Rozpočet tohoto webu pro rok 2019 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 64.741,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 301 příspěvků vloženo, 1015 editováno a 308 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Gerik, Viliam

    Avatar
     
    Příjmení:
    Surname:
    Gerik Gerik
    Jméno:
    Given Name:
    Viliam Viliam
    Jméno v originále:
    Original Name:
    -
    Fotografie či obrázek:
    Photograph or Picture:
    Hodnost:
    Rank:
    svobodník lance-corporal
    Akademický či vědecký titul:
    Academic or Scientific Title:
    - -
    Šlechtický titul:
    Hereditary Title:
    - -
    Datum, místo narození:
    Date and Place of Birth:
    28.12.1920 Slovenský Meder /
    28.12.1920 Slovenský Meder /
    Datum, místo úmrtí:
    Date and Place of Decease:
    30.04.1947 Praha /
    30.04.1947 Praha /
    Nejvýznamnější funkce:
    (maximálně tři)
    Most Important Appointments:
    (up to three)
    parašutista skupiny ZINC paratrooper group ZINC
    Jiné významné skutečnosti:
    (maximálně tři)
    Other Notable Facts:
    (up to three)
    popraven za vlastizradu executed for treason
    Související články:
    Related Articles:
    Zdroje:
    Sources:
    http://www.lib.cas.cz/parasut/gerik.htm
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/61384#335217Verze : 0
    Avatar
    Viliam Gerik


    * 28.12.1920, Slovenský Meder
    + 30.04.1947, Praha (popravený)



    Narodil se 28. prosince 1920 v obci Slovenský Meder, dnes Palárikovo, na jižním Slovensku. Pocházel z chudých poměrů, jeho otec Peter byl kolářem na velkostatku grófa Károlyho, matka na statku vypomáhala při zemědělských pracích. Viliam měl 4 sourozence, Františka, Jana - padl při SNP u Štírova, Márii a Štefánii. Po obecné škole absolvoval ještě 4 roky měšťanské školy.


    Jeho rodnou obec v roce 1938 zabralo horthyovské Maďarsko a Viliam se rozhodl odstěhovat na Slovensko, do Bratislavy, zde si našel zaměstnání v obchodním domě Luxor. Po vyhlášení Slovenského štátu se rozhodl odejít do zahraničí a bojovat proti fašismu, v únoru 1940 odjel ke svému strýci do Šuran a odtud přes Maďarsko, kde pro svoji výbornou znalost neměl žádné problémy, do Jugoslávského Bělehradu. Odtud byl poslán přes Řecko, Turecko do francouzské Sýrie. Z Bejrútu odplul na lodi do francouzské Marseille. Přes pevnost cizinecké legie pak dorazil až k československé armádě, v dubnu 1940 byl presentován u čs. vojska v Agde, byl zařazen k 8. rotě 1. pěšího pluku, prošel základním výcvikem a od 9. 6. 1940 se účastnil bojů čs. jednotek proti postupujícímu Wehrmachtu.


    Po francouzské porážce se pluky stáhly zpět do Agde a odsud se přemístili k evakuaci do Lvího zálivu, do přístavu Séte, kde nastoupily do podpalubí egyptské nákladní lodě Rod El Farag a s ní odpluly dne 27. 6. 1940 přes Gibraltar do Anglie. V Liverpoolském přístavu přistáli dne 12. července 1940, odkud byli přepraveni vlakem do vojenského stanového tábora v hrabství Cheshire-Cholmondeley u Chesteru. Zde byl v srpnu oficiálně presentován k čs. zahraničnímu vojsku v Anglii v hodnosti vojína a zařazen ke spojovací četě 2. praporu. Po zařazení prodělal výcvik v radiotelegrafii a přihlásil se dobrovolně k plnění zvláštních zpravodajských úkolů ve vlasti. Dne 27.10.1941 byl odeslán na základní sabotážní a úderný kurz STS -26 na Skotské farmě Cammus Darah, po jeho zakončení od 24.11.1941 prodělal paravýcvik na STS-51 v Ringway. 08.12.1941 byl odeslán na čs. stanici STS-2 v Bellasis, které velel štkpt. J. Šustr a zde probíhalo další doškolování např. ve střelbě, jeho výcvik byl však zaměřen hlavně na jeho specializaci - radiotelegrafii. Dne 27.01.1942 byl přidělen k Vojenské Rozhlasové Ústředně Woldingham nedaleko Redhill v Surrey, zde proběhla jeho radiopraxe přímo v provozu, dle zápisů přijal 54 a odeslal 20 depeší do Československa. 01.02.1942 byl povýšen na svobodníka.


