Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 369 příspěvků vloženo, 1699 editováno a 323 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Pearl Harbor - Jiří Fidler

    Avatar
    Před šedesáti lety, ráno 7. prosince 1941, zaútočily japonské palubní letouny z letadlových lodí na hlavní základnu amerického Tichomořského loďstva, Pearl Harbor na Havajských ostrovech,. Neočekávaný japonský útok přinesl americkým ozbrojeným silám citelné ztráty a na čas přesunul vojenskou převahu na stranu útočníka. Navíc, díky existujícím spojeneckým svazkům (zvláště pak agresivních států sloučených do tzv. Paktu tří), propojil tento útok vznikající konflikt v Tichomoří a jihovýchodní Asii s již více než dva roky trvajícím válečným konfliktem v Evropě a Středomoří. Tato válka, nazvaná druhou světovou válkou, získala od prosince 1941 globální charakter a zásadním způsobem ovlivnila historii lidstva. Necelý měsíc po japonském útoku vstoupila na scénu koalice, jejíž osou byla zpočátku americko-britská spolupráce — 1. ledna 1942 podepsali zástupci 26 států ve Washingtonu deklaraci Spojených národů, v níž si slíbily vynaložit všechny dostupné zdroje ke zničení agresorů a donutit je k bezpodmínečné kapitulaci. Tímto dnem se tak svět plně rozdělil na dva válčící bloky. Pakt tří zahrnoval kromě svých tvůrců, tedy Velkoněmecké říše, Italského království a Japonského císařství, ještě dalších sedm evropských a tři asijské státy, Spojené národy čítaly kromě nejvýznamnějších velmocí (Spojených států amerických, Svazu Sovětských socialistických republik, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Čínské republiky) další čtyři desítky zemí a postupně se k nim připojilo ještě pět poražených států Osy. Celkem trvala druhá světová válka šest let a dva dny, zahynulo v ní přes 50 milionů lidí na bojištích i v zázemí a hmotné ztráty nebylo možné přesněji vyčíslit, jen hrubé odhady převýšily sumu čtyř biliónů dolarů. Druhá světová válka se však také stala varováním pro budoucí možné agresory, neboť její přeživší viníci (pokud se shodou okolností neocitli v řadách obětí další agrese, a tím nakonec v řadách vítězů) byli postaveni před mezinárodní soudní tribunály, které svými rozhodnutími vytvořily precedens pro budoucnost. Ačkoli od roku 1945 došlo na světě k mnoha válečným konfliktům lokálního charakteru, obdobná válečná apokalypsa globálního charakteru již rozpoutána nebyla. Osud agresorů a trest, jenž stihl nejen je, ale i obyvatelstvo agresivních zemí, se pravděpodobně, zároveň u vědomí existence nových ničivých zbraní, staly dostatečným mementem pro všechny potenciální agresory s velmocenskými ambicemi. Od konce druhé světové války uplynulo více než půlstoletí, během něhož se sice svět dostal několikrát na práh nového globálního konfliktu, avšak nebezpečnost existujících zbraní a možné katastrofální důsledky jejich užití vypuknutí války odvrátily. K odvrácení válečných střetnutí možná přispěla i zkušenost, že ve 20. století převážná většina agresorů, kteří rozpoutali různé války, skončila mezi poraženými a jejich političtí i vojenští představitelé byli podvakrát postaveni před mezinárodní soudní tribunál. Ačkoli mnozí političtí a vojenští představitelé různých agresivních režimů takovému soudu unikli, nebezpečí možné porážky a následného soudu se mohlo stát pro agresivní síly v jejich směřování k válce silným korektivem. Jako dědictví posledního půlstoletí nám však zůstalo reziduum původní snahy zasahovat protivníka v citlivých oblastech politického, ekonomického a společenského zázemí. Za druhé světové války se součástí konfliktu stal také boj v hlubokém týlu protivníka, buď za pomoci zvláštních vojenských jednotek nebo zapojením obyvatelstva okupovaných území. V posledním půlstoletí byly formy tohoto boje nejen zdokonaleny, ale také převzaty nestátními institucemi jako prostředek politického, ekonomického či přímo kriminálního nátlaku. Z původní guerillové (tzv. malé či partyzánské) války se tak odštěpily akce individuálního a kolektivního teroru, které v období tzv. studené války přerostly v mezinárodní terorismus. Ten se začal ubírat vlastní cestou, bez ohledu na síly, jež jej inspirovaly či přímo vyvolaly, a stal se jednou ze zásadních hrozeb dnešního světa. Vzhledem ke skutečnosti, že teroristické akce měly vcelku malý účinek, zůstávaly stranou pozornosti, jako obtížná záležitost, jež se většiny obyvatelstva netýká. Aby si