Bezděz

Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 638 příspěvků vloženo, 2694 editováno a 304 zmoderováno. Statistiky
22.9.2018 - Praha - Sraz k 20. narozeninam valka.cz | Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Bezděz

zřícenina hradu

    Avatar
     
    Název:
    Name:
    Bezděz Bezdez
    Další názvy:
    Other Names:
    -
    Typ:
    Style:
    hrad Castle
    Stav:
    Condition:
    zřícenina ruin
    Přístupnost:
    Accessibility:
    přístupno v návštěvních hodinách open during visiting hours
    Obec:
    Municipality:
    Bezděz Bezdez
    GPS souřadnice:
    GPS Coordinates:
    50°32'20.08"N 14°43'09.58"E
    První písemná zmínka:
    First Written Reference :
    DD.MM.1265
    Památky a muzea v okolí:
    Places of Interest and Museums in the Vicinity:
    - -
    Poznámka:
    Note:
    - -
    Zdroje:
    Sources:
    forum.valka.cz
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/78150#355921Verze : 0
    Avatar
    Bezděz


    Bezděz je malebná zřícenina hradu v okrese Česká Lípa. Byl vystavěn nejspíše mezi roky 1265-1278 na kopci Velký Bezděz, v blízkosti Máchova jezera (původně Velkého rybníku) a vesnice Doksy. Je to hrad s obvodovou zástavbou (přizpůsobeno úzkému hřebenu kopce).


    Založení hradu:


    Přesné datum založení hradu neznáme. Nejspíše to bylo mezi roky 1265-1278. Nechal ho postavit král Přemysl Otakar II., který také založil stejnojmenné městečko v podhradí. Hrad byl postaven nejen jako pevnost, ale také jako reprezentativní sídlo krále a správní centrum území. Součástí hradu nejsou tedy žádné hospodářské budovy. O zásobování hradu se staralo podhradí, kde se nacházelo (dnes bychom řekli) i tzv. kompletní týlové zabezpečení. Budování hradu se povedlo dokončit v relativně krátkém čase, takže je celý postaven v jednotném slohu (raná gotika). Ve stejné době jako Bezděz vznikl i nedaleký hrad Houska, který se nejspíše z rukou Václava II. dostal do držení pánů z Dubé. Na obou hradech pracovala stejná stavební huť (cestercko-burgunská huť), takže na obou hradech nalezneme velice podobné architektonické prvky.


    Stručná historie hradu:


    Král "železný a zlatý" Přemysl Otakar II. se z hradu neradoval dlouho. Již roku 1278 padl v bitvě na Moravském poli. Ironií osudu se ale Bezděz stal vězením pro jeho ženu Kunhutu a syna, sedmiletého Václava, budoucího krále Václava II. Oba na hrad zavřel v únoru roku 1279 poručník mladého Václava Ota Braniborský. Královně se podařilo zanedlouho z hradu uprchnout, ale Václav zůstal na hradě vězněn až do doby, než byl převezen do Spandau u Berlína. Teprve roku 1283 navrátil věznitel našeho budoucího panovníka zpět do vlasti a to za velké "odstupné". Když Václav II. usedl na trůn, nejspíše kvůli nedobrým vzpomínkám na hrad, kde byl vězněn, zastavil Bezděz Hynkovi Berkovi z Dubé. On a poté jeho syn měli hrad v držení až do roku 1348.


    V tomto roce se rozhodl český král a budoucí římský císař Karel IV., že je třeba posílit centrální moc. Vykoupil tehdy i zastavený hrad Bezděz. Karel IV. si tento hrad velice oblíbil a mnohokráte zde pobýval. Zahrnul také Bezděz mezi vybrané královské hrady, které již neměly být nikdy zastavovány. Také dal osobně pokyn k založení Velkého rybníka (dnes Máchova jezera).


    Ustanovení císaře Karla IV. o nezastavitelnosti Bezdězu a dalších hradů ale nebylo respektováno dlouho. Roku 1398 dal jeho syn Václav IV. hrad do zástavy svému bratranci Prokopovi. To se ale velice nelíbilo mladšímu Václavovu bratru - Zikmundovi. Ten hrad oblehl, lstí vylákal Prokopa z jeho bran, zajal ho, a poté se zmocnil i hradu samotného. Dlouho si ho ale nepodržel. Na počátku husitských válek ho sám zastavil Janovi z Michalovic. Od té doby se Bezděz už nikdy nedostal zpět do vlastnictví a pod přímou správu panovníka. Dále byl Bezděz již jen v zástavním držení (i když mnoha význačných osobností). Mezi ně patřili např. Tovačovští z Cimburka, nebo nejvyšší purkrabí Jan z Janovic, za jehož držení se v okolí velice rozšířilo rybníkářství.


