SOV - KV-2

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 84.733,- Kč Chci přispět
Sraz 14.10.2017 Nelahozeves | US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

SOV - KV-2

КВ-2

    Avatar
     
    Název:
    Name:
    KV-2 KV-2
    Originální název:
    Original Name:
    КВ-2
    Kategorie:
    Category:
    těžký tank heavy tank
    Výrobce:
    Producer:
    Lenigradský Kirovův závod (LKZ), Leningrad /
    Období výroby:
    Production Period:
    DD.MM.1940-DD.10.1941
    Vyrobeno kusů:
    Number of Produced:
    334
    Prototyp vyroben:
    Prototype Built:
    DD.MM.1940
    Osádka:
    Crew:
    6
    Technické údaje:
    Technical Data:
     
    Bojová hmotnost:
    Combat Weight:
    52000 kg 114640 lb
    Délka s kanónem dopředu:
    Length with Gun Forward:
    7100 mm 23ft 3.5in
    Délka korby:
    Hull Length:
    6950 mm 22ft 10in
    Celková šířka:
    Overall Width:
    3320 mm 10ft 11in
    Celková výška:
    Overall Height:
    3250 mm 10ft 8in
    Světlá výška:
    Ground Clearance:
    430 mm 1ft 5in
    Šířka pásu:
    Track Width:
    700 mm 2ft 3.5in
    Měrný tlak:
    Ground Pressure:
    0.0824 MPa 11.95 psi
    Pancéřování:
    Armour:
    Korba :
    zepředu: 75 mm
    bok: 75 mm
    zezadu: 60-75 mm
    shora: 30-40 mm
    zespodu: 30-40 mm

    Věž:
    zepředu: 75 mm / 110 mm
    bok: 75 mm
    zezadu: 75 mm
    shora: 35 mm
    Hull:
    front: 2.95 in
    side: 2.95 in
    rear: 2.4-2.95 in
    top: 1.2-1.6 in
    bottom: 1.2-1.6 in

    Turret:
    front: 2.8 in / 4.3 in
    side: 2.95 in
    rear: 2.95 in
    top: 1.4 in
    Pohon:
    Propulsion:
     
    Typ:
    Type:
    V-2K
    - vznětový, vidlicový
    - vodou chlazený
    - počet válců: 12
    V-2K
    - diesel, V-type
    - water cooled
    - number of cylinders: 12
    Výkon:
    Power:
    404,5 kW při 1900 ot/min 542.4 bhp at 1900 rpm
    Převodové ústrojí:
    Transmission:
    - manuální převodovka
    - počet stupňů: 5+1
    - manual gearbox
    - number of gears: 5+1
    Výkony:
    Performance:
     
    Rychlost na silnici:
    Road Speed:
    34 km/h 21 mph
    Rychlost v terénu:
    Cross-country Speed:
    16 km/h 10 mph
    Jízdní dosah po silnici:
    Cruising Range on Road:
    250 km 155 mi
    Jízdní dosah v terénu:
    Cross-country Cruising Range:
    150 km 93 mi
    Překonávání překážek:
    Obstacles Crossing:
     
    Svah:
    Gradient:
    36 ° 80 %
    Boční náklon:
    Side Slope:
    ? ° ? %
    Překročivost:
    Trench Crossing:
    2,7 m 106,3in
    Výstupnost:
    Vertical Obstacle:
    0,87 m 34,3in
    Brodivost:
    Fording Depth:
    1,6 m 63in
    Výzbroj:
    Armament:
     
    Hlavní:
    Main:
    152 mm houfnice M-10T (36 nábojů) 152 mm howitzer M-10T (36 rounds)
    Vedlejší:
    Secondary:
    3x 7,62mm kulomet DT (3055 nábojů) 3x 7,62 mm machine gun DT (3055 rounds)
    Uživatelské státy:
    User States:
    Poznámka:
    Note:
    - -
    Zdroje:
    Sources:
    -
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/6541#15051Verze : 0
    MOD
    Avatar

    KV-2 u osady Raseiniai




    Tanky KV-1 a KV-2 byly na svou dobu velmi dobré stroje. Německé stroje převyšovaly v palebné kapacitě (76,2 a 152,2mm kanony) i v pancéřování. Je známo několik konkrétních případů z úvodních bojů operace Barbarossa, kdy malá skupinka nebo i jediný stroj zadržoval v postupu i celou německou divizi! Na strojích KV (ale většinou KV-1) sloužila i některá ruská tanková esa. Při vhodně zvoleném terénu, díky dobrému kanonu a síle pancéřování bylo kávéčko schopno zničit i značně početnějšího protivníka. S podobným stylem boje je možné se setkat i u Němců koncem války v Evropě, kdy vhodně umístěný Tiger či Panther dokázal zničit enormní počty protivníků.