lidstvo uvědomilo dosah tohoto nebezpečného prvku naší současnosti, musel přijít šok. Ač všechny analogie pokulhávají, lze říci, že šok z Manhattanu 11. září 2001 se velmi podobal šoku z Pearl Harboru 7. prosince 1941. Japonský útok na Pearl Harbor přivodil šok celé americké společnosti, teroristický útok na Manhattanu šokoval celý svět a jeho euroatlantickou část zvláště. Pearl Harbor se stal předzvěstí vzniku koalice Spojených národů, která nakonec po dlouhém a úporném boji, za cenu nezměrných ztrát, zlikvidovala většinu agresivních režimů. Lze tedy doufat, že teroristický útok na centra euroatlantické civilizace semkne většinu lidstva k boji proti světovému terorismu a proti režimům, které jej využívají k destabilizaci situace a prosazování svých zájmů. Boj bude také dlouhý a úporný, i on však může přinést jak bezpodmínečnou kapitulaci protivníka, tak postavení odpovědných osob před mezinárodní soudní tribunál. Díky pozici na straně vítězů v druhé světové válce se značná část lidstva vypořádala s agresivní velmocenskou politikou některých režimů, vítězství v novém konfliktu by mohlo a mělo přinést likvidaci zákeřného zasahování do každodenního života silami, jež se neštítí pro své omezené politické či ekonomické cíle postihovat a zabíjet nevinné. O počátku druhé světové války v Tichomoří a o japonském útoku na Pearl Harbor má český čtenář již dostatečné množství literatury, klasikou Miloše Hubáčka počínaje (Pacifik v plamenech, nové vydání z roku 1997), přes několik překladů zahraniční literatury až po nejnovější populární výklad z pera Michaela Borovičky (Pearl Harbor 1941 z Ottova nakladatelství v roce 2001). Popularitu japonského útoku zvyšují filmová zpracování, jednak ve své době nejpopulárnější válečný film Tora, Tora, Tora, jednak nejnákladnější počin světové kinematografie, megafilm Pearl Harbor, uvedený do našich kin tři měsíce před 60. výročím akce. Popularizační knihy i filmová zpracování poskytují více či méně přesný popis děje, podle autorovy akribie je zachyceno pozadí popisovaných událostí a příčiny chování hlavních aktérů dramatu. Náročnějšímu čtenáři se však do rukou nedostane rozsáhlejší faktografie, neboť pro ni není v takto koncipovaných knihách místo. Naproti tomu existují specializované publikace o námořní a letecké technice (kromě překladů původní české práce Václava Němečka o vojenských letadlech či několikadílná série kolektivu autorů kolem Ivo Pejčocha o válečných lodích), případně celá historická syntéza námořních operací druhé světové války z pera Ivana a Jaroslava Hrbkových, zaměřené speciálně na odborné reálie této problematiky. Vzhledem ke skutečnosti, že tyto odborné publikace jsou zaměřeny synteticky, ani ony nemohou do detailu rozebírat jedinou vojenskou operaci a věnovat problematice japonského útoku na Pearl Harbor zvýšenou pozornost. Předkládaná práce je malou encyklopedickou příručkou, jež nabízí čtenáři, zajímajícímu se o danou problematiku podrobněji, větší množství informací, než výše uvedené publikace. Hlavní pozornost není věnována historickému výkladu pozadí a průběhu akce, ale prostřednictvím dvou stovek hesel za doprovodu stovky fotografií se kniha snaží přiblížit jednotlivé protagonisty událostí a přinést podrobné a přehledné informace o vojenských jednotkách a zbraních, souvisejících s danou tematikou. Stěžejní část publikace, encyklopedický slovník hesel, vztahujících se ke sledované problematice japonského útoku na Pearl Harbor 7. prosince 1941, je uvedena stručným historickým exkursem a zakončena chronologickým přehledem. Snazší orientaci čtenáře by měla sloužit v textu použitá kurziva, jež odkazuje na jednotlivá slovníková hesla. Autor si v žádném případě nečiní nárok na úplnost hesel ani jejich optimální složení, mimo jiné i z toho důvodu, že příručky podobného typu se u nás prakticky nevyskytují. Proto jde ze strany autora i nakladatele o svého druhu sondu, zda publikace tohoto typu má na našem knižním trhu své opodstatnění.


    Jiří Fidler, říjen 2001


    Formát 134 x 205 mm, pevná vazba s přebalem, 192 stran, 102 fotografií půběžně v textu.


    cena: 218,-Kč
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/5996#14051Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Ta kniha se ani moc nevěnuje ději útoku na Pearl Harbor, jak spíš tehnickým údajům letadel, plavidel atd.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/5996#297970Verze : 0