    Roku 1588 (na doporučení zemského sněmu) se Rudolf II. rozhodl zástavu zrušit a Bezděz za 22 000 kop grošů odprodat. Hrad získal do dědičného vlastnictví Jan z Vartemberka. Sňatkem s vdovou po Janovi z Vartemberka Barborou se stal posledním předbělohorským pánem na Bezdězu Václav Berka z Dubé a z Lipé. Po bělohorské bitvě Václav Berka uprchl se "zimním králem" Fridrichem z Čech. Ve své nepřítomnosti byl odsouzen k trestu smrti a samozřejmě také ke ztrátě všech svých statků.


    V této době byl hrad Bezděz poprvé ve své historii dobyt. Obránci hradu však nebyli již královští manové nebo panská čeleď, nýbrž okolní poddaní, kteří se na opuštěný hrad přišli ukrýt před žoldnéři bělohorského vítěze Maxmiliána Bavorského. Po krátkém obléhání nezkušení obránci přesile daleko lépe vyzbrojených a zkušených žoldnéřů podlehli. Hrad byl dobyt a vypálen.


    Berkova zabavená panství získal v roce 1622 slavný Albrecht z Valdštejna, jenž téměř všechny bývalé Berkovi statky učinil částí svého systematicky budovaného frýdlantského knížectví. S Bezdězem měl Albrecht velké plány. Hodlal při Bezdězu zbudovat rozlehlý a honosný klášter. Z opravdu velkomyslně pojatého díla ale po jeho smrti samozřejmě sešlo.


    Vybudovat bezdězský klášter se ale přeci jen později (i když ve značně redukované podobě) podařilo. V roce 1635 věnoval hrad Bezděz obnovenému emauzskému klášteru v Praze císař Ferdinand (v rámci rozdělování statků konfiskovaného frýdlantského vévodství). Třicetiletá válka ale neumožnila jakýkoli okamžitý rozvoj hradu či novou výstavbu a tak po sedm let pobýval na opuštěném hradě pouze jeden poustevník. V roce 1642 se na Bezdězu usadili Švédové. Před svým odchodem ale stihli hrad znovu vypálit.


    Teprve v šedesátých letech 17. století započal třetí emauzský opat Antonio Sottomayor s opravami a úpravami hradu pro klášterní účely. V purkrabství byl v patře zřízen refektář, podkrovní patro bylo přestavěno na cely řeholníků, v královském paláci byl upraven byt pro převora a pokoje pro vzácné hosty, zdí byla nahrazena dřívější dřevěná konstrukce pavlače před bývalým královským palácem a konečně královský a purkrabský palác byly v patře spojeny krytou chodbou. Hradní kaple byla nově zasvěcena Panně Marii. V roce 1679 pak odprodal emauzský opat bezdězský statek za 42 000 zlatých a klášter si ponechal jen vlastní hrad. V roce 1686 dala Anna z Valdštejna při cestě na hrad postavit 15 kapliček křížové cesty.


    Za války v roce 1778 Bezděz obsadilo pruské vojsko. Zpustošení Bezdězu pruskou posádkou bylo předzvěstí konce kláštera. V roce 1785 byl s mnoha dalšími i bezdězský klášter císařem Josefem II. zrušen.


    Pověsti o ukrytém bohatství mnichů, kteří Bezděz obývali, na hrad přiváděly v pozdější době především hledače pokladů. Jejich činnost chátrání hradu jen uspíšilo. Bezděz zpustl a začal se změnil ve zříceninu.


    Počátkem 19. století došlo k prvním obnovovacím pracím na hradě. Roku 1844 byly vyspraveny střechy a částečně byla zrestaurována velká věž, uvnitř které se zbudovalo vnitřní točité schodiště. Další restaurátorské práce byly prováděny roce 1872 a také v posledním desetiletí před 1. světovou válkou. V opravách Bezdězu se pokračovalo i mezi válkami. Nejprve je organizovali Valdštejnové za podpory Památkového úřadu a v roce 1932 převzal záštitu nad obnovením Bezdězu Klub českých turistů. Po znovu zpřístupnění (teď již památky) byl hrad nadále opravován.


