Manching
Nachází se u Ingolstadtu. Je to místo v ploché krajině, opevnění je provedeno jednoduchým valem, který obepíná plochu o celkové rozloze 380 ha. Jednalo se hlavně o důležité centrum z hlediska výroby a hospodářství a dost možná sloužilo ke kontrole plavby na Dunaji. Střed manchingenského oppida byl hustě zastaven sítí pravoúhle se křížících ulic, kde stály dřevěné nadzemní stavby různé velikosti. Hlavními obyvateli byli kováři, hrnčíři, šperkaři, ale i jiní řemeslnici. Rovněž je zde doložena výroba mincí (ražením a odléváním). Co se obchodu týče byly zde zachyceny italské amfory, které se zde dostaly nejspíše i z obsahem což mohlo být hlavně víno, ovšem nelze vyloučit i jiné produkty. V oppidu se soustředila i velká stáda - hlavně se jednalo o vepře, skot a ovce. Rovněž bylo identifikováno značné množství koní (minimálně na 200 jedinců, dnes může být tento počet i větší). Doba trvání oppida Manching se předpokládá asi kolem 100 let, přičemž jeho opevnění bylo během této doby minimálně 1x změněno oproti původnímu. Nejstarším typem opevnění je pravý murus gallicus. Později byl nahrazen jiným typem hradební zdi typické pro Kelty - v kamenném lici byly viditelné celé svislé trámce.
Literatura:
PLEINER, Radomír - RYBOVÁ, Alena, a kol. Pravěké dějiny Čech. ACADEMIA, Praha, 1978.
Nachází se u Ingolstadtu. Je to místo v ploché krajině, opevnění je provedeno jednoduchým valem, který obepíná plochu o celkové rozloze 380 ha. Jednalo se hlavně o důležité centrum z hlediska výroby a hospodářství a dost možná sloužilo ke kontrole plavby na Dunaji. Střed manchingenského oppida byl hustě zastaven sítí pravoúhle se křížících ulic, kde stály dřevěné nadzemní stavby různé velikosti. Hlavními obyvateli byli kováři, hrnčíři, šperkaři, ale i jiní řemeslnici. Rovněž je zde doložena výroba mincí (ražením a odléváním). Co se obchodu týče byly zde zachyceny italské amfory, které se zde dostaly nejspíše i z obsahem což mohlo být hlavně víno, ovšem nelze vyloučit i jiné produkty. V oppidu se soustředila i velká stáda - hlavně se jednalo o vepře, skot a ovce. Rovněž bylo identifikováno značné množství koní (minimálně na 200 jedinců, dnes může být tento počet i větší). Doba trvání oppida Manching se předpokládá asi kolem 100 let, přičemž jeho opevnění bylo během této doby minimálně 1x změněno oproti původnímu. Nejstarším typem opevnění je pravý murus gallicus. Později byl nahrazen jiným typem hradební zdi typické pro Kelty - v kamenném lici byly viditelné celé svislé trámce.
Literatura:
PLEINER, Radomír - RYBOVÁ, Alena, a kol. Pravěké dějiny Čech. ACADEMIA, Praha, 1978.