamický odpor. Trup byl sice již z plechu rovného, ale potah křídel a ocasních ploch byl stále z plechu vlnitého. Za slabými výkony Junkersu stál částečně také motor BMW Hornet s 525 koňskými silami.


    Zcela jinak k zakázce přistoupili konstruktéři bratři Günterovi v Rostoku, kde bylo sídlo firmy Heinkel. Práce na projektu dopravního letounu He-65 začaly 13. 2. 1932, letoun měl stále pevný, ale pečlivě kapotovaný podvozek. Celý projekt byl poměrně rychle zásadně přepracován a změněn na He-70. Nové práce byly započaty v květnu a již o jeden měsíc později byly hotovy výpočty a výkresy nového letounu. Celá změna projektu se konala v Heinkelově režii, protože Lufhansa odmítla jakékoliv zvýšení nákladů. Co bylo příčinou horečných prací na novém projektu? Jednoduché - Švýcaři nasadili své Oriony na pravidelné linky Swissairu.


    Nový projekt Heinkelu byl revoluční - ladné tvary, hladký povrch bez výstupků, vidlicový dvanáctiválcový motor BMW VI ZU o výkonu 610 koní a zcela zatahovací podvozek, to vše dávalo tušit vysoké výkony, kterými se tehdy žádné jiné dopravní letadlo chlubit nemohlo, Tak nějak vypadal prototyp, který 1. prosince provedl svůj první let na vzdálenost 80 km z Warnemünde na letiště v Travemünde. Let proběhl k plné spokojenosti a zároveň byly u letounu ověřeny dobré letové vlastnosti.


    Druhý prototyp označený jako He-70a z února 1933 byl mírně vylepšen a v brzké době se stal nositelem několika rychlostních rekordů, při kterých překonal i tehdy moderní britskou stíhačku Hawker Fury Mk.I. Lufthansa obdržela další letouny He-70b a He-70c, výkony těchto letadel neunikly samozřejmě armádě a tak byly oba tyto letouny v továrně upraveny dle požadavku Technisches Amtu Luftfahrt kommissariatu a v zadní části se objevuje střeliště s kulometem MG 15. Lufthansa od poloviny roku začala používat první tři předsériové letouny verze He-70d později označené jako He-70D-0, tyto letouny byly poháněny motory BMW VI 7.3 Z. Jednalo se o stroje s označením D-UBIN Falke, D-UDAS Habicht a D-UDOR Schwalbe.


    Další verze již byly pro Luftwaffe, neozbrojené spojovací He-70D-1, lehký bombardér He-70E a víceúčelové letouny He-70F, tyto stroje byly dodávány od podzimu roku 1934 a od civilních se lišily krom výzbroje také možností rychlé zástavby přídavné palivové nádrže o objemu 280 litrů, tím mohla být zvýšena stávající zásoba 420 litrů paliva nesené ve dvou nádržích umístněných v centroplánu. Bombardovací verze nebyla rozšířená tak, jako víceúčelové letouny, ty byly vyráběny ve variantách F-1, F-2 a F-3. Luftwaffe nahradila tyto letouny modernějšími Dorniery Do-17F-1 a dvanáct vyřazených He-70F-2 odprodala do Španělska, zde tvořily výzbroj Grupo 7-G-14 a jedenáct letadel zde sloužilo do až padesátých let. Ostatní letouny Luftwaffe vyřadila od svých bojových jednotek po roce 1939 a zařadila je do leteckých škol a k pomocným jednotkám.

    Lufhansa používala následující verzi Ju-70G od roku 1935 a dostala celkem devět těchto letadel. Jeden letoun si objednala u Heinkela také Velká Británie, ale do letounu byl instalován motor Rolls-Royce Kestrel V, takový motor s sebou přinesl solidní nárůst výkonů, proto se Heinkel rozhodl následovat tuto cestou a do letounu He-70F-3, který byl určen pro Maďarko nechal nainstalovat francouzský motor Gnome-Rhône 14K Mistral Major. To byl velmi dobrý obchodní tah, protože tyto motory se v Maďarsku licenčně vyráběly. Maďarsko koupilo minimálně osm letadel označených nyní He-70K a asi deset jich bylo vyrobeno v licenci jako He-170. Maďaři tyto letouny používali ještě v roce 1941 na východní frontě, ale to již byla labutí píseň těchto letadel a tak došlo jen k malému počtu vzletů, důvodem pro jejich stažení byla také nedostatečná obranná výzbroj, tvořená zdvojeným kulometem Gebauer.


    Posledním Heinkelovým pokusem o udržení He-70 ve výrobě byla verze He-270. Jednalo se vlastně o He-70F-2, do kterého byl instalován moderní a především výkonný motor DB-601Aa. Luftwaffe o tuto verzi již zájem neprojevila, touto dobou do její výzbroje již přicházely výkonnější dvoumotorové typy letadel a výkonné motory DB-601 potřebovala především pro své stíhačky Bf-109. Lufthansa zájem také neprojevila, v té době se již jednalo o značně neekonomický letoun. Náklady na přepravu jednoho pasažéra byly u He-70 příliš vysoké.



    Použité prameny:
    http://usuarios.lycos.es/mrvalverde/fi26580.htm
    www.google.co.uk
    www.encyklopedia.biolog.pl
    http://en.wikipedia.org/wiki/Heinkel_He_70
    www.eads.com
    http://www.airwar.ru/enc/bww2/he270.html
    archiv autora
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/57304#206881Verze : 1
    MOD