    Nadřízenými byl charakterizován jako pozorný, vnímavý a inteligentní se vzorným chováním. Pro svoje výborné výsledky byl zařazen do paraskupiny ZINC. Sám cítil určitý handicap ve své slovenštině při nasazení v prostoru Čech a žádal vyslání se zpravodajskými úkoly na území Slovenska, žádost však byla odmítnuta, situace na Slovensku podle velících důstojníků ještě nebyla pro výsadek z Británie vhodná. Během svého působení na britských ostrovech byl ostatními vojáky velmi oblíbený, trpěl ovšem komplexy ze své malé postavy a jako jeden z mála neměl žádnou známost mezi anglickými děvčaty. Skupina ZINC byla spolu se skupinou Out Distance vysazena z anglické základny v noci z 27. na 28. března 1942 na území protektorátu Čechy a Morava. Velitelem výsadku byl npor. Oldřich Pechal, dále rtn. Arnošt Mikš a Viliam Gerik zastával ve skupině funkci telegrafisty, byl vybaven falešným průkazem na jméno Vilém Gertík.


    Úkolem skupiny bylo navázání spojení s VRÚ, zpravodajská činnost v prostoru buchlovských lesů a Uherského Hradiště, organizace a řízení sabotážních akcí v daném prostoru. Byly jim poskytnuty 3 záchytné adresy. Skupina byla kvůli navigační chybě vysazena, místo na úpatí moravských Chřibů, na moravsko-slovenském pomezí u slovenské obce Gbely. Padáky a radiostanice (jednalo se o 3 radiové komplety LÍPA) uschovali v opuštěném seníku a vydali se na západ, na Moravu. Skupina sebou nesla v kufrech pouze finanční prostředky - 3 miliony v okupačních korunách a markách a agenturní stanici MARK 5. Při přechodu se ukázala výhoda jeho národnosti a s jeho pomocí skupina řádně dosáhla střežených hranic. U Skalice se proto rozdělili a velitel postupoval za nimi. Těsně u hranic se skupině nepodařilo sejít a Gerik s Mikšem přešli sami u Rohatce a vlakem se dostali do Buchlovic, kde se jim posléze podařilo s velitelem, který měl při přechodu hranic velké problémy, sejít. Z Buchlovic se pokoušeli navázat spojení, ale zjistili, že stanice je poškozena. Velitel v této situaci rozhodl o vyslání Mikše s Gerikem do Prahy, kde se mají pokusit o navázání styku s odbojem na kontaktních adresách. Do Prahy jel nejprve Gerik a s Mikšem se měli sejít na dohodnutém místě.

    Zpravodajské oddělení Čs. vojska v Anglii mělo v době výcviku Gerika naprosto minimální informace o reálné situaci v Protektorátu, nikdo nevěděl o vyzrazení spousty adres, na které byli výsadkáři odkazováni. Nevěděli ani o faktické likvidaci všech hlavních odbojových skupin. Zpravodajští důstojníci nedokázali odhadnout rozsah kolaborace a strachu, který za 3 roky okupace dokázalo Německo v Protektorátu rozpoutat. Rozsáhlé popravy celých rodin spolupracovníků odboje spolehlivě dokázaly odradit spoustu lidí od jakýchkoli úmyslů pomáhat. České četnictvo se aktivně zapojovalo do boje proti tzv. agentům a počet udání a různých oznámení, které posílali s říší loajální občané na své sousedy, překvapil prý i samotného Haydricha. Německá armáda na všech frontách úspěšně postupovala a v samotných Čechách byla v rámci metody cukru a biče zaváděna pro dělníky spousta pozitivních opatření pro zlepšení jejich životní úrovně. Mnoho se smířilo se situací a začalo z ní těžit.