    Příkladem urputného, statečného a přesto marného boje KV-2 sovětské druhé tankové divize je bitva u osady Raseiniai (Расейняй/Rasyeinyia)1) ve dnech 23. - 25.06.1941. Jeho statečná posádka dokázala dva dny blokovat postup jednotek 6. tankovou divizi v červnu 1941 v Litvě2). Bojů se zde zúčastnily i stroje KV-1E, T-34 a množství T-26.


    Náš příběh začíná odvozem zajatých ruských vojáků... V bojích zajatí vojáci, naložení na náklaďák, byli navečer přesunováni na výslech do osady Raseiniai. Posádka nasedá do nákladního auta, ostraha s puškami na korbu se zajatci. Za nějaký čas se vrátil pouze řidič, že na cestě mezi řekou a Raseiniai je obrovský tank neznámého typu a zahájil na ně palbu... Úspěšnou, neboť náklaďák zničil. Několik Němců z dozorčí čety padlo a Rusové se rozutekli... Velení vědomo si toho, že tento tank blokuje jednu z hlavních kvalitních přístupových cest, jednalo. Tehdy Němci ještě nevěnovali typu náležitou pozornost a zpráva o přepadu byla vedena ve smyslu "Jeden tank nic neznamená, ale mohou se objevit další". Noc proběhla klidně. Ráno vyslaná hlídka Němců hlásí, že ruský kolos stojí stále na svém místě. Téhož dne dopoledne obdrželo německé velení radiogram, že je mu posílána žádaná munice, jejíž zásoby se pomalu tenčily. Kolona aut bohužel jela cestou v dosahu ruského tanku. Ten zahajuje prudkou palbu a ničí první a poslední náklaďák s municí... Strašné exploze a zablokování silnice nedovoluje dalším autům pokračovat a stávají se terčem ruských 152mm granátů. Za několik vteřin je autokolona proměněna v hromadu hořícího šrotu... Bleskově doručená druhá radiodepeše nařizuje okamžité zničení ruského tanku! Velitel jedné z baterií 50mm PaKů 38 dostává úkol tank eliminovat. Využívajíce terénní vlny se vydaly 4 kolopásy s protitankovými děly k zase mlčícímu tanku. 600 metrů od kolosu se tahače zastavují a obsluhy PaKů se, jak mají naučené, rozvinuly, zamaskovaly a zamířily na ruský stroj. KV stálo u malého lesíku mlčky. Velitel baterie si pomyslel, že posádka již třeba odešla, ale přesto dává povel a Němci zasypávají tank 50mm granáty. První tři zásahy jsou přesné, exploze je vždy provázena hlasitým pokřikem přihlížejících vojáků Wehrmachtu. Velitel baterie povzbuzen úspěchem dává povel k volné palbě... Pálí všechny čtyři padesátky, ruský tank je zasypáván střelami... Čtvrtý zásah, pátý... Němci ale nabíjejí a střílejí stále jeden přes druhého, demaskujíce tak své pozice. Šestý, sedmý, osmý zásah... V té chvíli však přichází šok. Kávéčko zahájilo obrannou palbu. Přihlížející vojáci s triumfálními výkřiky zamrzlými na rtech skáčou do zákopů... První střela dopadá mezi dvě německá děla... zemina a střepiny létají vzduchem... Druhý granát zasahuje jednu z německých padesátek. Poslední, třetí 152mm ruský granát dopadá na další německé dělo... Stačily tři střely. Po rozplynutí dýmu Němci zjišťují škody... Po dvou protitankových dělech se slehla zem a dvě zbylá jsou poškozena a zčásti zasypána.


    Protože se "padesátkám" nepodařilo tank zničit, nařizuje gen. Franz Landgraf použít ke zničení známý 8,8cm FlaK. Jedno z děl 298.FlaK.Abt. je taženo kolopásovým tahačem za maximální opatrnosti na dostřel k tanku. Maskováno větvemi a požáry ze stále hořících muničních vozů je směrováno k lesu. Ve vzdálenosti 900 metrů se tahač zastavuje a obsluha "88" zahajuje přípravy k použití děla. V té chvíli se věž kávéčka začala otáčet směrem k pracujícím Němcům. Ruský tank vystřelil pouze jednou. Těžký 152mm granát vybuchuje dva metry před připravovanou "88". Výbuch ji doslova roztřískal na malé kousky a posádka tanku ještě pokropila pozice palbou z kulometu na věži.