    Nakonec byl roku 1978 Bezděz vyhlášen národní kulturní památkou.


    Stručný popis situace:


    Hrad má silně protáhlý půdorys. Rozkládá se přímo na hřebeni kopce. Na samém vrcholu stojí hlavní okrouhlá 35 m vysoká věž. Měří v průměru 10,5 metru a její zdi jsou ve spodní části 4 metry silné. Směrem vzhůru se místnosti v každém podlaží zvětšují a stěny ztenčují. Do věže se vstupovalo z ochozu hradby, která odděluje horní a dolní hrad. Od dolního hradu se táhne mohutná 180 cm silná hradba až ke třetí bráně (hlavnímu vstupu do hradu). Přístup ke třetí hradní bráně byl střežen a ovládán z více než 20 metrů vysoké Čertovy věže s 3,5 m silnými zdmi. Tato věž byla vestavěna poblíž brány do hradební zdi a byla přístupná pouze z jejího ochozu. Od třetí brány vede hradba dlouhým obloukem až k hradní kapli, která ukončuje královský palác na východní straně. Od třetí brány také vede cesta podél hradby s Čertovou věží až ke čtvrté bráně uprostřed západní hradby dolního hradu. Do hradního opevnění byla zakomponována i přístupová cesta. To bylo v tomto případě strategicky velmi výhodné, protože právě tato cesta představovala jediný schůdnější přístup ke hradu (strmá úbočí kopce útočníkům moc šancí nedávala). Podél cesty byla na vnější straně vystavěna hradební zeď. Cesta byla ve své první části přetnuta dvěma bránami - první se nachází hned na úpatí kopce a druhá přibližně uprostřed svahu mezi první a třetí bránou. Za třetí branou se cesta prudce láme do protisměru a odtud stoupá do horního hradu. Po celou dobu tedy cesta vede hradebním koridorem, ve kterém byl útočník vydán obráncům zcela na milost. Celkem byl hrad střežen pěti branami. Pátou bránou pod hlavní věží pak bylo dosažitelné samotné hradní jádro s královským a purkrabským palácem. Zásobování hradu vodou zajišťovala 14 metrů hluboká nádrž, která se nachází v prostoru mezi královským a purkrabským palácem. Představuje kombinaci cisterny se studnou. Byla napájena jak dešťovou vodou z okapů, tak i podzemními prameny.


    Hradní stavby a zařízení:


    Královský palác... byl nejrozsáhlejším a také nejvýstavnějším palácem hradu. Jeho výjimečnému postavení odpovídá i jeho velikost (více jak dvojnásobek oproti ostatním obytným budovám). Na severovýchodě palác ukončuje čtverhranná místnost, na níž navazuje kaple. Všechny místnosti tohoto paláce nebyly průchozí. Spojení jednotlivých místností zde zajišťovala venkovní dřevěná pavlač. Přízemí bylo původně v plném rozsahu plochostropé. Jako celek poskytoval královský palác svému urozenému obyvateli dostatek pohodlí. Právě v Královském paláci se nacházel klasický velký sál, který představoval hlavní reprezentační místnost hradu.


    Kaple... patří mezi naše nejhodnotnější hradní kaple období rané gotiky. Její dnešní stav je výsledkem restaurátorských prací před I. světovou válkou, kdy byly chybějící články doplněny a poškozené vyměněny. Kaple je jednolodní prostor zaklenutý křížovou žebrovou klenbou a uzavřený třemi stranami osmiúhelníku. Zeď' v přízemí silná téměř 3 m přechází v patře ve dvě stěny slabší, mezi nimiž je zaklenutý ochoz, sloužící vznešenějším účastníkům mše. Ochoz byl přístupný z přístěnků po obou stranách západní empory, určené pro královskou rodinu. V severní zdi je umístěna sakristie, v jihozápadním rohu pak schodiště na emporu.