    V této atmosféře 2. dubna 1942 Viliam Gerik přijel do Prahy, pokoušel se zachytit na kontaktních adresách, avšak byl ode všech rázně odmítnut s doporučením, ať se raději sám přihlásí a ušetří tak další lidi od neštěstí. Mladý Slovák byl negativně přijímán i u čestně smýšlejících lidí, vždyť byl příslušníkem národa, který v roce 1939 zradil Československo a nyní úspěšně bojoval po boku Wehrmachtu na sovětské frontě, oprávněně se tedy obávali provokace ze strany Gestapa. V Londýně jim tvrdili, že budou všude nadšeně přijímáni a zatím jej všude vyhodili, i když prosil o jídlo. Gerik bloudil už druhý den po Praze s kapsami plnými peněz, ale nemohl si bez potravinových lístků koupit ani chleba, byl hladový, zklamaný a zoufalý. Na smluvenou schůzku se Mikš opětovně nedostavil a Gerik musel přespávat pod mostem. Dne 4. dubna 1942 se naprosto vyčerpaný a hladový Gerik sám přihlásil na Policejním ředitelství v Praze, žádal jako slovenský státní příslušník převoz na Slovensko, byl ale okamžitě předán pražské úřadovně Gestapa. Na Gestapu jej dostal na starost vyšetřovatel gestapa Oskar Fleischer, který naprosto perfektně dokázal odhadnout mladého nezkušeného Gerika, a i když byl vyhlášený svojí hrubostí, dokázal jej naopak zlomit svojí vlídností, která se mu tolik nedostala od příslušníků národa kterým přiletěl z Anglie pomáhat. Zlomený mladík mu vyzradil nejen podrobnosti z výcviku v Anglii, ale také složení další skupiny, která ve stejnou noc byla vysazena OUT DISTANCE a hlavně podrobnosti úkrytu jejich vysílaček na Slovensku a údaje o zbývajících dvou členech ZINCU.


    Gestapo se pokusilo použít Gerika v úloze provokatéra podobně jako Čurdu, ukázalo se, že je na tuto činnost naprosto nevhodný. Po úspěšné likvidaci atentátníků v kostele sv. Cyrila a Metoděje se Fleischerovi podařilo prosadit vyplacení poloviny vypsané odměny 5 milionu korun na Gerikovo konto u Kreditanstalt der Deutschen a současně mu zařídil podnájem u Milady Lebdušákové v Templové ulici 7, Praha 1. Byl nasazen na stopu skupin BIVOUAC a BIOSCOP, zadané úkoly však plnil velmi neochotně a jejich plnění se všemožně vyhýbal, při úkolech se také snažil odbojářům pomáhat. V té době začal intenzivně plánovat svůj útěk do Maďarska a nebo do Švýcarska, odkud se chtěl dostat zpět do Londýna. Gestapo mu přestalo důvěřovat a nasadilo na něj známého agenta Augustina Přeučila, který se vydával za odbojového pracovníka a kterému se naivní Gerik, doufající v jeho pomoc, svěřil. 6. dubna 1943 byl Gestapem zatčen, do července byl vězněn pod jménem Václav Novák v Praze na Pankráci, poté převezen do Terezína a odtud 28.10.1943 do koncentračního tábora v Dachau. V Dachau se dostal na oddělení oprav radiopřijímačů. O jeho působení v KT nejsou žádné informace, dá se předpokládat, že se smířil se situací a tak se dožil konce války. 23. května 1945 se v rámci repatriace vězňů z Dachau vrátil Gerik do Prahy. Banka, ve které měl svoje konto už byla uzavřena a jeho podnájem u p. Lebdušákové obsazen.


    24. května 1945 se přihlásil na Zpravodajském oddělení plk. Palečka a byl zatčen.


    11. června 1945 se mu podařilo uprchnout z vazby Vojenského soudu v Praze Uršulinkách a snažil se dostat ke svým kamarádům u spojovací roty 1. čs. obrněné brigády, od kterých doufal, že uvěří v jeho nevinnu a dobrou snahu a v nastalé situaci mu pomohou, dobře si uvědomoval, že v poválečné době se bude těžko obhajovat a hrozí mu trest nejvyšší. Za nedlouho od útěku byl zadržen v Nasavrkách. Byl souzen za vojenskou zradu, kolaboraci a další trestné činy a odsouzen k trestu smrti.


    30.dubna 1947 v 11.45 byl popraven oběšením (12 minut před zrádcem Čurdou)




    Zdroj:
    ŠOLC, J.: Bylo málo mužů
    www.ceskatelevize.cz
    http://www.lib.cas.cz/parasut/gerik.htm
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Viliam_Gerik
    www.noveslovo.sk
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/61384#315128Verze : 0