    Ve štábu gen. Landgrafa bylo velmi dusno. Samotný generál zuřil, jednotky na frontě střílely poslední náboje, není pomalu co jíst a cestu do týla blokuje "nezničitelný" tank!! Před soumrakem nařizuje velení zničit tank silnými náložemi. Tento vysoce nebezpečný úkol padl na vojáky 57. průzkmného oddílu. Kolem jedné hodiny v noci se jej vydávají zničit. Po půl hodině ticha se krátce blýskne a ozývá se dutá rána, krátce zaštěkají kulomety tanku a rozhostí se ticho.


    Generál nervózně kouřící cigaretu osobně čekal na hlášení o výsledku akce. Za nějakou dobu se z temnoty vynořily postavy vracejících se průzkumníků. Jejich velitel bohužel přinesl špatnou zprávu. Nálož byla velmi slabá a exploze zničila pouze pravý pás a blatník!


    Zuřící generál žádá velení svazu o zničení tanku úderem bombardovacích Stuk. Žádost je nadřízenými zamítnuta pro nemožnost nasadit letku Junkersů na zničení jednoho ruského stroje.


    Poslední možností jak tank zničit byl útok tanků z několik a směrů. Spolu s nimi měla zahájit palbu 88mm děla dotažená do pozic v průběhu útoku. Ráno 25.06.1941 se tanky Pz.35(t) Tankového pluku 11 začaly pohybovat směrem k poškozenému KV. Několik desítek tanků zahájilo krátce nato útok. Doslova uragán střel z lehkých tanků zasypával ruský kolos. Ruští tankisté zaměstnaní bojem s pohyblivými německými tanky se nevšimli připravované německé "88". Němci urychleně připravili Flak k boji a vystřelili na velkou věž skýtající velmi dobrý cíl. Zásah! Věž ruského tanku se ale probít nepodařilo, navíc se začala otáčet k německé pozici. V té chvíli se do boku věže zabořily dva rychle po sobě vystřelené protitankové granáty ráže 88mm. Tank stále ale nehořel. "88" proto dál pokračovala v palbě. Po několika střelách se k tanku vydala německá pěchota, s údivem zjišťující pouhé dva průstřely na věži! Pět ostatních se pouze odrazilo od pancíře. Vidět bylo i 8 vrypů po včerejších zásazích 50mm PaK38. Granáty československých tanků na pancíři ruského kolosu nezanechaly výraznějších stop. Vojáci pozorovali nočním výbuchem zničený pás a blatník. Z bezpečné vzdálenosti se pomalu blížili k tanku. Po vylezení na tank se snažili vypáčit poklopy, avšak posádka tanku se ani tehdy nechtěla vzdát. Věž se s rachotem a skřípěním začala otáčet shazujíc německé vojáky z tanku dolů. Dva z nich ale rychle odjišťují své "handgranate" a otvory po průstřelech "88" je vhazují dovnitř tanku. Dva tlumené výbuchy jsou posledním zvukem ozývajícím se z tanku.


    Po otevření poklopů byla v tanku nalezena těla šesti dodnes bezejmenných hrdinů (pravděpodobně 169. střelecké divize?), kteří jediným tankem dokázali 48 hodin zadržet postup celé tankové divize.


    Pravděpodobně nejvíce fotografií je právě na slavný raseiniaiský stroj. Jsou mi známy i tři barevné snímky. Stroj je zachycen v různých obdobích postupu. Jeho zbarvení je klasicky celozelené. Na fotkách je však vidět "omšelý" bílý trojůhelník na poklopu na věži. Je diskutabilní, jestli další z označení na boku vozidla - bílý kříž malovali Němci či se jednalo o označení ruské(?). Je totiž znám další barevný snímek z této oblasti, na němž je mimo zničených T-26 vidět i KV-1E s téměř stejně namalovaným křížem. Za tímto strojem se nachází ještě jeden rozložený na prvočinitele.


    V poslední době se objevilo velmi mnoho materiálů na KV-1 i 2. A to jak na papíře, tak na internetu. Doporučuji ke stavbě publikace Tankograd. Více kvalitních fotek a velmi kvalitní materiály najdete jenom těžko. Z netu bych odkázal nejvíce na eBay či poté na diskusní fóra, kde se dají sehnat opravdu raritní snímky.



