Pardubic, Arnošt z

Arnošt z Pardubic se narodil 25. března 1297 v Hostince, jako nejstarší ze čtyř synů Arnošta z Hostýně a paní Adličky. Přináležel do rodu pánů z Pardubic. Jelikož jeho otec byl královským purkrabím v Kladsku, strávil zde své dětství. Zde se mu také dostalo vzdělání ve farní škole johanitů při kostele sv. Jana, kde se učil svobodným uměním. Poté šel dále studovat do kláštera v Broumově, kde se nacházela významná benediktýnská škola. Poté šel studovat do Prahy a následně, kvůli tomu, že Praha ještě neměla Univerzitu, šel studovat do Bologni a Padovy, kde se vzdělával dalších 14 let. Nicméně se hlavně věnoval studiím práva a ne bohosloví. Zde se rovněž poprvé setkal s budoucím českým králem Karlem IV. Do Čech se vrátil roku 1339 a dal se vysvětit za kněze. Jeho kariéra pak nabrala rychlých obrátek, jeho prvním působištem se stala biskupská kapitula u sv. Víta na Pražském hradě. O rok později tedy léta páně 1340, byl jmenován děkanem. Tuto funkci pak plnil až do roku 1343. Poté, když 5. ledna 1343 zemřel dosavadní biskup pražský Jan IV. z Dražic, nastoupil na jeho místo po přímluvě Karla IV., v té době ještě markraběte moravského. Nutno podotknout, že Arnošt byl Karlovým důvěrníkem. Stal se tak již 28. biskupem pražským. Ovšem být biskupem pražským mu bylo souzeno být něco málo přes rok. Karel jej totiž vyslal s poselstvím k papežovi ve věci zřízení pražského arcibiskupství. A skutečně s povýšením biskupství na arcibiskupství, se stal 30. dubna 1344 prvním arcibiskupem a metropolitou českým, zároveň s tím byl posledním biskupem pražským. Tím, že byl nejvýše postaveným církevním představitelem v Českých zemích, podléhala mu biskupství olomoucké a litomyšlské. V témže roce slavnostně vysvěcuje základní kámen chrámu sv. Víta a to za přítomnosti českého krále Jana Lucemburského a markraběte moravského Karla IV. V katedrále se nachází jeho busta. Poté co Jan padl roku 1346 v bitvě u Kresčaku, korunoval dne 2. září 1347 Karla IV. na českého krále a jeho ženu Blanku z Valois na českou královnu. 10. června 1348 vysvětil slavnostně základní kámen hradu Karlštejn. V témže roce se stal i kancléřem nově založené pražské univerzity. Roku 1349 vyhlásil provincionální statuta, tedy církevní zákonik, který stanovil systematicky hlavní zásady práva církevního a dále vymezil kompetenci a způsob jednání biskupského soudu. Jelikož mu byl blízký augustinianismus, založil tomuto řádu kláštery v Jaroměři, Rokycanech a v Kladsku. Mnoho augustiniánů pak bylo jeho spolupracovníky. Karel IV. též hojně využíval jeho služeb jako diplomata. Ve všech těchto funkcích poznal řadu významných lidí své doby. Roku 1356 se tak třeba seznámil s Petrarkou. Rovněž hojně podporoval umění. Byl objednatelem mnoha iluminovaných rukopisů. K nejvýznamnějším dochovaným dílům, kterým byl donátorem, patří monumentální deskový obraz trůnící Panny Marie s Ježíškem, u jejichž nohou klečí sám arcibiskup Arnošt. Tato madona byla nazvána Kladskou. Myslel i na svůj poslední odpočinek - nechal si zhotovit pískovcovou náhrobní tumbu vyobrazující ležícího arcibiskupa s insigniemi. Jeho smrt nastala 30. června 1364 v Roudnici nad Labem. Odtud byly jeho ostatky převezeny do Kladska, kde našel místo posledního odpočinku v kostel Nanebevzetí Panny Marie. Na uvolněnou arcibiskupskou stolici nastoupil Jan Očko z Vlašimi.


zdroj:
cs.wikipedia.org

Původně byl nazýván Arnošt II. (Arnošt I. byl jeho otec). Přídomek z Pardubic získává koncem roku 1340, kdy je uveden jako dědic Pardubic v závěti svého otce sepsané 29.12.1340. Avšak toto označení sám neužívá. Ke jménu připojuje svoji církevní hodnost (například Arnošt, první arcibiskup kostela pražského).

Zdroj:
www.kppardubicka.cz
http://www.uvaly.cz/zivotuval/0704/zivotuval.htm
http://uhv.upce.cz/upload/theatrum/TH3_2008.pdf