    Paláce manů (jižní a severní manský palác)... Půdorys obou paláců je rozdělen do tří místností. Plocha prostřední místnosti má oproti oběma krajním dvojnásobnou plochu. Přízemí mělo spíše provozní a pomocnou funkci. Hlavní obytné prostory se nacházely v patře paláce. Střední sál byl zaklenut dvěma poli křížových žebrových kleneb a byl osvětlován (ve vnější zdi) dvěma velkými gotickými okny. V koutě se nacházelo točité schodiště vedoucí do podstřešního patra. Z hlavního sálu byl přístup i do obou sousedních místností. Východní má rovněž křížovou klenbu a byla vytápěna krbem. Nacházel se zde i vstup na prevét. Paláce kryly sedlové střechy. K jihozápadním (štítovým) zdem obou paláců přiléhaly jednopatrové stavby, které vyplňovaly volný prostor mezi paláci a hradební zdí (čelní zeď dolního hradu). Neví se, k čemu bývaly tyto přístavky využívány. Nejspíše se jednalo o skladové prostory.


    Purkrabský palác… byl sídlem purkrabího. Ten hrad spravoval a byl vojenským velitelem podřízeným pouze hradnímu pánu. Purkrabí královských hradů většinou patřili mezi přední šlechtice. Královští purkrabí hráli značnou roli v manském zřízení. Tento palác je řešen stejně jako paláce manů. Ke středovému (většímu) sálu na obou stranách přiléhají menší místnosti. Za klášterní éry měli mniši v prvním patře purkrabství velkou a malou jídelnu (velký a malý refektář), kuchyň, v přízemí pekárnu a v podstřeší byly cely řeholníků.


    Čertova věž... je klasickým původním bergfritem. Tímto názvem označujeme věže, které mají pouze vojenskou funkci a v době míru nejsou obývány (toto u některých hradů již od počátku neplatilo). Česky se jim též říká útočištné věže, protože mohly být bráněny jako zcela samostatný objekt a poskytnout tak obráncům v případě, že se nepřátelé zmocnili ostatních částí hradu, poslední útočiště. Tomu odpovídá i jejich strohá podoba s nevelkými tmavými vnitřními prostorami a s minimem otvorů. Bergfrity bývaly většinou přístupné až v úrovni prvního patra pomocí zvedacího můstku. Z důvodu možnosti přímého napadení přízemí neobsahovalo žádné otvory a bylo přístupné pouze otvorem ve stropě. Tak vznikla temná místnost, dnes většinou označovaná jako hladomorna. K tomuto účelu ji jistě bylo možno využít a skutečně se k němu občas i užívala. Většinou však tato "místnost" bez oken a klasických dveří zůstávala prázdná, či sloužila jako skladiště. Čertova věž je více než 20 metrů vysoká s 3,5 m silnými zdmi. Byla vestavěna poblíž třetí brány přímo do hradební zdi a byla přístupná pouze z jejího ochozu.


    Velká věž... všechny charakteristické rysy bergfritu najdeme i na bezdězské velké věži. Do věže se vstupovalo portálem v prvním patře. Proti své původní podobě dnes ke vchodu do věže vede přistavené novověké schodiště. Bergfrit míval původně pět pater jejichž rovné trámové stropy byly uloženy na ústupcích ve zdivu. Dnešní vnitřní členění pochází až z poloviny 19. stol. Při této úpravě také vynikla nová velká hrotitá okna zcela odporující logice a smyslu středověké útočištné věže. Věž ukončoval (a ukončuje i dnes) ochoz lemovaný vyvýšenou zídkou s cimbuřím, které se dochovalo (nejspíše) v originální podobě. Ochoz umožňoval plnit další z funkcí bergfritu, a to vykonávání strážní služby z nejvýše položeného místa hradu. Velké věži se říkalo také hlásná, a proto se i u mnoha hradů setkáváme s označením velké věže jako hlásky. Výhled z bezdězské Velké věže do krajiny je jedinečný a umožňoval majitelům hradu přehled o dění v širokém okolí. Výrazný dojem ze štíhlého bergfritu byl původně dokreslen vysokou kuželovitou střechou. Velká věž je přes 30 m vysoká (různé zdroje uvádí 32-35 m), měří v průměru 10,5 metru a její zdi jsou ve spodní části 4 metry silné.