    Zdroj :
    publikace Pelta na KV1/2, Tankograd KV2


    1) https://cs.wikipedia.org/wiki/Raseiniai - 55°22'50.00"N 23°07'10.00"E


    2) U této osady nebojoval pouze tento stroj. V prostoru proti sobě operovaly víceré jednotky ruské 2. tankové divize a německé 6. tankové divize. Němci zde přišli o téměř 40 tanků a děl, ruská divize byla s těžkými ztrátami téměř rozbita.


    3) Zde má ruština již nestačí, tak nevím, co to mělo správně být - rodinu, gadinu, godunu. Ale podle chytrých lidí a slovníků to asi bude něco jako: гадина-gadina jsem ve slovníku nenašel, ale
    rusky had = змеевик-zmeevik, змея-zmeja,
    zmije = гадюка-gadjuka,
    plaz = гад-gad
    гадость: neřád, ohavnost, svinstvo, špinavost
    гадкий: hnusný, mrzký, ohavný, ošklivý, škaredý
    nejspíš to bude nějaká nadávka


    Foto :
    kv2_02.jpg - jde o popisovaný stroj
    kv2_03.jpg - ten samý ale v "péči" němců


    Komentáře k tomuto a níže uvedenému článku

    Těsně po skončení popisovaného boje

    Stejný stroj později

    Barevně - opět stejné KV2

    Za delší dobu - už částečně ošacovaný
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/6541#182071Verze : 7
    Avatar
    Zaujal ma vyššie uvedený popis boja sovietskeho ťažkého tanku, ktorý v prvých dňoch vojny v júni 1941 na území Litvy zastavil postup celej nemeckej tankovej divízie. Zdalo sa mi, že s podobným príbehom som sa už stretol, takže som spätne vyhľadal publikácie a články v ktorých som niečo podobné čítal. Moje "tušenie" bolo správne - tento boj bol v každom zdroji opísaný inak, pričom je však evidentné že ide o ten istý príbeh. Porovnal som preto jednotlivé zdroje a v nasledujúcich riadkoch si dovolím doplniť predchádzajúci príspevok ďalšími informáciami a korektúrami.


    Pôvodným autorom popisu tohto boja je nemecký generálplukovník Erhard Raus, ktorý v júni 1941 v hodnosti plukovníka velil 6. streleckej brigáde (Schützen-Brigade) 6. pancierovej divízie XLI. motorizovaného zboru 4. tankovej skupiny (Skupina armád "Sever"). Po skončení Druhej svetovej vojny sa E.Raus v americkom zajatí zapojil do projektu odborných štúdií, ktoré vysokí nemeckí dôstojníci písali pre potreby US Army. V jednej z týchto štúdií bol opísaný aj príbeh sovietskeho ťažkého tanku a odtiaľ bol na konci 60-tych rokov prevzatý americkými a britskými historikmi a následne zverejnený. Počas nasledujúcich desaťročí tento príbeh putoval množstvom kníh a článkov a niektoré jeho súčasné podoby sa dosť výrazne líšia od pôvodného popisu. (Súbor štúdií E.Rausa vyšiel v knižnej podobe v roku 2002 pod názvom "Panzers on the Eastern Front: General Erhard Raus and his Panzer Divisions in Russia, 1941-1945". V českom preklade táto kniha vyšla myslím že vo vydavateľstve Jota Military).


    Podľa E.Rausa k spomínanej udalosti došlo v dňoch 24. - 25.6.1941 severovýchodne od mesta Raseiniai (súčasný názov) v Litve počas bojov 6. pancierovej divízie s útvarmi sovietskej 2. tankovej divízie 3. mechanizovaného zboru 11. armády (Severozápadný front). E.Raus velil jednej z kampfgruppen na ktoré boli rozdelené sily 6. pancierovej divízie. Išlo o Kampfgruppe "Raus", ktorá sa 23.6.1941 podieľala na dobití Raseiniai a následne postupovala na severovýchod v smere na mesto Šiluva (súčasný názov). Pri svojom postupe obsadila dva mosty cez rieku Dubysu a vytvorila predmostie pri dedine Kibareteliai (historický názov). Tam zastavila svoj postup, pretože 24.6.1941 Kampfgruppe "von Zeckendorff" a zvyšok hlavných síl 6. pancierovej divízie sa dostali do ťažkých bojov s útvarmi sovietskej 2. tankovej divízie. Tieto boje prebiehali východne od Raseiniai a južne od predmostia vytvoreného Kampfgruppe "Raus".


