RDM-12
Pojízdná dvanáctikanálová radioreleová stanice s kmitočtovou modulací určená pro polní radioreleové spojení na operačně-taktickém a operačně-velitelském stupni velení. Může být použita jako koncová, retranslační nebo uzlová.
Soupravu tvoří dva střední skříňové nákladní automobily Praga V3S:
- vozidlo A pro umístění přístrojů
- vozidlo B pro přepravu elektrického zdroje a antény
RDM-12 umožňuje:
- vytvořit 12 účastnických telefonních kanálů a 1 dálkový služební kanál
- vytvořit 1 až 4 místní telefonní hovory
- sdružit po třech telefonních kanálech do čtyř širokopásmových kanálů pro přenos telegrafních signálů rychlostí maximálně 16 000 Bd
- sdružit všech 12 kanálů do jednoho širokopásmového kanálu pro přenos telegrafních signálů rychlostí maximálně 48 000 Bd
- přiřadit na libovolný účastnický telefonní kanál pomocí zařízení tónové telegrafie STT jeden telegrafní kanál
- pomocí telefonního utajovacího zařízení je možno libovolný účastnický telefonní kanál využít pro přenos utajovaného telefonního hovoru
Prostředek byl vyvinut v podniku Tesla Hloubětín, na výrobě se podílely výroci z Československa (Tesla Pardubice), ale také i z Maďarska. Do výzbroje ČSLA byl zaváděn na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Poddůstojnická škola (2. prapor 59. pluku směrových stanic) V Praze-Ruzyni v roce 1972 prováděla výcvik na stanici s výrobním číslem 001, která údajně pocházela z roku 1968. K 31. prosinci 1990 evidovalo spojovací vojsko ČSLA celkem 268 souprav RDM-12. I když se s jejich vyřazením počítalo v průběhu devadesátých letech, ve výzbroji AČR jsou stále používány (např. na spojovacím cvičení ve dnech 10. až 14. září 2007 u 21. základny taktického letectva).
Technicko-taktická data
Celková hmotnost:
- vozidla A: ?
- vozidla B: 10 660 kg
Obsluha: 5 (velitel, 2 operátoři, 2 řidiči-zdrojaři)
Frekvenční pásmo:
- se 2 podrozsahy, každý z nich má 600 pevně nastavitelných nebo plynule laditelných kanálů:
-- v podrozsahu B od 120 do 239,8 MHz s odstupem po 200 kHz
-- v podrozsahu C od 240 do 479,6 MHz s odstupem po 400 kHz
Přenášené frekvenční pásmo: 0,6 až 64 kHz
Šířka pásma účastnického telefonního kanálu: 0,3 až 3,4 kHz
Druh provozu: kmitočtově modulovaná telefonie (F3)
Výkon vysílače:
- základní: 5 W
- plný výkon: 50 W
Citlivost přijímače:
- v podrozsahu B: 23 mikroV
- v podrozsahu C: 16 mikroV
Dosah při přímé viditelnosti: 40 až 70 km
Celkový dosah: do 400 km (při použití 7 až 9 retranslačních stanic)
Napájení: ze sítě (220 V / 50 Hz) nebo z vlastních elektrocentrál (vozidlo B přepravuje dvě EC 3 kVA)
Zdroje
1) Popiska u exponátu vystavevaného ve vojenském muzeu v Lešanech, září 2007
2) Burian, M., Rýc, J.: Historie spojovacího vojska, Praha 2007
3) Archiv autora
4) M. Chalupa - vzpomínky
Pojízdná dvanáctikanálová radioreleová stanice s kmitočtovou modulací určená pro polní radioreleové spojení na operačně-taktickém a operačně-velitelském stupni velení. Může být použita jako koncová, retranslační nebo uzlová.
Soupravu tvoří dva střední skříňové nákladní automobily Praga V3S:
- vozidlo A pro umístění přístrojů
- vozidlo B pro přepravu elektrického zdroje a antény
RDM-12 umožňuje:
- vytvořit 12 účastnických telefonních kanálů a 1 dálkový služební kanál
- vytvořit 1 až 4 místní telefonní hovory
- sdružit po třech telefonních kanálech do čtyř širokopásmových kanálů pro přenos telegrafních signálů rychlostí maximálně 16 000 Bd
- sdružit všech 12 kanálů do jednoho širokopásmového kanálu pro přenos telegrafních signálů rychlostí maximálně 48 000 Bd
- přiřadit na libovolný účastnický telefonní kanál pomocí zařízení tónové telegrafie STT jeden telegrafní kanál
- pomocí telefonního utajovacího zařízení je možno libovolný účastnický telefonní kanál využít pro přenos utajovaného telefonního hovoru
Prostředek byl vyvinut v podniku Tesla Hloubětín, na výrobě se podílely výroci z Československa (Tesla Pardubice), ale také i z Maďarska. Do výzbroje ČSLA byl zaváděn na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Poddůstojnická škola (2. prapor 59. pluku směrových stanic) V Praze-Ruzyni v roce 1972 prováděla výcvik na stanici s výrobním číslem 001, která údajně pocházela z roku 1968. K 31. prosinci 1990 evidovalo spojovací vojsko ČSLA celkem 268 souprav RDM-12. I když se s jejich vyřazením počítalo v průběhu devadesátých letech, ve výzbroji AČR jsou stále používány (např. na spojovacím cvičení ve dnech 10. až 14. září 2007 u 21. základny taktického letectva).
Technicko-taktická data
Celková hmotnost:
- vozidla A: ?
- vozidla B: 10 660 kg
Obsluha: 5 (velitel, 2 operátoři, 2 řidiči-zdrojaři)
Frekvenční pásmo:
- se 2 podrozsahy, každý z nich má 600 pevně nastavitelných nebo plynule laditelných kanálů:
-- v podrozsahu B od 120 do 239,8 MHz s odstupem po 200 kHz
-- v podrozsahu C od 240 do 479,6 MHz s odstupem po 400 kHz
Přenášené frekvenční pásmo: 0,6 až 64 kHz
Šířka pásma účastnického telefonního kanálu: 0,3 až 3,4 kHz
Druh provozu: kmitočtově modulovaná telefonie (F3)
Výkon vysílače:
- základní: 5 W
- plný výkon: 50 W
Citlivost přijímače:
- v podrozsahu B: 23 mikroV
- v podrozsahu C: 16 mikroV
Dosah při přímé viditelnosti: 40 až 70 km
Celkový dosah: do 400 km (při použití 7 až 9 retranslačních stanic)
Napájení: ze sítě (220 V / 50 Hz) nebo z vlastních elektrocentrál (vozidlo B přepravuje dvě EC 3 kVA)
Zdroje
1) Popiska u exponátu vystavevaného ve vojenském muzeu v Lešanech, září 2007
2) Burian, M., Rýc, J.: Historie spojovacího vojska, Praha 2007
3) Archiv autora
4) M. Chalupa - vzpomínky