    Studna / nádrž... zásobování hradu vodou zajišťovala 14 metrů hluboká nádrž, která se nachází v prostoru mezi královským a purkrabským palácem. Jednalo se o jediný dostupný vodní zdroj. Nádrž představuje kombinaci cisterny se studnou. Byla napájena jak dešťovou vodou z okapů, tak i podzemními prameny. Vzhledem k umístění hradu na vysokém kopci bylo překvapující, že se podařilo najít i podzemní pramen, který dával čerstvou vodu a ještě k tomu byl nalezen v tak malé hloubce (pouhých 14 m). Díky tomu nebyl hrad závislý jen na počasí (na vodních zásobách tzv. dešťovky). To bylo v době obležení hradu zcela zásadní. Na Bezdězu tedy nebylo potřeba řešit přístup k vodě tzv. tajníky, nebo nějakými jinými způsoby.


    Současnost:


    V současné době se hrad průběžně opravuje. Pracuje se na zabezpečení a zpevnění zdí manských paláců a úpravách některých vnitřních prostor. Hrad je veřejnosti přístupný, a to v návštěvních hodinách a za mírný poplatek. Je možné využít průvodcovské služby, ale také si prohlédnout hrad bez průvodce. V druhém případě můžete zhlédnout a prozkoumat nádvoří hradu, můžete navštívit hradní kapli, přízemí královského paláce a paláce manů a velký sál purkrabství, můžete také vystoupit na Velkou věž. Bez průvodce ale budete ochuzeni o prohlídku některých vnitřních prostor. Vřele tedy doporučuji kombinaci obojího… nechte se provést hradem,vyslechněte si výklad, a pak se dejte do "pátrání a zkoumání" na vlastní pěst.





    Zdroje:
    www.hrady.cz
    cs.wikipedia.org
    http://www.hrad-bezdez.cz/prohlidkovy-okruh.php
    http://www.castles.cz/hrad-bezdez/
    Propagační materiály správy hradu
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/78150#287978Verze : 1
    Avatar
    Hrad Bezděz



    Zdroj Bezděz_02 : upload.wikimedia.org
    Zdroj Bezděz_25 : vlastní foto
    Zdroj Bezděz_29 : vlastní foto

    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/78150#287982Verze : 0
    Avatar
    Hrad Bezděz



    Zdroj: autor Dav
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/78150#287990Verze : 0
    Avatar
    Hrad Bezděz



    Zdroj : vlastní foto
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/78150#287988Verze : 0
    Avatar
    Hrad Bezděz



    Popis fotografií :


    Bezděz_10 - Studna / nádrž
    Bezděz_11 - Přes Manský palác na Čertovu věž
    Bezděz_12 - Schodiště k hradní kapli a čtvrtá brána z nádvoří



    Zdroj : vlastní foto
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/78150#287993Verze : 0
    Avatar
    Hrad Bezděz



    Popis fotografií :


    Bezděz_15 - Hradní kaple (exteriér)
    Bezděz_16 - Hradní kaple (interiér)
    Bezděz_17 - Hradní kaple (strop)



    Zdroj : vlastní foto
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/78150#287994Verze : 0
    Avatar
    Hrad Bezděz



    Popis fotografií :


    Bezděz_21 - Čtvrtá brána (vstup na nádvoří dolního hradu)
    Bezděz_22 - Přístup do Velké věže (z nádvoří dolního hradu)



    Zdroj : vlastní foto
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/78150#288003Verze : 0
    Avatar
    Hrad Bezděz



    Popis fotografií :


    Bezděz_26 - Manský palác (z pohledu od Velké věže pravý) s dobře viditelným vnitřním členěním.
    Bezděz_27 - Manský palác (z pohledu od Velké věže levý) s Čertovu věží v pozadí.
    Bezděz_28 - Čertova věž



    Zdroj : vlastní foto
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/78150#288092Verze : 0
    Avatar
    Vetsinou nemam cim prispet, zde aspon par fotek

    z dalky

    z Maleho Bezdezu

    z Maleho Bezdezu
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/78150#288712Verze : 0
    Avatar
    Plánek hradu Bezděz a opevnění na Malém Bezdězu.


    Zdroj:
    August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze království českého (1880-1927)
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/78150#416820Verze : 0
    MOD
    Avatar
    .

    Rekonstrukce podoby kolem roku 1350 - pohlednice. Zdroj: http://www.beatris.cz/produkt/rada-netradicnich-pohlednic-dobovych-rekonstrukci-hradu-a-zamku-s-erby-jejich-majitelu/pohlednice-bezdez/
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/78150#514504Verze : 0