    V predpoludňajších hodinách 24.6.1941 odišlo z predmostia nákladné auto so šoférom a jedným strážnym ktorý eskortoval okolo 20 sovietskych zajatcov a smerovalo naspäť do Raseiniai. Na ceste sa stretlo so sovietskym ťažkým tankom, ktorý ho začal ostreľovať. Túto situáciu využili sovietsky zajatci k pokusu o útek, ale podarilo sa to len niekoľkým. Nákladné auto sa obrátilo a vrátilo sa na predmostie, kde obaja nemeckí vojaci podali hlásenie o udalosti. E.Raus doslovne uvádza, že tento incident sa stal prvým signálom toho, že jediná cesta z predmostia do nemeckého tylu je blokovaná "super ťažkým tankom KV-1". Na miesto stretu bola vyslaná prieskumná hliadka, ktorá po svojom návrate uviedla, že osamotený sovietsky ťažký tank nehybne stojí na ceste medzi Raseiniai a predmostím a príležitostne vedie paľbu do nemeckého tylu v smere na Raseiniai. S tohto hlásenia vyplývalo, že s najväčšou pravdepodobnosťou sa jedná o tank, ktorý prenikol do nemeckého tylu pri intenzívnych bojoch v úseku Kampfgruppe "von Zeckendorff".


    Napriek tomu, že išlo len o osamotený stroj, jeho pozícia znemožňovala zásobovanie Kampfgruppe "Raus", pretože tank blokoval jedinú cestu medzi predmostím a Raseiniai. Svojou paľbou zasiahol 12 nákladných automobilov, ktoré viezli zásoby a zároveň bránil v evakuácii ranených späť do nemeckého tylu. Tank nebolo možné obísť, lebo terén popri ceste bol močaristý a v okolitých lesoch sa ešte pohybovali skupiny ustupujúcich sovietskych vojakov. E.Raus preto vydal rozkaz zničiť tank, ktorý mala splniť batéria 50mm protitankových diel (PaK-38) poručíka Wengenrotha. Nemeckí vojaci dotlačili svoje štyri protitankové delá do vzdialenosti 600 metrov od tanku a zahájili paľbu. Cieľ zasiahli 8 krát, keď sovietsky tank opätoval paľbu a dve protitankové delá zničil a dve poškodil. (E.Raus uvádza, že "tank strieľal z dela ráže 80mm", čo opäť indikuje, že sa jednalo o KV-1).


    Zatiaľ čo prvý pokus o zničenie tanku sa realizoval zo severovýchodného smeru batériou vyčlenenou z Kampfgruppe "Raus", druhý pokus sa uskutočnil z juhu. Od hlavných síl 6. pancierovej divízie z okolia Raseiniai bolo stiahnuté jedno 88mm protilietadlové delo (Flak-36/37) a dopravené k blokovanému miestu. Následne ho nemeckí vojaci zamaskovali vetvami a konármi a pod krytom dymu z horiacich nákladných automobilov ho začali tlačiť do blízkosti sovietskeho tanku. Priblížili sa na vzdialenosť 500 metrov a chceli zahájiť paľbu, keď ich posádka tanku predbehla a výstrelom z dela a guľometnou paľbou nemecký Flak-36/37 zasiahla. Tretí pokus o zničenie sovietskeho tanku sa uskutočnil v noci z 24.6 na 25.6.1941, keď skupina 12 ženistov pod velením poručíka Gebhardta použila výbušné nálože. Ich explózia však neprerazila pancier tanku a zničila len pravý pás. Jeho posádka potom po zvyšok noci príležitostne ostreľovala svoje okolie z guľometov.


    Ráno 25.6.1941 E.Raus žiadal vzdušnú podporu v podobe náletu strmhlav útočiacich bombardérov Junkers (Ju-87B), avšak jeho žiadosť bola zamietnutá. Preto sa rozhodol nasadiť tanky, ktorými na predmostí disponovala Kampfgruppe "Raus". Jednalo sa o polovicu 65. pancierového práporu 11. pancierového pluku pod velením majora Schenka, ktorý bol vyzbrojený ľahkými tankami PzKpfw-35(t). Ich úlohou bolo manévrovať v relatívne bezpečnej vzdialenosti od sovietskeho tanku a svojou paľbou odviesť pozornosť jeho posádky od ďalšieho 88 mm protilietadlového dela (Flak-36/37). To bolo dotlačené na to isté miesto ako delo rovnakého typu zničené predošlí deň. Nemeckí vojaci zahájili paľbu a sovietsky tank zasiahli 7 granátmi. Keď sa k nemu priblížili tak zistili, že len dva 88mm granáty prerazili jeho pancier. Po chvíli sa veža tanku dala opäť do pohybu a preto jeden z nemeckých vojakov do priestrelu v spodnej časti veže vhodil ručný granát. Až jeho explózia usmrtila posádku, ktorá bola dovtedajšími zásahmi len zranená. E.Raus na záver uvádza, že hrdinstvo sovietskych tankistov vyvolalo hlboký rešpekt a ich telá boli pochované so všetkými vojenskými poctami.


    Toľkoto spomienky E.Rausa, ktorý je pôvodným autorom príbehu o boji sovietskeho ťažkého tanku. Porovnanie jeho verzie s predošlým príspevkom ukazuje, že postupom rokov tento príbeh preberali do svojich kníh a článkov ďalší a ďalší autori, ktorí popustili uzdu svojej fantázie a na zvýšenie efektu dopĺňali detaily, ktoré E.Raus vôbec neuvádza. Ak preskočíme tieto detaily a hovoríme o celkovom obraze, tak z pôvodného rozprávania E.Rausa vyplýva, že sovietsky tank nezablokoval celú 6. pancierovú divíziu na dva dni, ale zablokoval len jej menšiu časť v podobe Kampfgruppe "Raus" na dobu 24 hodín. To však samozrejme neznižuje statočnosť jeho posádky, ktorá je nespochybniteľná.


    Avšak aj k memoárom E.Rausa je potrebné pristupovať kriticky a zamyslieť sa nad tým, do akej miery sú presné. V porovnaní so zdrojmi, ktoré sú uvedené pri predchádzajúcom príspevku (publikace Pelta na KV1/2, Tankograd KV2) najväčší otáznik vyvoláva skutočnosť, že na rozdiel od nich E.Raus opakovane sovietsky ťažký tank označuje za KV-1. Aby bolo možné spraviť čo najrealistickejšiu rekonštrukciu tohto príbehu a zistiť o aký tank sa vlastne jednalo, bude potrebné porovnať spomienky E.Rausa so spomienkami iných pamätníkov a s dobovými dokumentmi.


    Podarilo sa mi nájsť citáciu z jedného dokumentu, ktorá sa priamo týka tohto boja. Jedná sa o Vojnový denník 11. pancierového pluku, v ktorom sa pod dátumom 25.6.1941 nachádza zmienka o udalostiach 24.6 -25.6.1941: "Kampfgruppe "Raus" pevne držala predmostie a preto popoludní bola z jej zostavy stiahnutá záloha. Išlo o posilnenú rotu a štáb 65. pancierového práporu, ktoré sa z predmostia vracali naspäť po ceste po ktorej pôvodne útočili. Smerovali ku križovatke na severovýchod od Raseiniai. Medzičasom cestu k predmostiu Kampfgruppe "Raus" zablokoval sovietsky ťažký tank a prerušil s ňou spojenie počas celého popoludnia a noci. Na zničenie tanku bola vyslaná batéria 88mm protilietadlových diel, ktorá však nezaznamenala úspech rovnako ako batéria 105mm húfnic, ktorej paľbu riadil predsunutý delostrelecký pozorovateľ. Taktiež zlyhal pokus ženistov zničiť tank výbušnými náložami. Do blízkosti tanku sa nepodarilo dostať kvôli silnej guľometnej paľbe". Na tomto mieste popis boja končí a ďalej sa nachádza už len poznámka, že tank bol nepohyblivý a jeho posádka bojovala až do vyčerpania munície.


    V tomto dokumente sa neuvádza typ sovietskeho ťažkého tanku a taktiež popis boja len čiastočne zodpovedá spomienkam E.Rausa. Na porovnanie jeho spomienok so spomienkami iných pamätníkov sa mi podarilo nájsť len jeden zdroj. Jedná sa o rusko-jazyčný preklad staršieho článku z litovských novín, ktorý bol publikovaný ešte počas existencie Sovietskeho zväzu. Tento článok hovoril o exhumácii sovietskych tankistov, ktorí padli na začiatku vojny a ktorých telesné pozostatky boli prenesené na vojenský cintorín. Článok vychádzal zo spomienok miestnych pamätníkov - obyvateľov dediny Dainiai, ktorá sa nachádza pri ceste Raseiniai - Šiluva, približne 5 kilometrov severovýchodne od Raseiniai. Podľa ich rozprávania sa vo večerných hodinách druhého dňa vojny (23.6.1941) na ceste za dedinou objavil sovietsky ťažký tank. Nehýbal sa z miesta, pretože mu nepracoval motor a bez príznakov života ostal celú noc stáť na ceste. Na ďalší deň (24.6.1941) sa v smere od Raseiniai blížil nemecký nákladný automobil. Vtedy tank ožil a výstrelom z dela tento automobil zničil. Neskôr miestni obyvatelia vedľa obhorených trosiek našli štyri zuhoľnatené telá.


    Na ceste sa potom objavili dva nemecké prieskumné obrnené vozidlá, na ktoré sovietsky tank zahájil paľbu a tiež ich zasiahol. Nemeckí vojaci následne pritiahli dva delá a pokúsili sa tank zneškodniť. Jedno z nich však nestihli ani pripraviť k paľbe, keď ho sovietski tankisti uvideli a presným výstrelom zničili. V nasledujúcej prestrelke bol sovietsky tank zasiahnutý na mieste pozorovacieho priezoru a umlčaný. Nemeckí vojaci potom priviedli miestnych obyvateľov, ktorí zo zasiahnutého stroja vytiahli 6 padlých sovietskych tankistov. Vojaci im odobrali dokumenty ktoré sa pri nich nachádzali a civilistov nechali pochovať telá padlých za okrajom cesty v blízkosti tanku.


    V roku 1965 miestni pamätníci označili miesto hrobu a telesné pozostatky sovietskych tankistov boli exhumované a prenesené na vojenský cintorín v Raseiniai. Na základe osobných vecí sa uskutočnil pokus o identifikáciu. Pri jednom z padlých tankistov bola nájdená hliníková lyžica s vyrytým menom - Smirnov V.A. Pri ďalšom tankistovi bola nájdená podobná lyžica s iniciálami jeho mena - Š.N.A. Dôležitým nálezom bol komsomolský preukaz, z ktorého bola čiastočne čitateľná už len prvá strana. Na nej boli viditeľné posledné cifry registračného čísla - ...1573 a taktiež časť mena držiteľa - Jeršov Pav... Posledným a najčitateľnejším dokumentom sa ukázala poukážka o odovzdaní vnútorného cestovného dokumentu, na ktorej stálo - "pas série LU 289759, vydaný 8.10.1935 oddielom milície v Pskove na meno Jeršov, Pavol Jegorovič, pas vrátený 11.2.1940".


    Toto sú všetky informácie, ktoré sa mi podarilo nájsť v súvislosti s príbehom E.Rausa o boji sovietskeho ťažkého tanku v dňoch 24.6 - 25.6.1941 v blízkosti Raseiniai. Ako vyplýva z ich porovnania, tak dobový dokument a spomienky miestnych pamätníkov sa v niektorých detailoch odlišujú od spomienok E.Rausa. Je to však celkom pochopiteľné, pretože autor písal tento príbeh v americkom zajatí až po skončení Druhej svetovej vojny aj to len na základe vlastných spomienok a s odstupom skoro 10 rokov. Popri faktore prirodzeného zabúdania ľudskej pamäte svoju úlohu určite zohral aj faktor daný osobnosťou každého autora a jeho sklonom k subjektívnemu vnímaniu udalostí. (Tieto faktory samozrejme ovplyvnili aj miestnych pamätníkov a zasa dobové hlásenie mohlo byť ovplyvnené neúplnosťou informácií zhromažďovaných v bojovej situácii). Tieto konštatovanie však nič nemenia na tom, že dostupné zdroje nám neumožňujú jednoznačne určiť, či v prípade sovietskeho ťažkého tanku sa jednalo o typ KV-1 alebo KV-2.


    V prospech verzie že sa jednalo o stroj KV-1 hovoria nielen spomienky E.Rausa, ale aj pamätné označenie na hrobe padlých sovietskych tankistov, ktorý sa nachádza na vojenskom cintoríne v Raseiniai (viď. foto 1 a 2). V prospech verzie že sa jednalo o stroj KV-2 hovorí počet členov posádky (6 tankistov na rozdiel od 5 v prípade KV-1). Túto verziu taktiež potvrdzujú zverejnené fotografie, na ktorých sa nachádza tank KV-2 s podobnými poškodeniami, aké uvádza E.Raus. Avšak v prípade fotografií nie je možné vylúčiť, že sa jedná o úplne iný stroj KV-2, ktorý len utrpel podobné poškodenia ako popisovaný sovietsky ťažký tank. Fotografie tohto KV-2 mohli byť niektorým z historikov pripojené k celému príbehu len na ilustráciu a potom už boli preberané ďalej ako "fakt". Aj keď sa osobne prikláňam k druhej verzii, tak na definitívnu odpoveď si budeme musieť počkať, pretože len profesionálny historik s prístupom k archívnym dokumentom a fotografiám 6. pancierovej divízie by túto otázku vedel zodpovedať s definitívnou platnosťou.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/6541#186078Verze : 0
    Avatar
    Záhada "KV-2 u osady Raseiniai" je zrejme nadobro vyriešená. Rešpektovaný ruský autor Maxim Kolomiec v knihe Ťažký tank KV-2 na strane 68 uvádza, že vďaka litovskému historikovi Arvidasovi Žardinskasovi mal možnosť hovoriť s očitým svedkom uvedeného boja. Uvedené svedectvo a Kolomiecov výskum potvrdili na 100%, že tank, ktorý pri Raseiniai (Litva) zadržal na vyše dňa postup 6. tankovej divízie v júni 1941 bol typu KV-1 a nie KV-2.


    Kolomiec, M.: Ťažký tank KV-2, Moskva, Exmo 2013, ISBN 978-5-699-62573-4
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/6541#557911Verze : 2
    MOD
    Avatar
    Foto

    Vojenský cintorín v Raseiniai

    Preklad nápisu - "Posádka tanku KV-1, ktorá hrdinsky padla v júni 1941 pri dedine Dainiai: Jeršov P.E., Smirnov V.A., vojak s iniciálami Š.N.A., traja neznámi vojaci".
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/6541#186086Verze : 0
    Avatar
    Velice hezké foto se nyní objevilo na internetové aukci Ebay. Jde o stejnou scénu jako na předešlých fotografiích (osada Rosjena). Podle zadního stroje a celkové situace - vrak německého automobilu, budovy a stromy jde prokazatelně o stejnou scénu. Nicméně fotografie ukazuje DALŠÍ stroj KV2 - s mnoha zásahy větší ráže na věži.

    Zdroj : www.ebay.de





    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/6541#248983Verze : 0
    Avatar
    Další hezké KV2. První foto je první verze se starším typem věže

    Zdroj : www.ebay.de







    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/6541#248984Verze : 0
    Avatar
    Další hezká fotografie opuštěné KV-2


    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/6541#249057Verze : 0
    Avatar
    Další fotografie na stroje KV-2

    Zdroj : www.ebay.de







    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/6541#249238Verze : 0
    Avatar
    Exponát : Moskva - Ústřední muzeum ozbrojených sil
    Zdroj : vlastní foto










    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/6541#538472Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Dakujem vam, moc..
    Nemal nahodou tank T 34 iny motor ako KV ???
    A KV a IS nemali rovnake motory???
    Ci hej....
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/6541#209464Verze : 0
    Avatar
    Dobrý den. Jsem zde nový a velice mne zaujal celý tento topik o tanku KB-1 a KB-2. Chtěl bych se zeptat jest-li byly u těchto typů instalovány i tyto druhy hlavní:


    107мм ЗиС-6
    122мм У-11
    76мм С-54 - (podle mně byl v sériově vyráběných KB-1 tento typ hlavní 76мм ЗиС-5.)


    předem dekuji za odpověd.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/6541#374332Verze : 0
    Avatar
    Prototyp kanóna ZiS-6 (F42) bol testovaný v tanku KV-2 v máji 1941. Predpokladala sa jeho zástavba v projekte tanku KV-5 (a KV-4), ale nakoniec bol ďalší vývoj zastavený v roku 1943.


    122 mm U-11 - viď KV-9.


    Čo sa týka S-54 - bola testovaná v KV-1 a mohla zvýšiť jeho bojovú hodnotu (rovnako aj KV-1S), jej zástavba bola jednoduchá a mohla sa spraviť aj v poľných opravovniach, ale nakoniec sa do KV nepoužívala (nedostatok vhodného druhu munície).



    Zdroje v ruštine uvádzam:
    www.battlefield.ru
    www.battlefield.ru
    www.battlefield.ru
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/6541#374334Verze : 0
    MOD